|
Rybí společenstvo řeky Dyje v Národním parku Podyjí
Štrunc, David ; Kalous, Lukáš (vedoucí práce) ; Kuříková, Pavlína (oponent)
Tato práce se zaměřuje na změny rybích populací na řece Dyji na území dnešního Národního parku (NP) Podyjí. Tyto změny jsou zapříčiněné především výstavbou dvou velkých přehrad (Znojemská a Vranovská přehrada), mezi kterými se nachází zkoumaná lokalita. Na změny rybích populací mohou mít vliv také další faktory jako rybožraví predátoři, nepůvodní druhy nebo vysazování určitých druhů ryb. První informace o rybích populacích jsou z roku 1921. V těchto letech se na lokalitě vyskytovaly druhy, které se tam v dnešní době již nevyskytují. Jedná se například o jesetera malého nebo hlavatku podunajskou. Zánik těchto populací byl způsoben znemožněním migrace mezi úsekem Dyje v NP Podyjí a Dunajem. Naopak se zde v průběhu let začaly vyskytovat rybí populace, které zde dříve nebyly evidovány a nejsou v České republice původní. Z původního rybího společenství typu Barbus-Chondrostoma, se postupně stalo společenství typu Salmo-Thymallus. Na této změně se nejvíce podílí pravidelné vysazování lososovitých ryb. Od roku 1993 se zde vyskytují ryby, kterým by poměrně rychle tekoucí studená řeka nevyhovovala. Je tedy pravděpodobné, že jejich výskyt je následek zpomalení toku a ohřev vody v přehradách.
|
|
Dendrologická naučná stezka v Národním parku Podyjí a její začlenění do stávající sítě turistických tras
Šlechtová, Hana ; Kuneš, Ivan (vedoucí práce)
Tato diplomové práce se zabývá vytvořením dendrologické naučné stezky a jejím začleněním do stávající sítě turistických tras. K navržení trasy naučné stezky bylo zvoleno území Národního parku Podyjí a to lokalita Lesná Ledové sluje.
Práce se dále zabývá průzkumem biotopů a dřevin na tomto území. Podle jejich umístění v terénu podél stezky, byla navržena jednotlivá zastavení. Téma samotných zastavení tvoří grafické a textové přílohy k jednotlivým dřevinám a jejich významu v biotopech Národního parku. Byly provedeny grafické návrhy všech informačních tabulí. Tyto jsou prezentovány jako samostatné výstupy naučné stezky.
Diplomová práce se zabývá průzkumem již stávající sítě turistických tras v lokalizovaném území. Nabízí možnosti turistů využití navrhované naučné stezky v celkovém zhodnocení atraktivních turistických cílů Národního parku Podyjí. Na území národního parku byly průzkumem šetřeny již existující naučné stezky. Předmětem šetření byla tematika, délka a návrhy informačních tabulí.
|
|
Příčiny, dopady a řešení eroze v regionu
Nocarová, Martina ; Janků, Jaroslava (vedoucí práce) ; Karel, Karel (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl posoudit erozní ohroženost v regionu Podkrkonoší. Region Podkrkonoší, konkrétně Trutnovsko, je vystaveno závažným problémům s erozí. Na Trutnovsku se nejvíce erozních událostí objevilo na katastrálním území Kocbeře, Dubenec a Rtyně v Podkrkonoší. Opakovaně se na stejných pozemcích vyskytují erozní události, při kterých dochází k odsunu kvalitní úrodné svrchní vrstvy půdy - ornice.
Diplomová práce se zaměřuje na katastrální území Rtyně v Podkrkonoší, které je erozními událostmi nejvíce postihováno. Hlavním tématem je rozbor jednotlivých lokalit, na kterých se erozní události vyskytují opakovaně. K nejvíce postihovaným lokalitám patří: Žabárna, U Trhovky, U Horní zastávky, Pod Bohdašínem, K Bohdašínu, Nad Pekárnou a K Vodojemu. Diplomová práce monitoruje, jakou plodinou jsou postižené pozemky osívány, v jakých měsících je výskyt erozních událostí nejčastější, jaká byla provedena protierozní opatření a zda jsou účinná. Práce se pokusí zjistit, zda se erozní události opakují z důvodu pěstování širokořádkových plodin. Práce zkoumá jednotlivé půdní bloky dle ohroženosti. Každý půdní blok je řazen do kategorie ohroženosti dle DZES 5 (silně erozně ohrožené, mírně erozně ohrožené a neohrožené pozemky) a dle maximální přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace (Cp - silně ohrožené, ohrožené, mírně ohrožené a bez ohrožení). Na všech půdních blocích, které byly postiženy erozními událostmi, byl proveden výpočet průměrné ztráty půdy pomocí metody USLE (rovnice Wischmeiera a Smitha). Výsledkem je zjištění, že ve všech případech byla překročena přípustná ztráta půdy (4 t.ha-1.rok-1).
Protierozní opatření byla navržena v lokalitě Žabárna, neboť při všech erozních událostech vznikly škody jak obyvatelům bydlících v těsné blízkosti půdních bloků, tak obci, i zde hospodařícímu zemědělci.
V neposlední řadě si diplomová práce klade za cíl zhodnotit, zda je legislativní ochrana půdy v České republice dostačující.
|
|
Dokumentace naučné stezky Pevnost Dobrošov
Kopecký, Tomáš ; Skalický, Milan (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Naučná stezka Pevnost Dobrošov leží ve stejnojmenné obci. Jedná se o předem určenou označenou trasu, která vede po stopách pohraničního opevnění z roku 1935 - 1938. Délka trasy je přibližně 4 km a návštěvníky seznamuje především s historickými zajímavostmi okolí a děním před druhou světovou válkou. Historické události jsou prezentovány na jednotlivých stanovištích formou informačních panelů. Panely informují návštěvníky nejen o historických vojenských faktech 20. století, ale i o výstavbě pevnostního opevnění Dobrošov.
Naučná stezka má 8 oficiálních zastavení. V průběhu trasy návštěvníci narazí na doplňkové tabule s popisem lehkého opevnění a dozvědí se zajímavosti z okolí.
Obsahem práce je stručná charakteristika dění v Československu před II. světovou válkou. Popsán fortifikační systém opevnění té doby v Evropě a v Československu. Dále se práce zabývá obecně naučnými stezkami z hlediska funkčnosti a jejich vybavenosti. Práce poukazuje na legislativu a dokumentuje nové trendy této formy turistiky.
Cílem práce byla dokumentace naučné stezky Pevnost Dobrošov, se zaměřením na historické události výstavby opevnění v Československu před druhou světovou válkou. Byla zde provedena analýza stezky a dotčených informačních panelů. Dotazníkové šetření zjistilo potřeby návštěvníků a poukázalo na užitnost této stezky. Šetření formou dotazníku mělo další významnou roli na zjištění stanovených hypotéz. Byly stanoveny čtyři vědecké hypotézy.
Zdali se s přístupem do více objektů na stezce zvýší její atraktivita a návštěvnost. Zda jsou návštěvníci spokojeni s infrastrukturou naučné stezky. Dále, že informovanost o naučné stezce přispívá k její vysoké návštěvnosti a také, že místní občané i turisté uvítají rozšíření stezky, které by zároveň směřovalo k zachování okolních chátrajících objektů. Metodami k splnění cílů tak byla observace a dotazníkové šetření v lokalitě naučné stezky.
Závěr poukazuje na to, že přístupem do více objektů se zvýší atraktivita a návštěvnost stezky. S infrastrukturou stezky návštěvníci spokojeni rozhodně nejsou. Informovanost naučné stezky přispívá k její vysoké návštěvnosti. A byla vyvrácena hypotéza o tom, že místní občané i turisté uvítají rozšíření stezky, které by zároveň směřovalo k zachování okolních chátrajících objektů.
|
|
Vývoj početnosti vrabce domácího (Passer domesticus) a dalších druhů synantropních ptáků v malých sídlech v okolí Prahy
Řezáčová, Andrea ; Šmejdová, Lucie (vedoucí práce) ; Zasadil, Petr (oponent)
V okolí Prahy, stejně jako v mnoha dalších částech Evropy došlo v posledních letech ke sníţení početnosti populací synantropních druhů. Tyto změny početnosti jsou připisovány změně vyuţívání zemědělské krajiny, úbytku drobných chovů drůbeţe a především změně charakteru výstavby.
Cílem této práce bylo zjištění početnosti vybraných druhů synantropních ptáků a porovnání jejich početností s daty získanými v roce 2012. V této studii byly také vyhodnoceny rozdíly početnosti těchto druhů v lokalitách staré a nové zástavby. Ze všech sledovaných druhů byli pro statistické zpracování výsledků vybráni 3 hlavní představitelé, a to vrabec domácí (Passer domesticus), vrabec polní (Passer montanus) a hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto). Sčítání probíhalo celkem na 40 čtvercích, z nichţ 20 se nacházelo ve staré zástavbě a 20 v zástavbě nové. Všechny lokality leţí v oblasti s vysokou mírou suburbanizace, ve středočeském kraji, v blízkém okolí Prahy. Studované plochy o rozloze 200 x 200 metrů byly navštíveny celkem dvakrát během hnízdního období na jaře roku 2015.
Z výsledků vyplývá preference staré zástavby pro vrabce domácího a hrdličku zahradní. Vrabec polní byl početnější v lokalitách charakterizujících novou zástavbu. U hrdličky zahradní byl pozorován vzrůstající trend početnosti, zatímco u obou druhů vrabců byl zaznamenán její pokles.
Nejpočetnějším druhem byl vrabec domácí s celkovým počtem 209 jedinců, naopak nejméně jedinců, a to 23, bylo zaznamenáno u zvonohlíka zahradního (Serinus serinus).
|
|
Zimní početnost vrabce domácího a dalších synantropních druhů ptáků v různých typech vesnické zástavby v česko - rakouském pohraničí
Oberpfalzerová, Michaela ; Zasadil, Petr (vedoucí práce) ; Šmejdová, Lucie (oponent)
Z hlediska historie České republiky za posledních 80 let lze vymezit dvě období, jež měla zásadní vliv na celkový charakter a vývoj zemědělství. První lze datovat od padesátých let minulého století, kdy docházelo k soustředění zemědělské výroby do velkochovů. Druhé započalo začátkem devadesátých let. Tehdy nastal výrazný útlum živočišné výroby a dříve soustředěná výroba se začala po znovunabytí původními majiteli rozmělňovat až do dnešní podoby soukromého zemědělství.
Tato práce by měla přispět k potvrzení nebo vyvrácení hypotézy, že nastíněné změny mají negativní vliv na vybrané ptačí druhy. Tyto ptačí druhy jsou reprezentovány výrazně synantropními zástupci vrabcem domácím, jež je v této studii stěžejním druhem, dále vrabcem polním a hrdličkou zahradní. Pro zdůraznění rozdílů v početnosti těchto druhů bylo vybráno celkem 30 obcí, z toho polovina po každé straně hranic České republiky a Rakouské republiky. Srovnávání počtu populací ptáků probíhalo v okolí měst Znojmo a Retz. Rakouská republika v této studii reprezentuje zemi, jež nebyla zatížena zásadním hospodářským vývojem a jež od konce II. světové války uplatňuje kontinuální tržní hospodářství.
V jednotlivých čtvercích byly zaznamenávány v období zimního aspektu počty jedinců sledovaných druhů a charakteristiky prostředí. Významné rozdíly v četnosti výskytu ptáků na vybraných lokalitách byly prokázány s využitím vícefaktorové analýzy ANOVA programu STATISTICA 12. Dále byl analyzován vliv vybraných charakteristik prostředí na početnost sledovaných druhů. Bylo zjištěno, že vybrané druhy jsou závislé na zařazení do jednotlivých států, dále početnost závisela na zařazení do jednotlivých typů biotopů a v neposlední řadě byla sledována závislost na ploše stromů a keřů, podílu nové zástavby a přítomnosti drůbeže ve čtverci. Nejpočetnějším druhem v Rakouské republice byl vrabec domácí, nejpočetnějším druhem pro Českou republiku byla hrdlička zahradní. Druhem, u kterého byl zaznamenán v obou státech mírný vzestup, byla hrdlička zahradní. Vrabec polní se jako druh vyskytoval v poměrně hojném počtu, ale pouze lokálně. Bylo zjištěno, že v rakouských obcích jsou populace uvedených druhů obecně více početné. Zajímavým faktem je, že se většina v ČR pozorovaných jedinců vyskytovala oproti původním předpokladům o zemědělských areálech spíše v obytné zástavbě obcí.
|
|
Zhodnocení vlivu dotačních projektů na hospodaření a rozvoj města
Dvořáková, Michaela ; Homolka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Zdeněk, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce s názvem Zhodnocení vlivu dotačních projektů na hospodaření a rozvoj města se zabývá rozborem dotačních projektů a prostředků získaných vybranou obcí, kterou je město Sedlec-Prčice. Obec leží na hranici středních a jižních Čech, 70 km jižně od Prahy v okrese Příbram. V obci žije trvale přes 2 700 obyvatel. Práce je zaměřena na rozbor investičních akcí uskutečněných za podpory dotačních prostředků nejen z Evropské unie v programovém období 2007 až 2013 a zhodnocení jejich vlivu na hospodaření a rozvoj obce. Výsledkem práce je zhodnocení ekonomického vlivu dotací na hospodaření obce a vyhodnocení vlivu projektů realizovaných prostřednictvím finanční podpory od různých zdrojů na rozvoj v obci, čili na kvalitu života místních obyvatel, ke kterému přispěly závěry dotazníkového šetření uskutečněného na území města.
|
|
Bezdomovectví -- věc veřejná (reflexe bytové politiky ve vybrané lokalitě)
Dobrovičová, Iveta ; Kučerová, Eva (vedoucí práce) ; Kateřina, Kateřina (oponent)
Diplomová práce je věnována řešení problému bezdomovectví, z pohledu současně působících nástrojů sociální politik, hlavně politiky bytové. Záměrem autorky je zjistit, jaké postupy jsou aplikovány k prevenci i řešení bezdomovectví v Praze, jestli kroky činěné ze strany státu či jiných, v metropoli působících subjektů, přinášejí skupině sociálně vyloučených jedinců pomoc v reintegračním procesu do společnosti bydlících.
Teoretická část práce se zabývá krizí konceptu welfare state, postaveném na prokazované solidaritě majetnějších vrstev ke skupinám sociálně slabým. Po prostudování odborných zdrojů je zde kladen důraz na vymezení aktérů sociální politiky, jak ze strany státu, tak i jiných subjektů, kteří jsou nápomocní při integraci osob dočasně či trvale vyloučených ze spotřeby základního společenského statku, bydlení. V neposlední řadě tato práce vymezuje fenomén bezdomovectví v jeho podstatných aspektech, historii zrodu, příčin jevu, jak je vnímán veřejností, typologii bezdomovců, i problému s kvalifikovaným odhadem počtu postižených osob.
Praktická část je věnována bližšímu zkoumání sociálního vyloučení obyvatel v interakci s odpovědnými osobami, z řad sociálních pracovníků, kurátorů, úředníků bytových odborů, poskytujících odbornou pomoc sociálně slabým skupinám občanů v Praze. Tato šetření formou rozhovorů, završí dotazníkové šetření přímo s lidmi, kterých se situace dotýká, s bezdomovci. Přínosem práce je právě propojení obou pohledů, jehož základem je znalost bezdomoveckého prostředí, získaná dobrovolnickou práci autora pro nízkoprahové centrum Naděje v Praze.
|
|
Patogeny lýkohuba smrkového Dendroctonus micans (Curculionidae: Scolytinae)
Fabiánová, Barbora ; Holuša, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lukášová, Karolina (oponent)
Tato práce se zabývá druhovému spektru patogenů, které napadají kůrovce Dendroctonus micans. Cílem této práce bylo zjistit druhové spektrum patogenů v traktu D. micans. Vzorky byly získány z lokality Liptovký Hrádok na Slovenku. Sběr vzorků probíhal na čtyřech lokalitách a to v dubnu roku 2015. Získané vzorky pocházeli z Picea orientalis a uchovávaly se v mrazáku o teplotě -17°C. Celkem se vypitvalo 154 kůrovců. Samice výrazně převažovali nad samci. Samic bylo 123 a samců 8 u 23 jedinců nebylo možné určit pohlaví. Po provedení pitev všech vzorků, se nalezly mimo střevní červi a to v 88 případech. Jiný patogen nalezen nebyl. Dalším možným přínosem této práce bylo prozkoumání domněnky, zda patogeny mohou nebo nemohou být bezpečně a efektivně použity v biologickém boji proti D. micans.
|
|
Land art v zahradně-architektonickém umění
Brašeňová, Kristina ; Buttry, Ivana (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Moje téma Land art v zahradně-architektonickém umění se zabývá land artem jako uměleckým směrem vycházejícím z dvacátého století. V historickém přehledu literatury, neboli teoretické části se nacházejí informace o vzniku tohoto typu umění, představená je tvorba hlavních představitelů land artu ve světe a v Československé výtvarní scéně společně s jejich díly jakož i alternativa využití těchto děl v různých typech prostor zahradní a krajinné architektury. Praktická část (kapitola Výsledky a návrhy) obsahuje na základě získaných poznatků návrhy a studie mých vlastních land artových instalací v mnou vybraných lokalitách Slovenska a Česka společně s charakteristikou území, analýzou území, hlavní myšlenkou, inspirací a materiálem použitým při realizaci.
|
host ::
