|
|
Rizika veganství
Knotek, Filip ; Chrpová, Diana (vedoucí práce) ; Pánek, Jan (oponent)
Veganství, v poslední době stále populárnější, alternativní výživový směr, který je někdy neodbornými publikacemi prezentován jako ten "nejlepší" a bezrizikový. Vynechávání všech živočišných produktů nemusí být ale tak bezpečné, jak se může na první pohled zdát. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jaké jsou znalosti veganů ohledně rizik, které čistě veganská strava přináší a zároveň jaké je jídelní chování veganů, aby těmto rizikům předcházeli. Teoretická část se převážně zabývá riziky souvisejícími s deficity, pro člověka, esenciálních látek. Praktická část byla zaměřena na výzkum, který probíhal kvantitativní metodou za použití anonymního dotazníkového šetření. Dotazník obsahoval celkově šestnáct otázek, orientovaných zejména na znalosti rizik veganství a na stravovací návyky respondentů. Kritéria potřebná pro zařazení dotazníku do výzkumu splnilo celkem 187 dotazovaných. Výsledky výzkumu ukázaly, že 80,7 % veganů si je vědomo přítomnosti rizik ve veganské stravě. Tito respondenti zároveň měli poměrně dobré znalosti rizik, které byly zjištěny v teoretické části práce. Tázaní nejčastěji podceňovali riziko nedostatku omega 3 mastných kyselin, vitamínu D a celkově minerálů. Následné stravování veganů souviselo s jejich znalostmi. Látky, o kterých věděli, že by mohly být deficientní...
|
|
|
Alternativní výživa - využití a vědomosti u studentů PF JCU
DUNDOVÁ, Jana
Bakalářská práce pojednává o alternativní výživě a zkoumá znalosti a její využití u studentů pedagogické fakulty Jihočeské univerzity. Teoretická část se zabývá základními informacemi o alternativní výživě a rozebírá možné důvody vedoucí ke změně stravování. Dále podrobněji popisuje jednotlivé alternativní způsoby stravování. Nejznámějšími výživovými směry mezi studenty jsou vegetariánství a veganství, u nichž jsou podrobněji rozebrány nástrahy a možné deficitní látky v jídelníčku. Praktická část zpracovává vědomosti a názor studentů na alternativní stravování, vztah ke zdravé výživě a užívání doplňků stravy. Kromě toho vyhodnocuje zastoupení jednotlivých alternativních způsobů stravování, důvody vedoucí ke změně stravy, pociťované změny nebo způsoby, jakými získávají alternativně se stravující studenti informace o výživě. Výsledky vychází z dotazníkového šetření, kterého se zúčastnilo dohromady 101 respondentů. Z celkového počtu dotazovaných se mezi studenty vyskytuje 10 % vegetariánů. Další alternativní formy výživy se objevují v menším zastoupení. V hodnocení alternativních směrů z pohledu příznivého vlivu na zdraví si vedla nejlépe středomořská strava. Z dotazovaných studentů se podle jejích doporučení však nikdo nestravuje.
|
|
|
Veganství a jeho možný dopad na organismus
MAZÁNKOVÁ, Andrea
Má bakalářská práce se nazývá Veganství a jeho možný dopad na organismus. Lidé, kteří se rozhodli pro veganský způsob stravování, by měli mít výborné znalosti o této stravě, protože neznalost by mohla přinést řadu zdravotních rizik. V teoretické části své práce se zabývám pojmem veganství, co veganská strava obnáší, možné důvody k zvolení tohoto druhu stravování a charakteristika potravin, které konzumují. Podrobněji se potom zaměřuji na živiny, které se ve veganské stravě nevyskytují nebo je jejich výskyt v podstatně menším množství a také, kde je lze ve stravě najít. Zabývám se jejich doporučeným denním příjem a popisem následků případného nedostatku některých z živin. V praktické části jsem si stanovila dva cíle, první z nich měl zmapovat u respondentů znalosti rizikových živin ve veganské stravě a druhým cílem bylo zhodnotit, zda veganské jídelníčky vybraných respondentů skutečně odpovídají jejich energetickým a nutričním potřebám. K naplnění prvního cíle jsem použila vlastní dotazník, který vyplnilo 73 lidí nad 15 let stravujících se veganským způsobem. Pro splnění druhého cíle jsem náhodně z dotazníku vybrala 8 respondentů, kteří mi po dobu sedmi dní zpracovávali záznamy jejich stravy. Následně jsem jídelníčky zpracovala v programu Nutriservis Profi a výsledné hodnoty energie a makroživin porovnala s jejich doporučeným denním příjmem. Podle výsledků mají dotázaní vegani o veganské stravě určité znalosti, avšak vyskytovaly se u jednotlivých otázek i nesprávné odpovědi. V průměru byl energetický příjem u vybraných respondentů nižší oproti jejich doporučení. Dále ani složení stravy se neshodovalo s denním doporučením. Průměrné hodnoty bílkoviny byly vyšší na rozdíl od tuků a sacharidů, které byly podstatně nižší.
|
|
|
Výživa veganů a informovanost o možném deficitu nutričních látek a jejich kompenzace
LÁCHOVÁ, Aneta
V mé bakalářské práci s tématem Výživa veganů a informovanost o možném deficitu nutričních látek a jejich kompenzace jsem se zabývala tím, zda mají vegani dostačující znalosti o tomto způsobu stravování, aby u nich nedocházelo k možnému deficitu nutričních látek, který s sebou může přinést řadu zdravotních komplikací. V teoretické části charakterizuji pojem veganství a jaké mohou být důvody pro přechod na veganství. Dále se podrobněji zaměřuji na veganské stravování, a to hlavně na živiny, u kterých je na veganské stravě zvýšené riziko nedostatečného příjmu. Zabývám se jejich doporučeným denním příjmem a také uvádím, v jakých potravinách rostlinného původu se vyskytují či je jejich příjem nutný dodávat pomocí doplňků stravy. Pro praktickou část mé práce jsem stanovila 2 cíle. První cíl měl zmapovat, zda mají zkoumaní jedinci potřebné informace o možném deficitu nutričních látek a ví jak je na veganské stravě doplnit. Druhým cílem bylo zjistit, zda veganské jídelníčky jednotlivých respondentů skutečně odpovídají jejich energetickým potřebám. Můj výzkumný soubor tvořilo 5 respondentů, 3 ženy a 2 muži. Data jsem od nich získala pomocí polostrukturovaného rozhovoru a ze záznamu jejich týdenního jídelníčku. Z výsledku bylo zjištěno, že respondenti nemají zcela všechny informace o veganské stravě, které jsou důležité pro zajištění všech živin a předcházení zdravotním komplikacím. Energetický příjem zjištěný ze záznamů stravy byl v průměru u všech respondentů nižší oproti jejich doporučení. Také poměr jednotlivých živin se zcela neshodoval s denním doporučením, které bylo stanoveno.
|
|
|
Informovanost rodičů vegansky se stravujících dětí a dospívajících o hlavních zásadách a rizicích veganské stravy
Šenkýřová, Hana ; Selingerová, Eliška (vedoucí práce) ; Heniková, Marina (oponent)
Veganství je způsob života, založený na snaze vyloučit, případně co nejvíce omezit jakoukoliv formu využívání a týrání páchaného na zvířatech pro potřeby lidí. Z dietního hlediska vyjadřujeme pojmem veganství vylučování veškerých potravin živočišného původu z jídelníčku. Rostlinné stravování přináší nesporné zdravotní benefity, mohou se s ní však také pojit určitá rizika, kterých je nutné se vyvarovat. V posledních letech zájem o tento životní styl stoupá a stále častěji se s ním setkáváme i u dětí, a to i u těch nejmenších, které jsou zvláště náchylné ke zdravotním problémům plynoucích z dietních chyb. Tato práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V části teoretické jsou uvedeny informace o stravě v období těhotenství a laktace, v dětském věku a dospívání. Dále je pozornost věnována veganství, a to především z nutričního hlediska. Jsou představena možná rizika rostlinné stravy u dětí a doporučení a postoje zdravotnických organizací. Hlavním cílem praktické části práce bylo zmapovat, jaké povědomí o zmíněných rizicích a doporučeních rodiče vegansky se stravujících dětí a dospívajících mají a zda se také v praxi doporučeními řídí. Dále jsem se zajímala o to, zda a jak probíhá komunikace na toto téma mezi rodiči a pediatry. Také jsem se zaměřovala na zdravotní stav vegansky se...
|
|
| |
|
|
Komentovaný překlad: Vegan (Marie Laforêt, Éditions La Plage, Paris 2014, str. 8-12, 19-27)
Pazderová, Vendula ; Belisová, Šárka (vedoucí práce) ; Duběda, Tomáš (oponent)
Obsahem této bakalářské práce je komentovaný překlad vybraných kapitol z publikace Vegan. Jejím prostřednictvím dva autoři, francouzská bloggerka Marie Laforêt a lékař a odborník na zdravou stravu Jérôme Bernard-Pellet, seznamují čtenáře s problematikou veganství. Práce je složena ze dvou částí - samotného překladu a jeho následného komentáře, jenž se zabývá analýzou výchozího textu, problémy při překladu a ukázkami užitých překladatelských postupů.
|
|
| |
|
| |
|
|
Přenos hodnotového modelu vegetariánství z rodičů na děti
Vastlová, Markéta ; Cirklová, Jitka (vedoucí práce) ; Janas, Martin (oponent)
(abstrakt) Tato bakalářská práce se, jak již její samotný název vypovídá, zabývá pojetím výchovy vlastního potomka rodičem vegetariánem, případně veganem. Je zde zkoumáno to, zda se snaží o předání vlastního modelu hodnot - tedy vegetariánství nebo veganství dítěti, ale také tím, jaké aspekty budoucí hodnotovou orientaci dítěte v průběhu primární socializace ovlivňují nejvíce. V potaz je tedy bráno působení nejen ze strany partnera rodiče - informátora, ale i prarodičů potomka, dále vzdělávacího zařízení dítětem navštěvovaného. Tam dochází ke styku s hodnotami a normami jinými, než které mu mohou být blízké z prostředí domova a je pak právě na rodičích, jak nastalou situaci vyřeší. Práce samotná je členěná do tří hlavních částí, které jsou následující: Teoretický úvod, Metodologie, a Výzkumná část. Část první je věnovaná teoretickému zázemí umožňujícímu ukotvení dat potřebných pro samotnou analýzu. Konkrétně tedy přibližuje hodnotovou základnu vegetariánství, vysvětluje rozdíl mezi vegetariánstvím a jeho radikálnější formou, veganstvím, nastiňuje vliv rodiny a vzdělávacího zařízení na pozdější hodnotovou orientaci dítěte. Druhá z hlavních kapitol, tedy metodologie, seznamuje čtenáře s procesem celého výzkumu, od výběru informátorů přes jejich dotazování až po samotný způsob analýzy textu. Ta je...
|
host ::
RSS.