|
Zvíře u Garryho Winogranda
Tvarůžka, Václav ; DVOŘÁK, Tomáš (vedoucí práce) ; Ledvina, Josef (oponent)
Práce se zabývá představením Garryho Winogranda jakožto dokumentárního fotografa a dále pak analyzuje problém omezené možnosti pohledu, která se manifestuje právě v nemožnosti pohledu na zvíře. Práce vychází z eseje Johna Bergera "O Pohledu", který vyvozuje tuto omezenou možnost komunikace skrz nástup kapitalismu a vytržení člověka z přírody. S čímž souvisí také fenomén zoologické zahrady. Práce je tedy zasazena v tomto kontextu a dále obsahuje analýzu fotografie (jednak samotného Winogranda) ale i dalších autorů, kteří vnášejí k tématu spřízněné otázky jako je např. autenticita fotografie s motivem zvířete (Joan Fontcuberta) nebo problematika antropomorfizace (Walt Disney).
|
|
Rozvoj elektronizace samosprávy mikroregionu Zábřežsko ve vztahu k e-governmentu
Filipová, Lucie ; Ulman, Miloš (vedoucí práce) ; Martin, Martin (oponent)
Diplomová práce "Rozvoj elektronizace samosprávy mikroregionu Zábřežsko ve vztahu k eGovernmentu" zkoumá problematiku rozvoje elektronizace samosprávy ve vztahu k legislativě a eGovernmentu. Téma elektronizace veřejné správy je v posledních letech stále více diskutováno nejen v souvislosti s rostoucími nároky na rychlost zpracování a poskytování informací, ale také na usnadnění a zprůhlednění dílčích procesů ve veřejné správě. V teoretické části jsou popsány role eGovernmentu ve veřejné správě, proces elektronizace veřejné správy v ČR a jednotlivé služby eGovernmentu (Czech POINT, datové schránky, základní registry, komunikační infrastruktura veřejné správy), které využívají obce. Praktická část hodnotí stav využívaného softwarového a hardwarového vybavení, legislativně vázaného softwaru a služeb eGovernmentu na vzorku obcí mikroregionu Zábřežsko. Na základě výsledků dotazníkového šetření jsou závěrem stanovena doporučení pro zkoumaný vzorek 20 obcí mikroregionu Zábřežsko.
|
|
Zhodnocení vlivu evropské politiky soudržnosti ve vybraném regionu
Podzimková, Ivana ; Tomšík, Karel (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zabývá zhodnocením evropské politiky soudržnosti ve vybraném regionu a potenciálu rozvoje pro daný region v rámci vybraného projektu Labské stezky na základě analýzy. V teoretické části této práce bude úvod do problematiky evropské politiky soudržnosti. S vymezením její legislativy, legislativního rámce a zakotvení nástrojů regionální politiky v rámci legislativy daného státu, v tomto případě České republiky. V praktické části bude provedena analýza vývoje sledovaného projektu Labská stezka a její dopad na rozvoj regionu Královéhradeckého kraje. Hodnocení vybraných ukazatelů proběhne sběrem dostupných dat z ekonomických hodnocení zainteresovaných subjektů podílejících se na projektu Labské stezky a následné vyhodnocení proběhne formou srovnávání. Zvolenou metodikou bude komparace, analýza a syntéza na základě zjištěných dat a jejich zhodnocení. Sběr relevantních dat a informací proběhne formou studia odborné literatury, dále sběrem dat poskytnutých od subjektů realizovaného projektu, městem Smiřice a dostupných internetových zdrojů věnovaných cykloturistice v uvedeném regionu. Pro statistické hodnocení projektu, budou použita data od subjektů spolupracující na monitorování projektu Labské stezky.
|
|
Politické a sociální aspekty územní samosprávy - participace obyvatel na veřejném životě obcí
Kučerová, Zuzana ; Kopřiva, Radek (vedoucí práce) ; Lenka, Lenka (oponent)
Východiskem práce je dosavadní teorie zapojení občanů do života municipalit a občanská společnost. Práce se soustředí na ověření uplatnitelnosti Nekolova konceptu, který je typologií forem účasti, na dvou vybraných obcích v České republice, a to Týnce nad Labem a Krakovan.
Práce se soustředí zejména na popis participačních forem a klade si otázku, jaké faktory stojí v pozadí rozdílů v účasti lidí. Ukazuje se, že Nekolův koncept je ve snaze porozumět důvodům účasti dobrým nástrojem. Zároveň práce přináší poznatek o rozdílech v účasti ve sledovaných obcích. Rozhodujícím rozdílovým činitelem je stabilita politického prostředí. V obci Krakovany je politické prostředí dlouhodobě etablované a je spojené s postavou starosty, který je důležitým iniciátorem rozvoje obce.
|
|
Dotační podpora trvale udržitelného odpadového hospodářství
BEDNÁŘOVÁ, Renata
Předmětem práce je problematika odpadového hospodářství se zvláštním zřetelem na oblast recyklace stavebních a demoličních odpadů a nakládání s nimi. Východiskem je rozbor klíčových nástrojů usměrňování činnosti a chování tržních subjektů v dané oblasti směrem k naplňování celospolečenských priorit a principů trvale udržitelného rozvoje, kdy zvláštní důraz je v textu kladen na oblast dotačních politik a programů. Cílem dizertační práce je u vybraného dotačního programu analyzovat a vyhodnotit nastavení systému dotační podpory v ČR z hlediska ekonomické a ekologické efektivnosti s akcentem na posouzení dopadu na příjemce. Předmětem zkoumání bude prioritní osa 4 "Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží" v rámci Operačního programu Životní prostředí 2007 - 2013. V literární rešerši jsou definovány základní pojmy a důležité definice, načež následuje zevrubná a komplexní rešerše problematiky z různých úhlů pohledu. Nejprve je pojednáno o globálním hledisku ochrany životního prostřední, jsou zde shrnuty širší historické, legislativní, ekonomické i politické souvislosti, jež jsou nezbytným fundamentem pro pochopení aktuálních i budoucích problémů v celosvětovém měřítku i v jednotlivých regionech. V dalším textu následuje podrobnější deskripce situace Evropské unii, načež přehled je završen detailním náhledem na stav problematiky v České republice. Následné kapitoly jsou věnovány podrobnému rozboru oblasti odpadového hospodářství, a to opět z hlediska globálního, evropského i národního, kdy na závěr je pohled zaostřen na z hlediska zaměření práce klíčovou problematiku stavebních a demoličních odpadů. V aplikační části je prostřednictvím čtyř stanovených hypotéz řešeno naplnění stanoveného cíle dizertační práce. Hypotézy ověřují účinnost a vhodnost nastavení systému dotačních titulů v rámci sledovaného programu. Důraz je kladen na posouzení dopadu přidělených dotací soukromým subjektům na jejich ekonomickou a ekologickou efektivnost.
|
|
Stát - země - národ: loajality moravských Čechů a Němců
Řepa, Milan
Studie paralelně sleduje proměny kolektivního vědomí českého a německého obyvatelstva na Moravě v 19. století. Zaměřuje se na jednotlivé formy kolektivního vědomí – zemský patriotismus, rakouský státní patriotismus, český a německý nacionalismus, pangermanismus a panslavismus – a jejich vztah k dalším solidaritám či loajalitám, například stavovským, třídním, konfesním či regionálním. Posuzuje, jak jejich genezi ovlivnily významné události nebo historické procesy, počínaje osvícenským absolutismem, přes napoleonské války, revoluční léta 1848/1849, počátky a rozvoj občanské společnosti v 60. a 70. letech, války prusko-rakouskou (1866) a prusko-francouzskou (1870), až po rozrůzňování politického života na sklonku 19. století.
|
|
Kavárna - architektonický topos prvorepublikové společnosti
PFEFEROVÁ, Dita
Bakalářská práce se zabývá obnovenými prvorepublikovými kavárnami v Brně a v Praze. V případě brněnských kaváren především okolnostmi jejich vzniku, dobovým kontextem, historií kavárenství a také okolnostmi, za kterých se původním kavárnám měla vrátit jejich podoba a funkce. V samostatných kapitolách se autorka věnuje analýze kavárenských budov, důvodům i cílům jejich obnovy a rekonstrukce. Pozornost je zaměřena na Zemanovu kavárnu v Brně na Kolišti architekta Bohuslava Fuchse a na její repliku z roku 1995, dále na kavárnu ERA, jejíž budovu navrhl Josef Kranz. Patřičná pozornost je věnována noblesní kavárně Savoy, navržené Jindřichem Kumpoštem pro kavárníka Jana Nekvapila, i kavárně a cukrárně Kolbaba, jejímž autorem je architekt Jan Víšek. Pro srovnání s vývojem, který se odehrával v Brně, potom autorka zvolila unikátní kubistickou kavárnu Grand Café Orient v Praze, nacházející se v Domě U Černé Matky Boží od Josefa Gočára. Práce shrnuje okolnosti, za jakých kavárny za doby První republiky vznikaly ve dvou největších českých městech, ve kterých byly pro rozvoj kaváren různé podmínky. Podobně potom sleduje, za jakých podmínek se dařilo znehodnocená místa původních kaváren opětovně vracet do života a na základě podrobného rozboru literatury hodnotí úspěšnost těchto rekonstrukcí.
|
|
Role prvního (re)lapsu v procesu doléčování z pohledu klienta a terapeuta
Pavlovská, Amalie ; Přikryl, Tomáš (oponent) ; Kuda, Aleš (vedoucí práce)
Background: Na podkladě stáže v doléčovacím centru a zájmu o problematiku prevence relapsu jsem za téma práce zvolila otázku, zda hraje první (re)laps v procesu doléčování nějakou roli, a případně jakou. Cíle: Cíli práce bylo zmapovat a porovnat pohledy klientů a terapeutů na tutéž událost klientova prvního (re)lapsu; zdůraznit, že první (re)laps nemusí vždy vést k návratu na původní úroveň závislého chování, ale že naopak může sehrát pozitivní roli v klientově životě i v procesu doléčování; a kriticky zhodnotit současný stav používání terminologie prevence relapsu v praxi. Metody: Všech cílů dosahuji využitím metod kvalitativního výzkumu - dvou kasuistických ilustrací klientek a dvou semistrukturovaných interview s terapeutkami. Veškeré etické otázky byly dodrženy. Soubor: Základním souborem byli klienti doléčovacího centra. Do výběrového vzorku byly vybrány dvě klientky, které prožily v rámci doléčování (re)laps, zpracovaly ho se svou terapeutkou a pokračují v programu. Interview poskytly terapeutky, které jsou v programu jejich garantkami. Výsledky: Výpovědi klientek a terapeutek se lišily jen výjimečně. Otázkou zůstává, zda je podobné vnímání události výsledkem jejich společné práce, nebo zda jsou klienti natolik ovlivňováni názory terapeutů, že je prezentují jako své vlastní. Výrazně se však odlišovalo...
|
|
Proměny agrární krajiny mikroregionu Sedlčanska v letech 1850-1943
Mašková Janotová, Šárka ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Práce je zaměřena na vývoj hospodářské situace oblasti Sedlčanska od první poloviny 19. století až po 2. polovinu století 20. Tímto obdobím je vyměřen prostor pro sledování proměn z počátku ryze agrární (zemědělské) krajiny v krajinu, jež by na konci 2. republiky mohla být označena krajinou agrárně průmyslovou. Území Sedlčanska bývá tradičně pojímáno jako území průmyslově "retardované". Předkládaná práce se proto snaží zjistit na kolik jde o představu pravdivou, zdali zde v daném období neexistovala ohniska dynamického hospodářského rozvoje a existovala-li, nakolik byla srovnatelná s hospodářským rozvojem zbylých Čech. Přičemž se snaží poukázat na důvody, které ke vzniku dané situace vedly. Zasazuje tedy regionální stav do širších souvislostí industrializace Českých zemí ve vymezeném časovém období. Fenomén industrializace samozřejmě přímo souvisí s faktory jakými jsou demografický vývoj, doprava, obchod, peněžnictví, zemědělství a správní činnost. Tyto aspekty proměny hospodářské situace Sedlčanska jsou proto v práci zohledněny a zmapovány. Sledována je také spolková činnost v dané oblasti. Přičemž jde o spolky, které si kladou za cíl právě hospodářský rozvoj této krajiny a které zdůrazňují především vzestup rolnického stavu. Klíčová slova Sedlčansko, hospodářské dějiny, industrializace, zemědělství
|
|
Využití pracovních činností v procesu sociální integrace dospělých s mentálním postižením.
SVITÁKOVÁ, Iveta
V rámci své bakalářské práce jsem se věnovala využití pracovních činností v procesu sociální integrace dospělých s mentálním postižením, přičemž cílem bylo vytvořit, zrealizovat a vyhodnotit pravidelnou pracovní činnost určenou specifické skupině dospělých s mentálním postižením a zaměřenou primárně na rozvoj sociální integrace. Text práce je strukturován do šesti kapitol. V první z nich jsem se zaměřila na vymezení mentálního postižení, charakteristiku dospělosti jako důležitého vývojového období v životě člověka a na dospělost jedinců s mentálním postižením s cílem nalézt a pojmenovat specifika, která byla třeba při práci s touto cílovou skupinou zohlednit. V následující části jsem se věnovala sociální integraci, jejím determinantům a prostředí, ve kterém se uskutečňuje. Na získané výstupy jsem navázala ve třetí kapitole, v níž jsem se zaměřila na klíčové kompetence, z nichž jsou pro sociální integraci nezbytným podkladem zejména sociální, personální a komunikativní kompetence. Cílený rozvoj těchto kompetencí lze realizovat prostřednictvím edukační činnosti, která však musí respektovat specifika účastníků a dobrovolnost účasti. Oba tyto předpoklady lze naplňovat v rámci zájmového vzdělávání s využitím adekvátních pedagogických metod. Na tyto oblasti jsem proto zacílila svou pozornost v závěru kapitoly. Kapitola čtvrtá je věnována práci a pracovním činnostem, konkrétně vymezení pojmů, jejich charakteristice, významu a roli pracovních činností v životě člověka, respektive člověka s mentálním postižením. Na základě všech získaných teoretických poznatků a s využitím dosavadních zkušeností s cílovou skupinou jsem v páté kapitole navrhnula specifický vzdělávací program založený na pracovních činnostech a zaměřený na rozvoj vybraných klíčových kompetencí. Do vzdělávacího programu se dobrovolně přihlásili čtyři účastníci, přičemž jsem se rozhodla sledovat rozvoj kompetencí jen tří účastníků z důvodu, že jeden účastník docházel velmi nepravidelně. Program byl realizován třikrát týdně, vždy 2,5 hodiny po dobu sedmi měsíců (od října 2015 do května 2016) v prostorách vzdělávacího centra Mo-zai-ka. Na počátku realizace vytvořeného vzdělávacího programu účastníci souhlasili s tím, že budeme dodržovat a rozvíjet správné návyky potřebné pro dobré vzájemné vztahy ve skupině a výsledky pracovní činnosti. Na základě individuálních charakteristik účastníků jsem připravovala pracovní činnosti, které měly přispět také k rozvoji sociálních a personálních a komunikativních kompetencí. Ty jsem průběžně sledovala a zaznamenávala. Během realizace programu jsem kladla důraz na opakování, trpělivé jednání s účastníky a vytvoření přátelské atmosféry. Po ukončení vzdělávacího programu jsem rozvoj kompetencí u tří vybraných účastníků vyhodnotila. Na základě toho jsem dospěla k závěru, že k největší změně došlo v komunikativních kompetencích. Posun jsem zaznamenala i v sociálních a personálních kompetencích, zde se však výsledky u jednotlivých účastníků značně lišily. Přesto se domnívám, že cíl práce byl splněn. Uvedené výsledky ukazují, že vzdělávání ve volném čase založené na pracovních činnostech může vést k rozvoji sociálních, personálních a komunikativních kompetencí, které jsou pro dospělé s mentálním postižením nezbytné v procesu sociální integrace. Tato bakalářská práce může být zajímavým zdrojem inspirace pro realizaci obdobných programů zacílených na sociální integraci osob s mentálním postižením.
|
host ::
