|
Výtvarné techniky u osob s lehkým a středním stupněm mentálního postižení
Vitvarová, Petra ; Strnadová, Iva (vedoucí práce) ; Zemková, Jaroslava (oponent)
Tato práce se zabývá výtvarnou výchovou, její metodikou a výtvarnými technikami u osob s lehkým a středním stupněm mentálního postižení. Snažím se zde vytvořit určitý návod pro osoby pracující s lidmi s mentálním postižením. Jak při výtvarné činnosti s klienty postupovat a pracovat, zejména u těch jedinců s mentálním postižením, kteří se s výtvarnou činností teprve seznamují. Definuji zde, kdo je to osoba s mentálním postižením, jaká je etiologie a klasifikace mentální retardace. Dále popisuji, kčemu výtvarná činnost u osob s mentálním postižením přispívá. Např. rozvíjí jejich myšlení, zlepšuje hrubou i jemnou motoriku, uvolňuje křeče ruky, posiluje multisenzorické vnímání jedince. Klient je schopen vyjádřit se, zvyšuje se jeho sebevědomí. Výtvarná činnost také pomáhá zaměstnat osoby s mentálním postižením. Učí je sebeovládání, upevňuje správné pracovní návyky, správný úchop tužky, křídy či štětce. Určité výtvarné techniky umožňují také procvičit dýchací ústrojí. Ve třech zařízeních pro osoby s mentálním postižením ověřuji, zda mnou vybrané výtvarné techniky jsou osoby s lehkým a středně těžkým mentálním postižením schopni zvládnout sami či za malé pomoci asistenta, vychovatele či učitele. Mimo různých výtvarných technik, uvádím i příklady mého vedení výtvarné činnosti a popis průběhu výtvarného tvoření od...
|
|
Učivo výtvarné výchovy na 1. st. ZŠ, jeho identifikace a interpretace učitelem v závazných pedagogických dokumentech pro uvedený stupeň vzdělávání
Platzová, Markéta ; Hazuková, Helena (vedoucí práce) ; Fulková, Marie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývala deskripcí současné situace výtvarné výchovy na 1. stupni základní školy. Jako teoretická východiska byly zpracovány dvě kategorie, profesní kompetence učitele a učivo výtvarné výchovy. Výzkumná část práce se snažila postihnout a zmapovat, které profesní kompetence pro výuku výtvarné výchovy učitelé primární školy prokazují a které mají naopak nedostatečně rozvinuté, popř. je zcela postrádají. Ukazatelem byl způsob, jakým učitelé užívali výtvarnou kategorii učivo při plánování výuky výtvarné výchovy i při vlastní realizaci vyučování. Na základě výstupů z kvalitativního výzkumného šetření byly následně stanoveny hlavní příčiny nedostatečně rozvinutých profesních kompetencí učitelů, které brání realizaci nového vzdělávacího programu v oblasti výtvarné výchovy (RVP ZV) a byla formulována možná východiska pro odstranění těchto příčin, která by se podílela na zkvalitnění výuky výtvarné výchovy na primárním stupni vzdělávání.
|
|
Využití arteterapie při práci s mentálně postiženými dospělými v prostředí chráněných dílen
DOLEČKOVÁ, Zuzana
Anotace: Využití arteterapie při práci s mentálně postiženými dospělými v prostředí chráněných dílen Bakalářská práce je zaměřena na zapojení arteterapeutických postupů do práce s mentálně retardovanými ve věku 20 {--} 30 let v chráněných dílnách. Shrnuje pětileté působení autorky v chráněných dílnách {\clqq}Modrý klíč`` v Praze, na artefaktech vybraných klientů hodnotí jejich výtvarný posun a v souvislosti s ním i vývoj emočních a sociálních schopností při dlouhodobém artemetodickém vedení, zhodnocení přínosu práce pro klienty.
|
|
Uplatnění arteterapie v praxi pedagogicko-psychologického poradenství
Mazehóová, Yvona ; Stuchlíková, Iva (vedoucí práce) ; Vágnerová, Marie (oponent) ; Kalendová, Petra (oponent)
Předkládaná dizertační práce se zabývá uplatněním arteterapie v praxi pedagogicko-psychologického poradenství. Teoretická část práce vymezuje pojem arteterapie, teoretická a historická východiska arteterapie, dotýká se možných indikací arteterapie. Při popisu arteterapeutické práce je vycházeno z projektivní arteterapie, přiblížena jsou specifika tohoto směru při arteterapeutické práci s dětmi (akcentováno je vývojové hledisko, jemuž je věnována zvláštní kapitola). Popsán je arteterapeutický proces, jeho cíle, možné techniky a témata zadávaná při výtvarném vedení a též různé alternativy metodického vedení a vstupů do výtvarné tvorby dětského klienta a hodnocení posunů v terapii. Pozornost je věnována verbální komunikaci při arteterapii s dětmi a též možnostem interpretace a práce se symbolikou a metaforou ve výtvarném projevu. Zmíněny jsou též možnosti arteterapeutické práce s rodiči a jejich začlenění do terapeutického procesu. Praktická část je uvedena sondou mapující současné využití arteterapie v rámci pedagogicko-psychologického poradenství; v rámci sondy byly dotazníkovou akcí osloveny pedagogicko-psychologické poradny v ČR. Využití projektivní arteterapie v pedagogicko-psychologickém poradenství je demonstrováno na čtyřech kazuistikách. První kazuistika je terapií dítěte s enuresis nocturna, zároveň...
|
|
Vývoj výtvarného zpracování prvního pole Warteggova kresebného testu v souvislosti s arteterapeutickým procesem
KLINKOVÁ, MARKÉTA
Bakalářská práce se zaměřuje na vývoj výtvarného zpracování prvního pole barevné modifikace Warteggova kresebného testu (WZT) v souvislosti s průběhem arteterapeutického procesu probíhajícího v rámci studia studijně výcvikového bakalářského oboru arteterapie v Ateliéru arteterapie na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Cílem výzkumu je deskripce formálních a obsahových charakteristik vývoje výtvarného zpracování prvního pole WZT a jejich interpretačního potenciálu v oblasti arteterapie. Teoretická část přibližuje problematiku projektivních metod, grafických projektivních technik, Warteggova kresebného testu a jeho barevné modifikace, výtvarného projevu a jeho ontogenetického vývoje a arteterapie se zaměřením na tzv. rožnovské pojetí arteterapie. Empirická část je věnována popisu formální a obsahové stránky zpracování prvního pole WZT a jejich možného praktického využití v arteterapii.
|
|
Specifika užití arteterapie v etopedickém terénu
HANZLOVÁ, Michaela
Smyslem mé bakalářské práce je systematizovat zjištění získaná v průběhu praxe ve Výchovném ústavu v Jindřichově Hradci. Zde organizuji po dobu dvou let pravidelnou arteterapeutickou činnost, jež se odvíjí nejen od specifik práce s mládeží s poruchami chování obecně, tedy v systému etopedických zařízení, ale také ve vztahu ke konkrétním klientům na daném pracovišti tedy na základě jednotlivých kazuistik. Komparací obecné arteterapeutické metodologie s metodami aplikovanými v rámci určité skupiny bych ráda upozornila na postupy, které se osvědčily nebo které byly naopak nevyhovující a bylo potřeba je upravit.
|
| |
|
Obraz matky v díle Tomáše H.
HRUBÁ, Helena
Bakalářská práce se zabývá vztahem matky a dítěte v raném dětství s následnými dopady tohoto vztahu v dospělosti. Je postavena na hledání paralel mezi neuspokojivým vztahem syna s matkou v dětství a latentním významem zjištěné symboliky orální frustrace či separační úzkosti ve výtvarné produkci syna, profesionálního výtvarníka. Je zde zahrnut výklad pojmu matka ve všech dostupných symbolických modifikacích. Teoretická část se věnuje vztahu matky a dítěte z hlediska psychoanalýzy a analytické psychologie, stručně pak zmiňuje základní názory předních psychoanalytiků na tuto problematiku. Druhou oblast teorie tvoří psychologie umění, kde jsou opět předloženy základní otázky vztahu mezi výtvarným dílem a umělcem, případně divákem, nelze opomenout ani teoretický a filozofický přístup k výtvarnému umění. Stěžejní část práce již věnuje pozornost osobnosti umělce Tomáše H., sestává z umělcovy biografie, analýzy a interpretace třech artefaktů, na kterých jsou aplikovány poznatky z oblasti psychoanalýzy a arteterapie. Cílem práce je konfrontace latentního a manifestního obsahu zkoumaných artefaktů, a propojení těchto zjištění se vztahem umělce s matkou v raném dětství. Závěr patří hledání odpovědí na klíčové otázky týkající se vztahu matky, syna a výtvarné produkce. Přínosem této práce je seriózní potvrzení významu oboru arteterapie, jeho úzká souvislost s psychoanalýzou a aplikace arteterapeutické metodiky v praxi s relevantními výsledky.
|
|
Pracovní činnosti jako součást terapeuticko-formativních aktivit v dětských domovech
LOMOVÁ, Michaela
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku přípravy dětí umístěných v dětských domovech na reálný život mimo zařízení. Jednou z možností, jak dosáhnout zlepšení současného stavu je využití terapeuticko ? formativních přístupů v běžné pedagogické praxi vychovatelů. Jako vhodnou se jeví zejména činnostní a pracovní terapie. Cílem bakalářské práce je proto příprava, realizace a evaluace edukačního projektu využívajícího pracovní činnosti k rozvoji kompetencí, neboli dovedností, schopností, znalostí a postojů potřebných k samostatnému životu dětí z dětských domovů. Text práce je rozdělen do čtyř částí. První kapitola je zaměřena na dětské domovy jakožto školská zařízení pro výkon ústavní výchovy, tedy zejména na jejich legislativní zakotvení, funkci, charakteristiku cílové skupiny a současné trendy v této oblasti. Ve druhé části jsou vymezeny a představeny terapeuticko ? formativní přístupy, které jsou součástí pedagogické praxe u nás nebo v zahraničí. Patří mezi ně mimo jiné terapie hrou, činnostní a pracovní terapie, terapie s účastí zvířat, expresivní terapie či psychomotorické terapie. Třetí část je věnována významu práce a pracovních činností v životě člověka. Práce je zde pojata jako jedna ze základních lidských aktivit, která směřuje nejen k hmotnému zabezpečení, ale také k uspokojení psychických potřeb a pozitivní změně sociální role jedince. Čtvrtá kapitola obsahuje zpracovaný a v praxi ověřený edukační projekt, který vychází z výstupů předchozí analýzy informačních zdrojů a v souladu s nimi je zaměřený na rozvoj kompetencí k samostatnému životu, v tomto případě konkrétně na přípravu stravy. V metodické části projektu jsou specifikovány cíle, stanoveny metody, formulovány hlavní zásady realizace a vymezen systém hodnocení. Následuje popis struktury projektu, záznam z jeho realizace a závěrečná evaluace. Projekt je vytvořen na základě studia odborných zdrojů, přičemž jsou zohledněny potřeby a specifika cílové skupiny. Je určen pro 8 dětí z dětských domovů ve věku od 12 do 18 let. Z jeho názvu ?Gurmánský výlet do Itálie? je patrné, že obsahem je příprava jídel italské kuchyně, která je v současné době velmi populární. Hlavními obecnými cíli projektu je podpořit přípravu dětí na samostatný život po ukončení ústavní výchovy a rozvoj pozitivního vztahu k běžným pracovním činnostem. Konkrétní cíle jsou nácvik základních kuchařských dovedností, příprava několika jednoduchých jídel, získání znalostí o surovinách potřebných k přípravě jídel, propojení zeměpisných údajů o Itálii a reálií získaných v průběhu školní výuky s konkrétními informacemi spojenými s regionální gastronomií a motivace k dalšímu osobnímu rozvoji kuchařských dovedností. Hodnocení projektu je třístupňové a zahrnuje sebehodnocení realizátora, hodnocení projektu ze strany účastníků a hodnocení získaných kompetencí účastníků realizátorem s využitím hry a rozhovoru. Projekt byl realizován ve spolupráci s Dětským domovem v Boršově nad Vltavou v únoru až květnu 2013. Na základě provedeného hodnocení lze konstatovat, že plánovaných cílů bylo dosaženo a projekt se osvědčil. Vytvořený edukační projekt může být bez dalších úprav realizován s jinou skupinou dětí, tedy v jiném dětském domově, případně po tematické úpravě opětovně se stejnou skupinou dětí, což by mohlo mít pozitivní efekt v upevnění získaných znalostí a dovedností a dalším zlepšení vztahu k přípravě stravy v běžném životě.
|
|
Terapeutické techniky a jejich využití u dětí s tělesným postižením ve školním věku
KOLÁŘOVÁ, Marie
Téma bakalářské práce se zabývá terapeutickými technikami a jejich využitím u dětí s tělesným postižením ve školním věku. V teoretické části práce jsou definovány pojmy terapie, terapeut a systém ucelené rehabilitace, zahrnující kromě pracovních, sociálních a pedagogických především léčebné prostředky, mezi které se mimo jiné řadí i terapie, jakými jsou ergoterapie, animoterapie, arteterapie, muzikoterapie a dramaterapie. Těmto terapiím je věnována podstatná část práce, která se věnuje zejména charakteristice jednotlivých terapeutických technik používaných v rámci specifických terapií. Dále se práce zabývá popisem vývojových fází dítěte ve školním věku, dělícího se na mladší školní věk a starší školní věk. V závěru teoretické části práce se zmiňuji o tělesném postižení, jeho etiologii, druzích a k němu přidružených onemocnění. Cílem praktické části bakalářské práce bylo zjistit, jaké terapeutické techniky jsou využívány v rámci specifických terapií v centru Arpida v Českých Budějovicích. Pro naplnění cíle byla stanovena jedna hlavní výzkumná otázka, jejíž podstatou bylo zjistit, jaké terapeutické techniky používají terapeuti v rámci terapií u dětí s tělesným postižením. Uskutečněný výzkum ukázal, že terapeuti v centru Arpida poskytují v rámci ergoterapie, především tři základní techniky, jakými jsou ADL, ergoterapii ruky, hry v ergoterapii. Další zkoumanou terapií byla animoterapii, která je v tomto zařízení prováděna pouze formou canisterapie, tedy terapie za pomoci psa a hipoterapie, kde je hlavním léčebným prostředkem kůň. Z výzkumu vyplynulo, že v rámci canisterapie používají terapeuti především techniky aktivity za asistence psa, terapie za asistence psa, edukace za asistence psa. Co se týče hipoterapie, tak zde jsou nejčastěji využívány metody pedagogicko ? psychologického ježdění a hipoterapie, při kterých, jak výzkum ukázal, jsou využívané zejména polohy jako úplný leh, opření o předloktí, opření o dlaně a poloha sed, kdy je dítě vzpřímeno ve směru jízdy. Třetí zkoumanou terapií byla arteterapie, ze které vyplynuly tyto nejčastěji používané techniky, jakými je kresba, malba, využití kombinovaných technik, jako například práce s voskem či akrylovými barvami, dále pak grafické techniky a práce s keramikou. Dále byl výzkum zaměřen na muzikoterapii, kde jsou aplikovány techniky jako hry s rytmem, hry s předměty a nástroji, hudba a výtvarné techniky, hudební drama, improvizace a hry se zpěvem. Další a poslední zkoumanou terapií byla dramaterapie. Zde jak výzkum ukázal, se nejedná o dramaterapii jako takovou, ale o Dramatický kroužek.
|
host ::
