|
|
Vliv biologického a chemického ošetření na výskyt biogenních aminů u vojtěškových siláží
Remerová, Pavla
V experimentu byl sledován vliv dvou různých silážních aditiv biologického (Lactococcus lactis (NCIMB 30117), Lactobacillus plantarum (DSM 16568), Enterococcus faecium (DSM 22502/NCIMB 11181), enzym xylanáza EC 3.2.1.8.) a chemického (43 % kyseliny mravenčí, 30 % mravenčanu amonného, 10 % kyseliny propionové a 2 % kyseliny benzoové) na koncentraci biogenních aminů, obsah živin, zhodnocení kvality fermentačního procesu a mikrobiologických ukazatelů u vojtěškových siláží (Medicago sativa). Doba fermentace siláží byla 90 dní. Biologické silážní aditivum průkazně zvýšilo výskyt putrescinu (o 51 %; P<0,05), kyseliny mléčné (o 11 %; P<0,05), proteinu (o 11 %; P<0,05). Naopak došlo k signifikantnímu snížení kadaverinu (o 29 %; P<0,05), histaminu (o 57 %; P<0,05), spermidinu (o 15 %; P<0,05), sperminu (o 55 %; P<0,05), kyseliny octové (o 40 %; P<0,05), ethanolu (o 55 %; P<0,05), amoniaku (o 25 %; P<0,05) a popelovin (o 9 %; P<0,05). U skupiny ošetřené chemickým silážním aditivem se statisticky průkazně zvýšil obsah histaminu (o 63 %; P<0,05) a tyraminu (o 34 %; P<0,05). Snížila se koncentrace putrescinu (o 18 %; P<0,05), kadaverinu (o 55 %; P<0,05), spermidinu (o 47 %, P<0,05), sperminu (o 45 %; P<0,05), kyseliny mléčné (o 16 %; P<0,05) kyseliny octové (o 46 %; P<0,05), amoniaku (o 59 %, P<0,05), popelovin (o 13 %, P<0,05) a tuku (o 24 %, P<0,05). Z mikrobiologického hlediska byly ovlivněny bakterie mléčného kvašení, plísně, kvasinky, enterobakterie a celkový počet mikroorganismů. Z výsledků je patrné, že pro udržení hygienické a zdravotně nezávadné siláže je výhodné používat biologické i chemické silážní aditiva. U vojtěškových siláží má chemický inokulant vyšší účinnost na zachování zdravotní bezpečnosti siláže v porovnání s biologickým inokulantem.
|
|
|
Záchrana genofondu vybraných starých odrůd růží z areálu Flora Olomouc množením in vitro
Remerová, Pavla
V bakalářské práci "Záchrana genofondu vybraných starých odrůd růží z areálu Flora Olomouc pomocí množení in vitro" jsou uvedeny postupy odběrů explantátů a založení primární kultury odrůd růží Klimentina, Jan Palach, Fortissimo, Pastorale a Julius Fabianics de Misefa. Byl vypracován protokol množení růží in vitro a vybráno medium a kultivační podmínky pro udržovací množení v genové bance. Odrůdy Klimentina, Jan Palach, Fortissimo, Pastorale a Julius Fabiancs de Misefa vytvořily její základ. Nedílnou součástí uvedených výsledků je sledovaná tvorba kořenů a převedení zakořeněných rostlin do nesterilních podmínek. Na závěr práce byla testována stabilita donorové a explantátové rostliny SSR primery u odrůd Klimentina, Jan Palach, Fortissimo a Julius Fabiancs de Misefa.
|
host ::
RSS.