Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 660 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.10 vteřin. 

Vokální tvorba Zdeňka Lukáše
Seibertová, Zuzana ; BÁRTA, Martin (vedoucí práce) ; KUSNJER, Ivan (oponent)
SEIBERTOVÁ, Zuzana: Vokální tvorba Zdeňka Lukáše s vlastním interpretačním pohledem na cyklus Prosté písně, op. 112. ( Diplomová práce ) / Zuzana Seibertová. - Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta; Katedra zpěvu a operní režie. - Vedoucí práce: MgA. Martin Bárta. Praha: HAMU, 2014. Diplomová práce seznamuje čtenáře s českým skladatelem 20. století Zdeňkem Lukášem, přibližuje jeho vokální tvorbu a přináší vlastní interpretační pohled na písňový cyklus Prosté písně. První kapitoly popisují jeho život, vývoj hudební řeči a především samotnou tvorbu skladatele, která měla vliv na rozvoj české hudební scény. V dalších kapitolách se autorka práce věnuje jednotlivým písním cyklu z hlediska interpretace, vztahu slova a hudby a propojení uplatněných složek zpěvu, flétny a klavíru. Při analýze jednotlivých písní autorka zohledňuje vlastní zkušenosti s provedeným dílem. Klíčová slova: Zdeněk Lukáš. Vokální tvorba. Sborová tvorba. Písňový cyklus. Píseň.

Metodika hry na trombon pro začátečníky
Moťka, Lukáš ; SUŠICKÝ, Jiří (vedoucí práce) ; HLAVÁČ, Jiří (oponent)
Tématem této disertační práce je metodika hry na trombon pro začátečníky. Tato práce vychází z dlouholeté tradice české trombonové školy a popisuje její vývoj od počátku po současnost. Práce je rozdělena do tří hlavních částí. První část je věnována historii hudebního vzdělání v Čechách a na Moravě. Tato kapitola také představuje největší pedagogické osobnosti hry na trombon Čech a Moravy. Druhá část se zabývá osobnostmi, které výrazně ovlivnily českou trombonovou školy, její trendy a jejichž metodickými postupy jsem se inspiroval. Kapitola také představuje osobnosti, které značně ovlivnily můj postoj k problematice výchovy a výuky dětí. Poslední podkapitola se věnuje Hatha józe, výraznému inspiračnímu prvku při mém studiu. Třetí část představuje novou metodiku hry na trombon pro začátečníky. Je složena z popisu důležitých funkcí hráčova těla, jako je například: správné dýchání, funkce svalů, funkce pohybového aparátu a jejich souhra v jeden harmonický celek. Každému z těchto aspektů je věnována samostatná podkapitola. Zmiňuji zde také otázku osobnosti učitele a vazbu děti a umění. V závěru se zamýšlím nad úlohou umění a rolí pedagoga při vedení žáků.

Topos Kolektiv: Vlastní prožitek vnímání krajiny / místa a jeho artikulace skrze (hudebně pohybové) performance
Kerle, Tereza ; SCHMELZOVÁ, Radoslava (vedoucí práce) ; ŠEJN, Miloš (oponent)
Práce je reflexí site-specific projektu Nečtiny realizovaného uskupením Topos Kolektiv v kapli sv. Anny a přilehlém lomu v Nečtinech v Plzeňském kraji. Soustředím se v ní na popis a analýzu site specific podoby umělecké práce v daném místě a krajině.

Pražské jaro jako flétnová soutěž
Olšaníková, Nikola ; PIVODA, Radomír (vedoucí práce) ; VÁLEK, Jiří (oponent)
Práce je stručným přehledem informací o Pražském jaru, ve které je shrnuto vše, co se týče Mezinárodní hudební soutěže od výčtu všech ročníků týkající se oboru flétna, přes jednotlivé skladby, členy poroty, či významné české i slovenské účastníky, po podrobnosti o vítězích. Jsou zde nastíněny také stručné informace o Mezinárodním hudebním festivalu či informace o historicko-politické situaci v tehdejším Československu. V první kapitole je zahrnuta problematika samotného pojmu Pražského jara - Pražské jaro jako společensko-politický proces, Pražské jaro jako mezinárodní hudební festival a Pražské jaro jako mezinárodní hudební soutěž, z nichž každý je blíže upřesněn. Druhá, stěžejní kapitola práce, obsahuje podrobné informace o Mezinárodní hudební soutěži Pražské jaro v oboru flétna. Jsou zde rozepsány všechny ročníky soutěže, ve kterých se flétna objevuje, každý ročník rozebrán dopodrobna, co se týče výběru a počtu skladeb, počtu soutěžících, účasti českých flétnistů či významných členů poroty s jejich životopisy.

Projekt soukromé hudební školy
Švehláková, Zdeňka ; ŠTILEC, Jiří (vedoucí práce) ; BĚLOR, Roman (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na téma soukromých hudebních škol v České republice. Práce se skládá ze tří částí. První část pojednává o dějinách českého hudebního školství od středověku do 20. století. Druhá část se věnuje hudebnímu vzdělávacímu systému od roku 1989 do současnosti. Zahrnuty jsou všechny stupně školství: základní, střední (konzervatoře) a vysoké umělecké školy. Hlavní pozornost je zaměřena na základní stupeň hudebního školství, především na porovnání státních škol, soukromých škol a dalších forem uměleckého vzdělávání v České republice. Třetí část je věnována tématu založení soukromé hudební školy. Cílem je popsat postup při zakládání firmy, nezbytné předpoklady podnikatele a povinnosti spojené s podnikáním v České republice. Dále jsou uvedeny formy marketingu školy a postup při hledání klientů i vhodných zaměstnanců.

Financování symfonických orchestrů v České republice
Smutný, Alexandr ; Doležalová, Antonie (vedoucí práce) ; Ježek, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá financováním symfonických orchestrů v České republice. Charakterizuje vývoj institucionálního prostředí české symfonické hudby, přehled právních forem a financování těchto orchestrů. Práce zahrnuje tuto problematiku do kontextu hospodářské politiky. Cílem práce je zhodnotit situaci symfonických orchestrů v České republice a zachytit důležité vlivy na vývoj symfonických orchestrů. Dalším cílem práce je nastínit kroky vedoucí k transformaci současného systému do úspěšnější podoby, která by pomohla k větší soběstačnosti orchestrů a lépe využila všechny způsoby, jimiž lze zlepšit ekonomický vývoj hudebních těles v České republice. Práce má vzbudit zájem o toto téma a vyvolat diskusi vedoucí ke změně systému financování symfonických orchestrů v České republice a zachování těchto kulturních klenotů naší země pro budoucí generace.

Interpretační tradice a analýza skladby ”Pan” od Vítězslava Nováka
Brizhaneva, Tatiana ; BILINSKÁ, Kvitoslava (vedoucí práce) ; MALÝ, František (oponent)
Cílem této diplomové práce je všestranná a zevrubná analýza programové Básně v tonéch Vítězslava Nováka „Pan“ opus 43. Tato práce současně představuje perlu českého klavírního repertoáru. Jen málo klavíristů zařazovalo toto dílo do svých programů pro jeho délku trvání a technickou obtížnost. Přesto by, díky svéráznosti, bohatosti harmonických a melodických zdrojů i kvalitě propracovanosti detailů, klavírní hudba Vítězslava Nováka zasloužila mnohem častějšího provedení v koncertních sálech. Autorka se opírala hlavně o české tištěné zdroje, například monografie a sborníky statí o Novákovi, jeho biografické poznámky a pokusila se tak nashromáždit do jednoho celku informace o vzniku myšlenek „Pana“, historii jeho tvorby a o úspěšných interpretech tohoto jedinečného cyklu. Jako cenný materiál pro srovnávací analýzu různých interpretací posloužily nahrávky Františka Maxiána, Františka Raucha, Martina Vojtíška, Margaret Fingerhut a nahrávka Orchestru slovenské filharmonie pod řízením Zdeňka Bíleka. Pro tuto práci autorka použila i vlastní pozorování, které získala během studia a interpretace „Pana“ a představila analýzu formy celého díla.

Crowdfunding: Metody, možnosti a využití v českém hudebním průmyslu
Prošková, Radka ; ŠTILEC, Jiří (vedoucí práce) ; BĚLOR, Roman (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice crowdfundingu, jeho metodám a možnostem, s ohledem na využití v oblasti českého hudebního průmyslu. První část práce objasňuje základní pojmy z oblasti fundraisingu a snaží se tak definovat crowdfunding a zasadit jeho mechanismy jak do historického kontextu, tak do kontextu alternativního financování kultury v současnosti. Formou eseje jsou zde nastíněny proměny hudebního průmyslu na světovém i domácím trhu od druhé poloviny dvacátého století po současnost, v nichž je možné spatřovat prvotní impulzy k vyhledávání alternativních zdrojů financování kultury, zejména hudby. Teoretická část dále vysvětluje, jak probíhají nebo by měly probíhat crowdfundingové kampaně a jaká jsou jejich specifika. Práce mapuje vznik a fungování crowfundingu v zahraničí a v českém prostředí, zaměřuje se na provozovatele poskytující platformu k realizaci crowdfundingových kampaní a provádí jejich analýzu a porovnání. Výzkumná část práce pak popisuje mechanismy crowdfundingových kampaní, zaměřených na hudbu v českém prostředí, v praxi. Prostřednictvím dvou případových studií přináší kvalitativní analýzu úspěšných hudebních projektů, které využily v letech 2012 a 2014 možnosti crowdfundingu v českém hudebním průmyslu. Součástí obou studií jsou nestrukturované rozhovory se zadavateli a tvůrci kampaní, z nichž plynou specifika, výhody i nedostatky využití crowdfundingu v hudbě.

Možnosti integrovaného pojetí výuky geografie a hudební výchovy
Holeček, František ; Ceeová, Zuzana (oponent) ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce)
Práce otevírá zatím neřešené téma možností integrované výuky zeměpisu a hudební výchovy. Problematikou se zabývá ve dvou částech. První je rešerše dostupné literatury a zdrojů a shrnuje teoretické předpoklady pro tuto výuku a zatím proběhlé zkušenosti. Konkrétně se tato část zabývá integrovanou výukou obecně, integrovanou výukou v České republice v oblasti přírodních věd a estetických. Dále zpracovává výukové metody vhodné pro integrovanou výuku hudební výchovy a zeměpisu. Druhá část je konkrétním hledáním a navrhováním možností výuky. Z pohledu organizace výuky je členěna na tři části: integrace hudební výchovy do hodin zeměpisu, integrace zeměpisu do hodin hudební výchovy a samostatná integrovaná výuka zeměpisu a hudební výchovy. Pro ilustraci tato část obsahuje konkrétní výukové aktivity. Klíčová slova: integrace, integrovaná výuka, geografie, hudební výchova, projektová výuka

Specifika kompozičního myšlení v současn é estonské hudbě
Dřízal, Jan ; BARTOŇ, Hanuš (vedoucí práce) ; DUŠEK, Jan (oponent)
Bakalářská práce Specifika kompozičního myšlení v současné estonské hudbě si klade za cíl pokrýt informační mezeru na poli estonských kulturních reálií v rámci České republiky, přičemž se zaměřuje na pojmenovávání obecných rysů jednotlivých kompozičních estetik posledních pěti dekád. V prvním oddílu se text soustředí na kulturně-historické aspekty estonského území, včetně jazykových, etnických a folklorních specifik. Druhý oddíl se snaží zmapovat společné rysy novodobého kompozičního myšlení a hledá jejich původ v hudbě lidové, ve specifickém prožívání přírody a v religiozitě. Třetí oddíl obsahuje podrobnou analýzu v mnoha ohledech signifikantní estonské kompozice Raua needmine Veljo Tormise, na které se snažím své předchozí premisy doložit.