| |
|
Porovnání tridemového dopravního systému ZDT MEGA 33 s návěsem ANNABURGER 33,79 v podniku zemědělské prvovýroby
PIŠL, Stanislav
Pro porovnání v této bakalářské práci jsem si zvolil výrobky od dvou nejvíce zastoupených výrobců zemědělské dopravní techniky, které jsou na prvních místech v žebříčku prodejnosti na českém trhu. Měření a porovnávání bylo prováděno s tridemovými návěsnými výměnnými systémy Annaburger 33.79 a ZDT MEGA 33, které v podnicích zemědělské prvovýroby pracují s korbou a rozmetadlem statkových hnojiv. Data jsou převzata z podniků, které mají velice podobnou charakteristiku, aby bylo porovnání co nejpřínosnější. Práce obsahuje charakteristiky podniků a technická data porovnávaných výměnných systémů, ze kterých je patrné, že nástavby firmy Annaburger dosahují větších objemů, a tedy i vyšší výkonnosti. Z ekonomického hlediska bylo zjištěno, že náklady na přepravení jednoho tunokilometru vychází lépe pro výměnný systém Annaburger. V případě tohoto výměnného systému bylo dosaženo hodnoty 13,14 Kč.tkm-1. Pro výměnný systém ZDT byly stanoveny náklady na jeden tunokilometr na 61 Kč.tkm-1, což je způsobeno předimenzováním strojového parku podniku Zevos s.r.o., Libčeves, které ovšem může mít i své výhody. U nástaveb rozmetadel statkových hnojiv byla zkoumána příčná rovnoměrnost rozhozu hnoje od skotu. Z tohoto hodnocení lépe vyšla nástavba Annaburger, která zajistila rovnoměrnější rozhození hnoje v celé šířce záběru. Pro potřeby moderních farmářů byly porovnávány i kontaktní tlaky na podložku. Z měření bylo zjištěno, že návěs Annaburger 33.79 vybavený nízkotlakými flotačními pneumatikami Michelin CargoXbib 600/55 R26,5 dosahuje až o 28,5 % větší styčné plochy než vůz ZDT MEGA 33 opatřený radiálními pneumatikami Mitas AR-02 560/60 R22,5. Při tomto rozdílů styčných ploch působí návěs ZDT až o 45 kPa vyšším tlakem na podložku.
|
| |
|
Epidemiologická studie pacientů po implantaci TEP kyčelního kloubu
Herůfek, Radim ; Džupa, Valér (vedoucí práce)
Totální endoprotéza kyčelního kloubu patří mezi nejlepší léčebné metody poválečné medicíny. Pacienti s těžce degenerovanými klouby jsou sužováni trvalými bolestmi, jež jim nedovolí běžné denní činnosti, nedovolují jim kvalitní spánek a způsobují též velké duševní trápení. Náhrada kloubu implantátem vede k ústupu bolestí, obnovení funkce. Původně invalidní pacient se vrací do běžného života i do zaměstnání, jež je mnohdy fyzicky náročné. Proto totální náhrada má výrazný efekt léčebný, sociální i ekonomický. Výrazný vývoj totální endoprotézy za posledních 40 let má za následek nejrůznější druhy a designy acetabulárních jamek, femorálních dříků i hlaviček, což v důsledku způsobuje nepřehlednost v nabídce, jež se navíc stále rozšiřuje. Pro implantaci náhrady je velmi důležitá přesná indikace konkrétního typu endoprotézy, a proto je nutné provádět epidemiologické studie pacientů, které pomohou indikace zpřesnit a tím usnadnit výběr jednotlivých komponent. V následující práci je uveden přehled epidemiologických údajů pacientů s implantací TEP kyčelního kloubu operovaných na ortopedicko-traumatologické klinice FNKV v roce 2006.
|
|
Case Study of Total Hip Replacement
Osharenko, Ariel ; Karásková, Renata (oponent) ; Dudová, Agnieszka (vedoucí práce)
i Abstract Case study of total hip replacement Připadová studie totální endoprotézy kyčelního kloubu This case study of total hip replacement consists of a general part that initially explores patient diagnosis and then a case study that investigates the rehabilitation approaches treatment after non-cemented total hip replacement surgery from a physiotherapist's point of view. My case study shows the great impact of the initial physiotherapy sessions and the progress made with just a few physiotherapy sessions after total hip replacement surgery. Furthermore, my case study evaluates the importance of physical therapy in achieving the short term goals set in the rehabilitation protocol after total hip replacement surgery. Keywords: Total hip replacement, rehabilitation protocol, physiotherapy, physical- therapy, non-cemented, cemented, osteoarthritis, hip joint.
|
|
Fyzioterapie u dialyzovaných pacientů
MUŽÁTKOVÁ, Alena
Bakalářská práce je zaměřena na fyzioterapii u dialyzovaných pacientů. Právě hemodialýza je jednou z možností pro nemocné s chronickou renální insuficiencí. Jedná se o léčebnou metodu nahrazující základní funkci ledvin, kdy dochází k očišťování krve od zplodin látkové přeměny metabolismu. Pacienti se selháním ledvin jsou nejpočetnější skupinou nemocných, kteří jsou léčeni pro selhání životně důležitého orgánu. Pohybová aktivita pozitivně ovlivňuje fyzickou i psychickou oblast zdraví. Nejdůležitějším, co pohybová aktivita dialyzovaným pacientům přináší je celkové zlepšení fyzické zdatnosti. Dále také udržení nebo zvýšení svalové síly, zlepšení kloubní pohyblivosti, uvolnění a protažení přetížených svalových skupin. Pravidelným cvičením mohou pacienti získat větší míru soběstačnosti a podpořit tak nezávislost na pomoci druhé osoby. Zejména u starších pacientů je důležitá samostatnost, aby mohli žít v prostředí, na které jsou zvyklí. Cílem práce bylo zmapovat psychomotorický stav dialyzovaných pacientů a navrhnout cvičební jednotku pro tyto pacienty. Teoretická část bakalářské práce se zabývá chronickým selháním ledvin obecně a fyzickou aktivitou při tomto onemocnění. V praktické části jsou ve formě kvalitativního výzkumu zpracovány kazuistiky pacientů, kteří jsou v pravidelném dialyzačním programu. U probandů byla odebrána anamnéza formou polostandardizovaného rozhovoru. Dále byly provedeny dynamické zkoušky páteře, antropometrická měření, goniometrické vyšetření, vyšetření zkrácených a oslabených svalových skupin, Barthelův test základních všedních činností a 2minutový Step Test. Probandi byli po dobu 10 týdnů zařazeni do pravidelného pohybového programu, jehož součástí bylo cvičení doma dle předchozí instruktáže a trénink na rehabilitačním šlapadle během hemodialýzy. Hlavními předpoklady pro úspěšnou fyzioterapii u dialyzovaných pacientů jsou osobní zájem a aktivní přístup k pravidelné pohybové aktivitě. Vhodnou formou pohybových aktivit lze přispět ke zlepšení tělesné zdatnosti i psychického stavu. Pacient však musí být důsledný a opravdu dlouhodobě a pravidelně cvičit.
|
|
Fyzioterapie jizvy v prevenci a léčbě funkčních poruch
HRDÝ, Tomáš
Tématem bakalářské práce je "Fyzioterapie jizvy v prevenci a léčbě funkčních poruch". Jizva je méněcenná vazivová tkáň vznikající procesem hojení v různé hloubce měkkých tkání s různou etiologií vzniku. Jizva nemůže nikdy dosahovat původních reologických vlastností dané tkáně, jedná se o regenerát, který nahradil původní poškozenou tkáň. Jizva se fyziologicky vyhojí do tenké, bledé vlasové linie, která neovlivňuje lokální posunlivost a protažitelnost měkkých tkání, které se pohybují v souladu s kostně-kloubním aparátem. Pokud hojení neproběhne fyziologicky, vzniká patologická jizva, která se může často stát jizvou aktivní, mající negativní dopad nejen na své bezprostřední okolí, ale reflexně i na celý posturálně-lokomoční systém daného jedince. Smyslem práce je komplexní pohled na jizvu jako na další ?orgán?, jehož aktivita se může projevit v posturálních a pohybových vzorech daného člověka. V práci jsou zmíněny souvislosti jizvy a jejího neurofyziologického řetězení, kdy aktivní jizva lokálně může působit na změny svalového tonu, kožní citlivosti, může docházet k dysfunkcím vnitřních orgánů a k omezení hybnosti pohybového segmentu s aferentní vazbou na centrální úroveň řízení motoriky. Přehlédnutí jizvy jako možného vyvolávajícího článku patogenetického řetězce může vést k neúspěchu terapie a recidivě obtíží. Metodou práce byl kvalitativní výzkum založen na záměrném (účelovém) sběru dat. Data byla získána metodou pozorování, rozhovoru, analýzou dokumentů a kineziologickým vyšetřením. Výzkumný soubor tvořili 3 probandi, u nichž byla vyšetřením zjištěna aktivita jizvy v různých úrovních měkkých tkání s vazbou na posturálně-lokomoční systém. Na podkladě průběžného a výstupního vyšetření probandů byly zodpovězeny výzkumné otázky. Z výsledků vyplývá, že vhodně zvolené techniky fyzioterapie měly pozitivní efekt na zdravotní stav daného pacienta. Smysluplnou a kontinuální terapií, zahrnující techniky manuální medicíny, fyzikální terapie, balneologie a farmakologie, byla zmírněna či úplně zastavena aktivita jizevnaté tkáně se všemi jejími důsledky. Výsledky práce je možno použít pro účely fyzioterapeutů, ošetřovatelského personálu, ale i lékařů při diferenciálně-diagnostické rozvaze.
|
|
Role sestry a jejich vliv na péči o pacienty s totální endoprotézou kyčle
SLABÁKOVÁ, Květoslava
Totální endoprotéza kyčelního kloubu je jednou z nejrozšířenějších a nejúčinnějších operačních metod v ortopedii. Pacientům navrací zpět soběstačnost, život bez bolesti a výrazného pohybového omezení. Nezastupitelnou úlohu zde mají také role sestry, které pacientovi s návratem do jeho běžného života pomáhají. Cílem práce bylo zjistit, jak pacienti před a po totální endoprotéze kyčelního kloubu vnímají pojetí sesterských rolí a jejich vliv na poskytovanou ošetřovatelskou péči. Dále jsme zjišťovali, kterou ze sesterských rolí vnímá pacient před a po totální endoprotéze kyčle jako nejméně naplněnou. Byly stanoveny tyto výzkumné otázky: Jak pacienti před a po totální endoprotéze kyčle vnímají pojetí sesterských rolí? Jak pacienti před a po totální endoprotéze kyčle vnímají vliv sesterských rolí na poskytovanou ošetřovatelskou péči? Jaké sesterské role vnímá pacient jako nedostatečné v předoperační péči? Jaké sesterské role vnímá pacient jako nedostatečné v pooperační péči? Pacienti před a po TEP kyčle prostřednictvím každodenních činností sestry vnímají sestru v její roli pečovatelky a edukátorky, následně v roli sestry obhájkyně a nositelky změn. Díky těmto rolím vnímají péči jako kvalitní, holistickou a kontinuální. Přesto role edukátorky byla v předoperační péči pacienty označena jako nejméně naplněná. V souvislosti s těmito výsledky výzkumného šetření byl vytvořen manuál, Průvodce pro pacienty před a po TEP kyčle, jenž byl následně předán ke zkušebnímu použití. Průvodce byl pacienty ohodnocen velmi pozitivně i přes velké množství informací, které mnohé pacienty překvapilo. Získali jsme i data, která se stala dalšími podněty k doplnění informací v Průvodci.Vytvořený Průvodce nemůže bezesporu nahradit efektivní komunikaci pacienta se zdravotníkem, který by měl být stále tím nejvhodnějším "zdrojem" informací.
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s totální endoprotézou kyčelního kloubu na operačním sále
Kocmanová, Helena ; Zvoníčková, Marie (vedoucí práce) ; Bartoška, Radek (oponent)
Jako téma své bakalářské práce jsem si vybrala Ošetřovatelská péče o pacienta s totální endoprotézou kyčelního kloubu na operačním sále. V klinické části se zabývám objektivním vyšetřením pacienta, lékařskou diagnostikou, patofyziologickým a klinickým obrazem artrózy kyčelního kloubu - coxartrózy, základními vyšetřovacími metodami vedoucími k lékařské diagnóze a použitým operačním postupem při terapii pacienta. Ve speciální ošetřovatelské části své práce používám metodu ošetřovatelského procesu. Informace o pacientovi jsem získala při edukačním pohovoru v předoperační den, ze zdravotnické dokumentace a konzultací s ošetřujícími lékaři. Během edukačního pohovoru v předoperační den jsem zpracovala ošetřovatelskou anamnézu podle koncepčního modelu Marjory Gordonové. Vlastním pozorováním v operační den jsem stanovila aktuální a potenciální ošetřovatelské diagnózy. Pro řešení jednotlivých problémů jsem sestavila plán ošetřovatelské péče. Ve své práci dále popisuji jeho realizaci a zabývám se i hodnocením výsledků ošetřovatelské péče. Součástí ošetřovatelské části je také kapitola věnovaná rehabilitaci pacienta. V závěru práce se věnuji prognóze onemocnění uvedeného pacienta a závěrečnému hodnocení. Práci uzavírá seznam informačních zdrojů a literatury s přílohami.
|
|
Propuštění pacienta po TEP kyčelního kloubu a ošetřovatelská péče.
KUBEŠOVÁ, Hana
Totální endoprotéza kyčelního kloubu znamená dnes pro miliony lidí na celém světě často jedinou cestu, jak se vrátit do běžného života a žít plnohodnotný život bez bolesti. Pro návrat do plnohodnotného života po totální náhradě kyčelního kloubu je ovšem zapotřebí dostatečná informovanost ze strany sester, a to nejen k pacientům, ale také k jejich příbuzným. Sestra hraje velmi důležitou roli v podávání informací, jelikož provází pacienta nejen po celou dobu hospitalizace, ale také v celém předoperačním období, kdy se jedná o návštěvy v ambulantní části. Sestra by měla nejen dokonale znát ošetřovatelskou péči před a po operaci, ale měla by umět pacienty dostatečně informovat ještě před nástupem k hospitalizaci a zajistit pacientům plynulý návrat do běžného života. Výzkumné šetření proběhlo formou hloubkových rozhovorů u deseti náhodně vybraných pacientů po totální náhradě kyčelního kloubu. Pacienti byli hospitalizováni na ortopedickém oddělení Nemocnice Tábor, a.s. Výzkumný soubor tvořilo pět žen a pět mužů. Pacientům bylo položeno několik doplňujících otázek, aby se zjistilo, jakým způsobem a kdy jsou informováni o totální náhradě kyčelního kloubu. Dále jakým způsobem jsou pacienti seznámeni s pohybovým režimem ještě před nástupem k hospitalizaci a zda se během hospitalizace vyskytly nějaké problémy, které by mohly souviset s propuštěním do domácího ošetřování. Hlavním cílem této práce bylo metodicky zjistit informovanost pacientů před totální endoprotézou kyčelního kloubu, identifikovat nejčastější problémy pacientů po operaci kyčelního kloubu a analyzovat potřeby pacientů po totální náhradě kyčelního kloubu před propuštěním. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že pacienti potřebné informace od sester dostali v dostatečné míře, ovšem až v době hospitalizace, což se v některých případech potvrdilo jako nevyhovující. Někteří pacienti tak neměli dostatečně připravené domácí zázemí, včetně kompenzačních pomůcek usnadňujících pohyb po náhradě kyčelního kloubu, a museli tuto problematiku řešit prostřednictvím rodiny po dobu své hospitalizace. Díky pozdě podaným informacím se tak například může neplánovaně prodloužit doba hospitalizace, protože pacient na propuštění do domácího ošetřování není dostatečně připraven. Šetření ukázalo, že by bylo vhodné zlepšit informovanost pacientů ještě před nástupem k operaci kyčelního kloubu například formou informačních schůzek. Pacienti by tak měli možnost připravit si jak pomůcky vhodné pro pohybový režim po náhradě kyčelního kloubu, tak i domácí prostředí ještě před vlastní operací, aby mohli být kdykoli propuštěni do domácího ošetřování. Informovanost pacientů před operací je důležitou součástí kvalitně poskytované ošetřovatelské péče a vede ke spokojenosti pacientů.
|
host ::
