|
|
Spokojenost s návštěvou ZOO Jihlava
STRAKOVÁ, Aneta
Zoologické zahrady se řadí mezi vyhledávané turistické atrakce. Provoz zoo je však velmi nákladný, a tak jejich životaschopnost přímo závisí na návštěvnosti. Z tohoto důvodu je nezbytné znát spokojenost návštěvníků a pochopit jejich požadavky. Návštěvníkova spokojenost je totiž klíčovým faktorem pro opakovanou návštěvu a šíření dobrého jména.
|
|
|
Informační systém a environmentální vzdělávání v Zoo Jihlava
APFELTHALEROVÁ, Kateřina
Tato práce je tvořena ze dvou částí. První, rešeršní část práce zahrnuje obecné informace o environmentálním vzdělávání, jeho historii, významu a nástrojích, které jsou k vlastnímu vzdělávání využívány, tématiku informačních systémů naučných stezek a zoologických zahrad, obecné informace o zoologických zahradách a historii chovu zvířat a v neposlední řadě informace o Zoologické zahradě Jihlava, její historii a současnosti. Druhá část této práce se zabývá analýzou nástrojů environmentálního vzdělávání a informačních systémů v Zoo Jihlava. Dále obsahuje dotazníkový průzkum, ve kterém byla zjišťována spokojenost návštěvníků s dílčími ukazateli v Zoo Jihlava, týkajících se environmentálního vzdělávání a informačních systémů. Průzkumu se zúčastnilo 200 respondentů po návštěvě Zoo Jihlava.
|
|
|
Zoologické zahrady versus práva zvířat a jejich ekologické souvislosti
Kleinová, Michaela
Diplomová práce byla zaměřena na posouzení Zoologických zahrad ve vztahu k právům zvířat a ekologickým souvislostem. Pro srovnání byly vybrány Zoologické zahrady v Olomouci a Brně a konkrétně byl srovnáván chov žiraf. V práci byla použita metoda srovnávací a SWOT analýza. Další částí práce bylo vyhodnocení anketního šetření prospěšnosti Zoologických zahrad, ze kterého vyplynul většinový souhlas se Zoologickými zahradami, nicméně byly zaznamenány i nesouhlasné názory. Z výsledků vyplývá, že Zoologické zahrady nejsou v souladu s filozofií environmentální etiky a podstaty práv zvířat, ovšem přispívají k udržení biodiverzity vybraných druhů a rozvíjí ekologické smýšlení návštěvníků zoologických zahrad.
|
|
|
Tropické pavilony zoologických zahrad jako životní prostor pro necílové organizmy
Pešan, Vojtěch
Tato bakalářská práce na téma: Tropické pavilony zoologických zahrad jako životní prostor pro necílové organizmy je zaměřena na výzkum synantropních druhů pavouků v zoologických zahradách ČR. Cílem této práce bylo zkompletování informací o jednotlivých pavilonech, sklenících a zázemích zoologických zahrad, dále zjištění, zda jsou tyto podmínky vhodné ke kolonizaci necílovými organismy. Hlavním podkladem byl sběr vzorků volně žijících pavouků v zázemích a pavilonech zoologických zahrad, kteří nebyli součástí expozic. Tyto vzorky se následně determinovaly. Nejvíce nás zajímalo, zda se v našich ZOO vyskytují některé naše vzácné druhy pavouků, a zejména druhy, které jsou pro ČR nové. Po determinaci jsme zjistili, že nejpočetnější druhy byly především Achaearanea tepidariorum (Koch, 1841) a Pholcus phalangioides (Fuesslin, 1775). Nejzajímavější nálezy byly Loxosceles rufescens (Dufour, 1820) a Tegenaria parietina (Fourcroy, 1785), což jsou druhy, jejichž výskyt nebyl doposud v ČR zaznamenán. Dále bylo nalezeno několik druhů, které jsou u nás vzácné, a to především Triarieris stenaspis Simon, 1891.
|
|
|
Faktory ovlivňující velikost zoo populací u ještěrů, hadů, želv a krokodýlů: efekt stupně ohrožení, velikosti a atraktivity pro člověka
Janovcová, Markéta ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Komárek, Stanislav (oponent)
Na světě existuje velké množství druhů, každý rok však přibývá těch, které jsou ohrožené. Jednou z možností jejich záchrany je v současné situaci i chov v lidské péči. Dostatečná populace s uspokojivým managementem chovu v zajetí dává mnoha druhům naději jak na samotné přežití (střednědobé), tak i šanci na případný návrat do volné přírody. V současnosti celosvětově nejvýznamnějším sdružením chovatelských zařízení jsou zoologické zahrady WAZA (World Association of Zoos and Aquariums). Protože tyto instituce fungují jako síť umožňující výměnu chovaných jedinců, můžeme populace chované v těchto institucích chápat pro účely ochranářské biologie a dle konceptu tzv. "archy Noemovy" jako celosvětovou populaci daného druhu v lidské péči charakterizovanou svojí velikostí, tj. celkovým počtem jedinců. Ovšem prostor v této novodobé Arše je omezen, proto je důležité, které druhy se vyberou a dostanou šanci na záchranu. Faktorů, které rozhodují o umístění konkrétního zvířete do zoologické zahrady může být celá řada. Podle předchozích studií byly vybrány faktory, které by mohly být významné, a to velikost těla zvířete, taxonomické zařazení a stupeň jeho ohrožení (podle IUCN). Analýza těchto faktorů u hlavních vývojových linií plazů (želvy, krokodýli, ještěři a hadi) by měla naznačit, která zvířata a proč jsou v...
|
|
|
Názory odborné a laické veřejnosti na chov různých skupin savců v podmínkách zoologických zahrad
Vágnerová, Kristýna ; Trnka, Radek (vedoucí práce) ; Karadžos, Alexis (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl zodpovědět otázku, jak se liší postoje odborné a laické veřejnosti na vhodnost jednotlivých savců chovaných v zoologických zahradách. Teoretickým východiskem je teorie kulturních stereotypů, přičemž předpokládám hodnocení zabarvené na základě kulturních stereotypů u laické veřejnosti (n = 100) oproti expertnímu posouzení u absolventů oboru zoologie (n = 60). Jako hlavní nástroj sběru dat byl použit dotazník s výčtovou stupnicí týkající se hodnocení vhodnosti vybraných skupin savců pro chov v zoologických zahradách. Výsledky empirického šetření ukázaly, že odborníci hodnotili vhodnost savců pro chov v ZOO celkově pozitivněji než laici. Podle laické veřejnosti byli koňovití a hlodavci ohodnoceni jako relativně nevhodní pro chov v ZOO v porovnání s expertním posouzením absolventů zoologie. Jako relativně vhodní pro chov v zoo byli oproti expertnímu posouzení ohodnoceni: slon, orangutan, ptakopysk, tygr, medvěd a gepard. Možnou interpretací může být to, že právě tito savci patří mezi nejoblíbenější, a právě proto s nimi respondenti chtějí zažívat osobní kontakt. Statistické testování neprokázalo genderové rozdíly v hodnocení. Klíčová slova: zoologické zahrady, názory laické veřejnosti, názory odborné veřejnosti, savci, kulturní stereotypy, antropomorfismus, oblíbenost savců
|
|
|
Právní úprava ochrany zvířat ex situ v USA a ČR
Štíbrová, Andrea ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Damohorský, Milan (oponent)
Právní úprava ochrany zvířat v USA a ČR Obsahem této diplomové práce je srovnání právní úpravy v oblasti ochrany zvířat ex situ v České republice a USA. Právní úpravu systematicky rozděluje do dvou rovin. Nejprve poskytuje rozlišení právní úpravy v rámci jednotlivých úrovní, a to mezinárodní, vnitrostátní i místní. Poté se soustředí na jednotlivé instituce, které poskytují zvířatům ochranu ex situ. Jedná se zejména o zoologické zahrady, akvária, záchranné stanice, a další. Práce srovnává jednotlivé nástroje ochrany a tyto demonstruje na vybraných praktických příkladech. Závěrem shrnuje nedostatky i pozitiva právní úpravy v těchto zemích, jejich efektivitu a úroveň. Zároveň poukazuje na vhodné řešení některých problematických oblastí a další možný vývoj právní úpravy ochrany zvířat ex situ.
|
|
|
Dvě tváře ZOO - vnímání zoologických zahrad z pohledu jejich příznivců a odpůrců
Tempírová, Lenka ; Trnka, Radek (vedoucí práce) ; Šusta, František (oponent)
Hlavním tématem této diplomové práce jsou zoologické zahrady a jejich role v moderní společnosti. Důraz je v tomto ohledu kladen na zhodnocení jejich významu v ochraně druhového bohatství přírody a zejména pak ve vzdělávání a osvětě veřejnosti. Abych však mohla tyto role lépe posuzovat, zajímaly mne postoje a názory na zoologické zahrady nejen z pohledu jejich příznivců, nýbrž jsem chtěla poznat i hlediska opačné strany, tedy odpůrců zoologických zahrad. V jejich případě mi šlo též o postihnutí toho, zda je projevovaný nesouhlas zapříčiněn spíše emotivně (důraz na etiku a práva zvířat), nebo zda vzniká na základě reálných nedostatků (například nevhodných podmínek chovu). V teoretické části práce jsem se proto zabývala jak přínosem zoologických zahrad v mnoha různých ohledech, tak i jejich stinnými stránkami, na něž z velké většiny upozorňují právě odpůrci. Abych však mohla své úsudky podložit též empiricky, provedla jsem vlastní dotazníkový výzkum, který jsem následně doplnila o kvalitativní rozhovory s vybranými jedinci. Mým záměrem však nebyl jen klasický výzkum veřejného mínění o zoologických zahradách, nýbrž i odhalení rozdílů v názorech a osobních charakteristikách jejich příznivců a odpůrců. Rovněž jsem chtěla zjistit, jaké aspekty zoologických zahrad lidé nejvíce oceňují a jaká jsou naopak...
|
|
|
Zoo here and there: Observation of Visitor Behavior in the Prague and Reykjavík Zoos
Vysopal, Ondřej Věnek ; Stella, Marco (vedoucí práce) ; Halbich, Marek (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám vnímáním zoologických zahrad v moderní době. Práce zachycuje vznik zahrad a jejich roli jako zdroj vědění a reprezentace lidsko-zvířecích vztahů v osmnáctém a devatenáctém století. Postupem času se základní funkce zoo změnily. Z menažérií s důrazem na status majitele se zoo proměnila v instituci zaměřenou především na vzdělání. Za pomoci antropologických metod reflektuji současné vnímání dvou evropských zahrad - v Reykjavíku a v Praze. Vnímání těchto zahrad společností je zachyceno ve výzkumu chování návštěvníků, které dokládá jejich oblibu a další funkce. Zoologická zahrada v Reykjavíku díky své jednoduchosti představuje plně funkční celek, který je pozitivně vnímán jako prostor pro učení islandských dětí o jejich kultuře a tradicích. Pražská zoo naopak úspěšně splňuje daleko širší škálu nároků české a mezinárodní společnosti, které jsou na ni kladeny. Nicméně s úspěchem uspokojuje většinu představ návštěvníků a pozitivně tak přináší zvířecí svět světu lidí. Tímto pozitivním přístupem se práce vymezuje proti kritickým teorií zoologických zahrad od převážně amerických autorů. Klíčová slova: zoologické zahrady, návštěvníci, zvířata, lidé, kultura, dívání se na zvířata, výzkum návštěvníků, Reykjavík, Praha, Island
|
|
|
Zvíře u Garryho Winogranda
Tvarůžka, Václav ; DVOŘÁK, Tomáš (vedoucí práce) ; Ledvina, Josef (oponent)
Práce se zabývá představením Garryho Winogranda jakožto dokumentárního fotografa a dále pak analyzuje problém omezené možnosti pohledu, která se manifestuje právě v nemožnosti pohledu na zvíře. Práce vychází z eseje Johna Bergera "O Pohledu", který vyvozuje tuto omezenou možnost komunikace skrz nástup kapitalismu a vytržení člověka z přírody. S čímž souvisí také fenomén zoologické zahrady. Práce je tedy zasazena v tomto kontextu a dále obsahuje analýzu fotografie (jednak samotného Winogranda) ale i dalších autorů, kteří vnášejí k tématu spřízněné otázky jako je např. autenticita fotografie s motivem zvířete (Joan Fontcuberta) nebo problematika antropomorfizace (Walt Disney).
|
host ::
RSS.