|
Celkové vyhodnocení dvouletého (2009 - 2010) pilotního projektu vyšetřování funkce štítné žlázy u těhotných žen
Řehoř, Jiří ; Springer, Drahomíra (vedoucí práce) ; Límanová, Zdeňka (oponent)
V letech 2009 a 2010 proběhl v 13 městech České republiky pilotní projekt vyšetřování funkce štítné žlázy. V rámci screeningu vrozených vývojových vad byly ženám v prvním trimestru těhotenství po podpisu informovaného souhlasu vyšetřeny hladiny TSH, FT4 a anti- TPO v séru. Ke stanovení analytů byly použity různé analyzátory, kterými laboratoře disponují a jsou schopné provádět potřebná vyšetření. Většina analyzátorů používá referenční intervaly pro TSH, FT4 a anti-TPO od výrobce. Tyto referenční intervaly jsou vhodné pro běžnou populaci, pro těhotné ženy však již méně. Data z tohoto projektu byla znovu vyhodnocena pomocí nově vypočtených referenčních intervalů, vypočtených nemocnicemi v Praze a Ostravě, pro těhotné ženy, které jsou pro danou skupinu vyšetřovaných žen mnohem vhodnější. Z celkového souboru 3484 těhotných žen bylo díky těmto novým referenčním intervalům zachyceno o 100 těhotných žen se zvýšenou hladinou TSH více, než při použití referenčních intervalů výrobců. Při porovnání referenčních intervalů od výrobce s nově vypočtenými referenčními intervaly pro těhotné se podařilo u hladiny FT4 zjistit o 126 více žen pod hladinou nového referenčního intervalu, než u referenčních intervalů výrobců. U anti-TPO bylo odhaleno o 208 žen více s pozitivním nálezem při použití nových referenčních...
|
|
Porod versus strach a úzkost
KOSTKOVÁ, Tereza
Tato práce je teoreticko empirická a je zaměřena na prožívání úzkosti a strachu u rodiček během porodu. Teoretická část začíná historií babictví a historií psychoprofylaxe. Dále je definován porod, jsou popsány fyzické i psychické změny v jednotlivých dobách porodních a psychika ženy při porodu. Následuje kapitola o obecné charakteristice strachu a úzkosti, jejich projevy a důsledky. V další části jsou popsány důvody, možné projevy a následky prožívání strachu a úzkosti v těhotenství a jejich možný vliv na porod, na kterou navazuje kapitola, jak předcházet a řešit prožívání strachu a úzkosti. Ke konci teoretické části je kapitola o individualitě rodiček a možnostech volby porodu. Teoretická část je zakončena kapitolou, kde shrnuji specifika práce porodní asistentky na porodním sále. Výzkumná část této bakalářské práce byla zaměřena na zjištění, do jaké míry prožívají rodičky strach a úzkost během porodu a jaké důvody uvádějí jako příčiny prožívání svého strachu a úzkosti. Zjišťovali jsme, zda existují nějaké závislosti v prožívání strachu a úzkosti u rodiček a zda je možné předem odhadnout, které ženy budou více prožívat strach a úzkost během porodu. Pokusili jsme se zjistit, co pomáhá rodičkám tyto pocity strachu a úzkosti odstranit nebo mírnit a zda je tedy možné pocitům strachu u rodiček předcházet nebo je alespoň mírnit. Dále jsme zjišťovali, jakým způsobem získávají rodičky informace o těhotenství a porodu a které informace pokládají za nejpřínosnější. A zda přítomnost partnera u porodu může ovlivnit jeho prožívání.
|
|
Dopad problematického kojení na psychiku ženy
MELÁNOVÁ, Hana
Bakalářská práce pojednává o problematice kojení a jeho komplikacích v souvislosti s psychikou ženy. Teoretická část obsahuje dvě hlavní oblasti. V první je popsána fyziologie laktace, zásady zahájení kojení po porodu tak, aby byl zajištěn co nejoptimálnější start i další průběh laktace, a také nejčastější problémy, které mohou při kojení nastat. Druhá oblast se zaměřuje na psychiku žen po porodu a rozebírá poporodní psychické poruchy. Výzkumná část bakalářské práce se zabývala zkušenostmi žen s problematickým kojením v souvislosti s jejich psychikou. Byly stanoveny dva základní cíle. Prvním cílem bylo zjistit dopad problematického kojení na psychiku ženy a druhým cílem bylo zjistit, s kým ženy řeší problémy s kojením. Na základě těchto dvou cílů vyplynuly dvě výzkumné otázky. První zjišťovala, jakým způsobem ovlivňuje psychiku ženy problémové kojení. Druhá, s kým ženy řeší problémové kojení a kde hledají pomoc. K provedení výzkumného šetření byla použita metoda kvalitativního výzkumného šetření. Sběr dat byl realizován technikou polostrukturovaného rozhovoru. Byla provedena obsahová analýza a poté zpracování získaných dat kategorizací. Odpovědi respondentek byly uspořádány do jedné kategorie (Způsob výživy Kojení) a osmi podkategorií (Volba způsobu výživy, Názor rodiny, Informovanost žen, Příprava na kojení, Průběh kojení, Přístup S/PA, Problémy při kojení, Pocity žen). Nejpodstatnější skutečnosti respondentek byly pro přehlednost zpracovány do schémat a kategorizačních tabulek. V popisu výsledků byly také použity přímé výpovědi respondentek. Výzkumný soubor tvořily ženy v období 6 měsíců po porodu, u kterých se objevily problémy s kojením. Všech 8 oslovených žen dobrovolně souhlasilo s účastí na výzkumu. Rozhovory probíhaly v domácím prostředí žen v předem dohodnutém termínu během měsíce března 2015. Ženy pocházely z okresu Strakonice, Prachatice a Písek. Z výzkumného šetření vyplynulo, že ženy jsou si vědomy výhod, které kojení přináší, a proto také preferují kojení jako nejlepší způsob výživy svého dítěte. Většinou ale přípravu na kojení podceňují již v těhotenství a na případné komplikace jsou tak méně připraveny. Tato práce ukázala, že psychika ženy po porodu je velice křehká a problémové kojení, kdy matky nemohou adekvátně a plnohodnotně nakrmit své dítě mateřským mlékem, je situace, která má negativní dopad na jejich psychický stav. Ženy téměř shodně odpovídaly, že měly pocit selhání, což bylo provázeno zklamáním, smutkem, beznadějí, vyčerpáním, stresem apod. Dalo by se říci, že míra psychických potíží byla přímo úměrná touze po dlouhodobém kojení dítěte. Z rozhovoru s respondentkami vyplynulo několik faktorů, které negativně ovlivnily průběh laktace, jako zanedbání teoretické i praktické přípravy na kojení již v těhotenství a z toho plynoucí nedostatek informací o kojení u žen, nedostatečná podpora zdravotníků v porodnici, přehnané nároky na kojící ženy nebo nešetrná komunikace s matkami, neodborná pomoc při překonávání obtíží po propuštění z porodnice a také nedostatečná podpora ze strany rodiny. Řešení spočívá zejména v informovanosti žen a jejich rodin, v podpoře sebevědomí žen již od těhotenství, v prevenci možných problémů a v kvalitním laktačním poradenství ať v porodnicích nebo v domácím prostředí. V otázce, s kým ženy řeší problémové kojení a kde hledají pomoc, ženy uváděly téměř všechny dostupné zdroje. Pouze jedna respondentka uvedla, že problém se snažila vyřešit sama bez cizí pomoci. Ostatní respondentky hledaly více možností. Vždy řešily problém s odborníkem, ať již se sestrou nebo porodní asistentkou v porodnici, praktickým lékařem pro děti a dorost nebo laktačním poradcem. Současně hledaly informace v publikacích, na internetu, u kamarádek či příbuzných. Ačkoliv problémy s kojením konzultovaly s odborníky, ne vždy se setkaly s pochopením, a to zejména na úseku nemocniční péče. Praktičtí lékaři pro děti a dorost pak většinou volili jako způsob řešení problematického kojení podání umělé výživy.
|
|
Zabezpečení žen v těhotenství a mateřství
Koktová, Alena ; Štangová, Věra (vedoucí práce) ; Vysokajová, Margerita (oponent)
v českém jazyce Diplomová práce Zabezpečení žen v těhotenství a mateřství pojednává o jednotlivých dávkách souvisejících s těhotenstvím, porodem a mateřstvím. Tyto dávky jsou vypláceny na základě více zákonů, především jde o zákon o nemocenském pojištění a zákon o státní sociální podpoře. Neopomenula jsem zmínit také některé důležité mezinárodní organizace působící v oblasti sociálního zabezpečení a také úpravu sociálního zabezpečení v rámci Evropské unie. Toto téma jsem se rozhodla zpracovat poměrně odlišným způsobem, než jak bylo zpracováváno dříve. Při popisování jednotlivých dávek jsem postupovala z chronologického pohledu, to znamená, že jsem začala vyrovnávacím příspěvkem v těhotenství a mateřství a skončila jsem rodičovským příspěvkem. Tomu odpovídá také struktura diplomové práce. Pro takový postup jsem se rozhodla z toho důvodu, že podle mého názoru se takové zpracování tohoto problému stává pochopitelnější. Diplomová práce se skládá z úvodu, osm kapitol a závěru. V úvodu jsem uvedla důvod, proč jsem si toto téma vybrala, a obecné informace týkající se práva sociálního zabezpečení tak, jak platí v České republice. První kapitola se týká vývoje práva sociálního zabezpečení, a to především na území dnešní České republiky. Je rozčleněna na tři podkapitoly, přičemž poslední má další tři oddíly....
|
|
Hodnocení suplementace a dispenzace potravních doplňků u těhotných žen ve vybraných lékárnách v letech 2006 a 2007
Nerudová, Klára ; Hronek, Miloslav (vedoucí práce) ; Jílek, Petr (oponent)
Rigorózní práce s názvem Hodnocení suplementace a dispenzace potravních doplňků u těhotných žen ve vybraných lékárnách v letech 2006 a 2007 pojednává o vhodnosti využití suplementace v těhotenství. Dále jsou v této práci hodnoceny jednotlivé suplementy pro období těhotenství vyskytujících se v letech 2006 a 2007 na českém trhu. Výsledkem práce je doporučení dát přednost pestré stravě v těhotenství před vitaminovými doplňky. Toto doporučení platí za fyziologických podmínek pro všechny vitaminy i minerály kromě kyseliny listové, kterou je vhodné užívat ve formě tablet již v době plánovaného těhotenství. Vždy když není zabezpečen dostatečný příjem nutrientů lze doporučit přípravky s názvem Centrum matern, Calibrum mami nebo Calibrum babyplan.
|
|
Programovaný porod očima žen rodících v jindřichohradecké porodnici
MACHOVÁ, Jitka
Cílem porodnictví v současné době je vytvořit z porodu dítěte mimořádnou událost v rodině. Jednou z metod současného porodnictví je i volba programovaného porodu, kdy je uměle vyvolána děložní činnost za účelem ukončení fyziologické termínové gravidity v optimálním čase a za ideálních podmínek pro matku, plod/novorozence, příbuzné rodičky a ošetřující personál. Programovaný porod je velmi kontroverzním tématem, protože se jedná o indukci porodu z nelékařských indikací. Z řad lékařské i laické veřejnosti si tato metoda našla jak své příznivce, kteří provádění programovaného porodu favorizují, tak i odpůrce, kteří programované porodnictví negují. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jak na programovaný porod pohlíží ženy, které si zvolily programovaně ukončit své těhotenství, jaké mají o programovaném porodu vědomosti a jaké mají s programovaným porodem zkušenosti. Empirická část byla zpracována formou kvalitativního výzkumu. Technikou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor, který probíhal u vybraných rodiček na gynekologicko-porodnickém oddělení jindřichohradecké porodnice. Kritériem výběru byly rodičky s programovaným porodem. Na základě rozhovorů s jednotlivými respondentkami byly vytvořeny kazuistiky. Ty tvořily výzkumný podklad pro sestavení kategorizačních tabulek, kde jsou shrnuty důležité výsledky výzkumu. Výzkum probíhal na základě stanovených cílů a výzkumných otázek. Všechny stanovené cíle práce se splnily, výzkumné otázky byly zjištěny. Na základě výsledků výzkumu bylo navrženo šest hypotéz. Mezi hlavní výsledky výzkumu patří, že respondentky znají pojem programovaný porod. Dále znají některé jeho výhody, především z oblasti psychologické, a jsou s volbou programovaného porodu spokojené. Co rodičky neznají, jsou nevýhody programovaného porodnictví. Na základě výzkumného šetření byl vytvořen návrh informovaného souhlasu rodičky s preindukcí a indukcí porodu, aby před svou volbou rodit programovaně získaly úplné informace. Pro poskytování kvalitní ošetřovatelské péče při programovaném porodu byl vytvořen standardní postup ošetřovatelské péče o rodičku s programovaným porodem. Oba materiály budou určeny k využití na porodním sále jindřichohradecké nemocnice.
|
|
Kvalita a kvantita pohybových aktivit v těhotenství
OŠMEROVÁ, Lucie
Bakalářská práce je zaměřena na pohybové aktivity vykonávané těhotnými ženami, u kterých probíhá fyziologické těhotenství. V teoretické části je charakterizováno těhotenství fyziologické, rizikové a patologické. Charakterizovány jsou příznaky těhotenství, fyzické a psychické změny spojené s těhotenstvím. Další část se věnuje významu pohybových aktivit, vlivu na zdravotní stav těhotné ženy a vlivu na plod. Popsány jsou vhodné pohybové aktivity v těhotenství, mezi něž patří chůze, plavání, tanec, jízda na kole, jóga, speciální tělocvik a další. Dále pak i nevhodné pohybové aktivity, mezi něž se řadí sjezdové lyžování, tenis, squash či bruslení. Popsány jsou i kontraindikace pohybových aktivit v těhotenství. Praktická část této bakalářské práce se zaměřuje na zjištění preferencí pohybových aktivit těhotných žen, jejich možnostech vykonávání pohybových aktivit v jejich okolí a také to, zda jsou informovány svým gynekologem o vhodných možnostech výkonu pohybových aktivit v těhotenství. Pro tuto práci byl zvolen kvalitativní výzkum. Výzkumné šetření probíhalo pomocí řízených rozhovorů, jež byly zaznamenávány na nahrávací zařízení a poté přepsány do písemné formy. Dotazované ženy byly oslovovány v centrech pro těhotné ženy a gynekologických ordinacích v Jihočeském kraji. Šetření probíhalo od 3. do 18. března 2016. Rozhovory, které byly složeny z šestnácti otázek, poskytlo celkem šestnáct těhotných žen. Pro vytvoření myšlenkových map byly použity informace od všech respondentek. Celkem bylo vytvořeno osm kategorií, v nichž je znázorněno celkem devět myšlenkových map. Hlavním cílem bylo zjistit, jak vnímají pohybové aktivity ženy v těhotenství a jaké je jejich povědomí o možnostech vykonávání pohybových aktivit. Byly položeny tři výzkumné otázky. První otázka zněla: Jakému druhu pohybových aktivit se ženy v těhotenství věnují nejčastěji? Druhá výzkumná otázka zněla: Jaké mají těhotné ženy možnosti k vykonávání pohybových aktivit ve svém okolí? A třetí otázka se týkala informovanosti těhotných žen gynekologem: Jsou těhotné ženy informovány svým gynekologem o možnostech pohybových aktivit? Z šetření vyplynulo, že oslovenými těhotnými ženami byla nejčastěji preferována chůze. Dále je v oblibě cvičení pro těhotné, jóga. Mezi uvedenými pohybovými aktivitami byla i jízda na stacionárním kole, cvičení na gymnastickém míči a agility. Z poskytnutých odpovědí dále vyplývá, že těhotné ženy mají dostatek pohybových aktivit v těhotenství a také samy pociťují, že mají dostatek pohybu. Mezi možnostmi, které těhotné ženy dále mají k vykonávání pohybových aktivit, má své místo plavání, jóga, kurzy pro těhotné, cvičení na míči, pilates, běh a nordic walking. Z rozhovorů je ale jasné, že se těhotným ženám ve větší míře nedostává informací ze strany gynekologů o možnostech pohybových aktivit v těhotenství. I přesto, že jde o téma aktuální, stále není tato problematika zcela jasná. Z výzkumu by mohli čerpat hlavně gynekologové, případně porodní asistentky. Výzkum by mohl přispět ke zlepšení edukace těhotných žen o jejich možnostech pohybových aktivit, aby neohrozily ani sebe, ani nenarozené dítě.
|
|
Mateřství v pozdním věku aneb fenomén dnešní doby
Zadražilová, Jana ; Miskolczi, Martina (vedoucí práce) ; Antovová, Michaela (oponent)
Bakalářská práce zabývající se mateřstvím v pozdním věku si klade za cíl nastínit současné trendy projevující se v České republice, pomocí kvalitativního výzkumu odhalit názory a zkušenosti žen potýkajících se s danou problematikou a zjistit do jaké míry jsou při rozhodování o době narození dítěte ovlivněny názorem partnera. Práce přináší základní historický přehled změn rodinného chování, teoretických přístupů, jež se snaží tyto změny vysvětlit a navíc se věnuje i výskytu vývojových vad u dětí starších matek, také starších otců a zvyšující se zájem o metody asistované reprodukce v souvislosti s neustále stoupajícím věkem matek. Pomocí analýzy trendů plodnosti od roku 1989 bylo zjištěno, že došlo ke snížení úhrnné plodnosti a specifické míry plodnosti se posouvají do vyššího věku žen, avšak s menší intenzitou. Průměrný věk žen se neustále zvyšuje a s tím i počet provedených cyklů asistované reprodukce. Taktéž výskyt vrozených vad ve věku 35+ let ženy je poměrně vysoký. Pomocí kvalitativního výzkumu byly ve většině případů potvrzeny důvody odkladu mateřství získané z odborné literatury. Dále byla zjištěna nízká informovanost o výskytu vrozených vad u dětí starších rodiček a spoléhání se na metody asistované reprodukce v případě neschopnosti otěhotnět. Postoj partnera při rozhodování, v jaké době si pořídit dítě, je buď shodný s názorem partnerky, případně postoj ženy je v této oblasti prvořadý. V otázce, zda si dítě pořídit či nikoliv je však rozhodný postoj partnera.
|
|
Psychosociální problematika těhotné ženy : úzkost a strach v těhotenství
Tisová, Markéta ; Mellanová, Alena (vedoucí práce) ; Marková, Eva (oponent)
Tato práce je teoreticko empirická a je zaměřena na prožívání úzkosti a strachu v těhotenství u prvorodiček. V teoretické části je nejprve definováno těhotenství, jsou popsány fyzické, psychické, sociální změny v těhotenství a adaptace žen na těhotenství. Dále jsou obecně charakterizovány strach a úzkost, jejich projevy a důsledky. V další části jsou popsány strach a úzkost v těhotenství, jejich důvody, možné projevy a následky prožívání strachu a úzkosti v těhotenství. Teoretická část je zakončena výčtem možností předcházení a řešení prožívání strachu a úzkosti v těhotenství. Výzkumná část této diplomové práce byla zaměřena na zjištění, do jaké míry prožívají prvorodičky strach a úzkost v těhotenství a jaké důvody uvádějí jako příčiny prožívání svého strachu v těhotenství. Zjišťovali jsme, zda existují nějaké závislosti v prožívání strachu a úzkosti u těhotných žen a zda je možné předem odhadnout, které ženy budou více prožívat strach a úzkost v těhotenství. Pokusili jme se zjistit, co pomáhá těhotným ženám tyto pocity strachu a úzkosti odstranit nebo mírnit a zdaje tedy možné pocitům strachu u těhotných žen předcházet nebo je alespoň mírnit. Dále jsme zjišťovali, jakým způsobem získávají prvorodičky informace o těhotenství a které informace pokládají za nejpřínosnější.
|
|
Zkušenosti porodní asistentky v péči o ženu při porodu mrtvého plodu
ČERNÁ, Lenka
Nitroděložní úmrtí plodu je závažný lékařský i ošetřovatelský problém. S touto diagnózou se porodní asistentky na porodním sále nesetkávají často, proto je třeba, aby o rodičku pečovaly dostatečně zkušené a vzdělané porodní asistentky, které se v dané problematice orientují a jsou schopny reflektovat potřeby ženy v celé jejich komplexnosti. V teoretické části práce jsou popsány příčiny nitroděložního úmrtí plodu, příznaky, komplikace, diagnostické a terapeutické postupy. Z ošetřovatelského hlediska se zaměřuje na péči porodních asistentek o ženu před porodem, během porodu, v šestinedělí a v následné ambulantní péči. Také se zabývá významem rituálu rozloučení s dítětem a psycho-sociálními aspekty této problematiky. Je zde zařazena i kapitola o občansko-právních náležitostech, které z této situace vyplývají. Cílem bakalářské práce bylo porovnat ošetřovatelskou péči o ženy při porodu mrtvého plodu ve vybraných porodnicích, přístupy porodních asistentek, možnosti a způsoby rozloučení se s dítětem a zjistit, jaká je informovanost porodních asistentek o právních náležitostech, které s touto situací souvisejí. K výzkumu byl zvolen kvalitativní metodologický přístup. Šetření probíhalo formou polostandardizovaných nedirektivních rozhovorů. Výsledky rozhovorů byly zpracovány, analyzovány a uspořádány do přehledných schémat s popisem. Výzkumný soubor tvoří osm respondentek z pěti různých pracovišť. Podmínkou pro výběr respondentek byla práce na porodním sále a zkušenost s péčí o ženu při porodu mrtvého plodu. Po ukončení šetření bylo možno odpovědět na 1. výzkumnou otázku tak, že ošetřovatelská péče o ženu při porodu mrtvého plodu je ve všech sledovaných zařízeních srovnatelná. Porodní asistentka sleduje stav rodičky a průběh porodu, všude je snaha zabezpečit ženě soukromí, všude také umožňují přítomnost partnera a na všech pracovištích je kladen důraz na účinnou analgézii. Samozřejmostí je empatický a citlivý přístup k ženě. Rovněž byla zodpovězena druhá výzkumná otázka, kdy bylo zjištěno, že rozloučení s dítětem neumožňují na téměř žádném sledovaném porodním sále. Na většině pracovišť porodní asistentky rozloučení s dítětem ženě aktivně nenabízí, přestože tomuto rituálu přisuzují velký význam. Na třetí výzkumnou otázku je možno odpovědět tak, že povědomí porodních asistentek o občansko-právních náležitostech v této oblasti není příliš vysoké. O možnosti pojmenovat a pohřbít mrtvorozené dítě věděly téměř všechny respondentky, ale o peněžité pomoci v mateřství, o pohřebném a o náležitostech matriky mají informace většinou mylné, případně žádné. Výsledky výzkumného šetření ukazují, že je důležité zaměřit se na zlepšení informovanosti porodních asistentek v oblasti péče o ženu při porodu mrtvého plodu. Řešením by bylo uspořádat na toto téma seminář, kde by se porodní asistentky seznámily s vhodnými přístupy k rodičce, s možnostmi komunikace, s významem rituálu rozloučení se s dítětem, o možných způsobech tohoto rituálu, informace o pojmenování, pohřbení a peněžité pomoci v mateřství. Další vhodný způsob je vytvoření letáku se shrnutím základních informací, vztahujících se k této problematice. Tato práce by mohla přispět ke zvýšení informovanosti porodních asistentek, aby se rodičkám kromě péče o základní biologické potřeby dostalo adekvátní podpory i v psycho-sociální oblasti, aby se porodní asistentky staly kompetentními provázejícími osobami v tomto, pro ženu velmi náročném, životním období.
|
host ::
