|
Využití supervize ve zdravotnických zařízeních
ZETKOVÁ, Bohumila
V teoretické části této diplomové práce jsou vysvětleny základní pojmy vztahující se k danému tématu, jako jsou supervize a zdravotnická zařízení. V její praktické části jsou prezentovány výsledky výzkumu, který byl proveden pomocí dotazníkového šetření a nakonec doplněn o dva polostandardizované rozhovory. Dotazníky byly rozeslány do zdravotnických zařízeních Zlínského a Jihočeského kraje. Rozhovory byly provedeny s vedoucími pracovníky zdravotnických zařízení, jeden ve Zlínském kraji a jeden v Jihočeském kraji. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda skutečně dochází k provádění supervizí ve zdravotnických zařízení Jihočeského a Zlínského kraje. Dílčím cílem výzkumu bylo zmapovat četnost využití supervize v jednotlivých typech zdravotnických zařízení (ve dvou výše zmíněných krajích České republiky). Práce měla stanoveny dvě hypotézy. Hypotéza č.1 byla stanovena takto: ?Ve zdravotnických zařízeních Zlínského kraje je supervize častěji využívána než v Jihočeském kraji.? Hypotéza č.2 zněla: ?Častěji je supervize nařízena vedoucím pracovníkem a chápána zdravotními sestrami jako povinnost než jako prevence syndromu vyhoření?. Ani jedna ze stanovených hypotéz se nepotvrdila. Jestliže tato práce přiměje alespoň pár lidí k zamyšlení se nad problematikou supervize ve zdravotnických zařízeních, budu velmi ráda. Dále může posloužit jako studijní materiál pro studenty, vzdělávající se v oblasti zdravotnictví. A v neposlední řadě by mohla posloužit i jako počáteční impuls k provedení dalších výzkumů z oblasti supervize ve zdravotnických zařízení v jiných krajích.
|
|
Simulované pracoviště jednotky intenzivní péče
Kováčová, Jana ; Hozman, Jiří (vedoucí práce) ; Fabián, Vratislav (oponent)
Tato diplomová práce vznikla jako soucást projektu, který se zabývá realizací simulovaného pracovište jednotky intenzivní péce pro biomedicínské techniky na Fakulte biomedicínského inženýrství. Vše bylo rešeno nekolika dílcími cíly: soupis navrhovaných zarízení, prostorové usporádání laboratore, orientacní výpocet návratnosti investice. Celému procesu predcházelo seznámení se se Standardem Ministerstva zdravotnictví O jednotce intenzivní péce a analýza soucasného stavu v této oblasti. První cíl byl rešen analýzou nabídky prístroju a umelého pacienta na trhu. Poté byly jednotlivé soucásti laboratore vybírány ve výberových rízeních. Druhým dílcím cílem byl návrh na prostorové usporádání jednotlivých prístroju a lužka v konkrétní místnosti - laboratori c. 9. Pro vytvorení návrhu jsem použila doporucený program Room Arranger. Tretím dílcím cílem byl orientacní výpocet doby návratnosti, který prokázal návratnost investice behem 9 let.
|
|
Komunitní přístup k duševně nemocným jako alternativa k ústavní péči
Strnadová, Dagmar ; Klimešová, Anna (vedoucí práce) ; Sivek, Vojtěch (oponent)
Péče o duševně nemocné procházela v historii mnoha proměnami. Většina lidí byla přijímána jako součást společnosti. Péči o ně zajišťovala rodina a místní společenství. Jen malá část duševně nemocných byla vyháněna nebo naopak vězněna. Ve velkém začali být jedinci s duševními problémy vyčleňováni a izolováni až v novověku. Ve 20. století došlo k prudkému rozvoji psychiatrie i péče o duševně nemocné. V 50. letech začaly být velké psychiatrické ústavy v mnoha vyspělých zemích uzavírány. Ústavní péče byla nahrazena ambulantními a komunitními službami. Hlavní cíl komunitní práce je, aby lidé trpící duševní nemocí mohli žít ve svém přirozeném prostředí. Mezi státy s dlouhou tradicí komunitní péče v oblasti péče o duševní zdraví patří i Anglie.Vznikla zde široká škála služeb v oblasti bydlení, zaměstnávání a volného času. Změnil se i přístup k duševně nemocným lidem. V České republice se komunitní práce začala používat až v 90. letech. Od té doby došlo v oblasti komunitní práce k velikému pokroku. Přesto se u nás stále často upřednostňuje ústavní péče. Komunitní práce navazuje na hodnoty tradičních komunit a je založena na respektu k lidským právům. Zároveň se snaží odstraňovat stigma, které je s duševní nemocí spojené. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Ošetřovatelská péče o ženu při malém gynekologickém výkonu
KÁPLOVÁ, Veronika
Malé gynekologické výkony jsou takové výkony, po kterých obvykle mohou pacientky do 12 až 24 hodin po výkonu odejít do domácí péče. Cílem předoperační péče ze strany porodní asistentky je zajistit důkladnou somatickou i psychickou přípravu pacientky na výkon. Pacientka by měla mít podepsané všechny potřebné souhlasy k operaci, být informována o průběhu předoperační péče, následném výkonu, pooperační rekonvalescenci a samozřejmě i o možných rizicích. Výsledkem důsledného rozhovoru porodní asistentky s pacientkou je klidná a psychicky připravená pacientka na výkon (Henková, 2010; Repková, 2006). Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, část teoretickou a část praktickou neboli výzkumnou. Teoretická část je zaměřena na malé gynekologické výkony, ošetřovatelskou péči před výkonem a po výkonu. Cílem bakalářské práce bylo zjistit informovanost žen o malých gynekologických výkonech. Na podkladě tohoto cíle byly stanoveny dvě výzkumné otázky: Jaká je informovanost žen o malých gynekologických výkonech? Druhou výzkumnou otázkou bylo: Jaký způsob informování by ženy ocenily? Ve výzkumné části bakalářské práce byla využita kvalitativní metoda výzkumu. Pro sběr dat byl využit polostrukturovaný rozhovor. Výzkumný soubor tvořilo 8 žen. Rozhovory byly realizovány od začátku února do konce března 2014. Byly vedeny s ženami, které v posledních třech měsících absolvovaly malý gynekologický výkon. Ženy byly vybrány bez ohledu na výkon, který podstoupily. Na základě analýzy dat byly stanoveny kategorie a podkategorie výzkumu. Z výzkumného šetření mělo vyplynout, zda jsou ženy dostatečně informované o malých gynekologických výkonech. V kategorii předoperační období jsme zkoumali: Jaké jsou zkušenosti s předchozí ošetřovatelskou péčí. Do jaké míry jsou ženy informované z ordinace svého obvodního gynekologa a jestli byly dostatečně informované v nemocnici před výkonem. Z výsledků vyplývá, že většina respondentek nemá žádné předchozí zkušenosti s ošetřovatelskou péčí. Dvě respondentky udaly, že již na malém výkonu byly a s ošetřovatelskou péčí byly spokojeny. Výsledky výzkumu nám poukazují na mezery ve formě a množství získaných informací v ordinaci obvodního gynekologa. Polovina respondentek nebyla spokojena s informacemi podaných v ordinaci. Informace podané v nemocnici před výkonem hodnotí pět respondentek z osmi kladně, oceňují zejména osobitý přístup, vstřícnost, profesionalitu, empatii. V kategorii pooperační období, jsme zjišťovali, jak respondentky hodnotí přístup ošetřujícího personálu na operačním sále. Z výsledků vyplynulo, že respondentky hodnotí kladně zejména představení se lékaře a podání informací o následné péči. V kategorii pooperační péče jsme se zabývali subjektivními pocity dotazovaných žen po výkonu, informovaností o domácím pooperačním režimu a formě podání informací. Výsledky výzkumu poukazují na velikou všímavost pacientek. Zejména co se týče milých gest a slov. Informovanost o domácím pooperačním režimu hodnotila polovina respondentek kladně a polovina záporně. Nelíbilo se jim, že na ně porodní asistentka neměla dostatek času či že na ně chrlila informace příliš rychle. Na druhou stranu se jim líbil osobitý přístup, vstřícnost a profesionalita. S formou podání informací byla většina respondentek spokojena. Některé by uvítaly leták či informační brožuru, kde by byly sepsány všechny důležité informace. Teoretická část bakalářské práce může být využita, jako učební text pro další ročníky porodních asistentek na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity.
|
|
Problematika nádorů ledvin u nemocných v terminální fázi ledvinneho selhání
Ürge, Tomáš ; Hora, Milan (vedoucí práce) ; Novák, Jaroslav (oponent) ; Zachoval, Roman (oponent) ; Morávek, Petr (oponent)
SOUHRN Úvod: Riziko karcinomu ledviny je u nemocných v terminální fázi ledvinného selhání (end stage kidney disease - ESKD) minimáln_ 10 x vyšší. Nicmén_ existuje pouze málo informací o morfologických a chromozomálních zm_nách renálních tubul_, ze kterých vzniká karcinom a o jeho patogenezi, která se zdá být odlišná od karcinomu u b_žné populace. Cíl práce: V klinické _ásti pomocí statistických metod zjistit charakteristické znaky renálního karcinomu u ESKD. V experimentální _ásti analýzou vybraných chromozomálních aberací objasnit patogenezi vzniku t_chto karcinom_. Soubor metodika: V letech 2000 - 2007 bylo v pé_i transplanta_ního centra a nefrologické ambulance FN Plze_ 184 pacient_ v kone_ném stádiu selhání ledvin. U 15 z nich byl zjišt_n renální karcinom. Byly hodnoceny následující prom_nné: v_k, pohlaví, primární p_í_ina ledvinného selhání, délka trvání dialýzy. Prom_nné v_k, pohlaví a bun__ný typ nádoru byly srovnány se souborem pacient_ se sporadicky se vyskytujícím nádorem ledvin. V experimentální _ásti práce sledujeme po_etní aberace chromozóm_ 7, 17 a Y tubulárního epitelu nemocných s ESKD, který zatím nevykazuje nádorové zm_ny pomocí fluorescen_ní hybridizace in situ (FISH). Výsledky: Bylo hodnoceno celkem 15 pacient_ s renálním karcinomem p_i ESKD. Pr_m_rný v_k nemocných 55,7 ± 11,5 let, délka...
|
|
Úloha sestry v péči o pacienta s mononukleózou
LAŽANSKÁ, Soňa
Teoretická východiska Infekční mononukleóza je v České republice poměrně rozšířené virové infekční onemocnění. Na vzniku infekce se v 80 % podílí virus Epstein-Barrové, vzácněji může být infekční mononukleóza vyvolána cytomegalovirem. Infekci způsobenou virem EB prodělá během života prakticky každý jedinec, ale u většiny proběhne inaparentně. Za zdroj nákazy můžeme považovat buď nemocného jedince, anebo jedince, který je zdráv, ale současně je nosičem viru. Infekční mononukleózou se nejčastěji nakazí děti a mladiství, u starších lidí dochází k nákaze zcela ojediněle. Začátek onemocnění může být náhlý nebo pozvolný s prodromy, jako jsou bolesti hlavy, bolesti v krku, nevolnost, únava a pocení. Infekční mononukleóza je často zaměňována s jinými chorobami, jako je například angína či chřipka s těžším průběhem, a to zejména kvůli příznakům, které onemocnění doprovázejí. Mezi typické příznaky řadíme horečku, lymfadenopatii a hepatosplenomegalii. Toto onemocnění může způsobit řadu nepříjemných komplikací - zejména se jedná o hematologické, neurologické, kardio-pulmonální a autoimunitní komplikace. V péči o klienta hraje podstatnou roli sestra. Je velice důležité, aby měla o této nemoci dostatek vědomostí a znala správný postup všech výkonů, se kterými při diagnostice a léčbě infekční mononukleózy přijde do styku. Zejména se jedná o odběry biologického materiálu a podávání léků - per os nebo intravenózní. Sestra by také měla být seznámena s technikou aplikace Priessnitzova obkladu. Pokud se jedná o nesoběstačného klienta, pak sestra zodpovídá za klientovu hygienu. Důležitou úlohu má sestra v edukaci klienta, podává mu informace o dietních opatřeních. Sestra musí dbát na to, aby klient dodržoval předepsanou dietu a tělesný klid. Vše se odvíjí od klientova aktuálního zdravotního stavu. Klient by se po dobu rekonvalescence měl vyvarovat i psychické zátěže. Je nutné zmínit, že ne všechny formy infekční mononukleózy vyžadují hospitalizaci. Cíle práce Cílem práce bylo zjistit, jakou úlohu mají sestry v péči o pacienta s infekční mononukleózou, a zároveň zmapovat, jak jsou pacienti po prodělaném onemocnění spokojeni s ošetřovatelskou péčí a s edukací. Z toho důvodu byly zvoleny tyto výzkumné otázky: Jakou úlohu hraje sestra v péči o pacienta s mononukleózou? Jak jsou spokojeni pacienti s ošetřovatelskou péčí po prodělané mononukleóze? Jak jsou pacienti spokojeni s edukací o dodržování dietního režimu po prodělaném onemocnění? Použité metody K zjištění potřebných informací byl zvolen kvalitativní výzkum. Informace byly získány pomocí hloubkového rozhovoru se sestrami pracujícími na infekčním oddělení českobudějovické nemocnice a s klienty po prodělané infekční mononukleóze. Všechny rozhovory byly nahrávány na diktafon a posléze doslovně přepsány. Přepsané rozhovory byly podrobeny detailní analýze otevřeným kódováním pomocí metody papír a tužka. Výsledky Na základě analýzy rozhovorů se sestrami bylo vytvořeno šest kategorií: Informovanost sester o onemocnění infekční mononukleóza, Ošetřovatelská péče u klienta s infekční mononukleózou, Režimová opatření, Informace o dietním opatření, Doporučení po prodělané infekční mononukleóze a Edukace klienta s infekční mononukleózou. Po podrobné analýze rozhovorů s klienty vzniklo pět kategorií: Doporučená léčba, Ošetřovatelská péče, Doporučená opatření, Postupy při sdělování informací a Zdroje informací klientů. K jednotlivým kategoriím jsou přiřazeny podkategorie, ve kterých jsou zakódována klíčová data.
|
|
Rehabilitační ošetřování na spinální jednotce. Teoretické podklady a praktické zkušenosti
Punčochářová, Lenka ; Smolíková, Libuše (vedoucí práce) ; Špaňhelová, Šárka (oponent)
Po poranění míchy se vyskytuje mnoho komplikací, vyplývajících z neurologického obrazu. Tím je centrální, periferní nebo smíšená paréza, v některých případech až plegie. Často může být poškozen i autonomní nervový systém. To bývá příčinou komplikací prakticky ve všech tělních systémech. Rehabilitační ošetřování patří k základům péče o paretické pacienty a úzce souvisí se základními metodami ošetřovatelství, ze kterých vychází i fyzioterapie u těchto pacientů. Práce podává přehled postupů a metod fyzioterapie, které pomáhají pacientovi předcházet a snadněji reagovat na léčbu přidružených komplikací např. na respiračním nebo pohybovém aparátu. Komplexní fyzioterapeutická léčba se soustředí svým terapeutickým působením především na prevenci vzniku těchto komplikací. Fyzioterapeut musí předvídat vznik komplikací a tomu přizpůsobit komplexnost léčby. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
| |
|
Psychické a fyzické faktory v profesi sestry v domácí péci
IMRAMOVSKÁ, Simona
Domácí péče se poskytuje člověku v jeho přirozeném sociálním prostředí. Zaměřuje se především na udržení a podporu zdraví, obnovení zdraví a rozvoj soběstačnosti, zmírňování utrpení nevyléčitelně nemocného člověka a zajištění klidného umírání a smrti. Aby sestry mohly poskytovat kvalitní ošetřovatelskou péči, musí být v psychické a fyzické rovnováze. Nevyrovnanost psychické a fyzické zátěže je pro sestry určitým rizikem. Je důležité, aby si sestra byla vědoma působení psychických a fyzických faktorů při práci a mohla tak lépe zvládat situace (Misconiová; 1995; Zákon č.96/2004 Sb.; Komačeková, 2009). Prvním cílem bylo zmapovat psychické a fyzické faktory v profesi sestry v domácí péči. Druhým cílem bylo zmapovat rozdíly psychických a fyzických faktorů v profesi sestry v domácí péči a sestry v nemocnici. Jedná se o kvalitativní výzkumné šetření, metodu dotazování, techniku hloubkového rozhovoru. Výzkumné šetření bylo provedeno v první polovině února 2014. Byla provedena přímá transkripce rozhovorů a získané údaje byly metodou otevřeného kódování zpracovány do kategorií. Kvalitativní výzkum byl doplněn o 2 dotazníky, a to Psychická zátěž a Baeckeho dotazník habituální pohybové aktivity. Dotazník Psychická zátěž hodnotí psychické zátěže na pracovišti. Baeckeho dotazník habituální pohybové aktivity slouží k zjištění fyzické zátěže při práci. Výzkumný soubor tvořilo 6 sester v rozmezí 33-55 let pracujících v agenturách domácí péče v Jihočeském kraji. Rozhovorům předcházely písemné souhlasy s rozhovory a dotazníky. Ze zpracovaných rozhovorů bylo identifikováno pět kategorií: psychická zátěž, fyzická zátěž, vypořádávání se se zátěží, následky zátěže a rozdíly v psychických a fyzických faktorech mezi domácí péčí a nemocnicí. Ze zpracovaných výsledků z dotazníků Psychická zátěž, vyšel sestrám průměr zátěže 3,5, to je hranice mezi sníženým a zvýšeným rizikem. U analýzy dotazníků Fyzická zátěž vyšel sestrám průměr 3,1, zátěž jsme vyhodnotili jako střední. Co se týče prvního cíle této práce, ukazují výsledky z rozhovorů a dotazníků na větší psychickou zátěž u sester v domácí péči než fyzickou. Druhý cíl srovnávající domácí péči s nemocničním prostředím poukazuje na větší psychickou a menší fyzickou zátěž v nemocnici ve srovnání s domácí péčí. Praktickým výstupem bakalářské práce je Doporučení pro sestry pracující v domácí péči zaměřené na zlepšení psychického a fyzického zdraví v souvislosti s výkonem profese.
|
|
Vazba dětí k dospělé pečující osobě v dětském domově - analýza situace a možností
Esterková, Manuela ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Pazlarová, Hana (oponent)
Základní otázkou, na kterou tato práce hledá odpověď, je, jaké jsou možnosti posilování vztahové vazby mezi dítětem ve věku 9. - 18. měsíců a pečující osobou v ústavním zařízení. A to především na straně sestry. Práce se také snaží zmapovat vnější podmínky ovlivňující formování této vazby. Pro porozumění tématu byly vybrány teoretické poznatky z vývojové psychologie, teorie vztahové vazby a z prostředí a systému ústavní péče v ČR. K dosažení nalezení odpovědí na otázky nejsilnějších činitelů vazebného chování a rozdílů při navazování vztahové vazby dítěte s různými osobami z pečujícího personálu byla použita metoda otevřeného zúčastněného pozorování interakce dítě - pečující osoba při specifických činnostech krmení a koupání. Informace o vnějších faktorech ovlivňujících vazebné chování a možnostech posilování vztahové vazby byly získány prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s pečujícím personálem a vedením zařízení, jež byly následně vyhodnoceny metodou kvantitativní analýzy. Pozorované události krmení a koupání byly kategorizovány do jednotlivých prvků vazebného chování (na straně dítěte: vizuální pozornost, vokalizace, úsměv a vztahování rukou k pečující osobě; na straně personálu: verbální komunikace, oční kontakt a proximita). Zároveň se u pečujících osob sledovala jejich jemnocitná reaktivita a...
|
host ::
