|
Využití metod Competitive Intelligence v rodinném podniku
Špírek, Martin ; Molnár, Zdeněk (vedoucí práce) ; Střelka, Jindřich (oponent)
Tato práce je primárně zaměřena na využití konkurenčního zpravodajství (Competitive Intelligence -- CI) v praxi. Jejím cílem je především využití metod CI v malém rodinném podniku za účelem zvýšení jeho konkurenceschopnosti. K tomuto účelu jsou v práci využity metody pro analýzu získaných informací a to zejména Porterův model pěti konkurenčních sil a SWOT analýza. Tyto dvě metody umožňují analyzovat jak okolní prostředí podniku, tak i vyhodnocení jeho současné pozice a vymezení vůči konkurenci. Za účelem zvýšení konkurenceschopnosti je v práci také provedena analýza webových stránek firmy a jejích konkurentů, dle předem definovaných kritérií, vycházejících převážně z obecně uznávané metodiky WCAG 2.0. Přínosem této práce v obecné rovině je praktická ukázka možnosti využití metod CI v malém rodinném podniku. V konkrétní rovině je to pak především vyhodnocení jednotlivých provedených analýz, jejich závěry a doporučení, které z nich byly vyvozeny a dále "Návrh strategie pro zvýšení konkurenceschopnosti firmy". To vše s cílem zlepšit postavení firmy na trhu, zvýšit její konkurenceschopnost a zlepšit její strategické plánování. Vzhledem k tomu, že CI je po teoretické stránce v dnešní době již poměrně známé a dopodrobna popsané v mnoha odborných publikacích a článcích, je zde popsáno a definováno jen velmi stručně ve druhé kapitole. Hlavní část práce je věnována sběru a analýze informací o odvětví a konkurenci a jejich následnému vyhodnocení a tvorbě doporučení. Předposlední kapitola je pak věnována vytvoření návrhu strategie pro zvýšení konkurenceschopnosti firmy.
|
|
Kontrola konzistence informací extrahovaných z textu
Stejskal, Jakub ; Otrusina, Lubomír (oponent) ; Smrž, Pavel (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na strojové techniky, které jsou využívány při zpracování přirozeného jazyka a extrakce informací z textu. Přibližuje obecné metody začínající zpracováním surového textu, až po extrakci vztahů ze zpracovaných jazykových konstrukcí a uvádí možnosti využití pro získaná relační data, které je možné vidět například u projektu DBpedia. Dalším milníkem této práce je návrh a realizace automatického systému pro extrakci informací o entitách, které nemají vlastní článek na anglické verzi Wikipedie. Práce představuje vytvořené algoritmy pro extrakci entit s vlastním jménem, ověření existence článků extrahovaných entit a nakonec samotnou extrakci informací o jednotlivých entitách, které lze využívat při kontrole konzistence informací. Na závěr je možné zhlédnout dosažené výsledky a návrhy dalšího vývoje vytvořeného systému.
|
| |
|
Registr digitalizace CZ
Lhoták, Martin ; Foltýn, T.
Záměrem projektu Registr digitalizace CZ je vytvoření národního registru digitalizovaných dokumentů, sloužícímu k evidenci digitalizace v knihovnách (a do budoucna i dalších paměťových institucí), k snadnějšímu sdílení výsledků digitalizace a k zamezení duplicit při zpracování. Vytvářený systém slouží také k řízení a evidenci workflow na digitalizačních pracovištích jednotlivých institucí a umožňuje sledovat celý proces již od výběru dokumentu k digitalizaci. Řešení je provázáno s dalšími systémy využívanými v knihovnách – zejména Kramerius a Aleph. Pro zpřístupnění aktuálních informací o stavu digitalizace koncovým uživatelům je použit vyhledávací nástroj Fast. Uživatelské přístupy jsou realizovány prostřednictvím webové aplikace. Garantem provozu bude Národní knihovna ČR.
|
|
Listová výživa obilnin: uplatněná certifikovaná metodika
Trčková, Marie ; Raimanová, Ivana ; Svoboda, Pavel
Certifikovaná metodika “Listová výživa obilnin” přináší ucelené informace o dané problematice. Úvodní část přehledně shrnuje nejnovější poznatky o mechanismu vstupu aplikovaných roztoků z povrchu do nitra listu. Následuje postavení listové výživy v systému hnojení obilnin a diagnostika výživného stavu. Praktická část je zaměřena na výběr vhodných listových hnojiv, jejich společnou aplikaci s přípravky na ochranu rostlin a stručnou informaci o použití vhodné aplikační techniky. Nedílnou součástí metodiky je podrobný přehled registrovaných hnojiv včetně jejich složení a dosud ojedinělý pokus o charakterizaci pomocných rostlinných přípravků.
Plný text:  PDF
|
|
Výroční zpráva České národní banky za rok 2011
Česká národní banka
Výroční zpráva obsahuje úvodní slovo guvernéra ČNB, kapitoly o řízení a oraganizaci ČNB, cílech a úkolech ČNB a jejich plnění, dále kapitoly ČNB a veřejnost, ČNB a její lidé, hospodaření ČNB a poskytování informací podle zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
Plný text: PDF; PDF
|
|
Výroční zpráva České národní banky za rok 2010
Česká národní banka
Výroční zpráva obsahuje úvodní slovo guvernéra ČNB, kapitoly o řízení a oraganizaci ČNB, cílech a úkolech ČNB a jejich plnění, dále kapitoly ČNB a veřejnost, ČNB a její lidé, hospodaření ČNB a poskytování informací podle zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
Plný text: PDF; PDF
|
|
Výroční zpráva České národní banky za rok 2009
Česká národní banka
Výroční zpráva obsahuje úvodní slovo guvernéra ČNB, kapitoly o řízení a oraganizaci ČNB, cílech a úkolech ČNB a jejich plnění, dále kapitoly ČNB a veřejnost, ČNB a její lidé, hospodaření ČNB a poskytování informací podle zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
Plný text: PDF; PDF
|
|
Dobrovolnictví jako jedna z možných složek sociální rehabilitace
FUČÍKOVÁ, Kateřina
Cílem diplomové práce je popsat současný stav dobrovolnictví v rámci sociální rehabilitace v zařízeních poskytující sociální služby ve městě Benešov a jeho okolí. Dílčím cílem diplomové práce je zjistit pozitiva projektu Patron, který byl do práce zařazen jako příklad dobrovolnictví v rámci sociální rehabilitace v praxi. S ohledem na výše uvedené cíle byly stanoveny dvě výzkumné otázky. 1. Jakým způsobem se v současné době využívá dobrovolnictví v rámci sociální rehabilitace v organizacích poskytujících sociální služby? 2. Jaká jsou pozitiva projektu Patron? Pro výzkum byla využita kvalitativní strategie, metoda dotazovaní, techniky polořízeného rozhovoru a neřízeného rozhovoru. Vytyčené výzkumné otázky byly zodpovězeny prostřednictvím tří výzkumných souborů, kde byla využita technika polořízeného rozhovoru a jednoho výzkumného subjektu, kde byla využita technika neřízeného rozhovoru. Pro zjištění první výzkumné otázky byl určen výzkumný soubor, který tvořilo 10 sociálních pracovnic, které pracují v zařízení poskytující sociální služby v městě Benešov či jeho okolí. Určeným kritériem pro účast ve výzkumu bylo, že sociální pracovnice musí ve své profesi působit více než jeden rok. Okruhy otázek pro první výzkumný soubor byly připravené, pro případ, kdy zařízení využívalo pomoci dobrovolníků a kdy nikoliv. Po získání potřebných dat byly rozhovory přepsány a následně vyhodnoceny pomocí procesu otevřeného kódování, kdy všechna data byla přehledně uspořádána do jednotlivých kategorií. Výsledky vyplývající z dat získaných od prvního výzkumného souboru nám ukazují, že ve všech zařízeních poskytující sociální služby, kde komunikační partnerky pracují je aplikována sociální rehabilitace.Z výzkumu dále vyplývá, že v 7 z 10 zařízení pro výkon sociálních služeb jsou využíváni dobrovolníci v přímém kontaktu s klientem, kdy se podílí na sociální rehabilitaci klientů. Dobrovolníci dle získaných výsledků s klienty pracují jak individuálně, tak i skupinově. V 5 zařízeních, kde jsou využívané služby dobrovolníků, uvažují o dalším rozvoji dobrovolnictví a napadají je možnosti, kde dobrovolnickou činnost dále zařadit. Jedno zařízení, které služby dobrovolníků nevyužívá, se chystá do své činnosti dobrovolníky zapojit. Druhá výzkumná otázka diplomové práce byla zkoumána prostřednictvím druhého a třetího výzkumného souboru a jednoho výzkumného subjektu. Druhý výzkumný soubor tvořilo 5 chlapců žijících v dětském domově poblíž města Benešov, kteří jsou zároveň klienti projektu Patron, třetí výzkumný soubor se skládal z 5 mužů, kteří jsou dobrovolníci v projektu Patron. Pro doplnění informací o projektu Patron byl proveden rozhovor s výzkumným subjektem, který zastupuje manager projektu Patron. Po získání potřebných dat byly rozhovory přepsány a následně vyhodnoceny. Data získána z druhého a třetího výzkumného souboru byla stejně jako u prvního výzkumného souboru vyhodnocena procesem otevřeného kódování, kdy všechna data byla přehledně uspořádána do jednotlivých kategorií. Informace získané od výzkumného subjektu byly na základě techniky výzkumu interpretovány prostřednictvím přepisu rozhovoru. Ze získaných dat od oslovených výzkumných souborů vyplývá, že klienti a dobrovolníci projektu Patron se seznamují na společných víkendech, kde k sobě najdou cestu na základě vzájemných sympatií či jsou spárováni realizátory projektu na základě jimi poskytnutých informací. Dobrovolníci se s klienty setkávají přibližně jednou až dvakrát měsíčně, kdy spolu realizují oblíbené aktivity, při kterých si často povídají. Z výzkumu dále vyplynulo, že mezi klienty a dobrovolníky panují harmonické vztahy, které jsou založeny na vzájemné důvěře. Na základě odpovědí všech informátorů můžeme beze sporu uvést, že projekt Patron přináší velká pozitiva. Klienti projektu uvádí, že jsou rádi, že získali nového dospělého kamaráda, neboť jim mužský vzor v dětských domovech chybí.
|
|
Zhodnocení úrovně vybavenosti vybraných památkových objektů v České a Slovenské republice z hlediska jejich protipožárního zabezpečení
SVOBODA, Petr
Tato diplomová práce pojednává o problematice požární ochrany památkových objektů na území České a Slovenské republiky. Vstupní informace, které byly v práci použity, byly získány z dostupné literatury nebo jiných volně přístupných zdrojů, od Hasičského záchranného sboru ČR, Hasičského a záchranného zboru Slovenskej republiky a vlastníků nebo správců objektů. Hlavním cílem práce je zhodnocení vybavenosti vybraných památkových objektů z hlediska jejich protipožárního zabezpečení. Na základě tohoto cíle byla definována výzkumná otázka, která zní "Jsou památkové objekty na území České a Slovenské republiky zabezpečeny na srovnatelné úrovni proti případnému požáru?". Nedílnou součástí této diplomové práce je také navržení možných technických a technologických prvků a organizačních opatření, které mohou vést ke zvýšení požární bezpečnosti památkových objektů na území obou výše uvedených republik. Naplnění stanovených cílů bylo možné na základě provedeného šetření, kdy byly nejprve vytipovány památkové objekty na území České a Slovenské republiky, jejichž vlastníci, popř. správci byli požádáni o vyplnění dotazníku obsahujícího čtrnáct otázek týkajících se vybavenosti zkoumaného objektu požárně bezpečnostními zařízeními a věcnými prostředky požární ochrany. O vyplnění téhož dotazníku byli současně požádáni také příslušníci Hasičského záchranného sboru územně příslušných krajů České republiky a příslušníci Hasičského a záchranného zboru Slovenskej republiky. Konkrétně se jednalo o příslušníky, kteří jsou zaměstnáni na odborech nebo odděleních stavební prevence příslušných orgánů státního požárního dozoru. Po vyhodnocení údajů získaných prostřednictvím dotazníkového šetření a v některých případech také na základě elektronické korespondence nebo telefonických rozhovorů bylo možné zodpovědět stanovenou výzkumnou otázku. Z dostupných informací je patrné, že v současné době je k ochraně památkových objektů na území České a Slovenské republiky přistupováno ze strany nejenom orgánů státního požárního dozoru, ale také samotných vlastníků nebo správců objektů velmi zodpovědně a protipožární zabezpečení je srovnatelné. V rámci výzkumu se nepodařilo ověřit dostupnost zkoumaných památkových objektů pro zásahovou požární techniku jednotek požární ochrany, což bylo na základě výsledků provedené analýzy identifikováno jako jeden z nejvíce rizikových bodů požární ochrany památkových objektů. Lze se tedy pouze domnívat, zda je dostupnost objektů tohoto typu z hlediska příjezdových cest vyhovující. Možná opatření byla navržena na základě informací zjištěných od správců objektů a orgánů státního požárního dozoru obou republik současně s výsledky provedené analýzy, při níž byla využita metoda KARS, jejímž cílem byla identifikace nejvíce ohrožujících jevů, které by mohly mít negativní dopad na zachování současného stavu památkových objektů, a to z hlediska požární ochrany. Zodpovězením definované výzkumné otázky a provedením analýzy za využití metody KARS bylo dosaženo splnění cíle této diplomové práce. Kromě metodiky a výstupů z provedeného výzkumu jsou v práci uvedeny stručné informace týkající se požární ochrany v období výstavby objektů a staveb, které v současné době jsou prezentovány jako památkové objekty a základní informace z oblasti zásad požární ochrany památkových objektů dle platných právních předpisů České a Slovenské republiky. Protipožární zabezpečení památek a památkových objektů bylo dlouhá léta podceňováno. V současné době, v návaznosti na nastalé požáry staveb nemalé historické hodnoty, je na zabezpečení památkových objektů proti vzniku a šíření případného požáru a možnostem likvidace případného požáru kladem velký důraz. Stejně jako v jiných oblastech nebo odvětvích, tak i v oblasti požární ochrany historických staveb je důležitá především prevence, tedy přijímání takového systému opatření, aby nemohlo dojít ke vzniku požáru, nebo dojde-li ke vzniku požáru, aby škody způsobené mimořádnou událostí byly co možná nejmenší.
|
host ::
