|
Supervize v psychiatrickém ošetřovatelství
RŮŽIČKOVÁ NEUŽILOVÁ, Michaela
Základní teoretická východiska Teoretická část diplomové práce se zabývá supervizí a přibližuje problematiku psychiatrického ošetřovatelství. Je rozdělena do několika části. První část je zaměřena na supervizi, stručně charakterizuje supervizi samotnou, dále pak popisuje její dělení, funkce a metody. Též se věnuje účastníkům supervize, smlouvě o supervizi, transkulturní supervizi a Bálintovským skupinám. Dále navazuje část, která popisuje historický vývoj psychiatrického ošetřovatelství, stručně představuje osobnost Joyce E.Travelbee. V závěru teoretické části diplomové práce je zmíněna problematika vzdělávání a kompetencí sester pro péči v psychiatrii a též okrajově deklarace z Turku. Cíl práce Hlavním cílem diplomové práce je zmapovat informovanost sester pracujících v psychiatrické péči o možnostech klinické supervize. Druhým cílem bylo zjistit názor sester pracujících v psychiatrické péči na supervizi. Třetí cíl byl zaměřen na prostředky pomáhající sestrám pracujícím v psychiatrické péči k jejich osobnímu rozvoji a růstu v rámci jejich praxe. Čtvrtý cíl měl zmapovat zkušenosti sester pracujících v psychiatrické péči se supervizí. Použité metody Pro empirickou část této diplomové práce bylo zvoleno kvalitativní šetření. Byla použita metoda sběru dat formou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory s respondenty byly zaznamenány pomocí diktafonu a poté přepsány, následně pomocí kódování technikou tužka a papír byla kvalitativní data analyzována a významově uspořádána do dvaceti sedmi kategorizačních skupin. Výběr výzkumného souboru byl záměrný, sestavený z dvanácti sester pracujících v psychiatrické péči v rámci České republiky. Výsledky Z výzkumného šetření zaměřeného na sestry, které nemají osobní zkušenost se supervizí vyplynulo, že určité povědomí o supervizním procesu mají, ovšem ne zcela dostačující k tomu, aby byly schopny popsat podstatu a funkci supervize v celém jejím rozsahu. Jejich znalosti jsou spíše teoretické. Supervizi chápou jako pomoc, která by vyřešila jednak neurovnané vztahy na pracovišti, dále pak zlepšila komunikační dovednosti daných sester, též by byla nápomocna v řešení krizových intervencí a jako prevence syndromu vyhoření. Z výsledků týkajících se sester, které nejsou účastny supervizního procesu jednoznačně vyplynulo, že nemají dostatečnou oporu a možnost jak profesního, tak i osobního růstu na svém pracovišti, přičemž tento významný problém by jim byla schopna vyřešit právě supervize. Z výzkumného šetření, které se týkalo výhradně sester, které mají osobní zkušenost se supervizí a jsou jí pravidelně účastny vyplynulo, že jejich znalosti a dovednosti týkající se supervizního procesu jsou zcela dostačující k tomu, aby byly schopny pochopit a následně prakticky využít supervizi v celém jejím rozsahu. Tyto sestry vidí supervizi jako přínos, díky kterému pochopily nejen sami sebe, ale především se naučily zvládat náročné situace, které jejich povolání provází. Supervize jim dává jistotu, poskytuje oporu a učí je jednat s lidmi, kteří jsou součástí jejich pracovního procesu. Supervize se pro ně stala nástrojem pro prevenci syndromu vyhoření a ukázala jim cestu, jak efektivně využít svůj vlastní potenciál. Závěr Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku využití supervize v psychiatrickém ošetřovatelství. Práce s pacienty s duševním onemocněním je velmi náročná, proto zrovna zde má supervize své opodstatněné místo. Pokud neznáme sami sebe a nejsme schopni sami řešit své problémy, nikdy nemůžeme efektivně a komplexně řešit problémy druhých, kteří často na naši pomoc zoufale čekají. Výsledky práce budou prezentovány na odborných seminářích určených nejen sestrám pracujícím v psychiatrické péči.
|
|
Životní styl u pacientů s ischemickou chorobou dolních končetin před a po operaci
REZKOVÁ, Helena
Teoretická východiska: Ischemická choroba dolních končetin je postižení tepen dolních končetin nejčastěji aterosklerózou. Teoretická část se zabývá životním stylem. Jsou zde rozpracované základní rizikové faktory chronické formy. Dále je popsána patofyziologie změn vzniklých na podkladě aterosklerózy a s tím související příčiny pro vznik onemocnění. Následně jsou objasněné způsoby klasifikace, rozpracovány klinické příznaky, diagnostika a léčba. Tato část obsahuje také pohled na roli sestry v péči o pacienta s ischemickou chorobou dolních končetin. Cíle: Cílem práce bylo zhodnotit, nakolik pacienti s ischemickou chorobou dolních končetin změnili po invazivním cévním výkonu životní styl. Byly stanoveny tyto výzkumné otázky: Jak pacienti s ischemickou chorobou dolních končetin přistupují k prevenci rizikových faktorů? Co je u pacientů s ischemickou chorobou dolních končetin hlavním impulzem pro případnou změnu stylu života? Jakou měrou ovlivňuje operační zákrok postoj pacienta k rizikovým faktorům pro vznik ischemické choroby dolních končetin? Jak zásadní je změna životního stylu u pacientů po operaci pro ischemickou chorobu dolních končetin? Metody: Teoretická část diplomové práce je zpracovaná s použitím odborných zdrojů. Empirická část diplomové práce byla zpracována metodou kvalitativního výzkumného šetření. Zvolenou technikou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor s pacienty, ke kterému byly předem připravené otevřené otázky. Výzkum byl realizován v několika fázích první rozhovor probíhal při příjmu pacienta na oddělení (před operací), další fáze následovala za 3 měsíce a poslední za 6 měsíců od operace. Rozhovory byly zaznamenávány na připravený tiskopis, poté přepsány do elektronické podoby a analyzovány metodou otevřeného kódování. Výsledky: Z výzkumného šetření vyplynulo, že operace může být v některých případech spouštěčem změny pacientova životního stylu. První rozhovory v předoperačním období se zaměřily na to, jak se respondenti cítí, jaký je jejich životní styl před plánovanou operací pro aterosklerotické změny na dolních končetinách. Jedna z otázek byla zaměřená na znalosti pacientů o rizikových faktorech pro vznik ICHDK a o možné prevenci. Druhá fáze rozhovorů proběhla po 3 měsících od operačního zákroku. Zabývala se otázkou, jaký životní styl mají respondenti v tomto pooperačním období, zda došlo k nějakým změnám. Jisté pozitivní změny nastaly ve stravování a příznivé obraty přišly i v pohybové aktivitě. Třetí etapa byla provedena po šesti měsících od operace, opět s cílem zjistit změny v životním stylu. Drobné změny přišly v oblastí kouření, v otázce stravování a v pohybové aktivitě. Dotazy se orientovaly i na psychologickou rovinu, zjišťovali jsme, kdo pacientům pomáhá a co je nejvíce motivovalo v uskutečňování změny. Poslední závěrečná/sumarizační otázka směřovala k tomu, aby pacienti svobodně rozhodli, nakolik se jim podařilo změnu uskutečnit. Závěr: Počet pacientů s ischemickou chorobou dolních končetin a jinými kardiovaskulárními chorobami stoupá. Základem je začít od ovlivnitelných rizikových faktorů, tedy kuřáctví, dietních zvyklostí, pohybové aktivity. Podíl na změně mají i zdravotníci, kteří se snaží vhodnou edukací pacienta posunout blíže změně. Problém nastává, pokud pacient i přes podporu blízkých nezvládá uskutečnit zvrat ve svém životě. Zde by měl opět nastoupit zdravotník a nabídnout pacientovi odbornou pomoc ke zvládnutí tohoto důležitého kroku.
|
|
České barokní umění - Hospital Kuks
MĚŠŤANOVÁ, Šárka
Diplomová práce se v teoretické části zabývá životy a díly nejvýznamnějších barokních umělců a architektů se stručným popisem jimi vytvořených památek na zakázky mecenášů umění pocházejících z řad šlechty i církevních hodnostářů. V části praktické se pak práce zabývá Kukským areálem, lázněmi a hospitálem, jeho historickou, uměleckou i užitou hodnotou, životem pacientů a jejich ošetřovatelů v hospitálu a současnou situací s obnovou a revitalizací hospitálu a Betléma, který ke Kuksu neodmyslitelně patří. Nedílnou součástí diplomové práce je také seznámení s osobností F. A. hraběte Šporka, zadavatele stavby a mužem, který byl vizionářem a významnou osobou podporující umělce.
|
|
Zátěžové situace a ošetřovatelský personál
MAREŠOVÁ, Lucie
Tato diplomová práce se zabývá zátěžovými situacemi v profesi ošetřovatelského personálu. Povolání sestry patří mezi jedno z nejnáročnějších. Je to povolání, ve kterém je sestra stále pod vlivem mnoha stresorů různého druhu. Často se setkává se smrtí, s trpícími, umírajícími a nevyléčitelně nemocnými. Je přítomna ve chvílích bolesti, strádání a utrpení. Osobní setkání s těmito náročnými situacemi vyžaduje vysokou profesionalitu, ale především představuje pro sestru velkou pracovní zátěž. V teoretické části jsou popsány především zátěžové situace, které jsou v profesi ošetřovatelského personálu nejčastější a nejnáročnější. Další část teoretické části popisuje možné následky zátěžových situací a způsoby jejich zvládání, včetně podpory ze strany managementu. Práce má dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat způsoby, kterými se ošetřovatelský personál vyrovnává se zátěžovými situacemi v rámci své profese. A druhým cílem bylo zjistit rozdíly ve vyrovnávání se zátěžovými situacemi mezi nemocničním personálem a personálem hospiců. Ve výzkumné části této práce byl proveden kvantitativní výzkum technikou anonymního dotazníku vlastní konstrukce, který obsahoval 20 otázek. Byl rozdán ošetřovatelskému personálu všech kategorií v nemocniční a hospicové péči. Celkem dotazník vyplnilo 269 respondentů. Data byla statisticky zpracována pomocí systémů Microsoft Excel 2010 a Software R ve verzi 3.0.2 (Chí kvadrát test, Fisherův exaktní test a Wilcoxonův test). Stanovili jsme čtyři hypotézy. H1: Způsoby vyrovnávání se zátěžovými situacemi jsou závislé na dosažené kvalifikaci ošetřovatelského personálu, nebyla potvrzena. H2: Způsoby vyrovnávání se zátěžovými situacemi jsou ovlivněny délkou praxe personálu, nebyla potvrzena. H3: Způsoby zvládání zátěžových situací se liší mezi nemocničním personálem a personálem hospiců, byla potvrzena. H4: Ošetřovatelský personál vnímá při zvládání zátěžových situací jako účinnější vlastní psychohygienu, než podporu ze strany managementu, byla potvrzena. Výsledky výzkumu ukazují, že ošetřovatelský personál pociťuje zátěžové situace velmi často. Za největší zátěž považují péči o trpícího a agresivního pacienta, dále konflikty s rodinou pacienta, konflikty na pracovišti a pracovní vytížení. Jako způsoby ve vyrovnávání s pracovní zátěží se jim nejvíce osvědčily relaxace, odpočinek a spánek. Rozdíly ve způsobech vyrovnávání se zátěží se mezi jednotlivými členy ošetřovatelského týmu neprokázaly. Nicméně zvládání pracovní zátěže ošetřovatelských pracovníků v nemocniční a hospicové péči je rozdílné. Jako podporu v zátěžových situacích od zaměstnavatele pociťuje minimum respondentů. Nicméně určitá podpora ze strany managementu by se dala považovat ve formě školení, supervize či příspěvku na "zotavenou", které jsou respondentům od zaměstnavatele, dle jejich odpovědí, umožněny. Respondenti by však více jako podporu od managementu uvítali např. zvýšení platu či více volna. Taktéž příprava absolventek na budoucí zátěžové situace v jejich profesi je považována respondenty za nedostatečnou. Doporučovali by především různá školení na téma stres a jeho zvládání. Dobrým řešením pro ulehčení pracovní zátěže ošetřovatelského personálu a zvyšování kvality poskytovaných služeb, by mohla být investice do lepších pracovních podmínek, a to jak z hlediska zásobování dostatečných lidských i materiálních zdrojů, tak i samotného uspořádání pracovních procesů.
|
|
Charitativní projekty organizací zajišťující péči o děti se zdravotním postižením v Jihočeském kraji
LANDOVÁ, Lenka
Tato bakalářská práce s názvem Charitativní projekty organizací zajišťující péči o děti se zdravotním postižením v Jihočeském kraji se zabývá charitativními projekty vytvořenými nestátními neziskovými organizacemi, které zajišťují péči dětem se zdravotním postižením v Jihočeském kraji. Cílem této práce je zmapování charitativních projektů výše zmíněných organizací a zjištění, jak se správně a účelně tyto projekty tvoří, jakých využívají nestátní neziskové organizace postupů a metod. K úspěšnosti realizace těchto projektů se také vztahuje první zvolená výzkumná otázka. Výsledkem bude nejen zjištění, jaké projekty výše zmíněné organizace vytvořily, ale také co je důležité pro úspěšný projekt a zda byla jejich realizace pro organizaci přínosná. V rámci druhé výzkumné otázky budu zjišťovat, jestli existuje optimální postup pro realizaci charitativních projektů nestátních neziskových organizací. Pro výzkumnou část práce byl použit kvalitativní výzkum. Pro samotný sběr informací jsem využila metodu polostrukturovaného rozhovoru, techniku osobního rozhovoru. Pro realizaci výzkumu byl vybrán výzkumný soubor, který je tvořen devíti organizacemi vybranými z řad nestátních neziskových organizací, které zajišťují péči o děti se zdravotním postižením v Jihočeském kraji. Pro nestátní neziskové organizace v této oblasti je obtížnější zajistit dostatečné finanční prostředky na poskytování služeb a zajištění potřebných pomůcek než pro neziskové organizace zřizované státem, a to z důvodu odlišného způsobu financování organizace. Nestátní nezisková organizace má několik možností, jak získat potřebné materiál-ní i nemateriální zdroje. Možnosti nezištné pomoci otevírají charitativní projekty, které pokud jsou úspěšné, pomůžou organizaci k zajištění potřebných zdrojů. Z výzkumu vyplynulo, že k zajištění dostupnosti péče dětem se zdravotním postižením je pro nestátní neziskové organizace velmi důležité vícezdrojové financování a získání podporovatelů jejich projektů, zejména dárců a sponzorů. Na základě výzkumu lze konstatovat, že nestátní neziskové organizace, které zajišťují péči o děti se zdravotním postižením, realizovaly mnoho úspěšných projektů. Výsledky práce mohou být využity jako informační materiál k získání uceleného pohledu na řešenou problematiku charitativních projektů výše zmíněných organizací.
|
|
Podpora regionálního rozvoje prostřednictvím Místní akční skupiny Podchlumí
Jezberová, Zuzana ; Hejnák, Václav (vedoucí práce) ; Marcela, Marcela (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou podpory regionálního rozvoje prostřednictvím Místní akční skupiny Podchlumí, z. s. (MAS Podchlumí).
Cílem této diplomové práce bylo prozkoumat podíl MAS Podchlumí na kvalitu života obyvatel a rozvojem podnikání. Vliv MAS Podchlumí a rozvoj regionu Podchlumí byl posuzován na základě existence a realizace Programu rozvoje venkova ČR Osy IV. LEADER, která vede ke zlepšení řízení a mobilizaci přirozeného vnitřního potenciálu venkova. Program rozvoje venkova byl v uplynulém programovém období hlavním finančních zdrojem pro realizaci projektů MAS.
Byla provedena analýza aktivit MAS Podchlumí a místních subjektů na podporu rozvoje partnerství občanů a jejího vlivu na rozvoj veřejné, podnikatelské a neziskové sféry. Hodnocena byla realizace vlastních projektů, prostřednictvím kterých byl podporován všestranný rozvoj regionu, zlepšení života obyvatel a zvýšení atraktivnosti regionu. Mezi obyvateli regionu Podchlumí bylo provedeno anonymní dotazníkové šetření s cílem nezávislého a objektivního zhodnocení. Dále bylo provedeno vlastní pozorování regionu Podchlumí, studium odborné literatury a interních materiálů o činnosti MAS Podchlumí. Na základě analýzy realizovaných aktivit byla ověřena hypotéza, že: Místní akční skupina Podchlumí hraje důležitou roli v rozvoji partnerství veřejné správy (obcí a měst), zemědělských subjektů a samostatných zemědělských i nezemědělských podnikatelů, neziskových organizací.
Podpora směřovaná z Programu rozvoje venkova; Opatření IV.1.2 Realizace místní rozvojové strategie k regionu Podchlumí přispěla k dosažení zlepšení kvality života obyvatel. Nejvíce byla podporována oblast vzhledu obcí a kvality infrastruktury, rozvoje občanského vybavení a služeb. Dotace byly čerpány také na modernizaci a rozvoj zemědělského i nezemědělského podnikání.
Ve srovnání MAS v okrese Jičín, MAS Podchlumí podpořila nejvyšší počet projektů prostřednictvím Opatření IV.1.2 Programu rozvoje venkova na realizaci místní rozvojové strategie.
Vyhodnocením anonymního dotazníkového šetření mezi obyvateli regionu bylo zjištěno, že obyvatelé obcí vnímají zlepšení vzhledu i života v obcích, ale nejsou informováni o skutečnosti, že mnoho projektů bylo realizováno za přispění aktivit MAS Podchlumí. Z tohoto důvodu by se měla MAS Podchlumí více zaměřit na propagaci svých aktivit. Obyvatelé regionu Podchlumí se zajímají o prostředí svých obcí.
MAS Podchlumí prostřednictvím realizace svého Strategického plánu LEADER přispěla ke zlepšení kvality života obyvatel venkovského regionu Podchlumí. Lze uzavřít, že výsledky analýzy činností MAS ověřily a potvrdily správnost hypotézy, že: Místní akční skupina Podchlumí hraje důležitou roli v rozvoji partnerství veřejné správy (obcí a měst), zemědělských subjektů a samostatných zemědělských i nezemědělských podnikatelů, neziskových organizací.
|
|
Pěstování řepky k energetickému využití - dopady a souvislosti.
Charvát, Michal ; Kuchtová, Perla (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Biopaliva obecně jsou paliva na bázi biomasy. Může to být biomasa odpadní či cíleně pěstovaná. Využívá se jako pevné, či kusové palivo, dále jako kapalné i plynné. Kapalná biopaliva se užívají jak k energetickým účelům, tedy k výrobě tepla, elektrické energie, ale také jako motorová paliva. V této práci jde o biopalivo cíleně pěstované, o řepku olejku a z ní vytáběné kapalné palivo, v tomto případě jde o MEŘO metylester řepkového oleje, což je palivo první generace.
Evropská unie předpokládala, že využitím biopaliv dojde ke snížení emisí CO2 a to až o 35 procent dále se počítalo, že rozvoj biopaliv bude pozitivně působit na lokální zaměstnanost a dopad bude jak do přímé, tak nepřímé zaměstnanosti. Dále pomůže diverzifikovat evropskou závislost na dovozu ropy. Byly zavedeny přímé podpory pro pěstitele, aby se rozšířila plocha, kde se pěstovaly rostliny určené pro biopalivo. Tyto přímé podpory byly zrušeny v roce 2010. Podobná podpora byla určená také zpracovatelům.
Pokud jde o řepku, tak vrchol v oseté rozloze po celé EU byl v roce 2010, kdy bylo oseto téměř 7 mil. ha, což je prakticky 3,5 x více než byl původní plán EU. V loňském roce to bylo již jen 6,45 mil. ha, ale s vyšším výnosem řepkového semene. Podobně lze zvětšování osevních ploch sledovat i v ČR, ostatně Česká republika je pátým producentem řepky v EU. Nejvíce ploch bylo oseto 2013/14, celkem 418,8 tis. ha, ovšem produkce byla nejvyšší v následujícím roce díky hektarovým výnosům, ačkoliv se již snížila osetá plocha. Přesto je řepka osetá na 14 procent obdělávané půdy.
Nelze hovořit o nějakém drastickém omezování pěstování řepky, ani po ukončení přímé podpory. Jednak je cena řepky velmi slušná a stabilní a téměř polovina určená k průmyslovému zpracování je určená na MEŘO. Ovšem systém pěstování není dobrý pro půdu. Většinou je řepka do osevního plánu řazena jednou za dva roky, ale optimální by bylo za pět let.
Jediný předpoklad EU se potvrdil a to, že emise CO2 jsou nižší, ale je zapotřebí také započítat množství emisí N2O, což tuto výhodu sníží. Ovšem na zaměstnanost to žádný vliv nemělo, nebo spíše negativní. Více pracovních míst v zemědělství totiž nese živočišná výroba a podobně lze hodnotit i zpracovatelský průmysl. Dalším problémem je ničení celých ekosystémů, aby mohly být pěstovány rostliny vhodné jako biopaliva, což je záležitostí tzv. rozvojových zemí, v našich končinách je to pak problém vyčerpávání úrodné půdy pro pěstování paliva místo potravy. Jednak je nutné více hnojit a užívat pesticidy, ale také v případě neúrody je stejně část určená na biopaliva odevzdána zpracovatelům i za cenu zdražování potravin.
|
|
Státní sociální podpora z pohledu zaměstnance a klienta
Wagnerová, Hana ; Světlíková, Daniela (vedoucí práce) ; Klára, Klára (oponent)
Diplomová práce je tematicky zaměřena na systém poskytování a vyplácení dávek podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, který byl podrobně popsán v teoretické části. V praktické části bylo provedeno dotazníkové šetření se zaměstnanci Úřadů práce ČR z náhodně vybraných krajů a zároveň i s klienty KoP Rumburk - Šluknov, oddělení státní sociální podpory. Předmětem této práce bylo získat data o vyplácených dávkách a názor na stávající sociální systém z řad nejen zaměstnanců ale i klientů. Zároveň byla provedena kazuistická studie zaměřená na rodiny, které jsou vypláceny na odboru SSP. Následně byl stávající sociální systém analyzován, zda je efektivně využíván, a nedochází k jeho zneužívání. V závěru byl stanoven hlavní problém a bylo navrhnuto vlastní řešení.
|
|
Analýza trhu práce ve vybraném regionu
Tomešová, Adéla ; Svatošová, Libuše (vedoucí práce) ; Kristina, Kristina (oponent)
V diplomové práci se zabývám analýzou trhu práce v Královéhradeckém kraji. Popisuji vývojové tendence trhu práce a jeho struktury z hlediska ukazatelů zaměstnanosti
a nezaměstnanosti, významných zaměstnavatelů a rizikových skupin. Pro hodnocení vývoje jsou použity elementární charakteristiky časových řad. Dále je uvedena prognóza budoucího vývoje nezaměstnanosti. V diplomové práci také popistuji realizované projekty na podporu zaměstnanosti v daném kraji. Na závěr práce jsou shrnuty zjištěné výsledky týkající se vývoje trhu práce v Královéhradeckém kraji.
|
|
Ekonomické dopady aktivní politiky zaměstnanosti
Nováková, Irena ; Toth, Daniel (vedoucí práce) ; Zdeněk, Zdeněk (oponent)
Jednou z priorit nejen aktivní politiky zaměstnanosti České republiky je zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Státní sociální systém poskytuje těmto osobám komplexní pomoc v jejich složité situaci. Má-li však tento systém postihnout jejich základní problém, musí hledat způsoby, jak co nejlépe pomoci postiženým osamostatnit se. Nutným předpokladem je zaměstnání dané osoby. V rámci sociálního systému byl v České republice vytvořen chráněný trh práce, který by neměl podléhat silným konkurenčním silám, ani konkurenčním silám v rámci podnikání, je však zcela závislý na státních dotacích. Proces návratu zdravotně postižených osob na volný trh práce je však konceptem, který vyžaduje spolupráci jak ze strany státu, tak ze strany osob se zdravotním postižením a také ze strany zaměstnavatelů. Diplomová práce se zabývá vývojem platné legislativy v České republice v souvislosti se zaměstnáváním těchto osob. Hodnotí účinnost zavedených opatření státu a způsob vytváření motivace pro zaměstnavatele, kteří osoby se zdravotním handicapem zaměstnávají nebo mají povinnost zaměstnávat.
|
host ::
