|
|
Vodní režim půd rekultivovaných a nerekultivovaných výsypek po těžbě uhlí
Cejpek, Jiří
Tato disertační práce porovnává vodní režim rekultivovaných a nerekultivovaných výsypek po těžbě hnědého uhlí se zvláštním zřetelem na vývoj hydrologických vlastností půd, které jsou určující pro pohyb a zadržování vody v půdě. Zásadní vliv na zásobu půdní vody má technologie zakládání výsypky a její stáří, které spoluurčuje rozvoj vegetace. Během rozvoje půd na výsypkách se zvětšuje polní vodní kapacita a tím schopnost zadržovat vodu, zvětšuje se ale i bod vadnutí. Tyto změny souvisí s akumulací organické hmoty v půdě a s rozpadem jílovců na částice o velikosti fyzikálního jílu. Rozvoj schopnosti výsypkových půd vázat vodu je větší na rekultivovaných stanovištích, kde dochází k rychlejšímu rozvoji svrchního organominerálního horizontu, je zde však větší i bod vadnutí a spotřeba vody. Na nerekultivovaných stanovištích dochází k rozvoji půdního substrátu pomaleji. Celkově jsou, ale rozdíly ve vodním režimu mezi rekultivovanými a nerekultivovanými plochami malé.
|
|
|
Analýza stavu porostů smrku ztepilého (Picea abies) ve vztahu k pedologickým charakteristikám prostředí na LS Vsetín
Matějka, Petr
Bakalářská práce srovnává prosperujícího a neprosperujícího stanoviště v katastru obce Velké Karlovic podle jejich pedologických charakteristik s ohledem na růst a života schopnost smrku ztepilého. Zájmové území se nachází ve flyšovém pásmu Západních Karpat. Specifické uložení jílovcových a pískovcových vrstev má na celkový vodní režim půd na zkoumaných lokalitách významný vliv. Obě lokality tvoří ekologicky nestabilní smrkové monokultury, což umocňuje negativní projevy vodního deficitu. U neprosperujícího stanoviště byly fyzikální a hydrofyzikální vlastnosti půd vyhodnoceny jako nevhodné pro pěstování smrku. Byla navržena optimální dřevinná skladba s převahou buku, doplněná o modřín, jedli a třešeň.
|
|
|
Vodní režim půd rekultivovaných a nerekultivovaných výsypek po těžbě uhlí
Cejpek, Jiří
Tato disertační práce porovnává vodní režim rekultivovaných a nerekultivovaných výsypek po těžbě hnědého uhlí se zvláštním zřetelem na vývoj hydrologických vlastností půd, které jsou určující pro pohyb a zadržování vody v půdě. Zásadní vliv na zásobu půdní vody má technologie zakládání výsypky a její stáří, které spoluurčuje rozvoj vegetace. Během rozvoje půd na výsypkách se zvětšuje polní vodní kapacita a tím schopnost zadržovat vodu, zvětšuje se ale i bod vadnutí. Tyto změny souvisí s akumulací organické hmoty v půdě a s rozpadem jílovců na částice o velikosti fyzikálního jílu. Rozvoj schopnosti výsypkových půd vázat vodu je větší na rekultivovaných stanovištích, kde dochází k rychlejšímu rozvoji svrchního organominerálního horizontu, je zde však větší i bod vadnutí a spotřeba vody. Na nerekultivovaných stanovištích dochází k rozvoji půdního substrátu pomaleji. Celkově jsou, ale rozdíly ve vodním režimu mezi rekultivovanými a nerekultivovanými plochami malé.
|
|
|
Právní aspekty zadržování vody v krajině
Houžvičková, Markéta ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá právními aspekty zadržování vody v krajině, a to v reakci na aktuální problémy spojené se zhoršenou retenční schopností krajiny jako je sucho, půdní eroze či povodně. Po nastínění základních věcných a právní souvislostí dané problematiky navazuje analýza koncepčních, administrativně-právních a ekonomických nástrojů českého právního řádu, které slouží či mohou sloužit zadržování vody v krajině. V práci jsou rozebrány relevantní nástroje vodního zákona, lesního zákona, zákona o ochraně ZPF či zákona o ochraně přírody a krajiny. V návaznosti na to se práce zabývá úlohou územního plánování, pozemkových úprav a posuzování vlivu na životní prostředí pro danou problematiku. V práci nechybí komplexní zhodnocení relevantní právní úpravy z hlediska její účinnosti a případné návrhy de lege ferenda.
|
|
|
Zpracování studie revitalizace malého vodního toku
EIBL, Jiří
Tato diplomová práce se zabývá možností revitalizace malého vodního toku a stavby malé vodní nádrže. Malé vodní toky a malé vodní nádrže jsou nejen krajinotvornými prvky v přírodě, ale slouží hlavně jako náprava vodního režimu v krajině. V minulosti probíhaly nevhodné způsoby úprav toků, pozemkových úprav, docházelo k zanedbávání vodních nádrží, a dokonce i k rušení vodních nádrží. Tím docházelo k poškozování ekosystémů, malé retenci vody v přírodě a k narušení přirozených funkcí vodních toků
|
|
|
Vodní režim půd rekultivovaných a nerekultivovaných výsypek po těžbě uhlí
Cejpek, Jiří ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Moldan, Bedřich (oponent) ; Tesař, Miroslav (oponent)
Tato disertační práce porovnává vodní režim rekultivovaných a nerekultivovaných výsypek po těžbě hnědého uhlí se zvláštním zřetelem na vývoj hydrologických vlastností půd, které jsou určující pro pohyb a zadržování vody v půdě. Zásadní vliv na zásobu půdní vody má technologie zakládání výsypky a její stáří, které spoluurčuje rozvoj vegetace. Během rozvoje půd na výsypkách se zvětšuje polní vodní kapacita a tím schopnost zadržovat vodu, zvětšuje se ale i bod vadnutí. Tyto změny souvisí s akumulací organické hmoty v půdě a s rozpadem jílovců na částice o velikosti fyzikálního jílu. Rozvoj schopnosti výsypkových půd vázat vodu je větší na rekultivovaných stanovištích, kde dochází k rychlejšímu rozvoji svrchního organominerálního horizontu, je zde však větší i bod vadnutí a spotřeba vody. Na nerekultivovaných stanovištích dochází k rozvoji půdního substrátu pomaleji. Celkově jsou, ale rozdíly ve vodním režimu mezi rekultivovanými a nerekultivovanými plochami malé.
|
|
|
Posouzení vlivu revitalizačních opatření vybraných horských vrchovišť v povodí horní Vydry na jejich vodní režim
Doležal, Tomáš ; Kocum, Jan (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Posouzení vlivu revitalizačních opatření vybraných horských vrchovišť v povodí horní Vydry na jejich vodní režim Abstrakt: Vliv horských vrchovišť na odtokový režim je i přes celou řadu výzkumných projektů dosud ne zcela objasněné téma. Zejména v NP Šumava se nachází několik rašelinišť, která v minulosti byla pod silným antropogenním tlakem. Následná revitalizační opatření měla zmírnit následky těchto zásahů do krajiny, zastavit degradaci těchto cenných biotopů a napravit narušený vodní režim rašelinišť. Práce je tak zaměřena zejména na kolísání hladiny podzemní vody a odtokový režim v povodí Rokytky a Cikánského potoka, která se nachází v jádrové zóně Šumavy. Práce navazuje na autorovu bakalářskou práci s názvem "Revitalizační opatření horských vrchovišť a jejich vliv na dynamiku odtoku v pramenné oblasti Otavy." Obsahuje experimentální výzkum vlivu odvodňovacích kanálů a revitalizačních opatření na kolísání hladiny podzemní vody. Dále je věnována pozornost zjištění míry meteorologických vlivů na změny hladiny podzemní vody. Práce se také zaměřuje na hodnocení stavu revitalizací a jejich možným vlivem na odtokový režim. Klíčová slova: horská vrchoviště, revitalizační opatření, Šumava, vodní režim
|
|
| |
|
|
Floristický průzkum v lokalitě Branský les v souvislosti se záměrem rozšíření těžby rašeliny
Konvalinková, Lucie ; Petrů, Anita (vedoucí práce) ; Vachová, Pavla (oponent)
Cílem této bakalářské práce byl průzkum floristické skladby na území Branský les II na Třeboňsku. Zájmové území se nachází v bezprostřední blízkosti území, kde probíhá těžba rašeliny společností rašelina Soběslav a. s. Proto existoval předpoklad, že druhová skladba na území Branského lesa bude silně ovlivněna přiléhající těžbou.
V roce 2015 byl na území proveden podrobný terénní průzkum, který obnášel mapování biotopů a floristickou inventarizaci. Při vyhodnocení dat byl kladen důraz na aktuální zastoupení problematických rostlinných druhů (invazních a expanzních), případně druhů vzácných či ohrožených.
Současná druhová skladba na lokalitě odpovídá degradovanému rašelinnému lesu. Díky odvodnění území dochází ke zrychlení přirozené sukcese a rovněž je zde patrná postupná eutrofizace, postupující od okolních vodotečí do středu území. Na území Branský les II převládají biotopy ovlivněné člověkem nad biotopy přirozenými.
|
|
|
Hydrologický a protierozní význam mimoprodukčních biotopů v obnově hnědouhelné posttěžební krajiny
Korol, Daniel ; Hendrychová, Markéta (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá v části literární rešerše problematikou povrchové těžby v Mostě a okolí. Zaměřuje se na změny v území způsobené povrchovou těžbou a popisuje jejich nápravu několika způsoby. Klade především důraz na vodní režim a další ovlivněné složky v přírodě. Zabývá se také detailním popsáním zájmového území a vymezením mimoprodukčních biotopů. Následující část obsahuje metodiku terénního měření infiltračního - pokusu provedenou jednoválcovou metodou, při které se zjistily průměrné hydraulické vodivosti lesů, luk, sukcesí a ruderálu. Pokus byl proveden na výsypkách lomu Československé armády, lomu Ležáky a lomu Vršany.
|
host ::
RSS.