|
Edukace klienta při Crohnově chorobě.
HAVELKOVÁ, Martina
Crohnova choroba patří mezi nespecifické střevní záněty. Výskyt onemocnění se může projevit u člověka v kterémkoliv věku, postihuje muže či ženy bez rozdílu. Jedná se o celoživotní onemocnění, které se jeví pod obrazem období klidového stavu (remise) střídající se s obdobím znovuvzplanutí zánětu (relaps). Projevy prvních příznaků se objevují nejčastěji mezi 20 - 30 lety člověka. Dosud není známá terapie vedoucí k definitivnímu vyléčení, při úspěšném přijetí léčebných prostředků dochází k navození klidové fáze. Klientům tato léčba umožňuje návrat k relativně běžnému způsobu života, který vedli před propuknutím onemocnění. Bylo provedeno kvantitativní šetření rozdáním 100 dotazníků všeobecným sestrám, po navrácení dotazníků mohlo být použito pouze 71 dotazníků. Dále je práce podpořena kvalitativním šetřením, hloubkovým rozhovorem s pěti klienty s Crohnovou chorobou. Cíle práce byly splněny. Stanovili jsme dvě hypotézy. H1: Klienty edukují o Crohnově chorobě více lékaři než sestry. H2: K edukaci klientů o Crohnově chorobě se využívá více podáním edukačního materiálu písemnou formou než rozhovorem. Obě hypotézy byly vyvráceny. Sestry edukují klienty dle svých kompetencí v úzké spolupráci s lékaři. Edukace probíhá formou rozhovoru podpořeným psaným materiálem. Dále byly stanoveny dvě výzkumné otázky. A to - 1. Myslíte si, že máte dostatek informací o Crohnově chorobě při propuštění z nemocnice? 2. Jaké formě získávání informací dáváte přednost? Z výzkumného šetření plyne, že většina respondentů má před propuštěním dostatek informací o Crohnově chorobě a dávají přednost rozhovorům před psaným materiálem. Bakalářská práce je vypracována tak, aby se mohla použít k vytvoření a představení souhrnného edukačního materiálu, který bude napomáhat zlepšení v komunikaci pacientů a zdravotnického personálu ohledně získání informací o Crohnově chorobě.
|
|
Zhodnocení manažerských funkcí
Plačková, Michaela ; Pokorná, Jitka (vedoucí práce) ; Michaela, Michaela (oponent)
Předmětem této diplomové práce je zhodnocení jednotlivých manažerských funkcí u vybraných vedoucích pracovníků na různých úrovních řízení (liniový, střední a vrcholový manažer) ve společnosti Stock Plzeň-Božkov s.r.o. Teoretická část se zaměřuje na vymezení pojmů management, manažer, styly a role manažerské práce. Následuje stěžejní část z literární rešerše a to charakteristika sekvenčních a paralelních manažerských funkcí. Praktická část se zaměřuje na samotný průzkum, který probíhal formou metody pozorování a rozhovorů s vybranými vedoucími pracovníky společnosti. V závěru práce porovnává deset definovaných teoretických předpokladů z odborné literatury se zjištěnými praktickými skutečnostmi. Bylo zjištěno, že pět teoretických předpokladů (č. 1, 4, 7, 8 a 10) se v praxi potvrdilo a dalších pět (č. 2, 3, 5, 6 a 9) se vyvrátilo. Dále z výsledků vyplývá, že podíl manažerských funkcí a vykonávané činnosti v rámci těchto funkcí závisí na úrovni managementu. Nakonec byla navržena doporučení vedoucím pracovníkům, která by přispěla ke zlepšení situace v podniku. Liniové vedoucí bylo doporučeno více delegovat své úkoly na směnové vedoucí, manažerce střední linie bylo navrženo se více věnovat lidem a pracovním výkonům a top manažerovi byla vyslovena podpora v jeho rozhodnutí najít kvalifikované a schopné lidi na klíčové pozice liniových vedoucích, díky nimž jsou potlačeny jeho funkce a povinnosti.
|
|
Vývoj kvality povrchových vod na území ČR
Boháčová, Tereza ; Petrtýl, Miloslav (vedoucí práce) ; Kyriánová, Iveta Angela (oponent)
Předkládaná bakalářská práce na téma Vývoj kvality povrchových vod na území ČR má za cíl seznámit čtenáře s historickým vývojem a současným stavem jakosti povrchových vod v České republice. Metodikou práce je vytvoření literární rešerše z dostupné vědecké literatury, kde kromě ní jsou důležitým zdrojem zejména Zprávy o hodnocení jakosti povrchových vod v jednotlivých povodích. V první části práce je stručně popsaná hydrologická síť ČR a základní ukazatelé jakosti vody. Druhá část práce se zabývá vývojem kvality povrchových vod v jednotlivých povodích. Část práce je věnována také legislativním opatřením v oblasti ochrany povrchových vod.
V minulém století bylo znečištění povrchových vod považováno za jeden z nejvýraznějších problémů životního prostředí u nás. Odpadní vody vypouštěné do vod povrchových byly čištěny nedokonale a v mnoha případech nebyly čištěny vůbec. Z tohoto důvodu, a také kvůli intenzivnímu rozvoji průmyslu, byly povrchové vody vystaveny nadměrnému znečištění. K výraznému zlepšení jakosti povrchových vod došlo až po roce 1989, a to zejména díky omezení vypouštění kontaminujících látek, výstavbě či intenzifikaci čistíren odpadních vod a kanalizací. Jakost našich toků byla po roce 1989 více ohrožena hlavně povodněmi v letech 1997 a 2002, kdy docházelo k častým výpadkům čistíren odpadních vod a únikům nebezpečných látek z průmyslových výrob.
Hlavním zjištěním této práce je fakt, že kvalita našich povrchových vod je na mnohem lepší úrovni, než v minulém století. Nicméně je třeba nadále věnovat pozornost menším tokům, které jsou ohroženy vypouštěným znečištěním z obcí, které stále nemají své vlastní čistírny odpadních vod.
|
|
Efekt zoorehabilitace na děti s autismem
Šámalová, Magdaléna ; Chaloupková, Helena (vedoucí práce) ; Machová, Kristýna (oponent)
Bakalářská práce podává ucelený pohled na problematiku vlivu zoorehabilitace na děti s autismem a to především na kvalitu jejich života. Veškeré poznatky jsou čerpány především z nejnovější literatury, která je dostupná.
Zoorehabilitace neboli zooterapie nebo také animoterapie je terapeutická metoda, při které se setkává člověk a zvíře a vzájemně na sebe působí. Ačkoliv problematika názvosloví této metody je stále nevyřešená, z mnoha studií vyplývá, že tato forma terapie příznivě působí na psychické, psychosomatické i somatické problémy. Své uplatnění nachází napříč mnoha obory jako je psychologie, psychiatrie, sociální pedagogika a další.
Jednou z cílových skupin jsou i děti s poruchou autistického spektra. Ze studií vyplývá, že u těchto dětí je možné dojít ke zlepšení kvality v některých oblastech jejich života působením zvířat různých druhů, ať už se jedná o psa, koně či jiná zvířata jako jsou například morčata. Jelikož pozitivní vliv byl studiemi potvrzen u různých druhů zvířat, stává se zoorehabilitace vhodnou podpůrnou terapeutickou metodou, která má široké využití a je stále více vyhledávána. Terapie u autistických dětí probíhají zejména se zaměřením na sociální chování a komunikaci.
I přesto, že výzkum této problematiky je teprve v začátcích a naráží na různé překážky jako je například nedostatek jedinců se stejnou diagnózou, nedostatečné objektivní měření a další, jsou výsledky vcelku pozitivní a množství studií zabývajících se touto problematikou roste.
|
|
Návyky majitelů psů ve městech
Brabcová, Barbora ; Vrabec, Vladimír (vedoucí práce) ; Vejtrubová, Markéta (oponent)
Účelem této práce bylo vyhodnotit návyky majitelů psů ve městech. Pro toto šetření byla zvolena forma internetového dotazníku. Dotazníky vyplnilo celkem 1289 dotazovaných na sociálních sítích. Pro můj výzkum jsem zvolila zájmové skupiny, zaměřující se na chov konkrétních plemen a skupiny obecně zaměřené na chov a výcvik psů jakéhokoliv plemene, které se vyskytují na sociální síti. Způsob získávání výsledků je popsaný v části metodika. Získané hodnoty jsou vloženy do tabulek a grafů v části výsledky. Cílem práce je potvrdit či vyvrátit testovanou hypotézu, zdali se liší péče o psy ve městech v závislosti na velikosti plemene. Plemena byla rozdělena na velká nad 50 cm a malá pod 50 cm. Ve městech vlastní psa velkého plemene 58,6 % dotázaných a psa malého plemene 28 %, zbylých 13,4 % jsou kříženci.
Otázky v dotazníku jsou především zaměřeny na venčení, krmení, typ podávané stravy, návštěvy veterinární kliniky, péči o hygienu, návštěvy cvičiště a výstav, sportovní aktivity a aplikaci vakcín. Velká plemena jsou venčena více než 1x denně v 56 % a malá v 76 %. Psi velkých plemen jsou krmeni 1 x až 2 x denně v 90,9 % případů a malá plemena v 92,8 % případů. Nejžádanější typ stravy jsou granule, zvolilo je 59,2 % majitelů velkých plemen a 59,6 % majitelů malých plemen. Veterinární kliniku navštěvuje 1 x ročně 91 % majitelů velkých plemen a 89,9 % vlastníků malého plemene. Péči o hygienu se majitelé věnují následovně: Velká plemena denně 14,4 %, týdně 37%, měsíčně 35,1 %. Malá plemena denně 18,3 %, týdně 33,2 %, měsíčně 30,2%. Cvičiště navštěvuje 64,6 % majitelů velkých plemen a 41,8% majitelů malých plemen. Výstav se účastní majitelé s velkými plemeny v 27,7 % případů a s malými plemeny 24,9 % případů. Sportovním aktivitám se věnují více majitelé velkých plemen a to o 23,6 %. Vakcínu nechává aplikovat 63,4 % majitelů velkých plemen a 54 % majitelů malých plemen.
Péče o velká a malá plemena se vesměs neliší. Rozdíly můžeme pozorovat v části práce zaměřené na pohyb, jelikož všechna plemena nemají stejné požadavky na aktivity a také v části zaměřené na způsob chovu. Majitelé bydlící v domech se zahradou mají více prostoru než majitelé bydlící v bytech a od toho se také odvíjí výsledky. Konstatuji, že hypotéza je spíše vyvrácena.
|
|
Využití Bachovy květové terapie u psů
Křížová, Kristýna ; Barták, Miroslav (vedoucí práce) ; Klimešová, Vanda (oponent)
Fytoterapie, tedy rostlinné lékařství, se zaměřuje na využití účinných látek rostlin a jejich následné aplikace do léčiv, či k přímé léčbě pacienta. Pacienti si v dnešní době žádají kombinaci jak klasické, tak i přírodní léčby, zvláště po zjištění, že používání syntetických léčiv může mít při dlouhodobém užívání nevratné vedlejší následky.
Oproti tomu přírodní léčba pomocí Bachovy květové terapie neprokázala žádné vedlejší účinky, či škodlivost, a to ani při nesprávném dávkování. Květovou terapii anglického lékaře Edwarda Bacha lze využít u člověka i zvířat a je zaměřena na obnovení rovnováhy emocionálních stavů, i problémového chování. Bach vytvořil systém 38 květů, které důkladně prozkoumal a zjistil jejich léčivé účinky. Domníval se, že více než nemoc, by měl být léčen pacient, a příčina, spíše než její důsledky. Za svého života Edward Bach předával své poznatky dále svým kolegům prostřednictvím přednášek a kongresů a laické veřejnosti v podobě svých známých děl. Díky spolupráci Edwarda Bacha a homeopatické firmy Nelsons bylo možné rozšířit Bachovy esence do celého světa. Tato tradice přetrvává dodnes, a to za dodržování stanovených postupů a návodů dle doktora Bacha.
Působení květových esencí je jedinečné v tom, že umožňuje prožít příslušné pocity a nepodléhat přitom ochromení nebo panice, jako je tomu u běžných uklidňujících prostředků či antidepresiv. Ty pouze potlačí vnímání, aniž by byl samotný problém nutně vyřešen. Výsledkem silných citových pout mezi majitelem a zvířetem bývá často přejímání našich nálad a stresu, právě zvířetem. Emocionální napětí může mít vliv na zdravotní problémy s behaviorální či nervovou složkou. Využití Bachovy květové terapie u zvířat je tedy vhodné, neboť obnovuje rovnováhu a harmonii skutečné povahy zvířete a léčí tak poruchy a onemocnění, která vznikla v důsledku soužití s člověkem.
Používání květových esencí je stále rozšířenější, zejména mezi holistickými či homeopatickými veterinárními lékaři a dalšími odborníky, včetně etologů. Bohužel, na rozdíl od homeopatických přípravků, u nichž byly provedeny rozsáhlé testy s léčením zvířat, u květových esencí jich proběhlo jenom pár, zda vůbec nějaké. Výstupní uvedené studie většinou pracují s placebo efektem a testování u lidských subjektů nepřineslo valné výsledky. Až několik posledních studií ukazuje, že minimálně na emocionální úrovni lze Bachovu květovou terapii dále zkoumat a rozvíjet.
Fytofarmacie si dala za úkol v nejbližší budoucnosti prozkoumat a ověřit tradiční léčení bylinami. Snad se totéž stane s Bachovou květovou terapií.
Použití esencí je široké, v kritických situacích je vhodné esence použít před veterinárním ošetřením a jako doplněk veterinární léčby. Esence lze užít přes dutinu ústní, což je nejčastější možný příjem květových esencí zvířetem, dále ve vodě či potravě, nebo jako postřik a koupel. Na správně zvolenou esenci reagují zvířata bezprostředně, reakce je však velmi individuální. Proto je také třeba zvolit jednotlivé květové esence pro konkrétního jedince, konkrétnímu problému. Edward Bach rozdělil svých 38 květů do 7 skupin, z nichž každá představuje jeden hlavní negativní postoj. Popis toho jaká esence koresponduje s jakým léčebným účinkem, a tedy léčbou problémového chování, je nezbytný, a dá se říci, že i stěžejní pro využití Bachovy květové terapie u psů.
Pro přiblížení této problematiky používá tato práce dotazníkové šetření, které bylo zaměřeno na zjištění povědomí o Bachově květové terapii u majitelů psů a jejím případném využití. Bylo zjišťováno nejčastější problémové chování, či zdravotní problémy, řešené pomocí Bachovy květové terapie a stejně tak dodržování doporučeného dávkování.
|
|
Využití obohacení prostředí u zájmově chovaných koček
Benešová, Lucie ; Gardiánová, Ivana (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Obohacení prostředí, neboli environmentální enrichment, zahrnuje různé formy psychických i fyzických stimulací. Je to jeden ze způsobů, jak zvířatům zpříjemnit život vchovném zařízení, zoologické zahradě či domácnosti. Vhodná forma obohacení může pomoci omezit, či úplně eliminovat problémové chování a v některých případech i behaviorální
problémy. Obohacení je možné rozdělit do 5 typů - sociální, pracovní, fyzické, senzorické a potravní obohacení. Pro kočky a kočkovité šelmy je vhodné potravní obohacení a smyslové obohacení. Ani další 3 typy pro kočky nejsou nezajímavé. Cílem práce bylo popsat možnosti
obohacení prostředí pro kočky chované v lidské péči se zaměřením především na kočky domácí. Součástí práce je také kapitola týkající se obohacení prostředí v zoologických
zahradách (pro velké i malé kočkovité šelmy) a dále pro kočky domácí, které se dostanou do útulků. Mimo teoretické části práce byl vypracován a respondentům (chovatelům koček)
poskytut dotazník s několika otázkami týkajícími se chovu koček, znalosti pojmu enrichment a využití obohacení prostředí chovateli. Byly zjištěny zajímavé výsledky. Nejvíce dotazovaných chová kočku v domácnosti jako společníka (85 %), pouze 15 % respondentů vede chovatelskou stanici. Většina respondentů chová kočky bez průkazu původu a jen necelých 30 % má kočku s průkazem původu. Převážná část chová kočku alespoň 3 roky (75 %), jen 25 % chová kočku méně než 3 roky. Přes 66 % chovatelů chová více než 1 kočku. Více než 58 % koček je chováno pouze v interiéru a dalších 10 % koček je chováno v interiéru s přístupem do uzavřené venkovní voliéry. Jen necelých 19 % koček má neomezený přístup ven. Více než 66 % respondentů chová i další zvíře (např. psa, hlodavce, plazy, rybičky, papoušky). Pokud jde o povědomí o pojmu jako takovém, respondenti většinou nevěděli co enrichment = obohacení prostředí znamená (jen 29 % zná význam pojmu enrichment). Nicméně při dalším hodnocení bylo zjištěno, že značné množství respondentů obohacení využívá (přes 43 %). Přes 21 % chovatelů používá sociální enrichment, 21 % fyzický enrichment, téměř 6 % potravní enrichment, více než 1 % chovatelů používá pracovní enrichment a jen 0,8 % používá enrichment senzorický.
|
|
Kam směřuje právní ochrana zvířat?
Müllerová, Hana
V posledních desetiletích dochází ve společnosti k postupnému zvyšování citlivosti vůči utrpení zvířat, což má již hluboké odezvy v platném právu. V mnohých státech se rostoucí zájem o ochranu zvířat odráží v právu občanském, ústavním, trestním i správním, s cílem zajistit zvířatům v lidské péči lepší životní podmínky. Nyní se objevují nové hlasy volající po přiznání práv zvířat jako práv obdobných základním lidským právům, aby byla právní pozice zvířat ještě více posílena. Příspěvek ukazuje, že právo se v otázce ochrany zvířat ocitá na jakési křižovatce a otevírá otázku, jakým směrem se bude tento obor nadále vyvíjet.
|
|
Nadváha a obezita u dětí mladšího školního věku
Houserová, Johana ; Hučko, Boris (vedoucí práce) ; Adéla, Adéla (oponent)
Problematika nadváhy a obezity u dětí je velice aktuálním problémem nejen v České republice, ale po celém světě. Cílem této práce bylo posouzení nadváhy a obezity mladších školáků v městských a vesnických školách ve Středočeském kraji se zaměřením na stravovací návyky a pohybovou aktivitu.
Diplomová práce se skládá ze dvou částí. První část je teoretická, kde je popsána charakteristika mladšího školního věku, úvod do problematiky, epidemiologie, příčina vzniku, typy obezity, diagnostika, problémy obézních dětí, výživa dětí i adolescentů a jejich stravovací zvyklosti, prevence, léčba, specifické programy pro prevenci a léčbu dětské nadváhy a obezity a přehled některých mýtů o dětské obezitě. Praktická část diplomové práce zahrnuje dotazníkovou studii realizovanou ve 4. ročnících vybraných městských a vesnických škol Středočeského kraje a polostrukturovaný rozhovor s matkou dítěte, které má problém s nadváhou už od raného dětství.
Sledovaný soubor tvořilo 155 žáků 4. tříd ze dvou městských a pěti vesnických škol Středočeského kraje. Výsledky dotazníkového šetření prokázaly, že nadváhou a obezitou trpí 23 % městských a 20 % vesnických mladších žáků. Dalším výsledným faktorem je rozdíl ve způsobu jejich života. Vesnické děti tráví volný čas pasivním způsobem, hraním her na počítači než sportovními aktivitami, méně navštěvují sportovní kroužky a mají vyšší konzumaci sladkostí, než děti ve městě. Více městských mladších školáků se stravuje třemi až čtyřmi jídly za den, oproti vesnickým žákům, kteří z větší části konzumují pět až šest porcí. Většina dává přednost zdravému jídlu před nezdravým a doma konzumují převážně jídla česká. 90 % všech mladších školáků uvedlo, že má dobrý vztah ke sportu. Více než polovina dětí trpících nadváhou a obezitou nesportuje nebo se nevěnuje sportovním aktivitám v dostatečné míře. Vzhledem k pravidelnosti stravy a konzumaci snídaní a svačin je pozitivním zjištěním, že tři čtvrtiny dětí pravidelně snídají a nosí si připravené svačiny do školy. Polostrukturovaný rozhovor s matkou dítěte s nadváhou prokázal, že nadváha není způsobena pouze přejídáním a pasivním způsobem života, ale i genetickou predispozicí.
V závěru autorka formuluje výsledky práce a obecnou primární prevenci na úrovni rodiny, školy a komunity.
|
|
Toxické kovy v potravinách
Klímová, Martina ; Orsák, Matyáš (vedoucí práce) ; Hniličková, Helena (oponent)
Souhrn
Bakalářská práce Toxické kovy v potravinách je zaměřena na toxické kovy, jejich popis, toxicitu a na sledování jejich obsahu v potravinách. Toxické kovy v dnešní době významně kontaminují životní prostředí. Do životního prostředí se dostávají spalováním fosilních paliv, zemědělskou výrobou a výrobou a zpracováním kovů. Vyskytují se v různých formách a objevují se ve sloučeninách, horninách i minerálech. Jejich toxicita pro živočichy a pro lidskou populaci je značná. S jejich toxicitou souvisí jejich forma výskytu, jejich rozpustnost ve vodě a v organických rozpouštědlech a jejich mobilita v organismu a vodě. Toxické kovy se vážou na SH skupiny bílkovin v organismu a působí jako enzymové jedy. Nejvíce toxických účinků bylo nalezeno u kadmia, ale i u ostatních kovů byla zjištěna významná toxicita. Olovo, kadmium a arsen vykazují karcinogenní účinky a způsobují tvorbu zhoubných nádorů. Společně se rtutí vykazují výše zmiňované kovy účinky mutagenní a teratogenní. Významná kontaminace prostředí i potravin toxickými kovy může vést k otravám, které se projevují různými příznaky.
Toxické kovy se přijímají především inhalací a konzumací kontaminovaných potravin. Prostřednictvím kontaminace vody, kontaminace půdy a používáním hnojiv a pesticidů se tyto kovy dostávají do zemědělských plodin. Do masa a živočišných produktů se kovy dostávají především z kontaminovaných rostlin, kterými se živočichové živí. Do masných výrobků se pak mohou dostávat nesprávným technologickým postupem. Obecně se toxické kovy kumulují ve tkáních jednotlivých organismů, především v jejich játrech a ledvinách. Pokud zvíře žije ve znečištěné oblasti, má ve svých tkáních vyšší množství těchto kovů. Například u skotu bylo zjištěno, že se u něj s přibývajícím stářím kumulují více toxické kovy, a proto je limitní věk porážky doporučen maximálně na 3 roky. Závažný problém v dnešní době představuje vysoký obsah rtuti v rybách a to nejvíce v mořských. Čím jsou obecně ryby větší a dravé, tím více dochází k hromadění těchto kovů. Obzvlášť ve více znečištěných mořích, zejména ropnými haváriemi jsou ryby více kontaminované. Prostřednictvím Evropské unie jsou v současné době stanoveny přísné limity na obsahy kovů v potravinách, některé limity byly podle nejnovějších poznatků o obsahu kovů minulý rok aktualizovány či přidány. Dodržování těchto limitů je pravidelně kontrolováno.
|
host ::
