|
|
Zdroje elektrické energie v ČR se zaměřením na využívání biomasy
Vacek, Tomáš ; Liedermann, Pavel (oponent) ; Špaček, Jaroslav (vedoucí práce)
Cílem této práce je seznámení s jednotlivými druhy zdrojů elektrické energie v České republice, jejich výkonovou a výrobní bilancí, dále pak se stupni regulace od zdroje (v našem případě elektrárnou ) ,až po spotřebič . Tato práce se zabývá rozdělení elektráren ,jejich výkony a množstvím elektrické energie dodané do sítě . Jako v celém světě, tak i na našem území jsou stále jako palivo do elektráren nejčastěji používány neobnovitelné fosilní paliva (uhlí, ropa, zemní plyn), jejichž zásoby se nezadržitelně ztenčují. Zároveň jsou zdrojem oxidu uhličitého, který škodí atmosféře a dochází ke globálnímu oteplování. Daleko šetrnější k životnímu prostředí je jaderná elektrárna, která nevypouští škodlivé látky do ovzduší a je schopna vyprodukovat velké množství elektrické energie. Avšak problém nastává s vyhořelým palivem a jeho uložením. Jaderná energetika má společnou vlastnost s obnovitelnými zdroji energie - obě jsou vůči životnímu prostředí maximálně ohleduplné. Jaderné elektrárny však navíc disponují dostatečnou energetickou kapacitou a s nástupem reaktorů čtvrté generace budou schopny vyrábět elektřinu z již použitého jaderného paliva. Stále více je kladen důraz na obnovitelné zdroje energie, které jsou daleko šetrnější k životnímu prostředí. Výhledově společnost ČEZ, jakožto největší producent elektrické energie počítá s větším využitím Vodní energie, která se již dnes hojně využívá pro přehradní popřípadě přečerpávající elektrárny.Další energie považovaná za ekologickou formu je energie geotermální a solární (fotovoltaická). Další ekologické formy v naší zeměpisné poloze nemají natolik silný potenciál, abychom jsme se mohli na tyto zdroje spoléhat. Geotermální energie je nejvíce využívána například na Islandu, kde je dostatek vyvěrajících pramenů o vysoké teplotě. Dnes nejvíce diskutovaná energie jako zdroj elektrické energie, je energie biomasy. Jedná se o využití dřevní hmoty, například odpadky z lesní činnosti, z dřevovýroby, nebo spalování odpadů z předešlé lidské produkce či odpadů rostlinného a živočišného původu . Tato biomasa je vhodná jako palivo do tepelných elektráren.
|
|
|
Vodíková paliva
Umlauf, Martin ; Bébar, Ladislav (oponent) ; Jícha, Jaroslav (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je vytvoření základní rešerše k problematice konzervace energie z obnovitelných zdrojů. Hlavním cílem práce je posouzení vodíkových paliv získaných pomocí elektrické energie elektrolýzou vody. V úvodní části je práce zaměřena na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a možnosti její akumulace. V další části jsou popsány způsoby výroby vodíku a využití vodíku jako paliva pro spalovací motory. Pozornost je věnována jednotlivým konstrukčním uspořádáním spalovacích motorů na vodík. V závěrečné části práce jsou porovnány spalovací motory, spalující různá paliva z hlediska emisí. Taktéž jsou porovnány náklady na ujetý kilometr osobního automobilu při použití různých paliv. V poslední kapitole je proveden orientační výpočet výroby vodíku elektrolýzou vody z energie získané z fotovoltaické elektrárny.
|
|
|
Comparative Analysis of Renewable Energy Sources in the Selected European Countries
Konečný, David ; Borecká, Marcela (oponent) ; Ellederová, Eva (vedoucí práce)
The aim of this bachelor’s thesis is to provide information about renewable sources of energy in Germany and the Czech Republic, mainly from the viewpoint of historical development, energy policy and utilization and potential of these technologies. After summarising the key events and treaties, which have a direct influence on the development of renewable energy, the thesis analyses the energy issue in Germany including its transformation of an energy sector called the Energiewende. The same methodology is used in an analysis of the renewable energy sources in the Czech Republic, including the comparison of the financial support of renewable sources in both countries. The thesis concludes with a chapter about impacts and potential consequences of the German energy transition on the Czech energy sector.
|
|
|
Studie turbiny s vířivým oběžným kolem
Jandourek, Pavel ; Haluza, Miloslav (oponent) ; Pochylý, František (vedoucí práce)
Cílem této práce je navrhnout konstrukční řešení turbíny s vířivým oběžným kolem. Základem pro návrh je ztrátová charakteristika ventilu. Záměrem je nahrazení klasických hydraulických uzávěrů turbínou s vířivým oběžným kolem. Hydraulické ztráty při škrcení průtoku jsou naopak nahrazeny výrobou elektrické energie při srovnatelných charakteristikách ventilu a turbíny.
|
|
|
OZE v lokalitě severní Moravy
Mazák, Tomáš ; Hrnčířová, Michaela (oponent) ; Pospíšil, Jiří (vedoucí práce)
Smyslem této bakalářské práce je rešeršní přehled obnovitelných zdrojů na území severní Moravy, respektive na území Olomouckého kraje. V této práci jsou přehledně popsány hlavní obnovitelné zdroje energie, které se na našem území využívají. Jedná se především o potenciál fotovoltaických systémů, větrné a vodní energie a využití biomasy. U každého druhu obnovitelného zdroje je popsán jak princip, tak i možnost využití právě na území severní Moravy. Jsou zde popsány konkrétní aplikace na území Olomouckého kraje, které využívají těchto energetických potenciálů.
|
|
|
Úloha sací trouby pro práci vodní turbíny
Havlát, Pavel ; Himr, Daniel (oponent) ; Rudolf, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce pojednává o problematice sací trouby. Obsahuje základní popis sacích trub, jejich rozdělení a užití. Dále je zde popsána konstrukce sacích trub, jejich účinnost, ztráty a způsoby, s pomocí kterých lze tyto ztráty eliminovat. Součástí jsou také základní vztahy pro výpočty délky sací trouby, rychlosti kapaliny uvnitř sací trouby a další.
|
|
|
Vodní turbíny a jejich využití
Machát, Pavel ; Sloupenský, Zdeněk (oponent) ; Himr, Daniel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce pojednává o problematice vodních turbín. Obsahuje základní rozdělení vodních turbín, popis jejich činností a užití. Dále je zde popsána konstrukce tří nejpoužívanějších turbín a to Francisovy, Kaplanovy a Peltonovy turbíny. Součástí jsou také základní vztahy pro výběr typu turbíny v závislosti na otáčkách, spádu a průtoku.
|
|
|
Posouzení možnosti připojení kogenerační výrobny 138 MW v Prostějově
Vacek, Tomáš ; Opat, Jaroslav (oponent) ; Bátora, Branislav (vedoucí práce)
Cílem této práce je posouzení možnosti pripojení kogeneracní výrobny 138 MW, která je ve stavu plánování. Tato výrobna má být pripojena do rozvodny 110 kV v Prostejove a sloužit k výrobe jak elektrické energie, tak tepelné energie pro blízké okolí. V této práci se budeme zabývat jednak rešením ustáleného stavu stávající síte o napetové hladine 110 kV, tak i vlivy plánované výrobny na tuto sít. Kogeneracní výroba vykazuje oproti výrobe elektrické energie vyšší úcinnost premeny energií v celém procesu výroby díky výrobe jak tepelné, tak i elektrické energie z primárních zdroju paliva. Jak v celém svete, tak i na našem území jsou stále jako palivo do elektráren nejcasteji používány neobnovitelné fosilní paliva (uhlí, ropa, zemní plyn), jejichž zásoby se postupne snižují. Zároven jsou zdrojem oxidu uhlicitého, který škodí atmosfére a dochází ke globálnímu oteplování. Daleko šetrnejší k životnímu prostredí je jaderná elektrárna, která nevypouští škodlivé látky do ovzduší a je schopna vyprodukovat velké množství elektrické energie. Avšak problém nastává s vyhorelým palivem a jeho uložením. Jaderná energetika má spolecnou vlastnost s obnovitelnými zdroji energie - obe jsou vuci životnímu prostredí maximálne ohleduplné. Jaderné elektrárny však navíc disponují dostatecnou energetickou kapacitou a s nástupem reaktoru ctvrté generace budou schopny vyrábet elektrinu z již použitého jaderného paliva. Stále více je kladen duraz na obnovitelné zdroje energie, které jsou daleko šetrnejší k životnímu prostredí. Výhledove spolecnost CEZ, jakožto nejvetší producent elektrické energie pocítá s vetším využitím vodní energie, která se již dnes hojne využívá jako prehradní elektrárny, nebo precerpávací. Další energie považovaná za ekologickou formu je energie geotermální a solární (fotovoltaická). Ovšem tyto ekologické formy v naší zemepisné poloze nemají natolik silný potenciál, abychom jsme se mohli na tyto zdroje spoléhat. Další problematikou je dodávání výkonu do síte závislé na pocasí. Geotermální energie je nejvíce využívána napríklad na Islandu, kde je dostatek vyverajících pramenu o vysoké teplote. Dnes nejvíce diskutovaná energie jako zdroj elektrické energie, je energie biomasy. Jedná se o využití drevní hmoty, napríklad odpad z lesní cinnosti, z drevovýroby, nebo spalování odpadu z predešlé lidské produkce ci odpadu rostlinného a živocišného puvodu . Tato biomasa je vhodná jako palivo do tepelných elektráren.
|
|
|
Obnovitelné zdroje energie v ČR
Truhlář, Marek ; Fortelný, Zdeněk (oponent) ; Chroboczek, Libor (vedoucí práce)
Obsahem bakalářské práce je odborná rešerše zabývající se využitím obnovitelných zdrojů energie v České republice. V první části práce jsou popsány jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů energie. Ke každému druhu je uveden princip, využití, potenciál v ČR a výhody a nevýhody jednotlivých. Ve druhé části je práce zaměřena hlavně na využití sluneční energie v podmínkách ČR. Je popsán současný stav fotovoltaiky u nás, používané typy solárních kolektorů a fotovoltaických článků. V závěru práce je popsána fotovoltaická elektrárna v Otrokovicích.
|
|
|
Přestavba historické technické památky na malou vodní elektrárnu
Čermáková, Klára ; Sluše, Jan (oponent) ; Hudec, Martin (vedoucí práce)
Malé vodní elektrárny jsou tématem této bakalářské práce, kterou lze dále rozdělit na tři části. První je věnována historii využívání vodní energie, základním typům hydroenergetických děl a klasifikaci vodních elektráren. Druhá část je zaměřena na malé vodní elektrárny. Získané informace jsou na konec využity v závěrečné části popisující návrh přestavby mlýna v Lomech na malou vodní elektrárnu.
|
host ::
RSS.