|
Plasmodiophora brassicae na ozimé řepce
Řičařová, Veronika ; Ryšánek, Pavel (vedoucí práce) ; Jaroslav, Jaroslav (oponent)
Ozimá řepka (Brassice napus) je v České republice důležitou plodinou. Nádorovitost kořenů brukvovitých, jejíž původcem je Plasmodiophora brassicae Wor., je závažným a rostoucí problém při pěstování řepky. Výzkum P. brassicae v ČR je tedy důležitý pro vývoj efektivních strategií managementu nádorovitosti v českých podmínkách.
Jeden z hlavních cílů studie byl monitoring patogena. Choroba se dříve šířila především díky zelinářské produkci a zahrádkářům. Od roku 2010 se začala choroba objevovat i na řepce, především v severovýchodní části republiky. Přítomnost nádorovitosti byla sledována po dobu pěti let na základě symptomů agronomickou službou Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin. Výskyt patogena a symptomy nádorovitosti byly nahlášeny ze všech krajů ČR kromě Ústeckého, celkem ve 31 ze 76 okresů. V současnosti (podzim 2015) je známo 130 lokalit, toto číslo bude ovšem jistě stoupat. Některé vzorky půdy byly testovány pomocí konvenční PCR (polymerázová řetězová reakce), aby se posoudila možnost použití této metody pro diagnostiku patogena. Všech 14 podezřelých vzorků bylo pozitivních.
Dalším cílem studie bylo zjistit patotypové složení izolátů P. brassicae z České republiky pomocí tří klasifikačních systémů, a také jejich analýza pomocí klasické PCR a kvantitativní PCR. Byly zjištěny značné rozdíly mezi populacemi P. brassicae, a počet patotypům se měnil v závislosti na systému hodnocení a prahu použitém pro rozlišení citlivé vs. rezistentních reakce rostlin. Při užití prahové hodnoty 25 % ID k odlišení citlivé vs. rezistentní reakce, bylo určeno celkem pět patotypům na základě Williamsova systému, pět patotypů pomocí systému Somé et al. a 10 patotypů pomocí s ECD systému. Na základě prahové hodnoty 50 % ID, bylo zjištěno pět patotypů podle systému Williames, čtyři na základě systému Somé et al. a 8 pomocí souboru ECD. Změna prahových hodnot vedla k přeřazení některých patotypům. Patotyp 7 podle Williamse byl nejčastější u obou prahových hodnot. Vysoké množství DNA patogena bylo nalezeno ve většině vzorcích půd analyzovaných pomocí kvantitativní PCR (qPCR).
Experimenty s odrůdami řepky rezistentními k P. brassicae byly provedeny na zamořeném pozemku a ve skleníku. Ve skleníku bylo pěstováno šest rezistentní odrůd v zamořené půdě odebrané z různých lokalit v České republice a byly hodnoceny indexem napadení (ID %). Nejlepší výsledky (nejnižší ID) přinesla odrůda Mentor (2 +- 0,7 %), těsně následovala odrůda SY Alister (5 +- 1,1 %), nejvyšší index napadení měla odrůda CHW 241 (30 +- 3,8%). V první sezóně polního pokusu bylo testováno sedm rezistentních odrůd, vývoj napadení byl sledován každý měsíc. Nejnižší index napadení měla odrůda Andromeda (3 +- 0,8%) a PT 235 (4 +- 1,5%), naopak nejvyšší ID měla opět odrůda CWH 241 (46 +- 6,5%). Ve druhé sezóně žádná z odrůd nedosáhla 25 % ID (odrůda CWH 241 byla z pokusů stažena na základě žádosti dodavatele osiva). Nejvyšší výnos byl dosažen odrůdou SY Alister (6,1 t / ha) v první sezóně a odrůdou PT 242 (5,03 t / ha) ve druhé sezóně pokusů. Koncentrace inokula na poli byla měřena pomocí metody qPCR a byla vytvořena mapa zamoření pole. Nejvyšší koncentrace spor byly nalezena na vjezdu na pole. Všechny získané informace o účinnosti rezistence a diverzitě populací P. brassicae z České republiky lze využít ke zefektivnění ochrany proti nádorovitost na našem území.
|
|
Sociálně vyloučené lokality a jejich revitalizace; Případová studie: Ústecký kraj.
Zoubková, Věra Thea ; Maier, Karel (vedoucí práce) ; Jakub, Jakub (oponent)
Disertační práce se zabývá problematikou výskytu a revitalizace sociálně vyloučených lokalit ve vymezeném studijním území. Cílem je pomocí identifikace a vizualizace situace v Ústeckém kraji nalézt obecná pravidla výskytu sociálně vyloučených lokalit a politiky jejich revitalizace v České republice. Výzkum probíhal od září 2010 do června 2015. Propojil kvalitativní a kvantitativní metody, šetření in-situ a od stolu. Výsledky analýz primárních a sekundárních dat odhalily 130 deprivovaných lokalit ve 42 městech a obcích z celkem 354 v regionu. Naprostá většina lokalit (87 %) se nachází ve městech. Dvě třetiny lokalit jsou malá území do 100 obyvatel. Tři pětiny lokalit nejsou prostorově vyloučeny. K nejrozsáhlejším a nejlidnatějším deprivovaným územím patří sídliště. Každý druhý obyvatel sociálně vyloučených lokalit žije v panelovém domě. Bytové domy v cihle jsou nejrozšířenějším typem obydlí pro sociálně slabé. Najdeme je v každé druhé deprivované lokalitě. Naprostá většina budov byla postavena před rokem 1989. Individuální rodinné bydlení je zasaženo deprivací pouze marginálně, patří však k nejzchátralejší a také nejhůře vybavené části bytového fondu sociálně vyloučených území. Dvě třetiny lokalit se vyvinuly samovolně, třetina řízeným sestěhováním sociálně vyloučených obyvatel. Naprostá většina vyloučených lokalit se vyskytuje již déle než pět let. V deprivovaných lokalitách převládá soukromé vlastnictví nemovitostí. Revitalizací prochází polovina deprivovaných lokalit. Hlavními cíli jsou zlepšení životního prostředí, rozvoj lidských zdrojů a zajištění bezpečnosti. Používány jsou především nástroje intervence v území, zaměřené na udržení obyvatel v lokalitě a zlepšení kvality veřejných prostranství a služeb. Participace obyvatel na přípravě projektů revitalizace je nicméně slabá, rezidenti vnímají svou účast jako neefektivní. Proces obnovy je závislý na dotacích, silně se projevuje ekonomická europeizace. V oblasti obnovy fyzického prostředí jsou operační programy zaměřeny na velké lokality. Malá deprivovaná území do 100 obyvatel, kterých je většina, nedosáhnou na evropské zdroje. Výsledky revitalizace se různí. Ambice plánů se nedaří naplňovat hlavně v oblasti bydlení a zaměstnanosti. Nejlepšími vlastníky co do objemu revitalizovaných nemovitostí jsou společenství vlastníků jednotek, obce a bytová družstva. Ani v jednom případě však podíl opravených bytů nepřesahuje 50 % z celkového majetku, vlastněného v deprivovaných lokalitách. V každém případě tržní ceny místních nemovitostí zůstávají nižší oproti cenám bytů srovnatelné velikosti a vybavení, nabízených k prodeji v jiných částech města.
|
|
Motivace jako nástoj řízení výkonnosti
Voráčková, Eva ; Kříž, Josef (vedoucí práce) ; Hana, Hana (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou motivace zaměstnanců, která slouží jako vhodný nástroj k řízení jejich pracovní výkonnosti.
Teoretická část se zaměřuje na charakteristiku základních pojmů vztahujících se k danému tématu. Jsou zde definovány pojmy, které se týkají lidských zdrojů a jejich plánování a následnému pracovního výkonu, řízení a hodnocení zaměstnanců. Rešeršní část se zabývá motivací, jejími zdroji, typy, procesy a jednotlivými teoriemi, motivačními typy lidí a motivačními programy. Teoretická část popisuje vztah mezi pracovním výkonem a motivací.
V praktické části je představena společnost ABC s.r.o., její vznik, historie a zaměření, jsou zde definovány její principy, poskytované zaměstnanecké výhody, benefity a ostatní programy určené pro zaměstnance společnosti. Následující kapitoly analytické části se soustředí na provedený výzkum spokojenosti a motivovanosti zaměstnanců společnosti, jeho následnou analýzu, zhodnocení stávající situace a návrhy změn v motivačním systému společnosti. Výzkum byl proveden pomocí metody dotazníkového šetření, formou strukturovaného dotazníku.
|
|
Motivace jako nástroj řízení výkonnosti
Fiedlerová, Barbora ; Kříž, Josef (vedoucí práce) ; Miloslav, Miloslav (oponent)
Tato diplomová práce řeší problematiku motivace jako nástroj pro řízení výkonnosti zaměstnanců ve společnosti Foxconn Technology s.r.o. v Kutné Hoře. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. Teoretická část pojednává obecně o řízení lidských zdrojů, managementu, výkonnosti a motivaci. Praktická část je zaměřená na výzkum ve výše jmenované společnosti, který byl proveden formou dotazníkového šetření. Cílem výzkumu bylo navrhnout změny ve struktuře motivačního programu organizace, tak aby účinně výkonnost zaměstnanců. Odpovědi respondentů byly statisticky zpracovány, provedeno jejich celkové hodnocení a závěry byly zakomponovány do návrhů změn ve formě doporučení pro změny ve struktuře motivačního programu organizace. Zjištěné výsledky umožňují doporučit změny v oblasti pracovních podmínek, stylu řídící práce nadřízeného, odměňování, sociálních benefitů a rozvoje, který se týká pracoviště a osobního růstu zaměstnanců
|
|
Etika a etický kodex ve veřejné správě
Štefančinová, Adéla ; Brabec, Jan (vedoucí práce) ; Felix, Felix (oponent)
Diplomová práce Etika a etický kodex ve veřejné správě je zaměřena na etiku, veřejnou správu, korupci, etické kodexy a zejména empirický výzkum. Aby byla lépe pochopena podstata etiky, je nutné krátce nahlédnout do historie od jejího formování a stanovení základů po její důležitost v dnešní době. Jelikož se jedná o etiku ve veřejné správě, je stejně důležité v krátkosti pohlédnout i na fungování veřejné správy, jejího rozumného dělení a zejména se seznámit s jejími základy. Práce se dále zabývá uplatňováním etiky ve veřejné správě, chováním úředníků veřejné správy, charakteristikou etického kodexu veřejné správy a porovnáním etického kodexu z roku 2001 a z roku 2012, jež je též podstatnou částí práce. Nedílnou součástí je pojednání o korupci, která nastává v případě nedodržování etického kodexu. Součástí diplomové práce je empirický výzkum zaměřený na zjištění, jak občané ČR vnímají úředníky veřejné správy ve spojení s etickým kodexem.
|
|
Dynamika produktivity bylinného patra v teplomilné doubravě v přírodní rezervaci Na Voskopě (Český kras) v závislosti na intenzitě slunečního záření.
Mevald, Ondřej ; Černý, Tomáš (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
V Přírodní rezervaci Na Voskopě probíhá od roku 2013 experimentální výzkum zabývající se převodem dlouhodobě opuštěného středního lesa zpět na aktivní formu. Cílem projektu je dlouhodobě zkoumat dopad navrhovaných opatření na strukturu a diverzitu rostlinných druhů bylinného patra zejména ve světlejších lesích nižších poloh. Cílem této bakalářské práce bylo zkoumat klíčovou roli světelných podmínek na dynamiku tvorby biomasy bylin lesního podrostu v experimentálně prosvětlených teplomilných doubravách. Na založeném designu 40 trvalých zkusných ploch byly odebrány v pěti opakováních vzorky biomasy bylinného patra a zpracovány byly následně v laboratoři. Dále byly na plochách pořízeny hemisférické fotografie korunového zápoje. Pořízené fotografie byly vyhodnoceny v analytickém programu WinScanopy, kterým vypočítáme množství přímého a difúzního záření. Získané údaje byly vyhodnoceny regresní analýzou. Jedinou průkaznou proměnnou ovlivňující produktivitu bylinného patra bylo difúzní záření. Data byla též porovnána s hodnotami světelných poměrů získaných v sezóně 2014 v rámci probíhajícího experimentálního výzkumu. Sezóna 2014 měla normální průběh a podařilo se najít daleko silnější vztah mezi světelnými poměry porostu a produktivitou stanovenou v roce 2015. Světelné poměry v sezóně 2015 byly značně ovlivněny působením extrémních klimatických podmínek vedoucích k defoliaci korunového zápoje. Přesto se podařilo prokázat pozitivní vliv světelných podmínek na produkci biomasy bylinného patra. Extremita by rovněž mohla indikovat nárůst produkce biomasy v další sezóně, protože významný podíl živin zůstal nevyužitý v půdním prostředí z důvodu zastavení růstu vegetace. Aktuální skladba vegetace je právě často určována extrémními výkyvy abiotického prostředí. Hemisférické fotografie se též ukázaly jako velmi účinný způsob stanovení světelných podmínek, proto je rovněž doporučuji použít pro další výzkum.
|
|
Management a rozvoj zaměstnanosti v bankovnictví
Vargová, Naděžda ; Toth, Daniel (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá příčinami fluktuace zaměstnanců v bankovním sektoru. Na začátku psaní této práce si autorka položila otázku: co lze udělat proto, aby v bankách došlo ke snížení fluktuace zaměstnanců a dlouhodobě poté dosahovaly optimálních čísel, co vede zaměstnance ke změně svého zaměstnavatele? Cílem práce je určení příčin fluktuace, identifikování problémové oblasti a navržení vhodných řešení pro oddělení lidských zdrojů, tak, aby se společnost dostala na přirozenou míru. Na výše uvedené otázky není lehká odpověď. Proto si autorka vybrala pro svůj výzkum dvě bankovní společnosti. Nejprve určila z interních zdrojů míru fluktuace, míru přežití a index stability. Dále autorka provedla dotazníkové šetření týkající se pracovní spokojenosti zaměstnanců, která úzce souvisí s fluktuací. Ve třetí výzkumné části autorka této práce vystupuje jako Mystery Shopper, jehož cílem je vyzkoušet si "na vlastní kůži" proces výběru nových zaměstnanců v bankovních společnostech. Dále zjišťuje, jakým způsobem vše probíhá, co mají tyto společnosti společné a čím se naopak od sebe liší. Snaží se identifikovat potenciální riziko odchodu stávajících zaměstnanců ke konkurenci.
|
|
Květena a vegetace vybraných vlhkých a rašelinných luk v okolí Havlíčkova Brodu
Kutlvašr, Josef ; Boublík, Karel (vedoucí práce) ; Douda, Jan (oponent)
Ve vegetační sezoně 2015 probíhal na vybraných vlhkých a rašelinných lukách
poblíž Havlíčkova Brodu (Českomoravská vrchovina) výzkum květeny a vegetace.
Pomocí formalizovaných fytocenologických metod (přiřazování podle formálních
definic - Cocktail, podobnostní FPFI index) byla provedena klasifikace společenstev
luk. Na lokalitách bylo zaznamenáno 9 různých vegetačních skupin, z nichž bylo 7
společenstev zařazeno na úroveň asociace a 2 společenstva na úrověň svazu.
Nejčastějším společenstvem je vlhká pcháčová louka asociace Angelico sylvestris-
Cirsietum palustris. Hojně se vyskytují také jiné asociace svazu Calthion palustris, a to Scirpetum sylvatici a Lysimachio vulgaris-Filipenduletum ulmariae. Na sušších
místech v okrajích lokalit byly zjištěny kulturnější společenstva - asociace Poo-
Trisetetum flavescentis (svaz Arrhenatherion elatioris) a Poo trivialis-Alopecuretum
pratensis (svaz Deschampsion cespitosae). Bylo nalezeno celkem 13 ohrožených
taxonů Červeného seznamu České republiky. Z nich se nejhojněji vyskytují druhy
Dactylorhiza majalis, Tephroseris crispa a Valeriana dioica. Vzácnější výskyt pak
mají druhy Carex hartmanii, Carex paniculata, Eleocharis mammilata subsp.
mamillata, Epilobium palustre, Pedicularis sylvatica, Potamogeton lucens, Comarum
palustre, Scorzonera humilis, Sparganium erectum a Trifolium spadiceum. Některé
lokality (Bartoušov, Čistá, Dlouhá Ves-Pod silnicí, Mozerov a Skorkov) by bylo
vhodné vyhlásit jako významný krajinný prvek (VKP) pro bohatý výskyt těchto
ohrožených druhů.
|
|
Pěstování konopí (Cannabis sativa L., C. indica L) a využití jeho biologicky aktivních látek v medicíně
Kahánková, Zdeňka ; Hamouz, Karel (vedoucí práce) ; Božik, Matěj (oponent)
Konopí jako léčebný prostředek bylo užíváno od nepaměti. První dokumentovaný nález konopí užitého k léčebným účelům pochází z oblastí Číny a je datován do období 4 000 let př. n. l.
Rostliny konopí obsahují velké množství sekundárních metabolitů, které jsou biologicky aktivní. Mezi tyto látky patří kanabinoidy, enzymy, glykoproteiny, alkoholy, aldehydy, ketony, jednoduché kyseliny, mastné kyseliny, stereoidy, terpeny, fenoly, flavonoidy, vitaminy, pigmenty a další. Největší pozornost upoutal psychoaktivní kanabinoid tetrahydrokanabinol. Obsah této látky v rostlině určuje hranici mezi léčebným konopím a technickým konopím. Za technické konopí jsou považovány pouze ty rostliny, které mají obsah THC do 0,3 %.
Vnější vlivy hrají při pěstování konopí významnou roli v obsahu sekundárních metabolitů v jednotlivých rostlinách během jejich životního cyklu. Je proto nezbytné, aby pěstování konopí pro léčebné účely probíhalo v řízených pěstebních podmínkách. Dodržování standardizovaných podmínek umožňuje splňovat limity nutné pro jeho použití pro dané účely, ať už se jedná o výzkum anebo jeho užití k léčbě.
Velkým přelomem ve výzkumu byl objev kanabinoidních receptorů. Tento poznatek umožnil objasnit účinky kanabinoidů na jednotlivé tkáně. V současné době probíhá intenzivní výzkum syntetických ligandů kanabinoidních receptorů. Fytokanabinoidy, terpeny a další sekundární metabolity konopí vykazují synergistické působení, a proto by tyto látky neměly být zkoumány izolovaně, nýbrž by měly být brány jako celek. Lze předpokládat, že léčba kanabinoidy se stane standardním léčebným opatřením, které pomůže zmírnit průvodní nepříjemné příznaky onemocnění, popř. pacienta i vyléčit.
|
|
Měkkýši České republiky
Rindtová, Dita ; Hlava, Jakub (vedoucí práce) ; Křivská, Daniela (oponent)
Bakalářská práce Měkkýši České republiky se zabývá základními informacemi o měkkýších vyskytujících se na území České republiky. V rešeršní části mé práce se zabývám anatomickou stavbou jejich těl, schránek a životními cykly charakteristické pro hlavní zástupce. V obecné charakteristice se práce dotýká i ohrožených druhů uvedených na červené listině. Dále se rešeršní část věnuje i ekologii zaměřené na výskyt měkkýšů v závislosti na podmínkách ekosystému, introdukci, její způsoby a význam měkkýšů pro člověka.
Cílem praktické části byl faunistický průzkum vybraných člověkem zatížených lokalit. Tento výzkum byl proveden ve vytipovaných lokalitách v blízkosti okresního města Příbram. Jednalo se o první výzkum zaměřený na výskyt měkkýšů v těchto lokalitách. Metodika sběru vzorků byla provedena použitím běžných metod sběru měkkýšů a je v práci blíže specifikována.
Vlastní výzkum byl zaměřen na charakteristiku oblastí (5 lokalit) ve kterých probíhal sběr. Vznikl tak systematický přehled získaných druhů suchozemských zástupců podle určených stanovišť, taxonomické zařazení a konkrétní charakteristika získaných druhů. Celkem bylo zpracováno 514 jedinců náležících k 26 druhům měkkýšů. Nejpočetnější zastoupení měla čeleď vrásenkovití (Discidae), s celkovým počtem 82 jedinců. Naopak nejméně se vyskytovaly čeledi oxychilidae, skleněnkovití (Vitrinidae) a melampovití (Ellobiidae), kde byl nalezen pouze jeden jedinec od každé čeledi.
V poslední části práce se zabývám srovnáním mého výzkumu s výzkumem dříve provedeným v CHKO Kokořínsko. Tato oblast má podobné klimatické podmínky i vlastnosti ekosystémů. Výsledek porovnání odpovídá variabilitě druhů zde nalezených.
|
host ::
