|
Názor široké veřejnosti na výchovu dětí homosexuálními páry
CIPÍNOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá tématem názoru široké veřejnosti na výchovu dětí homosexuálními páry. Téma jsem zvolila kvůli jeho zajímavosti a aktuálnosti. Hlavním cílem této práce bylo zjistit názor široké veřejnosti na výchovu dětí homosexuálními páry a dílčí cíl práce směřoval ke zjištění, které pohlaví je k dané problematice tolerantnější. Teoretická část práce je zaměřena na charakterizaci základních pojmů týkajících se homosexuality a homosexuálního soužití. Nemalá část je věnovaná zákonu č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství, kde se zaměřuji na práva a povinnosti partnerů, vyživovací povinnost a rodičovskou zodpovědnost homosexuálního páru vůči dítěti. Dále se tato část věnuje rodině, homoparentální rodině a výchově dětí v homoparentálních rodinách, kde zmiňuji důvody pro a proti výchově dětí v těchto rodinách. V neposlední řadě se také zabývám možnostmi homosexuálů, jak se stát rodičem. Praktická část obsahuje výzkum, který byl prováděn dotazníkovým šetřením v řadách široké veřejnosti. Dotazovala jsem se respondentů na znalost zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství. Zjišťovala jsem, zda respondenti vědí o tomto zákoně, zda souhlasí s výchovou dětí v homoparentálních rodinách, a jestli si dokáží představit to, že v takové rodině vyrůstají. Zajímal mě také názor respondentů na asistovanou reprodukci u lesbických žen a jejich postoj vztahující se k výchově dětí homosexuálními páry. V otázkách výchovy dětí homosexuálním párem většina respondentů souhlasí.
|
|
Úvod do molekulární gastronomie aneb hovory s Mojmírem
Raab, Miroslav
Tato populární přednáška je úvodem do molekulární gastronomie, kterou založili společně Hervé This a Nicholas Kurti. Tato vědecká disciplína vyplňuje mezeru mezi potravinářskou technologií a praktickou gastronomií. Tento přístup je doplněn několika praktickými příklady.
|
|
Aplikace operačního výskumu ve věřejném sektoru
Martinovič, Tomáš ; Jablonský, Josef (vedoucí práce) ; Suchánková, Tereza (oponent)
Operační výzkum ve veřejném sektoru je zastíněn sektorem soukromým, ačkoliv řeší velké množství problémů, které mají vliv na celou populaci. I když proběhly v mnoha oblastech veřejného sektoru četné výzkumy, nebývá to často zveřejňováno. Tato práce přináší základní informace o tom, kde může být operační výzkum aplikován. Poté jsou popsány některé postupy a modelové systémy využívané pro správu energetiky. Déle je na základním modelu minimalizace nákladů čištění vody ilustrováno použití operačního výzkumu v řízení kvality vody. Práce je zakončena shrnutím a poznámkami k jednotlivým kapitolám.
|
|
Potřeba jistoty a bezpečí v souvislosti s plánovaným operačním výkonem z pohledu pacienta a všeobecné sestry
BOHDALOVÁ, Jaroslava
Plánovaný operační výkon vždy nějakým způsobem ovlivňuje pacientovu potřebu jistoty a bezpečí. Pro to, aby měl pacient co největší pocit jistoty a bezpečí, jsou důležité informace týkající se všeho, co se bude dít s ním samým v souvislosti s plánovaným operačním výkonem. Klíčovou roli pro pacienta a jeho potřebu jistoty a bezpečí má však všeobecná sestra, která je v situaci, v níž se pacient nachází, tím nejbližším člověkem, který mu může pomoci naplnit co nejlépe jeho potřebu jistoty a bezpečí za pomoci znalostí a dovedností, které by měla všeobecná sestra ovládat, a za pomoci postojů, které by měla zaujímat. Cílem práce bylo zjistit, jak plánovaný operační výkon ovlivňuje potřebu jistoty a bezpečí pacienta a jaký vliv má všeobecná sestra na uspokojování potřeby jistoty a bezpečí u pacienta v souvislosti s plánovaným operačním výkonem. Byly stanoveny tyto výzkumné otázky: Jak plánovaný operační výkon ovlivňuje potřebu jistoty a bezpečí pacienta? Jaký vliv má všeobecná sestra na uspokojování potřeby jistoty a bezpečí u pacienta v souvislosti s plánovaným operačním výkonem? Jaké jsou nedostatky v uspokojování potřeb jistoty a bezpečí u pacientů před plánovaným operačním výkonem? Jak může všeobecná sestra pomoci zvládat pacientovi strach a úzkost související s plánovaným operačním výkonem? Pro výzkumné šetření byla použita metoda kvalitativního výzkumu s využitím hloubkového rozhovoru. Rozhovory byly se souhlasem respondentů nahrávány na diktafon, doslovně přepsány a poté podrobeny obsahové analýze dat otevřeným kódováním metodou papír a tužka. Z výzkumu vyplynulo, že plánovaný operační výkon negativně ovlivňuje pacientovu potřebu jistoty a bezpečí bez ohledu na jeho předešlé zkušenosti. Velký vliv na eliminaci pacientových obav a negativních pocitů má právě všeobecná sestra, která bere pacienta jako rovnocenného partnera, zaujímá k němu individuální přístup, informuje ho o všech ošetřovatelských výkonech a postupech, volí klidný a vstřícný způsob komunikace, využívá empatii, naslouchání a snaží se pacientovi v rámci možností ve všem vyhovět. Výzkumné šetření dále ukázalo, že existují některé nedostatky v oblasti informovanosti ze strany lékařů, a rovněž ukázalo na vhodnost přípravy pacientů před plánovanou operací v rámci edukace v ambulanci již od okamžiku, kdy se pacient dozví, že podstoupí plánovaný operační výkon. Dalším zjištěním výzkumného šetření je, že všeobecné sestry mají neúplné znalosti v oblasti terapeutické komunikace. Výsledky naznačují, že ke snížení negativního dopadu, který má chirurgická léčba na pacientovu potřebu jistoty a bezpečí, by bylo vhodné zahájit edukaci pacientů již ve chvíli, kdy je rozhodnuto o tom, že jejich onemocnění bude řešeno tímto způsobem. Všeobecné sestry by si měly doplnit znalosti a dovednosti v oblasti terapeutické komunikace, aby pomohly pacientovi lépe zvládat jeho nelehkou životní situaci. Na základě výsledků výzkumného šetření a po domluvě s hlavní sestrou nemocnice bude uspořádán seminář na téma Komunikace s pacientem před plánovaným operačním výkonem se zaměřením na terapeutickou komunikaci a terapeutický rozhovor. Ostatní zjištěné nedostatky, týkající se nedostatečné informovanosti pacientů a možnosti lepší přípravy pacientů před plánovaným operačním výkonem v rámci edukace v ambulanci, budou řešeny managementem nemocnice.
|
|
Ošetřovatelská péče u pacienta s polytraumatem
SKLÁŘOVÁ, Lucie
Polytrauma je současné poranění nejméně dvou tělesných systémů. Na jednotce intenzivní péče je pacient s polytraumatem kvůli hrozícímu selhání jednoho či více orgánů, případně systémů. Ošetřování pacienta je proto systematické, kontinuální a součástí je monitorování stavu a saturace základních potřeb. Ošetřovatelská péče na JIP je závislá na jeho zdravotním stavu a neustále se mění. Sestra většinou přebírá veškerou péči o pacienta a ten na ní bývá závislý. Sestra proto musí znát všechny pacientovy potřeby a zajišťovat je s ohledem na jeho soběstačnost. Soběstačnost je míra samostatnosti člověka při vykonávání denních činností. K jejímu hodnocení se využívá Barthelův test základních všedních činností. V literatuře se jako identický pojem využívá sebepéče. Ta označuje samostatné vykonávání denních aktivit. Empirická část bakalářské práce je zaměřena právě na soběstačnost, sebepéči a aktivizaci pacienta. Cílem výzkumu je zjištění rozdílu v rozsahu poskytované péče u pacienta s polytraumatem na JIP a na standardní ošetřovací jednotce v souvislosti s mírou sebepéče. K naplnění cíle byly stanoveny tři výzkumné otázky. Výzkumné otázky zněly: ,,Jak posuzují sestry soběstačnost pacienta s polytraumatem na JIP a na standardní ošetřovací jednotce? Jakým způsobem provádí ošetřovatelskou péči u pacienta s polytraumatem na standardní ošetřovací jednotce? Jakým způsobem provádí ošetřovatelskou péči u pacienta s polytraumatem na JIP?? K zodpovězení otázek a ke zjištění cíle byl použit kvalitativní výzkum pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Výzkum byl prováděn na traumatologické JIP a na standardním oddělení. 5 sester a jedna pacientka byli z JIP a dalších 5 sester a dva pacienti byli ze standardního oddělení. Na první výzkumnou otázku byly odpovědi všech respondentů totožné. Hodnocení soběstačnosti pacienta probíhá pomocí Barthelova testu. Odpovědi skoro většiny dotázaných poukazují na to, že tento test je nepraktický a nevyhovující. Výsledky druhé a třetí výzkumné otázky můžeme shrnout do jednoho závěru. Vzhledem k faktu, že sestry z JIP a ze standardního oddělení se vyjadřovaly shodně. Ošetřovatelskou péči provádějí vždy s ohledem na soběstačnost pacienta. Psychicky pacienta podporují ve snaze být více soběstačný. K nácviku soběstačnosti využívají dostupné pomůcky. Pomocí výzkumných otázek jsme dospěli k naplnění cíle. Zjistili jsme, že rozdíl v rozsahu poskytované péče spočívá v počtu aktivit, které za pacienta vykonávají sestry na JIP a na standardním oddělení. Na jednotce intenzivní péče logicky sestry provádějí za pacienta více činností. Je to dáno stavem pacienta, který je v počátku akutní. I přesto se sestry snaží, co nejvíce pacienta aktivizovat v činnostech, které provádět může. Oproti tomu sestry na standardním oddělení mají možnost pacientovu soběstačnost zvyšovat ve více aktivitách. Usilují o to, aby byli pacienti soběstační v hygieně, stravování, chůzi a vyprazdňování. V tom by pacientům měli pomáhat i fyzioterapeuti. Jak se ale shodují sestry z JIP a ze standardního oddělení, tento přístup ne úplně funguje a tak jediným, kdo pacienta aktivizuje, jsou sestry a ošetřovatelky. Práce by měla sestrám sloužit k osvětlení závažnosti polytraumatu a k prohloubení jejich znalostí o řešené problematice.
|
|
Zvukový design činoherních divadelních představení
Greiner, Ladislav ; John, Zdeněk (vedoucí práce) ; Novák, Martin (oponent)
Tato práce pojednává o zvukovém designu činoherních divadelních představení v porovnání se zvukovou dramaturgií filmu. Oproti filmu má divadelní forma zásadní specifikum v tom, že jde o předvádění přímé, živé a bezprostřední.
Práce je rozdělena na několik částí, začíná charakteristikou zvukové tvorby v divadle a její historií. Dále pak porovnává zvukovou dramaturgii činoherních představení a filmu, pojmenovává zvukvařské profese v divadle, popisuje technické a technologické možnosti z pohledu zvukové dramaturgie a samozřejmě vymezuje náplň práce zvukového designéra.
Text si neklade nároky být návodem, podle kterého se dá vytvářet univerzálně použitelný zvukový design. Autor předkládá čtenářům své dosavadní praktické zkušenosti, které se snaží zobecnit a zdůvodnit postupy, realizované v praxi.
|
|
Analýza povědomí o značce Air Bank na českém trhu aneb "Mohou mít i Češi banku rádi"?
Stehlíková, Tereza ; Skokanová, Dagmar (vedoucí práce) ; Kešner, Martin (oponent)
Cílem mé bakalářské práce bylo analyzovat pozici a povědomí o nových mladých bankovních institucích vznikajících na českém bankovním trhu, jenž rozvrátily hegemonii tradičních velkých bank typu Česká spořitelna, Komerční banka a další. Konkrétně se budu věnovat jedné nové bankovní instituci. Výzkum je primárně zaměřen z pohledu tvorby značky nové banky. Teoretické závěry, které definuji v první části, prakticky validuji na konkrétním příkladu nové banky Air Bank. Popisuji historii i klíčové milníky v rozvoji a definuji marketingové přístupy, které Air Bank zvolila včetně jejich vlivu na povědomí o jejich značce. Pro potvrzení či vyvrácení svých tvrzení -- teoretických i praktických -- jsem v závěru práce provedla dotazníkové šetření zkoumající jak obecné faktory přístupu zákazníků k "novým" bankám, tak především klíčové znalosti veřejnosti o Air Bank, čímž zároveň získávám přehled o úspěšnosti jejich marketingové komunikace a povědomí o jejich značce. V dotazníkovém šetření se mi potvrdila hypotéza, která poukazuje na znalost Air Bank a její marketingovou komunikaci.
|
|
Rozdílné přístupy ke ztvárnění rolí, jejichž základem je textová předloha veršovaná nebo prozaická
Pádivá, Nikola ; Pleštilová, Miroslava (vedoucí práce) ; Hlavica, Lukáš (oponent)
Tématem této diplomové práce jsou rozdílné přístupy při ztvárnění rolí, jejichž základem je textová předloha veršovaná nebo prozaická. Její náplní bylo zabývat se možnými hereckými přístupy k roli a možnou prací s textem skrze osobní zkušenost. V průběhu studia se posluchači herectví setkají s dramaty veršovanými i prozaickými. Obsahem práce je osobní zamyšlení nad zkoušením jednotlivých her a nad důležitostí studijních poznatků pro další profesní vývoj autorky. Na základě jejích tří nejvýraznějších rolí (Hippodamie, Zuzana v inscenaci Kříž u potoka a Alexandra v inscenaci Markéta, dcera Lazarova) autorka vygenerovala podtitul práce ?Setkání s Hippodamií, Zuzanou a Alexandrou aneb všechno je věčně v procesu aneb jde o pravdu.? Druhá část podtitulu byla stanovena z důvodu velkého výskytu těchto dvou uvedených motivů ? věčný proces a hledání pravdy.
|
| |
|
Economic analysis of the company Dřevoterm, s.r.o.
Androvičová, Adela ; Vávrová, Hana (vedoucí práce) ; Slunčík, Peter (oponent)
Ekonomická analýza se zabývá zkoumáním určitého ekonomického celku a využívá při tom řadu různých ekonomických i matematicko-statistických metod a postupů. V předložené diplomové práci je provedena ekonomická analýza dřevozpracující společnosti Dřevoterm, s.r.o. za roky 2007 až 2011 na základě externě dostupných dat. Z metod ekonomické analýzy jsou použity postupy finanční analýzy zahrnující analýzu absolutních a poměrových ukazatelů, pyramidový rozklad ukazatelů a souhrnné indexy hodnocení. Dále se v práci podrobně věnujeme analýze čistého pracovního kapitálu, analýze nákladů a zásob. Získané výsledky jsou hodnoceny v souvislosti teoreticky optimálních hodnot, průměrných výsledků celého odvětví dřevozpracujícího průmyslu i v souvislosti externích faktorů, které na podnik v sledovaných letech působily. Výsledky ukazují, že navzdory rostoucím tržbám zaznamenala většina počítaných ukazatelů ve sledovaném období zhoršující trend a společnost by se měla zaměřit především na snížení nákladovosti tržeb.
|
host ::
