|
Strategie zvládání strachu a bolesti u dětí v souvislosti s ošetřovatelskou péčí
PROCHÁZKOVÁ, Zuzana
Pro sestru pečující o dětské pacienty jsou důležité nejen znalosti z pediatrického ošetřovatelství, osobnostní a sociální předpoklady, ale i teoretické a praktické poznání metod a technik sloužících k identifikaci a efektivnímu ovlivňování bolesti a strachu. Tato diplomová práce si kladla za cíl identifikovat základní zdroje strachu u hospitalizovaných dětí předškolního a mladšího školního věku a zjistit účinné metody a zásady spolupráce s dítětem, případně s jeho doprovodem za účelem zmírnění strachu u dětského pacienta. Dále pak zmapovat diagnostiku a hodnocení bolesti u dětí sestrami a předložit, jaké způsoby nefarmakologického tlumení bolesti u dětí jsou v souvislosti s ošetřovatelskou péči nejčastěji využívané. Empirická část byla zpracována formou kvalitativní analýzy dat, pro jejich sběr byla zvolena technika polostrukturovaného rozhovoru. První výzkumný soubor byl tvořen 12 sestrami, druhý výzkumný soubor pak tvořilo 12 dětských pacientů předškolního a mladšího školního věku. Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že většina dotázaných sester se domnívá, že se dětští pacienti nejvíce bojí cizího prostředí, dále pak očekávané bolesti a samoty bez rodičů. Odpovědi dětských respondentů na tuto otázku se však lišily - nejvíce dotázaných dětí uvedlo, že se bojí bolesti, dále pak cizího prostředí, omezení svých potřeb, nepřátelského přístupu zdravotníku a spolupacientů, smrti a tmy. Nejvíce oslovených sester se domnívá, že nejúčinnějším způsobem, jak řešit strach u dětských pacientů je přátelský přístup zdravotníků, jako další účinnou metodu pak uvedly možnost odvedení pozornosti od strachu a přítomnost doprovázejícího rodiče. Při konfrontaci odpovědí sester s odpověďmi dětských pacientů v této oblasti došlo ke shodě u dvou nejčastějších zmíněných metod, kterými byly "přátelský přístup zdravotníků" a "odvedení pozornosti od strachu". Dále pak dětští pacienti zmínili ke zmírnění strachu dodržování navyklých specifik při usínání a požadavek, aby se o ně starala během hospitalizace stejná sestra, resp. menší počet stejných sester. Kromě uvedených metod, všech 12 dotázaných dětí uvedlo jako zásadní faktor pro snížení pociťovaného strachu z nemocničního prostředí pobyt rodičů na oddělení. Co se týče oblasti zásad spolupráce, sestrami byla uvedena důležitost jednotného postupu mezi zdravotníky a dítětem, kladly důraz především na vhodnou formu informací. Dále byl uveden význam poskytnutí psychické a emoční podpory, navození atmosféry důvěry a přínos dobře provedené edukace, byla zmíněna i potřeba klidu a zbytečného nevyrušování. Na rozdíl od sester, děti se svými doprovody v oblasti zásad spolupráce kladou na první místo poskytnutí psychické a emoční podpory, dále pak uvedly stejně jako oslovené sestry význam dostatku poskytnutých informací. 4. výzkumná otázka se zabývala metodami, které sestry využívají k monitoraci bolesti u hospitalizovaného dítěte. Většina sester uvedla jako hlavní metodu rozhovor s dětským pacientem či jeho doprovodem s využitím cílených dotazů na bolest. Dětské odpovědi tvrzení sester potvrdily. 5. výzkumná otázka zněla: Jaké způsoby nefarmakologického tlumení bolesti v souvislosti s ošetřovatelskou péčí jsou u dětí nejčastěji používané? Většina dotázaných sester uvedla techniku odvedení pozornosti od bolestivého stimulu, dále pak význam využití fyzikálních metod, vhodnou úlevovou polohu a přípravu na nepříjemný výkon se zapojením doprovázející osoby dítěte. Děti potvrdily jako přínosné odvedení pozornosti od bolesti, dále pak uvedly přátelský přístup sester, ledování bolestivého místa a úlevovou polohu. Při prožívání akutní bolesti bylo požadováno zejména zajištění klidu a soukromí. Všechny děti zdůraznily význam rodičovské přítomnosti. Teoretická část diplomové práce, stejně jako výsledky empirické výzkumné fáze, jsou vhodné ke zpřístupnění sestrám pečujícím o dětské pacienty a mohou přispět ke zkvalitnění péče na dětských lůžkových odděleních.
|
|
Jak zamezit množení Legionelly pneumophylis v rozvodech teplé vody v nemocnici Český Krumlov
TUREK, Jan
Diplomová práce se zabývá mikrobiologickou kvalitou teplé vody, stavem teplovodních rozvodů, ve vztahu k Legionelle pneumophylis v Nemocnici Český Krumlov a.s. a opatřeními, která jsou ve zdravotnickém zařízení podnikána, pro zlepšení kvality teplé vody. Podstatou a cíli této práce je zjištění těchto uvedených parametrů na základě vlastního pozorování, technické dokumentace a rozborů teplé vody, provedených akreditovanou laboratoří. Nemocnice Český Krumlov a.s., jejíž stavba byla zahájena v roce 1909, byla dostavěna v roce 1911 jako ,,Nemocnice Císaře Františka Josefa I.". Postupem času byly přistavovány další a další budovy. V roce 1942 byla nemocnice ustanovena jako ,,Všeobecná veřejná nemocnice". V následujících letech docházelo postupně k dalšímu rozšiřování, přístavbám a úpravám až do současné podoby. Kvalita vody a s ní spojený výskyt legionel, je celosvětovým problémem, se kterým je nutno bojovat. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. První, teoretická část, zahrnuje všeobecné i konkrétní poznatky o Legionelle, jejích zdravotních rizicích, prostředí ve kterém se vyskytuje, možnostech jejího odstranění, o vhodnosti používaného materiálu k výstavbě teplovodního potrubí, získané z odborné literatury a také z české legislativy, zabývající se ochranou veřejného zdraví - zákon č. 258/2004 Sb. v platném znění a dále kvalitou pitné a teplé vody, která je zanesena ve vyhlášce č. 252/2004 Sb. a dalších předpisech. Ve druhé, empirické části, se podrobně zabývám situací v nemocnici Český Krumlov v období 2009 až 2015, týkající se nově vybudované kotelny a souhrnně celého rozvodného systému teplé vody ve vztahu k Legionelle. Konkrétně jsou v práci rozvedeny materiály, které byly použity jak při ekologizaci plynové kotelny, tak ty, ze kterých jsou provedeny rozvody teplé vody a stav rozvodů v jednotlivých budovách a v areálu zdravotnického zařízení. Dále jsou v diplomové práci uvedeny rozbory vzorků vody, provedené akreditovanou laboratoří, které byly i s potřebnou technickou dokumentací, týkající se rozvodné teplovodní sítě, poskytnuty zdravotnickým zařízením. Při vyhodnocování těchto dokumentů, bylo využito sekundární analýzy dat. Z výsledků, sledovaných za období let 2009 až 2015 vyplývá, že mikrobiologická kvalita teplé vody neodpovídá limitům stanoveným v příloze č. 3, vyhlášky 252/2004 Sb., v platném znění. Mezní hodnota tohoto limitu pro kolonie tvořící jednotky bakterie legionely , je stanovena na maximálně 100 KTJ. Ve většině odebraných vzorcích teplé vody došlo k překročení tohoto limitu a to od řádů jednotek až po statisíce. Výsledky z posledního analyzovaného roku 2015, vykazují zlepšení této nepříznivé situace. Za toto období byla analýza vzorků vody provedena celkem třikrát. První v únoru 2015. Výsledné hodnoty vykazovaly kolonie tvořící jednotky ,,jen" ve stovkách, s maximem 550 KTJ na oddělení následné péče. Druhá analýza byla provedena v červnu téhož roku. Výsledky byly velmi uspokojivé. Naměřená maximální hodnota Legionelly byla 64 KTJ. Poslední hodnocený odběr v tomto roce a jeho analýza, byly provedeny v prosinci. Zvýšená koncentrace Legionelly byla opět v budově chirurgie. Zde bylo stanoveno 1400 kolonií tvořících jednotky. Vzorek z LDN obsahoval 300 KTJ a sedmé patro interního oddělení dosáhlo hraniční hodnoty limitu, tedy 100 KTJ. Odpovědi na stanovené výzkumné otázky ,,Jak zamezit množení Legionelly pneumophylis v rozvodech teplé vody v nemocnici Český Krumlov" a ,,Jak zajistit dostatečné množství kvalitní teplé vody ve zdravotnickém zařízení" se nacházejí v závěru uvedených doporučeních. Velkým rizikovým faktorem, pro rozvoj Legionell v tomto zdravotnickém zařízení, jsou zastaralé rozvody teplé vody v téměř všech budovách a nízká teplota vody vystupující z ohřevu, která činí 55 °C. Všechny tyto uvedené výsledky a hodnocení jsou v této diplomové práci graficky zpracovány. Součástí této práce jsou také přiložené fotografie, které nastiňují prostředí a situaci ve zdravotnickém zařízení.
|
|
Nástroj pro hodnocení konektivity krajiny v různých prostorových jednotkách a disperzních vzdálenostech
Chrumko, Adam ; Šímová, Petra (vedoucí práce) ; Krčílková, Šárka (oponent)
V práci je představen základní přehled výpočtů konektivity krajiny, podrobněji pak výpočty pomocí programu Conefor a vliv vstupních parametrů na výsledné indexy konektivity krajiny. Jedním z hlavních cílů je vytvoření nástrojů do programu ArcMap pro zjednodušení výpočtů indexů konektivity krajiny pro velké množství zájmových území. Jako hlavní zájmové území byly vybrány základní kvadráty pokrývající celé území České republiky, tyto jednotky se používají například pro mapování výskytu rostlin a živočichů. Pro srovnání vlivu velikosti zájmového území byly vypočteny stejné indexy také pro okresy (LAU1) a kraje (NUTS3) České republiky. Práce přináší jednoduché řešení v podobě Python Toolboxu do programu Esri ArcMap pro výpočet indexů konektivity krajiny pomocí programu Conefor pro velký počet vstupních území. Za pomoci tohoto Toolboxu byla vypočtena konektivita lesů pro různé disperzní vzdálenosti a vstupní plošné jednotky. Vstupní vrstvy lesů byly vzaty z vektorových dat CORINE land cover v mapovacích obdobích 1990, 2000, 2006 a 2012. Vstupní disperzní vzdálenosti byly vybrány v rozsahu od 50 do 50 000 m pro komplexní popsání jejich vlivu na výsledné indexy. Výsledné změny lesů a konektivity krajiny jsou reprezentovány pomocí kartogramů, vliv vstupních dat na výsledné indexy je zobrazen pomocí grafů.
|
|
Analýza automobilů s různými pohonnými jednotkami
Filipová, Helena ; Linda, Miloslav (vedoucí práce) ; Libich, Ladislav (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na analýzu a výběr automobilů s různými pohonnými jednotkami. Analýza je provedena u vozidla VW Golf sedmé generace, které se vyrábí s pěti různými pohonnými jednotkami a to na benzin, naftu, elektromotor, hybrid (elektro a benzin) a na stlačený zemní plyn (CNG). Pro výběr pohonné jednotky byla zvolena metoda vícekriteriálního rozhodování.
Cílem práce je výběr nejvhodnějšího typu automobilu pro uživatele, jak na denní dojezdy do práce, tak na dálkové trasy. První kritérium pro výběr bylo ekonomické hledisko, nejlevnější vozidlo vypočítané z pořizovací ceny, ceny údržby a ceny provozu. Do druhého výběru se zapojili uživatelé, v rámci dotazníkového šetření.
|
|
Taxonomické zhodnocení Pinus contorta subsp. Latifolia (Engelm.) na výsypkových stanovištích a možnosti jejího využití
Vanc, Ondřej ; Kunt, Miroslav (vedoucí práce) ; Konstantin, Konstantin (oponent)
Borovice pokroucená je cizokrajný druh borovice pocházející z oblasti severní Ameriky (Kanada, Spojené státy americké, Spojené státy mexické), kde se vyskytuje podél pobřeží Tichého oceánu. Jedná se o velmi kompatibilní druh, protože přes celou plejádu geomorfologických stanovišť si vytvořila celkem pět poddruhů, přičemž se na území České republiky vyskytují tři z nich. Jsou to: borovice pokroucená pravá (Pinus contorta subsp. contorta), borovice pokroucená širokolistá (Pinus contorta subsp. latifolia) a borovice pokroucená murrayova (Pinus contorta subsp. murrayana). Výskyt Pinus contorta byl, zaznamenám v devíti krajích, dvaceti okresech a dvaceti třech obcí s rozšířenou působností. Celková porostní plocha byla zjištěna na 128,66 hektarech. Při shledání, že Pinus contorta je v našich podmínkách označována za exotickou rostlinu. Jakožto je za nepůvodní krajinu brána krajina, která se nachází post-těžební oblasti. Použití borovice pokroucené bylo tím pádem považováno za vhodné. Nekulturní krajina společně s nepůvodníma dřevina se postarala o to, že se z nekulturní krajiny stává krajina bohatá na rozmanitosti. Samozřejmě borovice pokroucená, není jediným druhem, který se o to celé postaral. Její vhodnost byla vybrána z důvodu její nenáročnosti na půdní, hydrické a klimatické podmínky a to včetně mrazových kotlin ve výškách 2 500 m nad mořem. Což se v České republice ani nedá využít, protože je naším nejvyšším místem 1 602 m nad mořem. Snaha byla zmapovat borovici pokroucenou na celém území České republiky, kde by bylo jasně vidět, ve kterém lesním porostu na kterém správním území se borovice pokroucená vyskytuje. Tady bylo spoléháno na vstřícnosti správců datových informací, kterými pro naše účely byly považovány Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, kde nám bylo poskytnuto prakticky všechno, co nám tato instituce byla schopna poskytnout. Další institucí, kde nám bylo poskytnuto také vše, byla Správa vojenských lesů a statků. Bohužel státní podnik Lesy České republiky, jakožto primárním majoritním vlastníkem lesů na území České republiky, nebyla ochota poskytnutí požadovaných informací pro danou problematiku týkající se borovice pokroucené, pouze Lesní správa Děčín poskytla potřebné informace. Vzhledem k tomu, že tato práce byla původně koncipována na Pinus contorta subsp. latifolia, během práce došlo k závěru, že Pinus contorta subsp. latifolia je segmentačně se vyskytující geografický poddruh, že nebylo možné jednoznačné identifikace z dat, které jsme měli k dispozici tak se tato práce zabývá
5
borovicí pokroucenou na druhové úrovni a výsledné mapové výstupy ve výsledkách práce byly zpracovávány v prostředí geografických informačních systémů, kde se podařilo dostat až na úroveň porostní plochy (ha) na jednotlivých územích obcí s rozšířenou působností.
|
|
Stres a jeho vliv na výkonnost v zaměstnání
Pokorná, Martina ; Michálek, Pavel (vedoucí práce) ; Luhanová, Kateřina (oponent)
Téma této bakalářská práce je zaměřeno na pojem stres
a zkoumání vlivu stresových faktorů na výkonnost v zaměstnání. Práce je členěna na dvě hlavních části - na část teoretickou a část empirickou.
Úvod teoretické části přináší na základě literárních rešerší základní poznatky o samotné problematice stresu, jeho druzích, příčinách, fázích a reakcích na stres. Dále jsou v této části popsány stresory, které působí na člověka dle několika hledisek, techniky zvládání stresových situací a stres v pracovním prostředí.
Empirická část je zaměřena na problematiku stresu
u Hradní stráže v Praze. Data do empirické části jsou sesbíraná pomocí dotazníkového šetření od 90 respondentů. Četnosti jednotlivých odpovědí jsou následně zpracovány do přehledných kontingenčních a asociačních tabulek. Stanovené statistické hypotézy jsou následně vyhodnoceny pomocí metody chí-kvadrát testu.
V závěru bakalářské práce je zpracován návrh opatření ke snížení či dokonce odstranění stresových faktorů na pracovištích, a tím v konečném důsledku ke zlepšení pracovních výsledků strážníků, či celého útvaru.
|
|
Projekt rodinné farmy jako uzavřené ekonomické jednotky
Jakubčík, Václav ; Pazderů, Kateřina (vedoucí práce) ; Zdeněk, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce pojednává o rodinné farmě, která se zabývá pěstováním rychle rostoucích dřevin. Podnikatelským záměrem firmy je provozování kogenerační jednotky
a zajištění ekonomické soběstačnosti podniku. Rodinná farma by měla vyrábět více jak polovinu biomasy pro fungování kogenerační jednotky.
Práce se zabývá poskytováním služeb v oblasti zpracování těžebních zbytků, odstraňováním náletových dřevin, dopravou, a to vše za účelem získání dostatečného množství této komodity pro chod kotelny s kogenerační jednotkou. Dále jsou řešeny výstupy včetně využití odpadního tepla. Nezbytnou oporou při plánování kotelny je SWOT analýza, jejíž závěry jednoznačně podporují podnikatelský záměr provozu rodinné farmy.
Dalším z klíčových faktorů motivujících mě k rozšíření stávající kotelny o výrobu elektrické energie z biomasy jsou stále rostoucí ceny elektrické energie. Část vyrobené elektrické energie spotřebuji provozem sušárny, zbytek prodám společnosti ČEZ. Příjem
z prodeje elektrické energie by měl vylepšit podnikatelské cash-flow firmy.
Bezesporu významným zdrojem energie je odpadní teplá voda, která bude využita při vytápění sušárny řeziva, králičích jatek firmy Rabbit a zbytek bude využit k vytápění dílen
a bytových domů.
Hlavním motivem pro založení rodinné farmy je zajištění dostatku paliva pro kogenerační jednotku i v méně příznivém období při získávání biomasy z externích zdrojů tak, aby nebyl ohrožen ekonomický chod celého technologického zařízení.
Výsledkem je celkové ekonomické zhodnocení projektu, získávání biomasy
z jednotlivých zdrojů. Po celkovém zhodnocení docházíme k závěru, že projekt může být ziskový jako celek, díky zpracování vlastní produkce prvovýroby a poskytovaných služeb farma vytváří přidanou hodnotu a stává se stabilnější firmou.
K založení rodinné farmy mě motivuje i nezaměstnanost několika členů rodiny.
|
|
Obnova historických parků u drobných panských sídel na příkladu studie obnovy zámecké zahrady v Doudlebách nad Orlicí ve východních Čechách
Faltysová, Lenka ; Buttry, Ivana (vedoucí práce) ; Jakub, Jakub (oponent)
Cílem této práce je zpracování metodiky a představení postupu, jak obnovu památky zahradního umění provést. Na příkladu revitalizace zámecké zahrady, nemovité kulturní památky Zámku Doudleby nad Orlicí, a to na základě studia literatury, obdobných zásahů a rozboru a interpretací různých typů archivního materiálu, bylo provedeno vyhodnocení současného stavu historické zahrady. Vychází z terénního průzkumu, který se skládá z dendrologického průzkumu, rozboru autenticity dřevin a ze zhodnocení všech shromážděných dokumentů, historických pramenů a odborné literatury. Návrh obnovy zámecké zahrady vychází ze závazného stanoviska odborného orgánu státní památkové péče.
Renesanční zámek v Doudlebách nad Orlicí stojí ve východní části obce na mírně vyvýšeném návrší při pravém břehu řeky Divoké Orlice. Na tomto místě již ve 13. století existovala dřevěná středověká tvrz s hospodářským dvorem. Mikuláš starší z Bubna dal v roce 1588 vystavět lovecký zámek v renesančním stylu jako letohrad, který byl dostaven v roce 1590. Význam renesančního sídla, které doplňují raně barokní prvky z konce 17. století, je umocněn bohatou a působivou sgrafitovou výzdobou tzv. kobercového vzoru, pokrývající všechna vnější i vnitřní průčelí, restaurovanou v roce 1886 Kirchnerem. Součástí výzdoby jsou i vysoké komíny v nádvoří, ozdobené rovněž sgrafitem. Zámecký areál je tvořen po svém obvodě hospodářskými budovami a objektem pro bydlení. Objekt vlastního zámku je oddělen parkovou úpravou se starým stromovím a novějšími trávníky (Hieke, 1984).
Zámecký park v Doudlebách nad Orlicí byl založen roku 1809 v kompoziční návaznosti na budovu renesančního zámku. Se zámkem tvoří jeden organický celek. Zakladatel se snažil podobně jako v zámeckých místnostech i zde demonstrovat své bohatství, svůj smysl pro umění a své botanicko-dendrologické znalosti. Park je vytvořen jako úzká dispozice v krajinářském slohu a komponován jako dlouhý průhled na zámek. Rozloha krajinářského parku dnes činí 3,76 ha.
Literární rešerše je věnovaná zvláště renesanci a jejímu vztahu k zahradnímu umění. V této části je představena památková péče v České republice, činnost odborné organizace památkové péče Národního památkového ústavu v Josefově.
V metodické příručce jsou popsány použité podkladové materiály a vzniklé výstupy na základě nichž jsou prováděna taková opatření, která povedou ke zlepšení zdravotního stavu a vitality stávajících perspektivních stromů a nové výsadby dřevin, které jsou v souladu s původní kompozicí s důrazem na její obnovu a zvýšení historické hodnoty objektu. V rámci celkové revitalizace zámeckého parku dojde k ošetření dřevin v parku a doplňkové výsadbě.
V praktické části je popsán současný stav vegetace památky zahradního umění. Základním nástrojem pro analýzu současného stavu vegetace památky zahradního umění je inventarizace dřevin. Inventarizace, která má poskytnout kvalitní podklad pro návrh obnovy, by se zároveň měla v určitých částech zabývat i vlastnostmi jednotlivých dřevin (Krejčiřík, 2015).
Výsledky terénních šetření byly kompletně zaznamenány do grafických výstupů.
|
|
Zhodnocení současného stavu výživy koní konkrétní stáje a návrh optimálních dávek podle výkonu konkrétních koní
Burcalová, Helena ; Mudřík, Zdeněk (vedoucí práce) ; Václav, Václav (oponent)
Tato práce se zabývá výpočtem krmné dávky pětice vybraných koní stáje Střední školy dostihového sportu a jezdectví (SŠDSaJ). Je hodnoceno také ekonomické hledisko krmení koní a jeho možná souvislost se sestavením krmné dávky, přičemž bylo vzato v úvahu specifické postavení stáje, která je zaměřena na výchovu profesionálních dostihových jezdců a dalších odborníků v chovu koní. Stájová praxe ve stáji SŠDSaJ je podřízena také přímé výuce žáků, takže je nutno spojit výuku s profesionální péčí a tréninkem. Bylo zjištěno, že ideální časy pro krmení koní se liší od reality, kde je nutno přizpůsobit se výuce žáků.
Byly srovnány normy platné v anglických podmínkách s vybranými českými normami. Důraz byl kladen na období dostihové sezóny, neboť zde jsou zřejmé výsledky z dostihů, na které byly koně připravováni. Dostihové období vykazuje nejvyšší nároky na energii, kdy je ji třeba rozvrhnout na výkon i regeneraci po něm. Krmení bylo prováděno po zvážení a kalibrování odměrných nádob v přesných časových intervalech. Jako krmiva byly v dostihovém období použita oves, seno, otruby a krmná směs Spillers.
Byl zjištěn negativní vliv vysokých teplot na příjem krmné dávky. Bude nutno tento aspekt v budoucnu brát v úvahu a přizpůsobit mu nejen krmení koní, ale i trénink.
Bylo zjištěno, že stávající krmné dávky u dvou koní převyšují SEk a u jednoho jsou nižší než vypočtené. U dvou se však jednalo o odchylku v rámci normy a třetího koně bylo zjištěno, že v souvislosti se specifickým problémem s krmením, kdy kůň nikdy zcela nespotřebuje svoji krmnou dávku je nutno s tím počítat a navýšit dávku tak, aby dostal potřebný obsah látek.
Ekonomické hledisko krmné dávky lze snížit vhodným výběrem především krmných směsí, ale v celkové ekonomické rozvaze se to neprojeví zásadním způsobem.
|
|
Posouzení úrovně hospodaření vybraných měst a obcí
Sívková, Jitka ; Homolka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Jaroslav, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá posouzením úrovně hospodaření vybraných měst a obcí. Cílem práce je analýza hospodaření města Jeseník a obce Bělá pod Pradědem v letech 2010 až 2014 na základě rozboru jejich příjmů a výdajů. Současně je provedena analýza finančních ukazatelů, ze které je vyvozeno finanční zdraví vybraných územních samosprávných celků. V teoretických východiscích jsou definovány základní pojmy, které souvisí s finančním hospodařením územních samosprávných celků. Jedná se například o pojem příjem, výdaj, rozpočet, rozpočtová skladba, rozpočtový výhled, peněžní fondy, rozpočtové zásady a finanční kontrola. V praktické části autorka charakterizuje vybrané územní samosprávné celky, dále provádí analýzu hospodaření ve sledovaném období 2010-2014 včetně výpočtů vybraných finančních ukazatelů. V závěru práce autorka hodnotí finanční hospodaření vybraných územních samosprávných celků a navrhuje doporučení, která by mohla vést ke zlepšení stavu hospodaření těchto celků.
|
host ::
