|
|
Rozvoj sluchového vnímání u dětí s vývojovou dysfázií v předškolním věku z pohledu rodičů
Šťáhlavská, Adéla ; Horynová, Jana (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
1 ABSTRAKT Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku rozvoje sluchového vnímání u dětí s vývojovou dysfázií v předškolním věku z pohledu jejich rodičů. Jedná se o speciálně pedagogické téma z oboru logopedie. Teoretická část bakalářské práce přibližuje problematiku vývojové dysfázie, sluchového vnímání a jeho rozvoje. Obsahuje poznatky o terminologii, etiologii, symptomatologii, diagnostice a terapii vývojové dysfázie. Dále se zaměřuje na průběh intaktního vývoje sluchového vnímání a následcích jeho narušení. Popisuje jednotlivé oblasti sluchového vnímání a možnosti jejich rozvoje. Hlavním cílem výzkumného šetření je zjistit povědomí rodičů dětí předškolního věku s vývojovou dysfázií o sluchovém vnímání, tedy zda mají v této oblasti dostatečné informace. Pro dosažení cíle byla použita kvantitativní metoda výzkumu, dotazníkového šetření cíleného na rodiče dětí s vývojovou dysfázií. Výsledky výzkumu přinášejí informace o znalostech rodičů o sluchovém vnímání, umožňují nahlédnout na způsoby rozvoje sluchového vnímání ve 135 rodinách dětí s vývojovou dysfázií. Ukazují také oblasti, ve kterých by rodiče potřebovali větší podporu ze strany odborníků. V závěru práce jsou uvedena doporučení pro praxi směřující ke zlepšení informovanosti rodičů dětí s vývojovou dysfázií v oblasti sluchového vnímání. KLÍČOVÁ SLOVA...
|
|
|
Podpora pedagogů ve vzdělávání dětí s vývojovou dysfázií v běžné mateřské škole.
Teichmanová, Andrea ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Korandová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce je zaměřena logopedicky. Cílem práce je podpora pedagogů při vzdělávání dětí s vývojovou dysfázií v běžné mateřské škole. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je rozdělena na tři kapitoly. První kapitola se zabývá inkluzivním vzděláváním a možnosti vzdělávání předškolních dětí s narušenou komunikační schopností. Další kapitola je zaměřena na charakteristiku narušené komunikační schopností - vývojové dysfázii, tzn. na její příčiny, příznaky, diagnostiku a terapii. Poslední kapitola popisuje kvalifikaci a profesní kompetence učitele běžné mateřské školy a jeho roli při vzdělávání dětí s narušenou komunikační schopností, konkrétně vývojovou dysfázií. Praktická část diplomové práce sleduje orientaci učitelů běžných mateřských škol v této problematice. Výzkumné šetření proběhlo formou rozhovorů s dvanácti učitelkami běžných mateřských škol, a následně zpracováno tematickou analýzou. Na závěr je vytvořeno doporučení pro praxi, které slouží jako podklad pro podporů učitelů běžných mateřských škol při vzdělávání dětí s vývojovou dysfázií. KLÍČOVÁ SLOVA Vývojová dysfázie, běžná mateřská škola, učitel mateřské školy
|
|
|
Povědomí budoucích pedagogů o problematice vývojové dysfázie
Malá, Michaela ; Horynová, Jana (vedoucí práce) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou vývojové dysfázie a zkoumá informovanost budoucích učitelů v dané oblasti. Práce je členěna na teoretickou a praktickou část, přičemž obě obsahují tři kapitoly. První kapitola teoretické části diplomové práce se zabývá základní terminologií a vymezením vývojové dysfázie. Dále popisuje její epidemiologii, etiopatogenezi, symptomatologii (řečovou a neřečovou) a klasifikaci. Druhá kapitola pojednává o jednotlivých komponentech diagnostiky specificky narušeného vývoje řeči. V rámci třetí kapitoly je charakterizována terapie vývojové dysfázie, prognóza, možnosti prevence a jsou rozebrány specifika vzdělávání jedince s touto poruchou. V prakticky koncipované části diplomové práce jsou prezentovány výsledky výzkumného šetření. Hlavním cílem bylo zjistit, jak jsou vysokoškolští studenti oboru učitelství pro mateřské školy, učitelství pro 1. stupeň základní školy a učitelství pro 2. stupeň základní školy v průběhu studia informováni v problematice vývojové dysfázie. Informace získané prostřednictvím dotazníku rozeslaného mezi studenty výše jmenovaných oborů jsou detailně analyzovány a zhodnoceny. Výsledná data jsou prezentována prostřednictvím jednotlivých grafů a tabulek. Je provedeno zhodnocení stanovených cílů a hypotéz. Dalším cílem praktické části diplomové práce...
|
|
|
Přístup prvostupňového učitele k dítěti s narušeným vývojem řeči
TRUHLÁŘOVÁ, Eliška
Diplomová práce se zabývá problematikou narušeného vývoje řeči (dále NVŘ) u žáků na prvním stupni ZŠ z pohledu učitele. Je rozdělená na část teoretickou a praktickou. Teoretická část nahlíží do problematiky NVŘ na základních školách. Zabývá se terminologií a NVŘ v širším slova smyslu. Soustředí se na vývojovou dysfázii u žáků, s nimiž se prvostupňový učitel při výuce dostává do styku. Praktická část je postavena na kvalitativních analýzách polostrukturovaných rozhovorů s učiteli prvního stupně základních škol a odborníkem z SPC. Nastiňuje, jak vypadá přístup prvostupňových učitelů v praxi, jaké jsou v této oblasti reálné možnosti. Na svém konci praktická část vypovídá, zda se pedagogická realita shoduje nebo rozchází s odbornými doporučeními a jak tedy ideálně přistupovat k dítěti s NVŘ na prvním stupni ZŠ.
|
|
|
Rodičovství v kontextu vývojové dysfázie - zkušenosti a prožívání rodičů v souvislosti s obtížemi dítěte
HABRDOVÁ, Kateřina
Disertační práce se zabývá psychosociálními vlivy vývojové dysfázie na život rodičů a potažmo rodiny dětí s vývojovou dysfázií, tj. na kvalitu jejich života. Teoretická část práce sestává ze šesti kapitol, ve kterých je představen současný pohled na poruchy vývoje řeči, jejich diagnostiku a terapii, podrobně je popsán systém péče o dítě s narušeným vývojem řeči (vývojovou dysfázií) v ČR a dále shrnuta problematika rodičovství v souvislosti s řečovým handicapem dítěte. Cílem empirické části bylo zmapovat zátěže, které vznikají v životě rodičů dětí s vývojovou dysfázií v důsledku obtíží dítěte, identifikovat oblasti života, ve kterých se projevují, charakterizovat efektivní poskytování podpory rodičům těchto dětí a popsat jejich důsledky na rodičovské kompetence, prožívání a zvládání. V praktické části byla využita kvalitativní metodologie. Výzkumný soubor tvořilo 25 rodičů (6 otců a 19 matek) ze 20 rodin, podmínkou zařazení do výzkumu byla odborně potvrzená vývojová dysfázie (resp. narušený vývoj řeči v předvýzkumu) alespoň u jednoho dítěte v rodině. Věk dětí se pohyboval mezi 3 a 13 lety, školní a předškolní děti byly zastoupeny přibližně rovnoměrně. S rodiči byly vedeny polostrukturované hloubkové rozhovory. Součástí výzkumu byl dotazník vlastní konstrukce charakterizující respondenta a mapující rodinné prostředí, dále někteří rodiče zpracovávali heslovitý zážitkový deník. Data získaná v rozhovorech byla s pomocí analýzy v programu atlas.ti zpracována a přetvořena do podoby zakotvené teorie. Výzkum ukázal na komplexnost zátěží vznikajících v důsledku vývojové dysfázie dítěte v životě rodiče a rodiny. Zátěž rodičů je ve většině aspektů srovnatelná se zátěží vznikající v důsledku těžších handicapů, její charakter se však dynamicky mění s věkem a vývojem stavu dítěte. V předškolním věku převažují zátěže související s řešením řečových obtíží dítěte a aspekty každodenní péče o dítě. Ve školním věku pak dominuje otázka školní úspěšnosti, socializace dítěte a rozvoje specifických poruch učení a chování. Dále výzkum ukázal na zásadní roli poskytování podpory těmto rodičům jako prevence selhávání péče o dítě s vývojovou dysfázií. Byly identifikovány 4 typy poskytování podpory podle odbornosti a osobního kontaktu poskytujícího s podporovaným. Jako intervenující proměnné se projevily odbornost a osvěta, individuální charakteristiky poskytujícího a systém, ve kterém k poskytování dochází. Jako hlavní charakteristiky poskytování efektivní podpory se ukázaly zaměření, časovost, dostupnost a komunikace. Důsledky poskytování podpory na rodičovské zvládání nasvědčují důležitosti kombinace různých typů využívané podpory a dynamiky kompetencí rodičů na jedné a poskytovatelů podpory na druhé straně. V rodičovských strategiích bylo pojmenováno 5 typů strategií podle aktivity rodiče a vlivu podpory.
|
|
|
Inkluze dítěte s mentálním postižením a vývojovou dysfázií v běžné mateřské škole
KISELICOVÁ, Gabriela
Tématem bakalářské práce je inkluze dítěte s mentálním postižením a vývojovou dysfázií v běžné mateřské škole. Jedná se o případovou studii jednoho konkrétního dítěte. Cílem bakalářské práce je popsat problematiku nástupu dítěte s mentálním postižením a vývojovou dysfázií a jeho začleňování do kolektivu v mateřské škole běžného typu. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část se zabývá charakteristikou pojmů, které se pojí s problematikou mentální retardace a narušené komunikační schopnosti, je vymezen pojem vývojová dysfázie, diagnostika těchto dětí, spolupráce se školskými poradenskými zařízeními, systém péče o tyto děti a legislativa spojená s inkluzí. V praktické části jsou popsány a prezentovány metody a výsledky kvalitativního výzkumného šetření, jako nejvhodnější typ výzkumu byla zvolena případová studie. Výzkumné šetření je realizováno metodou polostrukturovaného rozhovoru, pozorováním a analýzou dokumentů.
|
|
|
Možnosti rozvoje čtení s porozuměním u dětí s vývojovou dysfázií
Vopavová, Natálie ; Horynová, Jana (vedoucí práce) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Tématem diplomové práce jsou možnosti rozvoje čtení s porozuměním u dětí s vývojovou dysfázií. Pro účely této práce byly vytvořeny pracovní listy, prostřednictvím nichž bylo možné rozvoj oblasti realizovat. Diplomová práce je rozdělena do čtyř kapitol. Tři kapitoly představují teoretickou část, čtvrtá kapitola je empirická. V první teoretické kapitole jsou sepsány poznatky o vývojové dysfázii (příčiny vzniku, symptomatologie, diagnostika a terapie). Obdobně jsou v druhé kapitole popsány specifické poruchy učení. Třetí teoretická kapitola přibližuje problematiku rozvoje čtení s porozuměním. Zaměřena je na vývoj předčtenářské gramotnosti, možnosti výuky prvopočátečního čtení a psaní a na rozvoj funkční gramotnosti. Čtvrtá empirická část práce představuje kvalitativní výzkumné šetření, které bylo realizováno s využitím případových studií a polostrukturovaných rozhovorů s učiteli. V závěru praktické části byly shrnuty výsledky výzkumného šetření a představena doporučení pro práci s vytvořenými pracovními listy.
|
|
|
Výuka tělesné výchovy u žáků s vývojovou dysfázií
Cíglerová, Anna ; Horynová, Jana (vedoucí práce) ; Korandová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku výuky předmětu tělesná výchova u žáků s vývojovou dysfázií na českých základních školách. Práce je rozdělena na část teoretickou a část empirickou. Teoretická část se zaměřuje na terminologické vymezení vývojové dysfázie a její klasifikaci, shrnuje poznatky z oblasti etiologie, symptomatologie, diagnostiky a terapie. Následně práce vymezuje školní věk, starší školní věk a dále se zaměřuje na charakteristiku předmětu tělesná výchova. Empirická část práce se soustředí na výzkumné šetření, jehož hlavním cílem bylo získat informace o specifikách výuky tělesné výchovy u žáků s vývojovou dysfázií staršího školního věku na vybraných českých základních školách. Výzkumné šetření bylo realizováno metodou smíšeného výzkumu s užitím dotazníkového šetření s uzavřenými, polootevřenými a otevřenými otázkami. K analýze dat bylo užito metody popisné statistiky a pro zpracování dat získaných z polootevřených a otevřených otázek bylo užito metody kódování. Výzkumu se zúčastnilo 34 pedagogů. Mezi specifiky výuky tělesné výchovy respondenti uváděli obtíže žáků s vývojovou dysfázií se zapamatováním a porozuměním delším pokynům, zhoršenou koordinaci pohybů a zvýšenou unavitelnost. Do specifik dále patří hodnocení a motivace žáků či užívání dalších metod a postupů, dále...
|
|
|
Efektivní logopedické poradenství při terapii vývojové dysfázie a jeho využití napříč obory
Veverková, Eva ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Komorná, Marie (oponent)
Diplomová práce se zabývá alternativní a augmentativní komunikací u dospělých osob s kombinovaným postižením. Vymezuje teoretické základy zdravotního postižení, konkrétněji pak kombinovaného postižení. Dále popisuje komunikaci osob s kombinovaným postižením a vysvětluje pojmy jako komunikace, narušená komunikační schopnost nebo logopedická intervence u osob s kombinovaným postižením. Hlouběji se zaměřuje na alternativní a augmentativní komunikaci, kdy blíže popisuje její metody a systémy, diagnostická hlediska, nácvik používání nebo její výhody a nevýhody. Hlavním záměrem práce je popsat využívání alternativní a augmentativní komunikace v běžném životě dospělých osob s kombinovaným postižením, a to především v rámci všedních denních činností a také při možnosti vyjádření svých potřeb a pocitů. Výzkumné šetření probíhalo ve dvou fázích, v první fázi byly zpracovány případové studie dospělých osob s kombinovaným postižením a ve druhé fázi bylo realizováno zúčastněné pozorování a přímá práce s jednotlivými osobami. V závěru práce je charakterizován přínos alternativní a augmentativní komunikace u dospělých osob s kombinovaným postižením.
|
|
| |
host ::
RSS.