|
Chov rosely pestré v evropských klimatických podmínkách
Baierlová, Nikola ; Ledvinka, Zdeněk (vedoucí práce) ; Zita, Lukáš (oponent)
Souhrn
Tato práce se zaměřuje na chov papouška z rodu Rosela v Evropě, tedy ve zcela odlišných klimatických podmínkách, než jaké jsou v jihovýchodní a jižní Austrálii odkud
tito ptáci pocházejí. Je zde uveden přehled výskytu v přírodě, zhodnocen biotop, potrava
a uvedeny informace o jejich chovu v péči člověka.
Rosely pestré (Platycercus eximius) žijí v párech a každý pár si tvrdě hájí své hnízdní teritorium. Mimo dobu hnízdění vytváří malé skupinky, které se toulají krajem.
V přírodě se tito papoušci živí semeny trav a plevelů, zrním a plody keřů, stromů
a ovocem.
Hnízdní sezóna probíhá od srpna do února. V přírodě rosely hnízdí v dutinách stromů, větví, sloupů i na kůlech plotů, dutých pařezech i v králičích norách.
Nejvhodnější chov rosely pestré je ve venkovní voliéře, která nejvíce přibližuje přirozené životní prostředí. Evropskou zimu snáší bez problémů. Dobře snáší i silné mrazy, což umožňuje celoroční chov v zahradní voliéře.
Rosela pestrá se obvykle krmí jako ostatní druhy papoušků slunečnicí, prosem, lesknicí a ovsem. Důležitým doplňkem je pak zelené krmení, čerstvé ovoce a zelenina, větve k okusu, minerální látky a denně čerstvá pitná voda. V době hnízdění a odchovu mláďat je nezbytné předkládat ptákům vaječnou směs, jako důležitý zdroj bílkovin.
Chov rosely pestré je poměrně snadný, hnízdí spolehlivě i v menších prostorách. Nejoptimálnější rozměry budky jsou 25 x 25 x 60 až 70 cm s vletovým otvorem 7 až 8 cm. Budky je nutné ve voliéře zavěšovat co nejvýše v její chráněné části. Samička snáší 5 až 7 bíle zbarvených vajec, na kterých sedí 21-22 dní. Mladí ptáci opouštějí budku ve věku 28-35 dní a pak jsou samečkem ještě 10 až 14 přikrmováni.
Mezi nejčastější nemoci rosel patří nemoci nepřenosné, jako např. hypovitaminózy
a urikóza; dále nemoci parazitární, plísňová onemocnění, nakažlivé nemoci či poruchy opeření tzv. francouzské pelichání.
Chov rosely pestré nevyžaduje zkušeného chovatele. Při správné péči se rosely dožívají 25 až 30 let a po celou dobu si drží plodnost.
|
|
Rozpočet Evropské unie v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí
Ticháček, Jan ; Hřebík, František (vedoucí práce) ; Markéta, Markéta (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na analýzu rozpočtu EU se zaměřením na oblast spravedlnosti a vnitřních věcí. Plánování jednotlivých ročních rozpočtů EU předchází sestavení víceletého finančního rámce, který je prostředkem plánování a pojistkou předvídatelnosti výdajů EU. Rovněž jsou zde promítnuty priority Unie. Vlastní rozpočet se dělí do šesti okruhů. Práce se věnuje třetímu okruhu pod názvem Bezpečnost a občanství. Z tohoto okruhu je také financován rozpočet agentury EU CEPOL (Evropská policejní akademie), které se věnuje druhá část DP. Agentura zastává významné místo v oblasti vzdělávání a výcviku středního a vyššího policejního managementu a orgánů, které se věnují prosazování práva. Zajišťuje vzdělávací aktivity, které mají přispět ke zlepšování spolupráce členských států EU v boji proti nejzávažnějším formám mezinárodní trestné činnosti. Vlajkovou lodí agentury je Evropský výměnný program pro policisty. Zde účastníci získávají zkušenosti díky zahraničním pobytům, na jejichž náplni se sami podílejí. V rámci svých aktivit agentura CEPOL dává přednost kvalitativnímu vzdělávání před kvantitativním. Efektivnosti vynaložení prostředků na výměnný program je věnována třetí část práce. Tato otázka je šetřena dotazníkovou formou, která je následně vyhodnocena.
|
|
Porovnání početnosti vybraných druhů ptáků v různých typech vesnických sídel v česko-rakouském pohraničí
Třeská, Klára ; Zasadil, Petr (vedoucí práce) ; Hodačová, Lenka (oponent)
Abstrakt
Spolu se změnami v hospodaření člověka, ke kterým docházelo od poloviny 20. století, se měnily i stavy některých ptačích populací. Cílem mé bakalářské práce je zjistit rozdíly v početnosti a distribuci vybraných druhů synantropních ptáků. Jedná se o tyto druhy: vrabec domácí (Passer domesticus), vrabec polní (Passer montanus), hrdlička zahradní (Sreptopelia decaocto), konopka obecná (Carduelis cannabina), konipas bílý (Motacilla alba), pěnkava obecná (Fringilla coelebs), rehek zahradní (Phoenicurus ochruros), stehlík obecný (Carduelis carduelis), špaček obecný (Sturnus vulgaris), zvonek zelený (Carduelis chloris) a zvonohlík zahradní (Serinus serinus). Pomocí zjednodušené mapovací metody (Bibby a kol. 1992) proběhlo na jaře roku 2015 sčítání ptáků ve 20 obcích česko-rakouského pohraničí. V každé obci byly vytyčeny sčítací čtverce pro různé typy prostředí: střed vesnice, kraj vesnice a zemědělský areál zahrnující budovu velkochovu hospodářských zvířat.
Výsledky potvrzují závislost vrabce domácího na lokality s velkochovem hospodářských zvířat v České republice. Dále byla vyhodnocena početnost, denzita a frekvence výskytu pro každý druh zvlášť. Vliv faktoru biotop byl prokázán jen u vrabce domácího spolu s vlivem faktoru státu. U konipase bílého vyšel průkazně efekt drůbež a zástavba. U hrdličky zahradní vyšel průkazný faktor stát. U vrabce polního nebyl prokázán vliv faktorů.
|
|
Evropské poutní místo pohledem 21. století
Girgelová, Jana ; Dvořáková, Michaela (oponent) ; Dvořáková, Markéta (vedoucí práce)
Putování spolu s vykonáváním poutí a navštěvováním poutních míst vždy patřilo neodmyslitelně do lidského života. Kořeny křesťanských poutních míst navazujících na židovskou tradici najdeme zřejmě v Jeruzalémě. V současné době i moderní člověk má potřebu stále tato místa vyhledávat a obracet se na ně nejen v nouzi. Práce popisuje základní momenty týkající se poutních míst a jeho proměn v dějinách. Také se zabývá jedním z nejnavštěvovanějších evropských poutních míst, které se nachází ve Francii - Lurdy. Zahrnujeme je mezi kulturní dědictví a chápeme jako součást evropské identity. Toto místo není jen další v řadě evropských chrámů a kostelů, kde obdivujeme památky. Ale toto místo nás stále dokáže oslovit i duchovně. Lurdy patří mezi mariánská poutní místa a jsou proslaveny díky Bernadettě Soubirous, která v roce 1858 měla opakovaně zjevení Panny Marie. Práce se snaží mimo jiné také vystihnout význam poutních míst pro člověka středověkého a moderního a popsat, jaké postoje k nim zaujímají či jak se jejich přístup změnil.
|
|
Procesní aspekty občanského soudního řízení
Ledašilová, Kateřina ; Civínová, Denisa (vedoucí práce) ; Klára, Klára (oponent)
Ústředním tématem této diplomové práce je problematika procesních úkonů soudního řízení (zaměřená především na průtahové aspekty), v občanském soudním řádu jako součást právního řádu České republiky.
Teoretická část práce vymezuje procesní aspekty občanského soudního řízení. Především je důraz kladen na průtahy soudního řízení ze strany účastníka a následně možnosti obrany účastníka proti průtahům v řízení ze strany soudu. Práce obsahuje zákonné podklady právního řádu České republiky. Nezbytnou součástí teoretické části jsou práva na ochranu práv občanů, která jsou zakotvena v Listině základních práv a svobod a Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. V této části byly hlavními prameny občanský soudní řád, občanský zákoník, Listina základních práv a svobod a další právní předpisy, které s danou oblastí úzce souvisí.
Praktická část práce je zaměřená na problematiku frekvence soudního řízení v oblasti rozvodovosti a následně na výši soudního nápadu statisticky vedenou u vykonavatele soudního procesu, konkrétně u Okresního soudu v Kolíně (tj. soudu 1. stupně). Uvedené statistiky rozvodů se týkají let 2012, 2013, 2014 a 2015. Nechybí zde ani konkrétní případy ze soudní praxe.
|
|
Jednání podnikatele při podnikání ve sportu
Lávičková, Kateřina ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Horáček, Tomáš (oponent)
JEDNÁNÍ PODNIKATELE PŘI PODNIKÁNÍ VE SPORTU Cílem předkládané práce je analyzovat oblast sportovního prostředí z pohledu podnikatele, především z důvodu mého zájmu a zvědavosti o relativně nově se vyvíjející odvětví sportovního práva právě ve spojení s obchodním. V úvodní kapitole nejprve vymezuji pojem podnikatele a v jednotlivých podkapitolách pak už uvádím jednotlivé osoby, ať už fyzické či právnické, které pod tento pojem můžeme zařadit. Druhá kapitola je věnována jednání podnikatele. Zde uvádím možné způsoby jednání dle české platné právní úpravy avšak již odděleně pro fyzické a právnické osoby. Dále zmiňuji možnosti zastoupení, a to jak smluvního, tak zákonného a pozastavuji se i u jednání jednotlivých obchodních společností svými statutárními orgány. Třetí kapitola se týká podnikání ve sportovní oblasti z pohledu současné právní úpravy u nás i v Evropské unii. Na začátku se nejprve zabývám vymezením pojmu sport a jeho souvislostmi s právem a podnikem, kde jsem nemohla vynechat důležitý rozsudek Evropského soudního dvora tzv. případ Bosman. Samostatnou podkapitolu pak věnuji sportovnímu právu. Zde popisuji různé pohledy na sportovní právo jako samostatné odvětví nebo samostatné právní odvětví vůbec a snažím se poukázat na potřebu důkladněji koncipované úpravy v tomto specifickém oboru, spolu...
|
|
Zahraniční obchod s tuzemským vínem
Brzák, Ondřej ; Šánová, Petra (vedoucí práce) ; Dědina, Daniel (oponent)
Bakalářská práce se zabývá komparací a zhodnocením zahraničního obchodu společnosti BRUMOVÍN CZ s. r. o. se zahraničním obchodem České republiky v oblasti nákupu a prodeji vína na společném trhu. Syntézou teoretických poznatků z odborné literatury bylo zajištěno prostředí pro porozumění následné analýzy trhu s vínem v ČR. Vzájemnou spoluprácí se společností BRUMOVÍM CZ s. r. o. bylo umožněno vytvořit analýzu obchodu a nákupu vína na společném evropském trhu a diskuzi o příčinách hospodářského růstu či propadu, které jsou způsobeny interním nebo externím působením.
|
|
Stanovení antioxidačních vlastností extraktů z léčivých a jedlých rostlin v in vitro podmínkách
Tauchen, Jan ; Kokoška, Ladislav (vedoucí práce) ; Jaromír , Jaromír (oponent)
Identifikace a charakterizace rostlinných produktů s antioxidačními a anti-proliferačními účinky, jakožto potencionálního terapeutického prostředku pro léčbu nemocí spojených s oxidačním stresem (jako např. arterioskleróza, diabetes nebo rakovina), je neustále středem vědeckého zájmu. Tato studie se zaobírá charakterizací in vitro antioxidační a anti-proliferační aktivity a chemického složení 39 vzorků méně využívaných tradičních gruzínských odrůd vín, extraktů z 23 vzorků etiopských léčivých rostlin a 22 vzorků z jedlých a léčivých rostlin z peruánské Amazonie. Pro stanovení biologických účinků byly použity metody založené na měření inhibice radikálu 2,2-difenyl-1-pikrylhydrazyl (DPPH), kapacity absorpce kyslíkových radikálu (ORAC), celkového obsahu fenolických látek (TPC), a životaschopnosti buněčných linií pomocí metody založené na metabolické přeměně tetrazolium bromidu (MTT) na formazan. Chemické složení bylo stanoveno metodami založenými na vysokotlaké kapalinové chromatografii (HPLC-ultrafialovo-viditelné spektroskopii a HPLC-tandemové hmotnostní spektrometrii). V rámci experimentů s gruzínskými víny bylo prokázáno, že vína červená (zejména odrůdy Saperavi) vykázala silnější antioxidační účinek (průměrné DPPH a ORAC hondoty na 5.1 a 10.6 g TE/L vína) ve srovnání s běžnými středo- a západo-evropskými víny [Pinot Noir (DPPH = 3.1 a ORAC = 9.4 g TE/L vína), Cabernet Sauvignon (DPPH = 3.0 a ORAC = 7.3 g TE/L vína) a Cabernet Moravia (DPPH = 2.0 a ORAC = 8.5 g TE/L vína)]. Gruzínská vína byla oproti středo- a západo-evropským vínům výrazně bohatší na kvercetin (mezi 14.44 a 1.07 ug/mL), kaempferol (mezi 1.68 a 0.03 ug/mL) a syringovou kyselinu (mezi 12.59 a 4.72 ug/mL), avšak chudší na resveratrolu (mezi 5.11 a 0.32 ug/mL). Mezi jedlými a léčivými rostlinami z Etiopie a Peru jedině extrakty Dodonaea angustifolia (IC50 pro DPPH = 22.2 ug/mL, ORAC = 767.6 ug TE/mg extrakt; IC50 pro Hep-G2 = 120.0 ug/mL); Rumex nepalensis (IC50 pro DPPH = 5.7 ug/mL, ORAC = 1061.4 ug TE/mg extrakt; IC50 pro Hep-G2 = 50.5 ug/mL); Inga edulis (DPPH a ORAC = 337.0 a 795.7 ug TE/mg extrakt; IC50 pro Hep-G2 and HT-29 = 36.3 a 57.9 ug/mL) a Oenocarpus bataua (DPPH a ORAC = 903.8 a 1024.4 ug TE/mg extrakt; IC50 pro Hep-G2 a HT-29 = 102.6 a 38.8 ug/mL) projevily kombinovaný antioxidační/anti-proliferační účinek. Selektivní anti-proliferační aktivitu prokázaly pouze extrakty Verbascum sinaiticum (IC50 pro Hep-G2 = 80.6 ug/mL) a Annona montana (IC50 pro Hep-G2 a HT-29 = 2.7 a 9.0 ug/mL). Výše zmíněný rostlinný materiál vykázal pouze slabou nebo žádnou toxicitu vůči zdravé buněčné linii. Přestože extrakty z Jasminum abyssinicum (IC50 pro DPPH = 26.3 ug/mL, ORAC = 1023.7 ug TE/mg extrakt), Rumex nepalensis (IC50 pro DPPH = 5.7 ug/mL, ORAC = 1061.4 ug TE/mg extrakt), Mauritia flexuosa (DPPH a ORAC = 1062.9 a 645.9 ug TE/mg extrakt), Myrciaria dubia (DPPH a ORAC = 641.9 a 642.6 ug TE/mg extrakt) a Theobroma grandiflorum (DPPH a ORAC = 714.8 a 821.9 ug TE/mg extrakt) projevily významný antioxidační účinek, tyto druhy taktéž prokázaly mírnou až velice nízkou anti-proliferační aktivitu nebo byly toxické pro zdravou buněčnou linii. Ve všech dílčích studiích obsah fenolických látek silně koreloval s antioxidační aktivitou, avšak slabě s anti-proliferačním efektem. Výsledky naznačují, že výše zmíněné druhy by mohly být perspektivní pro vývoj nových rostlinných přípravků, efektivních proti onemocněním souvisejícím s oxidačním stresem. Před jejich možným uvedením do praktického využití však bude nezbytný další výzkum zaměřený na podrobnější stanovení jejich chemického složení, farmakologických účinků a toxikologické bezpečnosti.
|
|
Ekologické a evoluční strategie nekrofágních brouků (Coleoptera)
Jakubec, Pavel ; Růžička, Jan (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Nekrofágní brouci (Coleoptera) jsou zajímavou a velmi diversifikovanou ekologickou skupinou, s velkým dopadem na přirozený cyklus živin. Jejich hlavní složkou potravy, a zároveň místem rozmnožování, jsou mršiny obratlovců, člověka nevyjímaje. Tento vztah je často různě využíván ve forenzní entomologii, ale jeho potenciál není zdaleka využit, protože znalost biologie a ekologie těchto brouků je velmi kusá. V této disertační práci chci prozkoumat geografické rozšíření, ekologické nároky a vývojovou biologii několika středoevropských druhů nekrofágních brouků, tedy výsledek jejich ekologických a evolučních strategií. Za tímto účelem jsem si položil tři široce formulované otázky. Které faktory jsou určující pro lokální abundanci mrchožroutovitých brouků (Coleoptera: Silphidae)? Jaké je současné geografické rozšíření mrchožroutů otevřené krajiny v České republice? Jak ovlivňuje teplota vývoj druhu Sciodrepoides watsoni (Spence, 1813)? Zjistili jsme, že půdní typ má statisticky významný vliv na početnost mrchožroutů. Šest druhů preferovalo černozemě -- Nicrophorus antennatus (Reitter), N. germanicus (Linnaeus), N. interruptus (Stephens), N. sepultor (Charpentier), Silpha obscura obscura (Herbst), T. sinuatus (Fabricius), a jeden fluvizemě -- N. humator (Gleditsch). Tyto závěry podporují naši hypotézu, že půdní typ by mohl být jedním z určujících faktorů pro výskyt nekrofágních evropských mrchožroutů. Za účelem zjištění geografického rozšíření mrchožroutů jsme položili 420 vnazených padacích pastí na 84 lokalitách a takto jsme získali 71 234 kusů 15 druhů těchto brouků. Mezi nimi byly i tři druhy hrobaříků, kteří jsou na Červeném seznamu bezobratlých. Dva z nich jsou zranitelné, teplomilné druhy otevřené krajiny Nicrophorus antennatus (Reitter, 1884) (nalezen okolo Loun a Židlochovic) a Nicrophorus germanicus (Linnaeus, 1758) (Louny, Zábřeh a Židlochovice). Třetí je téměř ohrožený druh Nicrophorus sepultor Charpentier, 1825 (nalezen okolo Loun, Kutné Hory, Zábřeha a Židlochovic), který taktéž preferuje otevřenou krajinu. Studium vývoje běžného holarktického druhu Sciodrepoides watsoni probíhalo v laboratoři za několika konstantních teplot (15, 18, 21, 25 a 28°C). Na základě pozorování délky vývoje jsme vypočítaly parametry termálně sumačního modelu s jejich standardní chybou pro každé stádium vývoje (vajíčko, tři larvální instary a kukla). Zároveň jsme zjistili, že šířka hlavové kapsule je u tohoto druhu dobrým nástrojem pro určení stupně larválního instaru. Popisná statistika tohoto znaku a nová metodika jak studovat velikostně definované znaky je přiložena k práci.
|
|
Možné konflikty vybraných aktivit s požadavky Vodní rámcové směrnice 2000/60/ES
Kulštrunková, Zuzana ; Zdražil, Vladimír (vedoucí práce) ; Milan, Milan (oponent)
Od poloviny 20. století se vodní politika v evropských zemích postupně měnila, od nadměrného využívání přírodních zdrojů až po jejich ochranu. Poslední zásadní změnou ve vodní politice bylo shrnutí většiny směrnic do jednoho, do Vodní rámcové směrnice 2000/60/ES, která zavedla vodohospodářské plánování a přípravu vodních programů v celoevropském měřítku. I přes její nesporná pozitiva, která přinesla do vodní evropské politiky, vyrůstají zde otázky o jejím využití v konkrétních projektech v praxi, zejména v oblasti vodních elektráren. V některých případech, jako je napříkklad případová studie z řeky Vezery v Německu ukazuje, že výklad Vodní rámcové směrnice není úplně jasný všem a tak se některé případy z důvodu nejasného výkladu, mohou dostat až před Soudní dvůr Evropské unie.
|
host ::
