|
Drobné církevní stavby
Burdová, Tamara ; Polišenský, Miroslav (vedoucí práce) ; Petr, Jakub (oponent)
Drobné církevní stavby, které nás doprovází na každém kroku, byla vytvořeny generacemi našich předků. Tato krajina, tak příhodná pro osídlení svými geografickými i klimatickými podmínkami je protkaná stavbami církevními, světskými a lidovými. Stavby vykazují typické vnější znaky pro období vzniku a tak je snadné je časově zařadit, drobná církevní architektura je často připomínkou události, která je na ní autorem zaznamenána. Po opravdu hektickém 20. století si vlastníci často nevědí rady s tímto dědictvím, které je často v případě soukromých vlastníků součástí restitučních nároků. Cílem této práce je zmapovat stav drobné církevní architektury, zorientovat se v problematice péče a odborných postupech při obnově, financování a také přiblížení drobných církevních památek návštěvníkovi krajiny Nymburska jejich včleněním do cyklostezek jako míst vhodných k zastavení a spočinutí.
|
|
Historickogeografické aspekty populačního vývoje města Jindřichův Hradec
CHLAŇ, Martin
Cílem této práce je analýza dlouhodobého populačního vývoje města Jindřichův Hradec, přičemž specifický vývoj města a jeho aktuální stav, velikost a postavení v širším sídelním systému byl analyzován v kontextu regionu jižních Čech. Výzkum se soustředil především na statistické období 19. a 20. století, kdy zde docházelo vlivem industrializace k rychlému rozvoji osídlení. V úvodní části práce jsou stanoveny pracovní hypotézy. Následně se dílo zabývá charakteristikami regionu a města Jindřichův Hradec, další část je věnována analýze a komparaci populačního vývoje města Jindřichův Hradec s ostatními vybranými městy. V závěru práce jsou shrnuty hlavní získané poznatky a ověřena relevance stanovených hypotéz. Nezbytnou součástí předkládané práce jsou také tabulkové, grafové a mapové výstupy.
|
|
Revitalizace pravostranné části povodí Rybnického potoka
Zahradnictví a ekologie, Hluboká nad Vltavou ; Kavková, Renata
Studie Revitalizace pravostranné části povodí Rybnického potoka (č.h.p. 1-06-01-138) - v části popisné jsou obsaženy: osídlení krajiny, přírodní podmínky (geologická stavba území, hydrogeologická a geomorfologická charakteristika, půdní charakteristika povodí, klimatické poměry, hydrologická charakteristika vodní sítě, vegetace, živočichové...), aktuální stav krajiny (vymezení krajinných segmentů, stanovení ekologické kostry krajiny, zhodnocení stavu vodních toků...), územní systém ekologické stability (hodnocení funkčních prvků, posouzení navržených prvků), část návrhová (návrh protierozních opatření, revitalizace koryt vodních nádrží, revitalizace vodních nádrží a mokřadů, realizace ÚSES...), mapové výstupy (mapa současného stavu a využití území, mapa odvodněných ploch a stavu vodních toků, mapa navržených opatření na vodních tocích, mapa historického využití území).
|
|
Pseudogravidita u feny
Rybnikářová, Kateřina ; Krejčířová, Romana (vedoucí práce) ; Ptáčková, Zuzana (oponent)
Stav, který je označován jako falešná březost nebo pseudogravidita charakterizuje normální průběh luteální fáze pohlavního cyklu u nebřezí feny s abnormálními vnějšími příznaky imitující březost a porod. Příčinou pseudogravidity je pravděpodobně zvýšená citlivost některých fen k normálně probíhajícím vnitřním hormonálním změnám v průběhu luteální fáze pohlavního cyklu. Především jde o abnormální reakce organismu na zvýšené koncentrace progesteronu a nebo prolaktinu. Mechanismus vzniku vnějších příznaků pseudogravidity není dosud zcela vyjasněn. Nástup klinických příznaků pseudogravidity (především na mléčné žláze) je vázán na snížení hladiny progesteronu a zvýšení koncentrace prolaktinu v periferní krvi.
Nebřezí feny vykazují v intervalu 2 - 8 týdnů po typické říji různě intenzivní příznaky březosti a porodu. Intenzita příznaků se může pohybovat od nepatrného otoku mléčné žlázy se slabou sekrecí mléka až po celkové příznaky březosti, jako je zvýšená chuť k jídlu, změna chuti, zvětšení objemu břicha, příprava hnízda pro mláďata. Celkové příznaky mohou vrcholit imitací porodu. Protože pseudogravidita není skutečnou poruchou pohlavního cyklu a nesnižuje sama o sobě plodnost feny, není v případech, kdy fena vykazuje méně výrazné příznaky, terapie nutná. U fen, které vykazují silnou sekreci mléka z mléčné žlázy je vhodné postup léčby konzultovat s veterinárním lékařem a zamezit vzniku zánětu mléčné žlázy nebo zánětu dělohy a jiných chorob.
|
|
Poporodní eklampsie u fen
Tůmová, Nikola ; Krejčířová, Romana (vedoucí práce) ; Štolcová, Magdaléna (oponent)
Eklampsie je akutní, život ohrožující onemocnění vyskytující se u laktujících fen v poporodním období. Toto onemocnění je též označováno jako hypokalcémie, laktační tetanie, puerperální tetanie či mléčná horečka.
Na základě metabolických změn je za hlavní příčinu eklampsie považován pokles hladiny vápníku v krvi a jeho přechod do mléka. Nerovnováha mezi příjmem a výdejem vápníku z extracelulární tekutiny z důvodu ztrát vápníku při produkci mléka se jeví jako důležitý faktor při vzniku eklampsie.
Existuje mnoho příčin, které vedou ke vzniku eklampsie, ale kromě hypokalcémie je rovněž způsobena sníženou sekrecí parathormonu, dále vysokou produkcí mléka, špatnou výživou a onemocněním příštítných tělísek. Snížení sekrece parathormonu nastává díky abnormálnímu vývoji příštítných tělísek, při jejich poškození nebo po jejich chirurgickém odstranění.
Při hypokalcémii se aktivuje systém ledviny - vitamín D, který má za úkol zajistit zvýšené vstřebávání vápníku ve střevě nebo systém příštítných tělísek - parathormon, který zodpovídá za uvolňování vápníku z kostí. Pokud by se jednalo o opačný případ, kdy dochází k nadbytku vápníku, aktivuje se vylučování kalcitoninu z příštítných tělísek (jeho úkolem je ukládání vápníku do kostí).
V současné době je středem zájmu především deficit vitamínu D, jelikož eklampsie je u fen považována za negativní prognostický ukazatel a jednou z příčin rozvoje hypokalcémie je právě hypovitaminóza D.
Příznaky eklampsie se u fen objevují zejména během prvních 4 týdnů po porodu, v době maximální laktace. Z metabolického hlediska představuje puerperium (období po porodu) u feny enormní zátěž spojenou s péčí o rostoucí štěňata a jejich výživou. Propuknutí eklampsie se klinicky projevuje celkovou vyčerpaností, neklidem, třením hlavou o zem či předních končetin o čenich, nervozitou, úzkostí, ztrátou zájmu o štěňata a pohybovými potížemi. Chůze se zpočátku zdá koordinovaná, ale postupně se stává topornou. V závažnějších případech nastupuje žíznivost, nadměrné slinění, zrychlené dýchání, svalové záškuby a křeče. Doba od prvních příznaků k rozvinutí celkového klinického projevu představuje 15 minut až 12 hodin. Za normálních okolností je tento stav diagnostikován důkladným klinickým vyšetřením, anamnézou v korelaci s klinickými příznaky, odpovědí na léčbu a stavem potvrzeným laboratorními výsledky. Základním krokem pro léčbu eklampsie je nitrožilní aplikace vápníku. Obecně platí, že 5 - 10 ml 10% kalcium glukonátu poskytne dostatečnou dávku vápníku pro feny o hmotnosti do 10 kg živé hmotnosti. Pozdní zahájení léčby může vést u feny k fatálním následkům. Prevence eklampsie není doposud přesně známa. Příznivě působí málopočetné vrhy a brzký odstav štěňat. Nadměrné preventivní podávání vitaminózních a minerální doplňků se nedoporučuje. Jednoduchým a vhodným řešením je podávání krmné dávky ve formě kompletních krmiv pro březí a kojící feny.
|
|
Výzkum a ochrana hydrosféry - výzkum vztahů a procesů ve vodní složce životního prostředí‚ orientovaný na vliv antropogenních tlaků‚ její trvalé užívání a ochranu‚ včetně legislativních nástrojů
Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, v.v.i., Praha ; Picek, Jiří ; Kučera, Jiří ; Simon, Ondřej ; Lochovský, Petr ; Slavík, Ondřej ; Novický, Oldřich ; Mičaník, Tomáš
Shrnutí výsledků za jednotlivé oddíly a uvedení publikací spojených s projektem. Oddíl A - Hydrologie - tvorba odtoku a dynamika jakosti vody, ledové a přívalové povodně, předpovědi v reálném čase, výzkum účinnějších postupů ovlivňování extrémních hydrologických situací, vliv přítomnosti tzv. mrtvého dřeva v inundačním území. Oddíl B - Společenstva a organismy - výzkum vlivu variability hydrologických a chemických parametrů na dynamiku společenstva fytoplanktonu v tekoucích vodách, struktura makrozoobentosu a fytobentosu ve vztahu k hydromorfologii toku a antropogennímu ovlivnění, modelování struktury společenstev ryb pod vlivem variability průtoku a geomorfologie toku, výzkum oblasti mikrobiálního znečištění povrchových a odpadních vod. Oddíl C - Povrchové vody a antropogenní vlivy - vlivy antropogenně silně pozměněných povodí na kvalitu odtékající vody, studium výskytu a chování přírodních a umělých radionuklidů v hydrosféře včetně antropogenního ovlivnění, hodnocení a sledování vodních ekosystému a jejich antropogenního ovlivnění, vývoj a zavádění analytických metod do vodohospodářské praxe pro látky nebezpečné ve vodním prostředí, chování a transformace specifických polutantů ve vodních ekosystémech. Oddíl D Voda a zvláště chráněné části přírody - vliv suchozemských ekosystémů a dalších vlivů na ochranné podmínky na vodu, vázaných zvláště chráněných území, vlivy lesních ekosystémů s různým způsobem obhospodařování na kvalitu odtékající vody, podmínky zachování výskytu zvláště chráněných druhů vodních a mokřadních organismů. Oddíl E - Plošné a difúzní zdroje znečištění - kombinované systémy čištění odpadních vod v oblastech s nadstandardními nároky na ochranu vod, extenzivní metody čištění vod a jejich účinnost, vsakování přečištěných vod a dešťových vod v malých sídlech. Oddíl F - Nástroje - vývoj hodnotících systémů zaměřených na výstupy podporující výkon státní správy, vývoj a aplikace informačních nástrojů nutných pro činnosti související s plánováním v oblasti vod, využití aplikací GIS v oblasti vodohospodářských dat, nástroje pro zhodnocení vlivu emisí na chemický stav povrchových vod a vývoj systémů jeho hodnocení, vývoj a aplikace legislativních nástrojů v oblasti ochrany a jakosti vod.
|
|
Bolest a porod
VICÁNOVÁ, Romana
Téma mé bakalářské práce je Bolest a porod. Téma mě zaujalo, a proto jsem si ho vybrala. V teoretické části píši obecně o tom, co to bolest je a na jaké druhy se dělí. Podrobně jsem se snažila popsat především bolest porodní, která s porodem velice souvisí. Jde totiž o přirozený stav, který provází téměř kařdý porod. Zaměřila jsem se na to, jak bolest vzniká a co se dá dělat, aby byla porodní bolest mírnější. Metody se dělí na metody farmakologické a nefarmakologické.V mé bakalářské práci jsem si stanovila tři cíle a snimi související hypotézy.Výzkumným šetřením byly rodičky na oddělení šestinedělí v Nemocnic a. s. České Budějovice. Byla použita metoda kvantitativního výzkumu a ke sběru dat by použit anonymní dotazník.Bylo rozdáno 100 dotazníků a návratnost byla 90.Ve výzkumné části bylo zjištěno, že hypotéza 1 a 2 byla potvrzena a hypotéza 3 potvrzena nebyla. Bakalářská práce by se dala použít, jako informační materiál pro rodičky, které neví o možnosti využití metod na tišení porodních bolestí.A dále, jako informační materiál pro studenty Zdravotně sociální fakulty.
|
|
Vývoj a současný stav Střediska knihovnických a kulturních služeb v Chomutově
Kočudáková, Radka ; Černá, Milena (vedoucí práce) ; Stöcklová, Anna (oponent)
Tématem bakalářské práce je vývoj a současný stav Střediska knihovnických a kulturních služeb v Chomutově (http://www.skks.cz) s podrobným popisem jeho knihovnické, kulturní a vzdělávací činnosti. V úvodních kapitolách je představeno město Chomutov a jeho historie od prvního osídlení až po současnost. Dále pak historie jezuitského komplexu, v jehož části nyní Středisko knihovnických a kulturních služeb sídlí. Stěžejní kapitoly pojednávají o vývoji Střediska knihovnických a kulturních služeb, respektive městské, později okresní, knihovny v Chomutově až do současnosti. Rozebírají historii veřejného knihovnictví s důrazem kladeným na nynější knihovnickou, kulturní a vzdělávací činnost této instituce.
|
|
Využitie symbiotických húb pre zlepšenie odolnosti sadby zeleniny
Jasenovcová, Lenka
Mykorizní houby významně ovlivňují zdravotní stav a růst rostlin. Přípravky dodávané do půdy poskytují rostlinám vyšší odolnost před nemocemi, čímž zvyšují násadu květů a plodů. Symbiotické houby se napájejí na kořeny rostlin, tím se zvyšuje plocha kořene, což má za následek lepší příjem vody a živin z okolí. Aplikace přípravků je vhodná nejenom pro ekologické, ale také pro konvenční zemědělství, kde je minimální potřeba zásahů do půdy. V této práci byl vykonán experiment zaměřený na symbiotické houby využitelné při sadbě okurky. Varianty byli dvě, rozděleny na kontrolu a mykorhizu. Hodnocené byli fyziologické parametry a míra kolonizace. Výsledky ukazují, že statisticky významný rozdíl byl při variantě mykorhiza (M) při hmotnosti kořene v čerstvém stavu i po vysušení. Sadba byla sice v mladém stádiu a rozdíly nevýrazné, z časového hlediska praxe ukazuje, že přípravek lze doporučit pro pěstitelskou praxi.
|
|
Zobrazení matky a mateřství ve spontánním i navozeném výtvarném projevu v mladším školním věku
Tollingerová, Věra ; Hazuková, Helena (vedoucí práce) ; Špičková, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou zobrazení matky a mateřství v dětském výtvarném projevu žáků 1. st. ZŠ se zvláštním zřetelem k případnému odrazu změn v pojetí role matky v současné společnosti. Cílem práce bylo proto vypracovat a ověřit metodiku šetření, která by přinesla aktuální informace o zkoumaném jevu. Teoretická část je zaměřena na současný stav poznání o matce a mateřství z hlediska vývojových etap dítěte, sociální psychologie, výtvarného umění a gendru. Výzkumná část přináší nálezy o probíhajících proměnách role matky v představách žáků primárního stupně školy a problémech, které mají jejich zobrazování ve výuce výtvarné výchovy. Výstupy výzkumu směřují do školní praxe jako didaktická východiska pro utváření nového náhledu učitele na tematický celek "Matka" a jeho zvláštním místě v systému dalších vzdělávacích aktivit.
|
host ::
