Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv biologického a chemického ošetření na výskyt biogenních aminů u vojtěškových siláží
Remerová, Pavla
V experimentu byl sledován vliv dvou různých silážních aditiv biologického (Lactococcus lactis (NCIMB 30117), Lactobacillus plantarum (DSM 16568), Enterococcus faecium (DSM 22502/NCIMB 11181), enzym xylanáza EC 3.2.1.8.) a chemického (43 % kyseliny mravenčí, 30 % mravenčanu amonného, 10 % kyseliny propionové a 2 % kyseliny benzoové) na koncentraci biogenních aminů, obsah živin, zhodnocení kvality fermentačního procesu a mikrobiologických ukazatelů u vojtěškových siláží (Medicago sativa). Doba fermentace siláží byla 90 dní. Biologické silážní aditivum průkazně zvýšilo výskyt putrescinu (o 51 %; P<0,05), kyseliny mléčné (o 11 %; P<0,05), proteinu (o 11 %; P<0,05). Naopak došlo k signifikantnímu snížení kadaverinu (o 29 %; P<0,05), histaminu (o 57 %; P<0,05), spermidinu (o 15 %; P<0,05), sperminu (o 55 %; P<0,05), kyseliny octové (o 40 %; P<0,05), ethanolu (o 55 %; P<0,05), amoniaku (o 25 %; P<0,05) a popelovin (o 9 %; P<0,05). U skupiny ošetřené chemickým silážním aditivem se statisticky průkazně zvýšil obsah histaminu (o 63 %; P<0,05) a tyraminu (o 34 %; P<0,05). Snížila se koncentrace putrescinu (o 18 %; P<0,05), kadaverinu (o 55 %; P<0,05), spermidinu (o 47 %, P<0,05), sperminu (o 45 %; P<0,05), kyseliny mléčné (o 16 %; P<0,05) kyseliny octové (o 46 %; P<0,05), amoniaku (o 59 %, P<0,05), popelovin (o 13 %, P<0,05) a tuku (o 24 %, P<0,05). Z mikrobiologického hlediska byly ovlivněny bakterie mléčného kvašení, plísně, kvasinky, enterobakterie a celkový počet mikroorganismů. Z výsledků je patrné, že pro udržení hygienické a zdravotně nezávadné siláže je výhodné používat biologické i chemické silážní aditiva. U vojtěškových siláží má chemický inokulant vyšší účinnost na zachování zdravotní bezpečnosti siláže v porovnání s biologickým inokulantem.
Plevele ozimé pšenice a technologie pěstování
Liška, Jakub
Cílem této práce bylo vyhodnotit výskyt plevelů v porostu pšenice ozimé, na polní pokusné stanici v Žabčicích, v závislosti na technologii pěstování a pěstované předplodině. Zaplevelení bylo hodnoceno početní metodou na ploše 1m2. Jako varianty přípravy půdy byly použity technologie konvenční, minimalizační a přímé setí. Předplodinami pro pšenici ozimou byly vojtěška setá a kukuřice na siláž. Hodnocení probíhalo v letech 2017–2018. Statistické zpracování vyhodnocení počtu jedinců všech druhů v porostech ozimé pšenice bylo použito počítačového programu Statistica.cz. Ke zjištění vlivu sledovaných faktorů na jednotlivé druhy plevelů, které se vyskytovaly na polních pokusech, byly použity mnohorozměrné analýzy ekologických dat segmentovou analýzou DCA (Detrended Correspondence Analysis). Dále byly použity redundanční analýza (RDA) a kanonická korespondenční analýza (Canonical Correspondence Analysis, CCA). Z výsledků vyplývá, že technologie pěstování a předplodina ovlivňují druhové spektrum plevelů.
Hodnocení genetických zdrojů českých původů vojtěšky seté (Medicago sativa L.)
Knotová, Daniela
V roce 2009 byly založeny na dvou pokusných lokalitách polní pokusy s českými odrůdami vojtěšky seté (Medicago sativa L.). Hodnocení probíhalo v letech 2010 a 2011 na parcelách o velikosti 10 m2 a v individuálních výsadbách. Hlavním cílem bylo zjistit, zda existují podobnosti mezi českými odrůdami vojtěšky seté. Hodnoceny byly morfologické, hospodářské a biologické charakteristiky. Současně proběhlo hodnocení odrůd pomocí SSR markerů. Hodnocení podobnosti pomocí morfologických a výnosových znaků rozdělilo soubor do dvou shluků a samostatně postavené odrůdy Palava. Hodnocením podobnosti pomocí SSR markerů byl soubor také rozdělen do dvou shluků a samostatně postavené odrůdy Jitka. Výsledkem obou analýz byla prokázána největší podobnost mezi odrůdami Morava a Niva. Dále byla sledována vnitroodrůdová variabilita, kde vysokou vyrovnanost prokázaly odrůdy Jarka, Holyna a Morava. Vysokou nevyrovnanost naopak vykázala odrůda Litava. Pomocí korelačních koeficientů byly zjištěny vztahy mezi váženými, počítanými a a měřenými znaky, přímá závislost s velkou těsností byla zjištěna např. mezi znaky délka lodyhy a počet lusků v plodenství a naopak absolutní nezávislost mezi znaky délka květenství a počet lusků na 100 květů.
Identifikace a sekvenování genomu nového viru infikujícího vojtěšku
BEČKOVÁ, Martina
Samples of lucerne plants characteristic with local necrosic lesions, leave malformation and yellow spots on leaves were investigated with transmission electron microscopy. Virus particles observed there were filamentous ones of 600 to 700 nm long. Nucleic acid was isolated, transcribed and amplified using PCR. Genus-specific primers were designed based on reverse genetics from the highly conserved genes for carlaviruses, potexviruses and potyviruses. Successful amplification with carlavirus-specific primers, sequencing and comparison with sequences in GenBank database revealed presence of a carlavirus. This was later identified by nucleotide sequence comparison as a new isolate V4 of Alfalfa latent virus. Specific primers for isolate V4 were designed in a coat protein position. Half of the genom of this virus was obtained with PCR and PCR modified amplifications and compared with sequences of Alfalfa latent virus and Pea streak virus from GenBank.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.