Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 14,034 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.43 vteřin. 

Význam prvků komunikace pro práci manažera
Nováková, Zdeňka ; Fiedler, Jiří (vedoucí práce) ; Stanislav, Stanislav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá významem jednotlivých prvků komunikace pro práci manažera. Komunikace je důležitá a používáme ji jak v osobním, tak i v pracovním životě. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. První hlavní část obsahuje přehled řešené problematiky, která je zpracovaná na základě odborné literatury uvedené v seznamu použité literatury. Obsahuje vysvětlený koncept management a jeho úrovně, manažer, manažerské funkce, manažerské role a vedení lidí. Dále je podrobně rozebrán pojem komunikace, její verbální a neverbální formy a další dělení. Nakonec jsou uvedeny prvky efektivní komunikace, komunikační kanály a nejčastější chyby v komunikaci. Druhá hlavní část zahrnuje data, získaná z dotazníkového šetření od manažerů. Následuje jejich analýza a statistické šetření. Závěrem jsou tyto výsledky zhodnoceny.

Analýza a hodnocení krajinných změn - případová studie Říčany
Bělunková, Šárka ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
V práci je řešen historický vývoj krajiny města Říčany. Za pomocí map stabilního katastru, leteckých snímků z 50. let 20. století a současných leteckých snímků je zkoumán vývoj krajinných prvků. V práci je dále prováděna prostorová analýza vývoje těchto krajinných segmentů. Na základě odborných textů a ve spolupráci s Muzeem města Říčany jsou diskutovány příčiny zjištěných krajinných změn. Největší změny byly zaznamenány u ploch orné půdy. U tohoto krajinného prvku došlo ke snížení celkové plochy z 63,40 % na 38,69 %. Na jejím místě došlo převážně k rozvoji zastavěných ploch (z 0,76 % na 10,42 %) a městské zeleně (z 1,20 % na 18,17 %). Naopak nejvíce konstantními zůstaly plochy lesů. Ty zvýšily svou rozlohu pouze o 1,84 % a prostorově zůstaly téměř nezměněny. Data získaná v této práci mohou být využita teoreticky i prakticky. Teoretické využití spočívá v pochopení fungování krajinných změn. Prakticky mohou být výsledky využity Městským úřadem coby podklad pro různé krajinářské úpravy Města Říčany.

Význam prvků komunikace pro práci manažera
Zapletalová, Věra ; Fiedler, Jiří (vedoucí práce) ; Stanislav, Stanislav (oponent)
Vymezení pojmu komunikace je velmi široké. Patří k nejdůležitějším součástem osobního i pracovního života. Úspěch jedince ve společnosti je závislý na jeho umění komunikovat. Tato diplomová práce na téma Význam prvků komunikace pro práci manažera je zaměřená na komunikaci a její prvky, které využívají manažeři při své práci. První část literární rešerše, slouží k získání teoretických poznatků z dané problematiky. Jsou zde rozebrány pojmy management, manažerské funkce a role, komunikace a její prvky, efektivní komunikace v organizaci a komunikační kanály. Druhá část vlastní práce se zabývá vybraným vzorkem respondentů, kteří na základě svých znalostí a zkušeností ve vedoucích funkcích přikládali význam jednotlivým prvkům komunikace. Pro zhodnocení významu bylo použito dotazníkové šetření. Závěr práce tvoří celkové zhodnocení výsledků provedeného šetření.

Zhodnocení marketingové komunikace
Kubaštová, Michaela ; Balcarová, Tereza (vedoucí práce) ; Jana, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá marketingovou komunikací výstavy Země Živitelka, která patří k nosným produktům společnosti Výstaviště České Budějovice a.s. Cílem je zhodnocení současné situace ve společnosti a efektivní sestavení prvků marketingového komunikačního mixu. První část práce je tvořena teoretickými východisky k dané problematice. Jsou zde definovány základní pojmy, jako je marketing a marketingová komunikace, její cíle a strategie. Následuje popis dílčích prvků komunikačního mixu se zaměřením na současné trendy a marketingovou komunikaci na internetu. Významná pro tuto práci jsou především teoretická specifika veletrhu jako produktu a jeho propagace. Uvedená východiska tvoří klíčový podklad pro praktickou část práce. Nejprve je představena společnost Výstaviště České Budějovice a.s. a charakter služeb, které poskytuje. Hlavní část tvoří analýza komunikačního mixu výstavy Země Živitelka, která obsahuje popis a zhodnocení stávajících prvků marketingové komunikace, které společnost využívá. Následně je proveden marketingový průzkum formou dotazníkového šetření. Cílem je zjistit, jaký postoj mají respondenti k marketingové komunikaci výstavy. Závěrečná část práce představuje konkrétní návrhy marketingové komunikace směrem k návštěvníkům i vystavovatelům za použití tradičních i moderních komunikačních aktivit.

Digitální certifikáty
Svačina, Ondřej ; Vokoun, Tomáš (vedoucí práce) ; Daniel, Daniel (oponent)
Práce představuje problematiku digitálních certifikátů pro zabezpečenou komunikaci. Nejprve byly zjištěny metody autentifikace a kryptografie. Dále se práce věnuje komunikačním protokolům pro zabezpečené připojení HTTPS a SSL/TLS, významu certifikačních autorit, jejich vlastnostem a analýze samotných digitálních certifikátů. Praktická část představuje dostupné certifikační autority včetně praktické realizace vlastní certifikační autority a vystavení certifikátu. Tento vytvořený nedůvěryhodný certifikát se stal klíčovým prvkem dotazníkového šetření, které zjišťuje stupeň informovanosti uživatelů o bezpečnosti připojení prostřednictvím důvěryhodných digitálních certifikátů. Po analýze, interpretaci získaných dat a ověření vybraných hypotéz byly stanoveny doporučení pro majitele domén plánující přechod na HTTPS.

Zabezpečené datové spojení přes nezabezpečenou veřejnou síťovou infrastrukturu
Kořínek, Petr ; Halbich, Čestmír (vedoucí práce) ; Vasilenko, Alexandr (oponent)
V teoretické části uvádím krátkou historii vzniku a popis funkce přepínané sítě. Velkou pozornost věnuji síťovým protokolům použitým v praktické části. Skladbě těl rámců a paketů, zejména obsahu jejich hlaviček. V praktické části se zabývám návrhem fyzického modelu propoje a konfigurací jeho aktivních prvků. Následují testy funkčnosti a maxima zatížení linky se současným měřením stavu CPU směrovačů. Vyhodnocením testů jsem stanovil vhodnou konfiguraci prvků. Provedenými testy jsem dosáhl datové propustnosti uvedeného řešení 75Mbit/s. Přínosem této práce jsou možnosti plynoucí z využití průchodnosti protokolů druhé vrstvy propojem.

Biotransfer of selected risk metals into plants and their accumulation and distribution in plant organs
Le Minh, Phuong ; Lachman, Jaromír (vedoucí práce)
Kontaminace půdy těžkými kovy je jedním z problémů životního prostředí ohrožujících lidské bytosti. Těžké kovy jsou považovány za zvláštní nebezpečí znečišťujících látek v půdě a to z důvodu nepříznivých účinků na růst rostlin, množství a činnost užitečných mikroorganismů v půdě a kvalitu potravin. Vzhledem k perzistenci a toxicitě jsou těžké kovy toxické, když vezmeme v úvahu různé druhy znečišťujících látek v půdě. V půdě, se často vyskytuje toxicita zinku (Zn), kadmia (Cd), olova (Pb) a rtuti (Hg), než je tomu u ostatních kovů z důvodu jejich srážek a sorpce v půdě. Jedná se o velmi nebezpečné situace, protože když jsou tyto kovy absorbovány rostlinami, mohou být dále transportovány potravinových řetězců. V této studii je sledována akumulace čtyř těžkých kovů (rtuť, zinek, olovo a kadmium) v celém zrnu jarních odrůd pšenice dvouzrnky, jednozrnky a jarní pšenice a brambor (Solanum tuberosum). Těžké kovy a esenciální prvky byly sledovány v odrůdách brambor v přesných polních pokusech a v hydroponicky pěstovaných rostlin. Prvky byly stanoveny pomocí metod F AAS, ET AAS a AMA (Advance Mercury Analysis). Statistické analýzy byly provedeny pomocí SPSS 9.0 a Tukeyho HSD testu (alfa 0,05). V naší studii se koncentrace těžkých kovů v pšeničných obilkách snižovala v pořadí zinek (Zn)> olovo (Pb)> kadmium (Cd)> rtuť (Hg). Srovnání mezi třemi druhy zkoumané pšenice bylo zjištěno, že dvouzrnka je bohatá na obsah zinku (62,12 mg kg-1 sušiny), zatímco jarní pšenice měla nejnižší průměrné koncentrace zinku v zrnu (40,99 mg kg-1 sušiny). Obecně platí, že hodnoty koncentrací olova v obilkách analyzovaných odrůdy pšenice byly nízké (v rozmezí od 0,1268 mg kg-1 sušiny do 0.2950 mg kg-1 sušiny). Rovněž byly stanoveny koncentrace rtuti ve čtyřech typických fázích růstu pšenice podle Feekese (10 naduřování listové plochy, začátek metání, 10,1 metání, 10,2 čtvrtina klasu vymetána, 10,2 v listech a ve stupni 11 zrání, raně mléčná zralost). Bylo prokázáno, že koncentrace rtuti v různých odrůdách pšenice byly absorbovány odlišně v různých stadiích růstu rostlin. Růstové stadium 10,2 a 10,2 v listech ukázaly vysoký obsah rtuti (0,0152 mg kg-1 sušiny a 0,0214 mg kg-1 sušiny, v uvedeném pořadí). Mezi jednotlivými odrůdami byly stanoveny významné rozdíly. Obsahy toxických resp. potenciálně toxických prvků stanovené ve zkoumaných bramborových hlízách se vyznačovaly velkou variabilitou v rámci sledovaných brambor. Statistické analýza (analýza rozptylu jednoduchého třídění ANOVA) však ukázala, že neexistovaly významné rozdíly mezi oběma skupinami zkoumaných vzorků (vzorky z Uhříněvsi a Valečova v roce 2013 a 2014) pokud se hodnotil jeden ze zkoumaných kovů. Měřitelné hladiny rtuti byly nalezeny ve stopových množstvích u všech zkoumaných vzorcích brambor při porovnání s jinými kovy (Cd, Pb). Rostlinné buňky ve srovnání s živočišné buňky jsou charakterizovány tvorbou buněčných stěn. Plazmatická membrána nebo buněčná membrána jsou biologicky aktivní membrány oddělující vnitřek buňky z vnějšího prostředí. Byla vyvinuta a upravena metoda izolace protoplastů z rostlinného materiálu (brambory). V našem experimentu byly rostliny pěstovány hydroponicky ve Výzkumném ústavu rostlinných plodin Praha-Ruzyně. Jestliže zkoumáme rostlinnou membránu, jednou z možností je odstranění buněčné stěny pomocí speciálních směsí enzymů. Protoplasty byly uvolněny ve tmě při teplotě 25 stupňů Celsia po dobu 18 hodin. Bylo použito síto 70-90 mikrometrů k filtrování a poté odstředění po dobu 5 minut při 100 g. Všechny kroky byly prováděny pečlivě, aby se zabránilo poškození nebo rozbití protoplastů.

Úloha komunikace ve znalostním managementu
Hudcová, Šárka ; Macák, Tomáš (vedoucí práce) ; Tichá, Ivana (oponent)
Disertační práce na téma "Úloha komunikace ve znalostním managementu" se v teoretické části zaměřuje na identifikování vztahu mezi komunikací a znalostním managementem a dochází k závěru, že komunikace hraje důležitou roli jednak ve fázi zavádění znalostního managementu a jednak ve fázi praktického uplatňování. Dále může komunikace vytvářet prostředí pro znalostní management nebo může být nástrojem pro sdílení znalostí. Výzkum se pak soustředil na fázi implementovaného managementu znalostí, kde se role komunikace jako prostředí a nástroje překrývají. Výzkum je založen na třech případových studiích, které popisují komunikaci znalostí a její prostředí ve třech organizacích s podobnými charakteristikami, které jsou dlouhodobě úspěšné a oceňované. Skutečnosti vyskytující se v případových studiích jsou analyzovány a diskutovány s odborníky na personální řízení a vnitřní komunikaci organizací. Zjištění z empirického výzkumu jsou základem pro návrhovou část, jejímž cílem je najít způsob, jak úlohu komunikace ve znalostním managementu podpořit a jak jejím využitím pozitivně přispět k naplňování záměrů znalostního managementu. Výsledkem je tedy soustava nástrojů vnitřní komunikace, která podporuje komunikaci znalostí. Tato soustava upřednostňuje ústní komunikaci, ale zahrnuje i další z nástrojů vnitřní komunikace. Soustava je také zasazena do širšího kontextu, který tvoří strategie pro řízení znalostí, organizační kultura a vnitřní komunikace. Pro každou složku jsou definována doporučení směřující k podpoření správné funkce komunikace znalostí. Doplněna jsou i pravidla a zásady pro správné fungování samotné komunikace znalostí. Vše vychází z praxe zkoumaných společností, je diskutováno s oslovenými odborníky a na závěr také ověřováno se zástupci jedné ze společností, aby byla k dispozici zpětná vazba indikující praktickou využitelnost navržené soustavy a definovaných zásad.

Kinematika a elastokinematika nezávislého víceprvkového zavěšení nápravy se zohledněním poddajnosti nosných prvků
Vrána, Tomáš ; Kovanda, Jan (vedoucí práce) ; Ladislav, Ladislav (oponent)
Tato práce se zabývá elastokinematickými vlastnostmi víceprvkového systému zavěšení zadní nápravy, se zaměřením na využití počítačových simulací. Ke stavbě výpočtového modelu zavěšení a k simulacím elastokinematiky je využito specializovaných modulů systému Hyperworks. Námět práce je motivován vytvořením nových modelů se snahou o jejich zlepšení. Úvodní část práce pojednává o současném stavu techniky v problematice elastokinematických vlastností zavěšení, popsány jsou doposud publikované práce. Je zde zařazena i kapitola definující základní pojmy, charakteristiky a konstrukční prvky v tématice zavěšení a náprav osobních vozidel, která pomůže plně neorientujícímu se čtenáři v tomto oboru. První část práce je zaměřená na sběr kvalitních vstupních dat pro vytvoření výpočtového MBS modelu z reálného vzorku zavěšení. Je zde představeno stanovení kinematických bodů zavěšení, experimentální měření momentů setrvačnosti nosných prvků zavěšení a popsáno měření deformačních charakteristik gumokovových lůžek. Nechybí zde i měření charakteristik silových elementů zavěšení jako je například pružina nebo tlumič. Dále je zde navržena metoda měření elastokinematických charakteristik zavěšení na zkušebním stavu pro validaci modelu. Druhá část práce se věnuje stavbě nových simulačních MBS modelů víceprvkového zavěšení zadní nápravy v systému Hyperworks. Model zavěšení je postupnými kroky zdokonalován, od čistě kinematického modelu, přes model s poddajným popisem lůžek, až po komplexní model, v kterém jsou zohledněny poddajné vlastnosti všech nosných prvků zavěšení. Jsou popsány vlastnosti modelů a úskalí, která při jejich vývoji vznikala. Ve výsledcích je rozebrán vliv zohlednění poddajností daných prvků a jejich konstrukčních variant na elastokinematické vlastnosti systému zavěšení.

Vliv půdních aditiv na regulaci příjmu rizikových prvků a živin rostlinami
Vondráčková, Stanislava ; Tlustoš, Pavel (vedoucí práce) ; Radim, Radim (oponent)
Pěstování rostlin na půdách silně kontaminovaných rizikovými prvky je problematické, neboť vysoké koncentrace rizikových prvků v půdách mohou být pro řadu tolerantních rostlin fytotoxické, případně způsobit i jejich úhyn. Vápnění nebo aplikace fosforečných aditiv omezují mobilitu řady rizikových prvků v půdách a mohou tak být vhodným opatřením pro kontaminované půdy. Zvolená půdní aditiva nemají vliv jen na mobilitu rizikových prvků, ale také na mobilitu živin v půdě. Nevhodně zvolené půdní aditivum nebo jeho nevhodná aplikační dávka může omezit příjem živin, vyvolat jejich deficienci a znemožnit tak pěstování rostlin na kontaminovaných půdách. Na stabilizovaných půdách je proto potřebné testovat i reakce tolerantních rostlin (bylin i dřevin) a pro půdy silně kontaminované rizikovými prvky hledat nejvhodnější kombinaci půdního aditiva a tolerantní rostliny. Experimentální část doktorské práce byla rozdělena na inkubační experimenty a nádobové pokusy. V modelových inkubačních experimentech byla během 42 dnů posuzována účinnost vápenatých hmot a fosforečných aditiv pro stabilizaci toxických prvků (As, Cd, Pb, Zn) a mikroprvků (Fe, Mn). Zvolená aditiva byla aplikována do slabě kyselé a alkalické silně kontaminované půdy ve třech dávkách. V nádobových pokusech byly posuzovány reakce tolerantních rostlin (šťovík tupolistý, vrba Smithova), pěstovaných v silně kontaminovaných půdách stabilizovaných vápněním nebo aplikací fosforečných aditiv. V rámci pokusů byl hodnocen růst a mortalita rostlin, produkce biomasy rostlin, labilní koncentrace široké škály prvků v půdě a dále jejich celkové obsahy v rostlinné biomase. Ve slabě kyselé půdě byly potenciálně mobilizovatelné koncentrace Cd, Pb, Zn a Mn během 42 dnů inkubace více imobilizovány aplikací rychle rozpustných aditiv (vápno, superfosfát) než pomalu rozpustných aditiv (dolomit, mletý fosfát). Stabilizace půdy vápnem v kombinaci s listovou aplikací železa se projevilo jako nejvhodnější opatření pro zvýšení produkce biomasy vrb a snížení toxických prvků, zejména Cd a Zn, ve slabě kyselé půdě. Počáteční fáze růstu šťovíků negativně ovlivňovala vysoká dostupnost Ca, Cd, Pb a Zn v půdách. Šťovík tupolistý s nízkou akumulací (exkludační) se ve vyvápněných půdách a v alkalické půdě ošetřené superfosfátem choval jako rostlina s běžnou až s vysokou akumulací (indikační až akumulační) rizikových prvků. V alkalické půdě se šťovík tupolistý navíc choval i jako hyperakumulační rostlina Al. Určování rostlin vhodných pro fytoremediace by proto mělo být prováděno obezřetně s ohledem na vlastnosti rostlin a chemické vlastnosti půd.