|
Analýza chovu mléčných krav na vybrané biofarmě
Plášková, Pavlína ; Toušová, Renata (vedoucí práce) ; Ducháček, Jaromír (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo zhodnotit podmínky chovu dojeného skotu v ekologickém zemědělství a porovnat je s konkrétními údaji vybrané ekologické farmy Bílčice, která je součástí ekologického zemědělství od roku 2011 a zaměřuje se na chov českého strakatého skotu a produkci biomléka. V teoretické části se práce zabývá charakteristikou dojených plemen skotu, hlavními cíli a zásadami ekologického zemědělství, problematikou welfare, šlechtěním a kontrolou užitkovosti, technologií ustájení, výživou a krmením, technologií dojení, produkcí mléka, reprodukcí, zdravotní problematikou a ekonomikou chovu. V praktické části jsem hodnotila ukazatele mléčné užitkovosti (produkce mléka, % bílkovin, % tuku) a reprodukční ukazatele (mezidobí, servis perioda, inseminační index a procento zabřeznutí po první inseminaci). Na farmě bylo ustájeno 650 kusů dobytka, z toho 200 kusů dojnic převážně českého strakatého plemene. Sledování se provádělo v roce 2013. Denní množství nadojeného mléka se pohybovalo kolem 2 750 kg. Za laktaci byla užitkovost v roce 2013 6 100 kg mléka, 3, 89 % tuku a 3, 34 % bílkovin. Dojnice jsou ustájeny ve volné stáji s vysokou podestýlkou, dojení probíhá 2 x denně v rybinové dojírně. Mléko je dodáváno obden do mlékárny Olma, a.s. V letním krmném období jsou krávy pravidelně vyháněny na pastvu. Jsou dokrmovány 10 kg jetelotravní senáží a 6 kg šrotu (ječmen, pšenice, triticale). V zimním krmném období jsou zvířata ve stájích. Krmná dávka se skládá ze 45 kg jetelotravní senáže, 6 kg šrotu, 2 kg lupiny a 1 kg kukuřice v době rozdojování. Minerální lizy mají krávy celoročně ( 100g / ks / den). V přechodné formě hospodaření se užitkovost krav pohybovala v roce 2010 na 7 477 kg mléka a hodnota ČR byla 7 726 kg mléka. Po vstupu do ekologického zemědělství v roce 2013 klesla mléčná užitkovost na farmě na 6 100 kg mléka a průměr ČR se zvýšil na 8 370 kg mléka. V přechodném způsobu v roce 2010 bylo dosaženo 4, 03 % tučnosti a v roce 2013 (ekologické zemědělství) 3, 89 %. Rozdíl mezi roky 2010 a 2013 je 0, 14 %. Bílkoviny za rok 2010 byly 3,39 % a v roce 2013 3,34 %. Ze sledovaných reprodukčních ukazatelů měla farma vždy průměrné výsledky. U servis periody 96 dní a mezidobí 400 dní, inseminační index 1,8 a procento zabřezávání po 1. inseminaci bylo 54,2 %.
|
|
Zdanění osobních příjmů zaměstnanců, osob samostatně výdělečně činných a rentiérů v roce 2014
HOUFOVÁ, Petra
Hlavním cílem mé diplomové práce byla analýza daňového zatížení fyzických osob, které mají příjmy ze závislé činnosti, ze samostatné činnosti, z pronájmu movitého i nemovitého majetku a kapitálového majetku. Povinné platby poplatníka byly posuzovány dle předem stanovené různé výše ročních příjmů v rozmezí od 100 000 Kč do 5 000 000 Kč u jednotlivých dílčích základů daně, jak z pohledu daňového, tak i pojistného na veřejné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení. V teoretické části jsou vymezeny základní pojmy, které jsou podstatné pro orientaci v problematice zdanění příjmů fyzických osob. Praktická část je rozdělena do čtyř podkapitol podle druhu příjmů, u kterých se stanovila celková daňová povinnost dle výše ročního příjmu. Účelem bylo porovnat dané hodnoty v rámci jednoho dílčího základu daně a zároveň mezi dílčími základy daně navzájem.
|
| |
| |
|
Tanec jako prostředek integrace dospělých s mentálním postižením
KRAUMANNOVÁ, Eva
Cílem bakalářské práce Tanec jako prostředek integrace dospělých s mentálním postižením bylo vytvořit, realizovat a vyhodnotit taneční kurz zaměřený na rozvoj sociálních kompetencí dospělých lidí s mentálním postižením. Práce se věnuje dospělým lidem s mentálním postižením a volnočasové aktivitě zaměřené na tanec. Ve volném čase lidí s mentálním postižením je prostor pro rozvíjení sociálních kompetencí. V reakci na současnou situaci nabídky volnočasových aktivit pro dospělé lidi s mentálním postižením jsem pokládala za přínosné založit taneční skupinu lidí s mentálním postižením, zároveň s jedinci intaktními v prostorách, které jsou pro ně neznámé. Na základě aktivity, kterou je možné realizovat zábavně, lze všestranně rozvíjet osobnost člověka a jeho sociální kompetence, které jsou předpokladem úspěšné integrace. Bakalářská práce se skládá ze čtyř kapitol. V první kapitole je vymezen pojem mentální postižení. Následně se pozornost zaměřuje na charakteristiku cílové skupiny, tedy dospělých osob s lehkou a střední mentální retardací. Dále je popsán zásah postižení do oblasti psychiky člověka a oblasti sociální. Ve druhé kapitole je nejprve definován pojem tanec a popis jeho využitelnosti v oblasti volnočasové, umělecké, ale i terapeutické. Ve třetí kapitole jsou vypsány předpoklady pro úspěšnou integraci. V závěru teoretické části je propojení cílové skupiny a aktivity pro rozvoj sociálních kompetencí. Na teoretickou část bakalářské práce navazuje část praktická, čtvrtá kapitola. Jedná se o program šestiměsíčního kurzu, který jsem sestavila na základě analýzy odborné literatury a získaných zkušeností při vedení tanečních lekcí a práci s lidmi s mentálním postižením. V programu budou zahrnuty metody práce a vyhodnocení dílčích činností. Šesti měsíční taneční kurz probíhal ve školním roce 2015/2016 a účastnilo se ho šest dospělých lidí s mentálním postižením. Do kurzu byly zapojeny studentky Jihočeské univerzity. Pro jednotlivé taneční lekce byly stanoveny dílčí cíle a aktivity byly uzpůsobeny tak, aby v nejvyšší možné míře nenásilně rozvíjely sociální kompetence účastníků. Kurz byl realizován v prostorách Občanského sdružení IN. Pro vyhodnocení aktivity a zjištění progresu v oblasti sociálních kompetencí účastníků bylo stanoveno několik oblastí rozvoje. Několik vybraných sociálních kompetencí bylo rozděleno do hodnotících škál. Účastníci byli hodnoceni při začátku kurzu a znovu po šesti měsících. Metodou vyhodnocení bylo vlastní pozorování. Zaměřila jsem se na evaluaci svého působení, evaluaci skupiny a každého jednotlivce. Evaluace proběhla také ze strany účastníků kurzu. Taneční lekce a aktivity s nimi spojené se osvědčily jako vhodný prostředek pro rozvíjení sociálních kompetencí dospělých s mentálním postižením. U pěti účastníků se hodnoty zvýšily v 5 10 ze 17 sledovaných kompetencí. Regres nastal u účastníka, který prožíval poslední dva měsíce kurzu náročnou životní situaci. Nejvýrazněji a u všech účastníků se zvýšily hodnoty v oblasti spolupráce ve skupině. U pěti účastníků došlo k progresu v navazování a udržování očního kontaktu a navazování konverzace. U jednoho účastníka se zvýšila hodnota v oblasti vystupování ve skupině, u jednoho v oblasti samostatnosti a jeden oproti začátku oslovoval ostatní účastníky jménem. Celkově se členové skupiny stali sebevědomějšími. K dosažení žádoucích výsledků přispíval fakt, že se kurz konal mimo známé prostory a v kolektivu dalších dospělých intaktních jedinců. Důležitý byl také přístup lektora, promyšlení a stanovení cílů a reakce na podněty účastníků. Při realizaci taneční aktivity s lidmi s mentálním postižením dochází k rozvoji sociálních kompetencí. Při promyšleném postupu lze kompetence rozvíjet intenzivněji a přesto nenásilně. Bakalářská práce má sloužit jako motivace pro pracovníky, kteří by chtěli touto aktivitou naplňovat volný čas dospělých s mentálním postižením a cíleně tak působit na jejich rozvoj.
|
|
Jak zamezit množení Legionelly pneumophylis v rozvodech teplé vody v nemocnici Český Krumlov
TUREK, Jan
Diplomová práce se zabývá mikrobiologickou kvalitou teplé vody, stavem teplovodních rozvodů, ve vztahu k Legionelle pneumophylis v Nemocnici Český Krumlov a.s. a opatřeními, která jsou ve zdravotnickém zařízení podnikána, pro zlepšení kvality teplé vody. Podstatou a cíli této práce je zjištění těchto uvedených parametrů na základě vlastního pozorování, technické dokumentace a rozborů teplé vody, provedených akreditovanou laboratoří. Nemocnice Český Krumlov a.s., jejíž stavba byla zahájena v roce 1909, byla dostavěna v roce 1911 jako ,,Nemocnice Císaře Františka Josefa I.". Postupem času byly přistavovány další a další budovy. V roce 1942 byla nemocnice ustanovena jako ,,Všeobecná veřejná nemocnice". V následujících letech docházelo postupně k dalšímu rozšiřování, přístavbám a úpravám až do současné podoby. Kvalita vody a s ní spojený výskyt legionel, je celosvětovým problémem, se kterým je nutno bojovat. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. První, teoretická část, zahrnuje všeobecné i konkrétní poznatky o Legionelle, jejích zdravotních rizicích, prostředí ve kterém se vyskytuje, možnostech jejího odstranění, o vhodnosti používaného materiálu k výstavbě teplovodního potrubí, získané z odborné literatury a také z české legislativy, zabývající se ochranou veřejného zdraví - zákon č. 258/2004 Sb. v platném znění a dále kvalitou pitné a teplé vody, která je zanesena ve vyhlášce č. 252/2004 Sb. a dalších předpisech. Ve druhé, empirické části, se podrobně zabývám situací v nemocnici Český Krumlov v období 2009 až 2015, týkající se nově vybudované kotelny a souhrnně celého rozvodného systému teplé vody ve vztahu k Legionelle. Konkrétně jsou v práci rozvedeny materiály, které byly použity jak při ekologizaci plynové kotelny, tak ty, ze kterých jsou provedeny rozvody teplé vody a stav rozvodů v jednotlivých budovách a v areálu zdravotnického zařízení. Dále jsou v diplomové práci uvedeny rozbory vzorků vody, provedené akreditovanou laboratoří, které byly i s potřebnou technickou dokumentací, týkající se rozvodné teplovodní sítě, poskytnuty zdravotnickým zařízením. Při vyhodnocování těchto dokumentů, bylo využito sekundární analýzy dat. Z výsledků, sledovaných za období let 2009 až 2015 vyplývá, že mikrobiologická kvalita teplé vody neodpovídá limitům stanoveným v příloze č. 3, vyhlášky 252/2004 Sb., v platném znění. Mezní hodnota tohoto limitu pro kolonie tvořící jednotky bakterie legionely , je stanovena na maximálně 100 KTJ. Ve většině odebraných vzorcích teplé vody došlo k překročení tohoto limitu a to od řádů jednotek až po statisíce. Výsledky z posledního analyzovaného roku 2015, vykazují zlepšení této nepříznivé situace. Za toto období byla analýza vzorků vody provedena celkem třikrát. První v únoru 2015. Výsledné hodnoty vykazovaly kolonie tvořící jednotky ,,jen" ve stovkách, s maximem 550 KTJ na oddělení následné péče. Druhá analýza byla provedena v červnu téhož roku. Výsledky byly velmi uspokojivé. Naměřená maximální hodnota Legionelly byla 64 KTJ. Poslední hodnocený odběr v tomto roce a jeho analýza, byly provedeny v prosinci. Zvýšená koncentrace Legionelly byla opět v budově chirurgie. Zde bylo stanoveno 1400 kolonií tvořících jednotky. Vzorek z LDN obsahoval 300 KTJ a sedmé patro interního oddělení dosáhlo hraniční hodnoty limitu, tedy 100 KTJ. Odpovědi na stanovené výzkumné otázky ,,Jak zamezit množení Legionelly pneumophylis v rozvodech teplé vody v nemocnici Český Krumlov" a ,,Jak zajistit dostatečné množství kvalitní teplé vody ve zdravotnickém zařízení" se nacházejí v závěru uvedených doporučeních. Velkým rizikovým faktorem, pro rozvoj Legionell v tomto zdravotnickém zařízení, jsou zastaralé rozvody teplé vody v téměř všech budovách a nízká teplota vody vystupující z ohřevu, která činí 55 °C. Všechny tyto uvedené výsledky a hodnocení jsou v této diplomové práci graficky zpracovány. Součástí této práce jsou také přiložené fotografie, které nastiňují prostředí a situaci ve zdravotnickém zařízení.
|
|
Pěstování řepky k energetickému využití - dopady a souvislosti.
Charvát, Michal ; Kuchtová, Perla (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Biopaliva obecně jsou paliva na bázi biomasy. Může to být biomasa odpadní či cíleně pěstovaná. Využívá se jako pevné, či kusové palivo, dále jako kapalné i plynné. Kapalná biopaliva se užívají jak k energetickým účelům, tedy k výrobě tepla, elektrické energie, ale také jako motorová paliva. V této práci jde o biopalivo cíleně pěstované, o řepku olejku a z ní vytáběné kapalné palivo, v tomto případě jde o MEŘO metylester řepkového oleje, což je palivo první generace.
Evropská unie předpokládala, že využitím biopaliv dojde ke snížení emisí CO2 a to až o 35 procent dále se počítalo, že rozvoj biopaliv bude pozitivně působit na lokální zaměstnanost a dopad bude jak do přímé, tak nepřímé zaměstnanosti. Dále pomůže diverzifikovat evropskou závislost na dovozu ropy. Byly zavedeny přímé podpory pro pěstitele, aby se rozšířila plocha, kde se pěstovaly rostliny určené pro biopalivo. Tyto přímé podpory byly zrušeny v roce 2010. Podobná podpora byla určená také zpracovatelům.
Pokud jde o řepku, tak vrchol v oseté rozloze po celé EU byl v roce 2010, kdy bylo oseto téměř 7 mil. ha, což je prakticky 3,5 x více než byl původní plán EU. V loňském roce to bylo již jen 6,45 mil. ha, ale s vyšším výnosem řepkového semene. Podobně lze zvětšování osevních ploch sledovat i v ČR, ostatně Česká republika je pátým producentem řepky v EU. Nejvíce ploch bylo oseto 2013/14, celkem 418,8 tis. ha, ovšem produkce byla nejvyšší v následujícím roce díky hektarovým výnosům, ačkoliv se již snížila osetá plocha. Přesto je řepka osetá na 14 procent obdělávané půdy.
Nelze hovořit o nějakém drastickém omezování pěstování řepky, ani po ukončení přímé podpory. Jednak je cena řepky velmi slušná a stabilní a téměř polovina určená k průmyslovému zpracování je určená na MEŘO. Ovšem systém pěstování není dobrý pro půdu. Většinou je řepka do osevního plánu řazena jednou za dva roky, ale optimální by bylo za pět let.
Jediný předpoklad EU se potvrdil a to, že emise CO2 jsou nižší, ale je zapotřebí také započítat množství emisí N2O, což tuto výhodu sníží. Ovšem na zaměstnanost to žádný vliv nemělo, nebo spíše negativní. Více pracovních míst v zemědělství totiž nese živočišná výroba a podobně lze hodnotit i zpracovatelský průmysl. Dalším problémem je ničení celých ekosystémů, aby mohly být pěstovány rostliny vhodné jako biopaliva, což je záležitostí tzv. rozvojových zemí, v našich končinách je to pak problém vyčerpávání úrodné půdy pro pěstování paliva místo potravy. Jednak je nutné více hnojit a užívat pesticidy, ale také v případě neúrody je stejně část určená na biopaliva odevzdána zpracovatelům i za cenu zdražování potravin.
|
|
Obnova historických parků u drobných panských sídel na příkladu studie obnovy zámecké zahrady v Doudlebách nad Orlicí ve východních Čechách
Faltysová, Lenka ; Buttry, Ivana (vedoucí práce) ; Jakub, Jakub (oponent)
Cílem této práce je zpracování metodiky a představení postupu, jak obnovu památky zahradního umění provést. Na příkladu revitalizace zámecké zahrady, nemovité kulturní památky Zámku Doudleby nad Orlicí, a to na základě studia literatury, obdobných zásahů a rozboru a interpretací různých typů archivního materiálu, bylo provedeno vyhodnocení současného stavu historické zahrady. Vychází z terénního průzkumu, který se skládá z dendrologického průzkumu, rozboru autenticity dřevin a ze zhodnocení všech shromážděných dokumentů, historických pramenů a odborné literatury. Návrh obnovy zámecké zahrady vychází ze závazného stanoviska odborného orgánu státní památkové péče.
Renesanční zámek v Doudlebách nad Orlicí stojí ve východní části obce na mírně vyvýšeném návrší při pravém břehu řeky Divoké Orlice. Na tomto místě již ve 13. století existovala dřevěná středověká tvrz s hospodářským dvorem. Mikuláš starší z Bubna dal v roce 1588 vystavět lovecký zámek v renesančním stylu jako letohrad, který byl dostaven v roce 1590. Význam renesančního sídla, které doplňují raně barokní prvky z konce 17. století, je umocněn bohatou a působivou sgrafitovou výzdobou tzv. kobercového vzoru, pokrývající všechna vnější i vnitřní průčelí, restaurovanou v roce 1886 Kirchnerem. Součástí výzdoby jsou i vysoké komíny v nádvoří, ozdobené rovněž sgrafitem. Zámecký areál je tvořen po svém obvodě hospodářskými budovami a objektem pro bydlení. Objekt vlastního zámku je oddělen parkovou úpravou se starým stromovím a novějšími trávníky (Hieke, 1984).
Zámecký park v Doudlebách nad Orlicí byl založen roku 1809 v kompoziční návaznosti na budovu renesančního zámku. Se zámkem tvoří jeden organický celek. Zakladatel se snažil podobně jako v zámeckých místnostech i zde demonstrovat své bohatství, svůj smysl pro umění a své botanicko-dendrologické znalosti. Park je vytvořen jako úzká dispozice v krajinářském slohu a komponován jako dlouhý průhled na zámek. Rozloha krajinářského parku dnes činí 3,76 ha.
Literární rešerše je věnovaná zvláště renesanci a jejímu vztahu k zahradnímu umění. V této části je představena památková péče v České republice, činnost odborné organizace památkové péče Národního památkového ústavu v Josefově.
V metodické příručce jsou popsány použité podkladové materiály a vzniklé výstupy na základě nichž jsou prováděna taková opatření, která povedou ke zlepšení zdravotního stavu a vitality stávajících perspektivních stromů a nové výsadby dřevin, které jsou v souladu s původní kompozicí s důrazem na její obnovu a zvýšení historické hodnoty objektu. V rámci celkové revitalizace zámeckého parku dojde k ošetření dřevin v parku a doplňkové výsadbě.
V praktické části je popsán současný stav vegetace památky zahradního umění. Základním nástrojem pro analýzu současného stavu vegetace památky zahradního umění je inventarizace dřevin. Inventarizace, která má poskytnout kvalitní podklad pro návrh obnovy, by se zároveň měla v určitých částech zabývat i vlastnostmi jednotlivých dřevin (Krejčiřík, 2015).
Výsledky terénních šetření byly kompletně zaznamenány do grafických výstupů.
|
|
Ověření aktuálnosti projektu areálu "Park za sv. Jakubem v Klatovech"
Malá, Kateřina ; Vacek, Oldřich (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
V roce 2005 zadalo město Klatovy zakázku na vyhotovení projektu městského parku v místě zvaném za sv. Jakubem. Úkolu se zhostil ateliér Ing. Pavla Borusíka SILVEX a vytvořil Park Za Svatým Jakubem v Klatovech, Studie proveditelnosti jako první část projektové dokumentace. Projekt nebyl realizován z důvodu nevyřešených majetkoprávních vztahů v území.
Vzhledem k desetileté odmlce nastala otázka aktuálnosti tohoto projektu, kterou se zabývá tato diplomová práce. Úkolem bylo obsahové zhodnocení studie, ověření aktuálnosti a navržení řešení odrážející současné a budoucí potřeby obyvatel města a uživatelů parku.
Literární přehled současného stavu problematiky se zabývá charakteristikou veřejného prostoru, městského parku, obecnou charakteristikou hřbitova i typy pohřbívání, hřbitovů, hrobů, historií pohřbívání v Čechách a židovskými hřbitovy. Navazuje dopad smrti blízké osoby na pozůstalé a vliv zeleně jako prostoru pro rozjímání nebo meditaci. Téma hřbitova je rozvinuto z důvodu geografické vzdálenosti resp. blízkosti k ploše řešeného parku za sv. Jakubem a jeho přímé návaznosti.
Zhodnocení podkladových údajů uvádí základní informace o Klatovech, místu za sv. Jakubem, stručný obsah Studie proveditelnosti i její hlavní myšlenky, vlastní ověření dostupných podkladů včetně změn v majetkoprávních vztazích.
Vše výše zmíněné posloužilo jako podklad pro vyhotovení nového návrhu konceptu parku lépe sloužícího svým uživatelům. Čistě městský park s prostorem pro dětské hřiště, bruslařskou dráhu a jiné sportovní aktivity byl přetvořen na park s důrazem na významné vyhlídky do okolí a odreagování se po návštěvě blízkého městského hřbitova.
|
|
Plánovaní rozvoje města Čáslavi před a po roce 1989
Lejnarová, Tereza ; Šlemr, Jan (vedoucí práce) ; Macoun, Milan (oponent)
Ve své bakalářské práci se zabývám projevy územního plánování rozvoje měst před a po roce 1989 skrz město Čáslav. V literární rešerši uvádím znaky plánování rozvoje měst v českých zemích před rokem 1989 v kontextu komunistické centrálně plánované ekonomiky a následné transformace po roce 1989 na ekonomiku kapitalistickou a tržní. Na základě změn v plánování jsou popsány změny, které se konkrétně projevily v území města Čáslavi. Pro kvalitní zachycení projevených změn je v práci popsán kvalitativní výzkum. Jako hlavní výzkumnou metodu jsem zvolila rozhovory s lidmi, kteří se podíleli na územním plánování v Čáslavi. Porovnala jsem dochovanou literaturu z let před a po 1989 a záznamy o rozvoji města s lidmi, kteří se na něm podíleli, a jejichž vnímání se mohlo lišit od dochovaných záznamů. Cílem mé práce je popsat plánování rozvoje města Čáslav před a po roce 1989 a vnímání rozdílů v něm lidmi, kteří se jím zabývali.
|
host ::
