|
Ovlivnění soběstačnosti biologickou léčbou u nemocných s revatoidní artritidou
JELENOVÁ, Michaela
Revmatoidní artritida je chronické autoimunitní onemocnění, které se projevuje především ztuhlostí a bolestivostí kloubů. Hlavní problém tohoto onemocnění spočívá ve zhoršení kvality života pacientů následkem bolestivých projevů a zhoršení funkce kloubů. Toto progresivní onemocnění často vede k disabilitě a invaliditě, proto je revmatoidní artritida významným terapeutickým a sociálním problémem z hlediska náročnosti na ošetřování, finance i sociální péči. V posledních letech dochází k významným změnám v léčbě revmatoidní artritidy. Novou terapeutickou metodou se stala biologická léčba. Byly získány údaje o tom, že tato léčba může zpomalit nebo dokonce zastavit i rentgenovou progresi onemocnění.
|
|
Postavení ergoterapie v systému rehabilitace
PULKERTOVÁ, Jindřiška
Rehabilitace je obecně chápána jako disciplína zabývající se výhradně řešením obtíží spjatých s pohybovým aparátem člověka. Pojem rehabilitace je však mnohem obsáhlejší, neboť jde o celospolečenský systém, v němž případná obnova pohybových funkcí může být pouze dílčím cílem na cestě opětovné socializace člověka. V rámci tohoto systému existuje celá řada profesí, které se na procesu rehabilitace jedince podílejí. Jednou z těchto profesí je i ergoterapie. Hlavním cílem této práce je představit obor ergoterapie a vystihnout jeho šíři a pozici v systému rehabilitace. Práce zodpovídá otázku co ergoterapie nabízí lidem vyžadujícím rehabilitaci a zda a jak intervence ergoterapeuta může ovlivnit rehabilitanta. Porovnává pozici oboru u nás a v Evropě a na základě získaných dat formuluje nové hypotézy k danému tématu, které mohou být podkladem následného zkoumání. Jako hlavní přístup pro naší práci byl zvolen kvalitativní výzkum. Zvolili jsme typ osobní případové studie a participantní pozorování. Vše bylo doplněno o techniku sekundární analýzy dat. V případových studiích a dle zkušeností z Londýnské nemocnice bylo zjištěno, že ergoterapie se zaobírá všemi složkami, které se podílejí na výkonu činností člověka. Hodnotí a terapeuticky působí na funkce senzomotorické, kognitivní i psychosociální. Ústředním cílem ergoterapie je umožnit osobám zapojit se do aktivit každodenního života. Poznatky ze stáže autorky v londýnské nemocnici na oddělení ergoterapie a předložené statistické údaje zmapovaly a ozřejmily pozici ergoterapie u nás a v Evropě. Patrný je rozdíl v kompetencích. V ČR jsou kompetence ergoterapeuta oproti Velké Británii omezené. Rozdíl je patrný i v počtu terapeutů, kterých je v ČR podstatně méně než je průměr států v EU. Ze zjištěných informací byly vytvořeny nové hypotézy čímž práce splnila oba vytčené cíle.
|
|
Fyzioterapie po totální endoprotéze kyčelního kloubu
ŠUHÁJKOVÁ, Pavla
Bolest v kyčelním kloubu může výrazně ovlivnit možnost aktivního života. V posledních letech došlo k výraznému zlepšení výsledků při implantacích umělého kyčelního kloubu. Tento typ operace se současně stává stále častějším výkonem především v souvislosti se vzrůstajícím věkem populace. Cílem implantace TEP kyčelního kloubu je zlepšení kvality života, kterou dosáhneme jen díky interdisciplinární spolupráci lékařů, komplexní rehabilitační léčbou a samotným pozitivním přístupem pacienta. Cílem bakalářské práce je zpracování kazuistik pacientů po totální endoprotéze kyčelního kloubu a sestavit u těchto pacientů léčebně rehabilitační plán. Z takto zadaného cíle jsou v teoretické části shrnuty poznatky zabývající se problematikou totální endoprotézy kyčelního kloubu, fyzioterapie, fyzikální léčbou, ergoterapií a lázeňskou léčbou po tomto operačním výkonu. Pro zpracování výzkumné části bakalářské práce byl použit kvalitativní výzkum. Metodou sběru dat bylo pozorování, dotazování a analýza dokumentů. Pro sběr dat bylo využito individuálního hloubkového rozhovoru a kazuistiky, která zahrnovala vlastní pozorování, návrh rehabilitačního plánu a provedení terapie s následnými výstupy hodnocení terapie. Výzkumný soubor tvořili dva probandi, dvě pacientky, které podstoupily plánovanou operaci totální endoprotézy kyčelního kloubu z důvodu pokročilé primární koxartrózy. Výzkum byl realizován na lůžkovém ortopedickém oddělení v Nemocnici Pelhřimov a proběhl v průběhu měsíce března 2011 v době hospitalizace pacientek. Kvalitní a správně vedená rehabilitace urychluje úpravu zdravotního stavu pacienta po operaci, působí jako prevence komplikací, zlepšuje využití funkčního potenciálu operovaného kloubu a upevňuje správné pohybové stereotypy. Výsledky výzkumu potvrzují, že takto realizovaná předoperační a pooperační rehabilitace v rámci hospitalizace vede ke snížení či úplnému odstranění bolesti, zvýšení rozsahu kloubní pohyblivosti a svalové síly, zvládnutí chůze po rovině a po schodech, nezávislosti a soběstačnosti v běžných denních činnostech.
|
|
Vliv mastektomie na sociální život žen s karcinomem prsu
VIKTOROVÁ, Vendula
Karcinom prsu je v současné době jedním z nejčastějších zhoubných onemocnění žen, které zasahuje do všech oblastí života postižené ženy a stává se tak celospolečenským problémem. Jedná se o onkologické onemocnění, které ve všech svých důsledcích znamená pro ženu a její blízké okolí obrovskou psychickou a fyzickou zátěž. Jedna z možností léčby rakoviny prsu je chirurgické odstranění celého prsu (mastektomie), která pro ženu znamená velikou změnu nejenom v sociálním životě. Práce předkládá informace o karcinomu prsu, rizikových faktorech pro vznik karcinomu prsu, klinických příznacích, diagnostice a léčbě karcinomu prsu. Dále o možnostech rekonstrukční terapie, rehabilitace a o psychosociálních důsledcích rakoviny. Cílem práce bylo zjistit, zda a jakým způsobem mastektomie ovlivňuje sociální život žen. Při zpracování dat byla použita metoda kvantitativního výzkumu pomocí dotazování. Dotazníky byly určeny ženám s karcinomem prsu po mastektomii. Výzkumný soubor tvořily klientky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Dotazníky byly anonymní a dobrovolné, formou 25 uzavřených a polootevřených otázek. Hypotéza H1: Negativní vliv mastektomie závisí na postoji partnera a na podpoře rodiny se potvrdila. Hypotéza H2: Mastektomie ovlivňuje negativně více svobodné a bezdětné ženy se také potvrdila. Poslední hypotéza H3: Ženy po mastektomii mají zhoršené pracovní uplatnění, byla výzkumným šetřením vyvrácena. Výzkum ukázal, že otázka řešení sociální problematiky žen po mastektomii je stále více aktuální. Průměrný věk respondentek je 51 - 60 let. V otázce týkající se změny života žen po mastektomii, byly nejčastěji odpovězeny problémy se změnou v oblékání, při sportovních aktivitách a psychické problémy. Zlepšit by se měla informovanost žen o rehabilitaci, rekonstrukčních operacích, o možnostech používání epitéz a také o řadě občanských sdružení soustředěných na onemocnění prsu.
|
| |
|
Křesťanské principy v sociální práci
JENŠOVSKÝ, Jiří
JENŠOVSKÝ, JIŘÍ. Bakalářská práce s názvem ? Křesťanské principy v sociální práci? Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Teologická fakulta. Katedra praktické teologie. Vedoucí práce Dr. Ing. Křišťan Alois, Th.D. První část práce se zaměřuje na možnosti snížení stresových vlivů, které na klienta působí po příchodu do pobytového sociálního zařízení. Nabízí možnosti, věřícím i nevěřícím pracovníkům zařízení jak najít cestu ke klientovy, rozpoznat jeho potřeby a pokusit se je naplnit. V druhé části práce se zaměřuji na aktivity, jako je bazální stimulace, smyslová aktivizace a ergoterapie. Tyto aktivity v práci podávám jako další možnosti zjištění inrormací o klientovi a rozvíjení vztahů pracovníka v sociálních službách či školeného terapeuta s klientem. Ve třetí části zkoumám zúčastněným pozorováním vývoj vztahu dvou věřících klientů k věřícímu a nevěřícímu sociálnímu pracovníkovi. Výzkum se zabývá reakcemi klientů v konkrétních denních situacích na pracovníka v sociálních službách (věřícího a nevěřícího). Výzkum zachycuje jednání pozorovaných klientů v různých náladách, při zdravotních obtížích, depresích nebo i v dobré náladě. Snaží se podat co nejrealističtější obraz jednání pozorovaných klientů v kontaktu s vírou a nevírou sociálního pracovníka.
|
| |
|
Hodnocení vybraných prvků metody dle Kathariny Schrothové v terapii idiopatické skoliózy
Chmelíková, Jana ; Ryšávková, Andrea (vedoucí práce) ; Otáhal, Stanislav (oponent)
Souhrn 1. Souhrn Cílem práce bylo popsání terapie skolióz metodou Kathariny Schrothové a provedení experimentu, kdy byly hodnoceny aktuální změny tvaru páteře při symetrické a asymetrické izometrické aktivaci horních končetin (prvek vycházející ze Schrothovy metody) u jedinců s idiopatickou skoliózou. Předkládaná práce byla provedena na souboru 5 adolescentů (dívky) s idiopatickou skoliózou. K hodnocení byla použita stínová moiré topografie. Probandky byly sledovány a hodnoceny v 5 pozicích: klidový stoj s připažením obou HKK, klidový stoj se současnou abdukcí a zevní rotací ramene a flexí lokte 90ř, dále stoj se současnou symetrickou kontrakcí obou HKK (opření o obě tyče) a stoj s asymetrickou kontrakcí PHK, LHK (opření o jednu tyč). Byly porovnávány změny zakřivení páteře ve všech třech základních anatomických rovinách. Na základě výsledků lze konstatovat, že vlivem svalové kontrakce dochází ke změně (často výrazné) tvaru páteřního sloupce ve všech třech anatomických rovinách. Číselných poznatků je možno využít ve fyzioterapeutické praxi při volbě terapie u skoliotického pacienta. Tento terapeutický prvek metody Schrothové je tedy stále aktuální možností volby v terapii skolióz. Klíčová slova: idiopatická skolióza, kinezioterapie, Schrothova metoda v terapii skolióz, cvičení ve vertikále pomocí tyčí,...
|
| |
| |
host ::
