|
Prostorová distribuce a mobilita kriticky ohroženého okáče bělopásného (Hipparchia alcyone) v oblasti vodní nádrže Orlík
Váňová, Anežka ; Kadlec, Tomáš (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Kriticky ohrožený motýl okáč bělopásný (Hipparchia hermione, syn.: alcyone) patří v České republice k rychle ubývajícím druhům denních motýlů, jejichž výskyt je na našem území vázán na několik posledních lokalit. V současnosti se jeho zbývající lokální populace nacházejí v okolí středního Povltaví, kde osídlují především řídké světlinové bory a doubravy s nízkým zápojem bylinného patra. V rámci mé diplomové práce byla v roce 2015 zjišťována disperze H. alcyone v oblasti vodní nádrže Orlík. Výskyt byl potvrzen na šesti lokalitách, z nichž dvě nebyly dosud známy. U čtyř početnějších lokálních populací byla pomocí metody zpětných odchytů hodnocena mobilita dospělců, která se na jednotlivých lokalitách významně lišila. Byly zaznamenány rozdílné průměrné délky přeletů na lokalitách i mezi pohlavím. Průměrné délky přeletů se pohybovaly v rozmezí 142až300 m u samců a 78až261 m u samic mezi lokalitami. Pravděpodobnosti přeletů byly zjišťovány pomocí dvou funkcí: obrácené mocninné (IPF) a negativně exponenciální (NEF). Bylo zjištěno, že funkce NEF lépe fitovala pravděpodobnosti přeletů na všech lokalitách. Přelety jedinců mezi zkoumanými lokalitami byly zaznamenány pouze u dvou nejbližších lokálních populací. Jednalo se o jednosměrné přelety z větší populace do menší populace (tři samci, dvě samice). Dospělci H. alcyone se do sousedních lokalit obtížně šíří nejen kvůli nízkému počtu jedinců v lokálních populacích, ale i kvůli špatné struktuře migračních cest. Pro zachování a podporu osídlení nových biotopů H. alcyone je proto potřeba podpořit rozvolňování porostů a tvorbu většího počtu menších mýtin v okolí lokalit s jeho výskytem.
|
|
Politické aspekty územní samosprávy – případová studie obcí okresu Klatovy
Kunešová, Tereza ; Kopřiva, Radek (vedoucí práce) ; Kobzev Kotásková, Sylvie (oponent)
Tato předkládaná práce je zaměřena na politické aspekty územní samosprávy. V první, teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy a je zde popisována problematika související s lokální politikou a volebním chováním. Část praktická charakterizuje okres Klatovy, analyzuje volební výsledky od roku 1990 do roku 2014 a vlivy působící na volební účast v obcích okresu Klatovy. Výsledky jsou srovnávány se studií S. Balíka Okresy na severu. V závěrečné části je zhodnocena využitelnost studie na námi vybraný okres Klatovy.
|
|
New interactive software for seismic data processing
Doubravová, Jana ; Horálek, Josef
Seismon is an open source software package under GNU General Public Li- cense developed by Stefan Mertl (TU Wien). It is designed as a modular pro- gram with de ned interface for speci c types of modules. This gives program- mer rules how to add new tools easily without disturbing the program integrity. Seismon is written in MATLAB and all input and output data are stored in MySQL database which can be accessed by more Seismon users simultaneously. Seismon is initially equipped with tools for communication with the database, various waveform le conversions, and basic tools for data analysis and visual- ization. To use this software for routine processing of data from local seismic network in West Bohemia (WEBNET), some adaptations had to be done, and the modi ed program was called Seismon_WB. There had to be put a great emphasis on user friendliness which required to de ne keyboard shortcuts, add status bars directly displaying current possibilities and properties, or extract the most important functions out of structured menus to main window as GUI components.
|
|
Aktéři lokálního rozvoje (Kácov, Chlum, Tichonice, Kladruby)
Jirků, Markéta ; Kocmánková Menšíková, Lucie (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Cílem diplomové práce je porovnat a zhodnotit, jaký význam má spolková činnost, zda a jakým způsobem přispívá ke zkvalitnění a rozvoji lokálního života a lokálního společenství ve zkoumaných obcích Chlum, Tichonice a Kladruby (obce do tří set obyvatel) a porovnat spolkovou činnost těchto obcí s třikrát větším městysem Kácov. Cílem diplomové práce je zjistit, z jakého důvodu se menší obce do tří set obyvatel jeví stejně aktivní jako větší městys. Teoretická část vymezuje teoretické zázemí ke zkoumané problematice. Empirická část práce je tvořena sekundární a komparativní analýzou dat o aktérech, aktivitách a majetkovém vybavení obcí a empirickým šetřením o aktérství ve sledovaných obcích. Sekundární a komparativní analýza dat ukázala, že společenský život v menších obcích je rozmanitý a bohatý především aktivitami typu zábavného, kulturního a sportovního. Oproti většímu městysi je v menších obcích pořádáno méně aktivit folklorních a vzdělávacích. Bylo zjištěno, že společensky nejaktivnější je obec Kladruby, u níž je poměr aktivit k počtu obyvatel nejvyšší - 5,3%. Následuje obec Tichonice s poměrem 3,6%, městys Kácov s poměrem 3,3% a obec Chlum s poměrem 3%. Vyšlo najevo, že neexistuje přímá souvislost mezi počtem aktérů a společenskou aktivitou obce. Aktivita jednotlivých aktérů se liší a neplatí tedy, že čím více skupin aktérů v obci působí, tím více aktivit aktéři v obci pořádají. Bylo zjištěno, že nejrozmanitější občanskou vybaveností disponuje městys Kácov. I přes patrný vliv majetkového vybavení obce na pravidelnost pořádání aktivit, není tento faktor jedinou podmínkou při pořádání aktivit. Nedostatky v občanské vybavenosti může při pořádání aktivit částečně nahrazovat dobře fungující společné organizování aktivit aktéry, což je při pořádání aktivit faktorem, který odlišuje menší obce od třikrát většího městyse. Exogenní vliv byl v posledních deseti letech patrný ve všech sledovaných obcích, a to skrze získání a investování finančních prostředků do majetkového vybavení obcí, které jim umožnilo pořádat aktivity zcela nové, nebo pokračovat v pořádání aktivit stávajících. Empirické šetření bylo uskutečněno prostřednictvím polostandardizovaných rozhovorů s aktéry působícími ve veřejném a neziskovém sektoru ve sledovaných obcích. Klíčovým faktorem při pořádání aktivit je občanská angažovanost propojená se vzájemnou spoluprací jednotlivých aktérů (tj. kombinace využití kulturního a sociálního kapitálu aktéra). Dotazovaným aktérům se menší obce možná nejeví stejně aktivní jako třikrát větší městys. Důvody, proč se mohou menší obce jevit stejně aktivní jako větší městys, tak spočívají, dle autorky této práce, ve vyšší občanské angažovanosti a vyšší míře spolupráce aktérů při pořádání aktivit v menších obcích. Společenský život hraje ve všech sledovaných obcích důležitou roli, zejména ve vytváření a udržování mezilidských vztahů, v posilování sociální soudržnosti, udržování tradic a ve vytváření vztahu k místu. Bylo zjištěno a tím potvrzeno, jak jsou pro rozvoj sledovaných obcí klíčové endogenní vlivy (činný aktér), který je, při vhodném doplnění a sladění s vlivy exogenními, dále podněcován.
|
|
Využití postupů biologické a chemické meliorace při obnově antropogenně degradovaných lokalit vrcholových poloh Krušných hor v oblasti Boleboře
Kouba, Martin ; Podrázský, Vilém (vedoucí práce)
V disertační práci byla vyhodnocena růstová dynamika a stav výživy výsadeb lesních dřevin po aplikaci biologické a chemické meliorace, vliv dřevin na stav půd a akumulaci nadložního humusu. Byly sledovány dřeviny: smrk ztepilý (Picea abies L.), smrk pichlavý (Picea pungens Engelm.), bříza (Betula spp.), modřín evropský (Larix decidua Mill.), olše šedá (Alnus incana Moench.), borovice pokroucená (Pinus contorta Dougl.), borovice vejmutovka (Pinus strobus L.) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia L.).
Na 4 výzkumných plochách v oblasti Boleboře v Krušných horách byla měřena výška, tloušťka kořenového krčku, výčetní tloušťka, vypočten přírůst, odebrány vzorky půd, buřeně a asimilačního aparátu. Bylo určováno žloutnutí, okus a mortalita výsadby a vypočtena akumulace množství nadložního humusu.
Aplikace hnojiva Silvamix Forte na rozhrnutých valech u smrku ztepilého snížila mortalitu a v prvních 3 letech zvýšila přírůst a efekt je patrný i po 10ti letech. Nebyla potvrzena vyšší atraktivita výsadby pro zvěř po aplikaci hnojiva. Aplikace hnojiva Silvamix Mg měla minimální vliv na růstovou dynamiku a obsahy živin v listovém aparátu. Pozitivně ovlivnila půdní charakteristiky, došlo k nárůstu hodnot kationtové výměnné kapacity, poklesu hydrolytické acidity, nárůstu sorpční nasycenosti bázemi, poklesu obsahu iontů hliníku Al3+ a poklesu obsahu Fe2O3. Na hnojených plochách se zvýšil obsah přístupného dusíku, fosforu, vápníku a hořčíku, celková zásoba dusíku, vápníku a hořčíku. Rapidní nárůst obsahu Ca a Mg souvisí s leteckým vápněním v roce 2002. Aplikace hnojiva významně podpořila rozvoj přízemní buřeně v porostu smrku ve směsi s břízou, naopak v porostu čistého smrku vedlo k redukci nadzemní biomasy.
V porostu břízy ve srovnání s čistým smrkem pichlavým byly doloženy příznivější vlastnosti půd, vyšší zásoba celkového dusíku, fosforu a draslíku. Jeřáb ptačí na intaktním povrchu vykazuje nejnižší reakci pH jak v humusu, tak v minerálu, vysokou hydrolytickou aciditu, extrémně sorpčně nenasycenou půdu, vysoký obsah hliníku Al3+ a nízký obsah přístupného vápníku, přestože porost byl vápněn. Technicko-biologická meliorace (Boleboř III.) má dlouhodobě pozitivní efekt na průměrnou výšku a výčetní tloušťku smrku pichlavého a borovice vejmutovky. Na růstovou dynamiku modřínu evropského a borovice pokroucené měla meliorace vliv jen zpočátku. Meliorovaný porost olše vykazuje velmi dobrou dynamiku růstu, srovnatelnou s modřínem a borovicí pokroucenou. Velkým problémem je vliv zvěře, zejména u borovice pokroucené, který vedl k likvidaci všech jedinců. Smrk pichlavý je z hlediska biologické meliorace naprosto nevhodný. Nevytváří zapojené porosty a má sníženou odolnost vůči abiotickým vlivů, kdy často trpí vývraty a zlomy. Během 21 let došlo v porostu smrku pichlavého s břízou k akumulaci 66,09 t.ha-1 nadložního humusu s příznivějšími pedochemickými vlastnostmi i v hlubším horizontu, neboť bříza prokořeňuje hlubší půdní profil. Smrk pichlavý akumuloval 54,11 t.ha-1 nadložního humusu. Jeřáb ptačí na intaktním povrchu akumuloval ze sledovaných dřevin největší množství nadložního humusu (194,98 t.ha-1), výrazně však okyseluje hlubší horizonty. V porostu smrku ztepilého došlo během sledovaného období k poklesu o 47% na 107, 03 t.ha-1. Pokles může souviset s výraznějším prosvětlením porostu a vlivem leteckého vápnění.
|
|
Sociálně vyloučené lokality a jejich revitalizace; Případová studie: Ústecký kraj.
Zoubková, Věra Thea ; Maier, Karel (vedoucí práce) ; Jakub, Jakub (oponent)
Disertační práce se zabývá problematikou výskytu a revitalizace sociálně vyloučených lokalit ve vymezeném studijním území. Cílem je pomocí identifikace a vizualizace situace v Ústeckém kraji nalézt obecná pravidla výskytu sociálně vyloučených lokalit a politiky jejich revitalizace v České republice. Výzkum probíhal od září 2010 do června 2015. Propojil kvalitativní a kvantitativní metody, šetření in-situ a od stolu. Výsledky analýz primárních a sekundárních dat odhalily 130 deprivovaných lokalit ve 42 městech a obcích z celkem 354 v regionu. Naprostá většina lokalit (87 %) se nachází ve městech. Dvě třetiny lokalit jsou malá území do 100 obyvatel. Tři pětiny lokalit nejsou prostorově vyloučeny. K nejrozsáhlejším a nejlidnatějším deprivovaným územím patří sídliště. Každý druhý obyvatel sociálně vyloučených lokalit žije v panelovém domě. Bytové domy v cihle jsou nejrozšířenějším typem obydlí pro sociálně slabé. Najdeme je v každé druhé deprivované lokalitě. Naprostá většina budov byla postavena před rokem 1989. Individuální rodinné bydlení je zasaženo deprivací pouze marginálně, patří však k nejzchátralejší a také nejhůře vybavené části bytového fondu sociálně vyloučených území. Dvě třetiny lokalit se vyvinuly samovolně, třetina řízeným sestěhováním sociálně vyloučených obyvatel. Naprostá většina vyloučených lokalit se vyskytuje již déle než pět let. V deprivovaných lokalitách převládá soukromé vlastnictví nemovitostí. Revitalizací prochází polovina deprivovaných lokalit. Hlavními cíli jsou zlepšení životního prostředí, rozvoj lidských zdrojů a zajištění bezpečnosti. Používány jsou především nástroje intervence v území, zaměřené na udržení obyvatel v lokalitě a zlepšení kvality veřejných prostranství a služeb. Participace obyvatel na přípravě projektů revitalizace je nicméně slabá, rezidenti vnímají svou účast jako neefektivní. Proces obnovy je závislý na dotacích, silně se projevuje ekonomická europeizace. V oblasti obnovy fyzického prostředí jsou operační programy zaměřeny na velké lokality. Malá deprivovaná území do 100 obyvatel, kterých je většina, nedosáhnou na evropské zdroje. Výsledky revitalizace se různí. Ambice plánů se nedaří naplňovat hlavně v oblasti bydlení a zaměstnanosti. Nejlepšími vlastníky co do objemu revitalizovaných nemovitostí jsou společenství vlastníků jednotek, obce a bytová družstva. Ani v jednom případě však podíl opravených bytů nepřesahuje 50 % z celkového majetku, vlastněného v deprivovaných lokalitách. V každém případě tržní ceny místních nemovitostí zůstávají nižší oproti cenám bytů srovnatelné velikosti a vybavení, nabízených k prodeji v jiných částech města.
|
|
Transparentnost rozhodování na lokální úrovni: Případová studie Městské části Praha 10 ve volebním období 2010 - 2014
Lišková, Markéta ; Vymětal, Petr (vedoucí práce) ; Lisa, Aleš (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou transparentnosti v lokální politice, v jejich rozhodovacích procesech a otevřenosti vůči občanům. Konkrétně se zaměřuje na politiku obecních zastupitelstvech, s důrazem na Městskou část Praha 10 ve volebním období 2010 -- 2014. Cílem práce je analyzovat, zhodnotit a popsat transparentnost rozhodovacích procesů na Praze 10. Teoretická část práce se zabývá terminologickým vymezením pojmů obce, hl. m. Prahy, městských částí, jejich orgánů a rozhodovacích procesů. Je zde kladen důraz i na otázku míry transparentnosti a otevřenosti radnic vůči jejím občanům. V praktické části jsou analyzovány konkrétní rozhodovací postupy na Praze 10 v souvislosti s programovým prohlášením rady o protikorupční strategii. Nakonec je v diplomové práci analyzován rozhodovací proces o veřejných zakázkách v Městské části Praha 10, konkrétně na analýzu veřejné zakázky "Revitalizace Malešického parku".
|
|
Lokální a regionální stranické systémy v okrese Strakonice (komparativní studie)
Jelínek, Ota ; Čmejrek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Markéta, Markéta (oponent)
Práce hledá hlavní faktory ovlivňující místní stranické systémy v okrese Strakonice, zkoumá místní míru politické participace, politické plurality, počty volebních stran
a úroveň zapojení nestraníků v lokálním politickém procesu. Jejím sekundárním cílem je odhalit, do jaké míry se na lokální úrovni projevily změny politických preferencí, k nimž došlo na národní úrovni v roce 2010. V roce 2010 došlo ke změně politického vývoje, tradiční nejsilnější strany byly odsunuty novými a došlo i ke změnám v postojích občanů k politickým stranám. Tato změna volebních preferencí se nejvíce promítla na národní úrovni, v Parlamentu, kde zcela změnila rozložení politických sil. Práce objevila podobnou změnu i na lokální úrovni, ukázala, že hlavním faktorem ovlivňujícím místní stranické systémy je počet obyvatel obce. Podle počtu obyvatel se mění místní stranické systémy
i reakce obcí na změny v parlamentní politice.
|
|
Food availability in developing countries - new challenge for local producers or new export space for the EU exporters?
Vlach, Jiří ; Kabát, Ladislav (vedoucí práce) ; Klára, Klára (oponent)
Potravinová bezpečnost je ovlivňována mnoha faktory, které se podle FAO dělí do čtyř kategorií. Jednou z těchto kategorií je potravinová dostupnost, jež úzce souvisí s domácí produkcí jídla, stejně tak ale i s mezinárodním obchodem a s volným pohybem komodit na mezinárodním trhu. Země jižní Afriky se v roce 1992 sjednotily do Jihoafrického rozvojového společenství (SADC) a jejich obchodní politiky prošly značnou změnou, jež se projevila výrazným otevřením jejich ekonomik mezinárodnímu obchodu. Cílem této práce bylo zhodnotit, jak se tato situace promítla do situace s potravinovou dostupností a potravinovou bezpečností v zemích SADC. Výzkum byl založen na analýze sekundárních dat organizací zabývajících se potravinovou bezpečností a mezinárodním obchodem (FAOSTAT, WTO, Světová Banka) pomocí běžných analytických metod. Výsledky ukázaly, že objem importovaného jídla vzhledem k domácí produkci jídla se stále zvyšuje a v roce 2011 dosahoval 51%. Stejně tak se zvyšuje i objem domácí produkce a exportu jídla ze zemí SADC. Podařilo se prokázat určitou závislost importu jídla ze zahraničí na indexu zásoby potravin na obyvatele, stejně tak i závislost domácí produkce jídla na indexu zásoby potravin na obyvatele. Také se použitím teorie o komparativní výhodě (RSCA) ukázalo, že země SADC ztratily komparativní výhodu v obchodu s jídlem. Naopak se nepodařilo prokázat vztah souboru vybraných indikátorů potravinové bezpečnosti s politickou stabilitou v regionu.
|
| |
host ::
