|
|
Architektura v Japonsku – vlivy, kontrasty, paralely
Strnadel, František ; Přibyl, Ondřej (oponent) ; Ondrík, Jozef (vedoucí práce)
Planeta T, jak už název napovídá je určitým smyšleným a imaginárním městem, či planetou. Název je odvozen od hlavního města Japonska – Tokia. Práce je na hranici fotky dokumentu z míst existujících, k vytvoření neexistujícího věděckofantastcikého výjevu. Tak jako je spousta jiných měst ve světe charaktericstická nějakým svým konkrétním způsobem, je Tokio město, které vyloženě vybízí k této sci-fi vizi města budoucnosti. Z práce se v průběhu tvorby mimo jiné stala rovněž studie na pomezí etnografického popisu a autoetnografické reflexe Tokia. Ta se mi formovala v podobě osobního deníku, kam jsem si zapisoval jak každodenni zážitky a architektonické poznámky, tak i poznámky z pozorování Japonců a jejich zvyků.
|
|
|
Folklorní podání o ruských samozvancích
Trebushkova, Liubov ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Janeček, Petr (oponent)
(česky): Bakalářská práce se z folkloristického hlediska věnuje ruskému samozvanectví. Zasazuje tuto problematiku také do širšího kontextu světových dějin. Posuzuje ruské samozvanectví jak z historického tak folkloristického hlediska. Folklorní materiál bude čerpán z centrálního Ruska, z Povolží a Uralu. V závěru se uplatní úvahy o mentalitách respektive společenských ideálech, utopiích a lidových modelech vůbec.
|
|
|
Niccolò Machiavelli a Tommaso Campanella
Šilarová, Veronika ; Pelán, Jiří (vedoucí práce) ; Žáčková, Magdalena (oponent)
Cílem této práce je analyzovat a následně pak konfrontovat myšlenky a názory Niccola Machiavelliho a Tommasa Campanelly, kteří oba patří mezi významné italské politické filozofy. Díla, která budou analyzována jsou Machiavelliho politický traktát Il Principe (Vladař) a Campanellův utopický traktát La città del sole (Sluneční stát). Tato práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola je krátkým úvodem, a je následována ústřední částí celé práce. Ve druhé kapitole je představen Niccolò Machiavelli, jeho život a dílo, stejně jako i analýza jeho pohledu na vybraná témata, kterými jsou: ideální panovník, etika a náboženství. Ve třetí kapitole je představen Tommaso Campanella, jeho život, dílo, a také analýza jeho názorů na zvolená témata. Poslední kapitola má shrnující charakter, konfrontuje Machiavelliho názory s těmi Campanellovými a poukazuje na odlišnosti a podobnosti mezi oběma autory.
|
|
|
Difference in Aldous Huxley's approach to the concept of dystopia in the 1930s and 1960s with references to his selected works
Hronová, Marie ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Topolovská, Tereza (oponent)
NÁZEV: The difference in Aldous Huxley's approach to the concept of dystopia in the 1930s and 1960s with references to his selected works AUTOR: Marie Hronová KATEDRA: Katedra anglického jazyka a literatury VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. Petr Chalupský, Ph.D. ABSTRAKT: Tato práce se zabývá přístupem Aldouse Huxleyho k dystopickému románu. Za tím účelem analyzuje jeho dvě díla, konkrétně Brave New World (1932) a Island (1962). Cílem teoretické části je poskytnout kontext k těmto dvěma dílům, a proto popisuje nejdůležitější společenské změny, které se objevily po první světové válce, a nadále se rozvíjely po druhé světové válce. Tato část se také zabývá rozvojem psychofarmakologie a jeho důsledky, neboť toto téma je důležité v obou rozebíraných dílech. Další kontext je dán popsáním základních myšlenek vybraných východních filosofií, které jsou stěžejní v jednom z Huxleyho románů. Praktická část pak analyzuje společnost vyobrazenou v díle Brave New World, s cílem určit znaky Huxleyho dystopického románu a vysvětlit jeho kritiku společnosti 30. let 20. století. Island je pak posuzován jako protějšek románu Brave New World, neboť obě díla se zabývají stejnými tématy, které nicméně popisují z různých perspektiv. Cílem této části je tedy analyzovat a porovnat principy obou vyobrazených společností a ukázat, jak Huxley...
|
|
|
Argirépolis - aspekty eseje a utopie
Šimková, Tereza ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (oponent)
Tato práce se zabývá interpretací esejistického díla Argirópolis spisovatele Dominga Faustina Sarmienta. Cílem práce je postihnout esejistické a utopické aspekty díla; vlastní interpretace, tj. čtení textu v kontextu, zapojuje Argirópolis do kontextu eseje a utopie tak, aby práce přesáhla dějinný rámec díla a postihla nadčasový rozměr Sarmientových myšlenek. První část práce je věnována žánru eseje, stručně se zaobírá vznikem a zdroji esejistického žánru v Evropě a Latinské Americe. V této části jsou vymezeny odlišnosti hispanoamerické esejistiky a předložena základní charakteristika eseje. Analýza esejistických aspektů Sarmientovy knihy se opírá o soubor vybraných vlastností eseje jako literárního žánru. V druhé části se práce zaměřuje na kontext utopie. V tomto kontextu jsou rozebírány příčiny vedoucí ke skutečnosti, že Sarmiento upřednostnil pro dílo s utopickými aspekty formu eseje před románem. Práce se zaměřuje na svébytnost latinskoamerického utopického myšlení a na analýzu vlastních utopických aspektů díla.
|
|
|
Utopia in the Works of Adalbert Stifter
Smetana, Jiří ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Weinberg, Manfred (oponent)
Jméno autora: Jiří Smetana Název diplomové práce: Utopie u Adalberta Stiftera Univerzita: Univerzita Karlova v Praze Fakulta: Filozofická fakulta Katedra: Ústav germánských studií Vedoucí diplomové práce: Doc. PhDr. Milan Tvrdík, CSc. Místo a termín vydání práce: Praha, březen 2011 Tématem této práce je utopie u Adalberta Stiftera. Cílem je nastínit její hlavní rysy a částečně popsat pohnutky, které k ní Stiftera dovedly. Práce popisuje umělecké, politické a sociální pozadí epochy biedermeieru a přibližuje Adalberta Stiftera jako jejího hlavního představitele v rakouské literatuře. Adalbert Stifter byl všeobecně nadaný, měl zálibu v přírodě a umění. Umění bylo jedním z jeho nejvěrnějších přátel. Stifterova biedermeierovská literární díla jsou originální a mají v jistém smyslu velkou hloubku. Téměř každý úsudek je v nich totiž rozumově podložen. Samolibost bychom v tomto smyslu v Stifterově pozdním díle hledali jen stěží. Toto je i názor rakouského spisovatele Petra Roseggera, který si proto více cení Adalberta Stiftera než Johanna Wolfganga von Goethe. Jak Rosegger pravdivě tvrdí, je velmi originální i Stifterův styl. Tato práce si všímá utopických rysů v některých ze Stifterových povídek a v jeho výchovném románu Pozdní léto. Stifterovu utopii jistě není možné zcela realizovat, jakkoli si to autor...
|
|
|
Vliv evropské tradice na kulturu Hispánské Ameriky v esejích A. Reyese a P. Henríqueze Ureñi
Lukešová, Alice ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (oponent)
Diplomová práce se soustředí na téma proměny evropské tradice na půdě mnohokulturní Hispanoameriky, jak je reflektována v esejích Alfonse Reyese a Pedra Herníqueze Ureñi. První část je věnována teorii eseje a dále utopii jako způsobu myšlení, nikoliv literárnímu žánru. Podává základní přehled o životě autorů a jejich spolupráci ve spolku Ateneo de la Juventud. Druhá část se zabývá vybranými esejemi, přičemž jednotlivá témata rozčleňuje do tří okruhů. První okruh se věnuje specifickému způsobu kolonizace španělské Ameriky a postoji, jejž nově vzniklé státy k tomuto dědictví zaujaly. Druhý okruh si všímá propojení kultury hispanoamerických zemí s evropskou tradicí; vlivu, proměny a nových forem, jež evropská kultura nabývá v Hispánské Americe; zabývá se otázkou vztahu k evropskému kulturnímu dědictví (napodobovat či tvořit?); vytvářením osobité kultury; universalismem a syntézou kultur. Třetí okruh je směřován do budoucnosti. Vyzdvihuje význam kultury, v jejímž rámci je pociťována největší sounáležitost mezi jednotlivými zeměmi a potřebu obnovení humanitních oborů ve školství. Závěr práce prokazuje vyspělost americké kultury, jež není pouhým imitátorem kultury evropské, ale západní civilizaci obohacuje novými originálními prvky. Svou budoucnost chce Amerika dále stavět na utopii, ne však již jen v...
|
|
|
"The wealth of nothingness" - On the (im)possibility of metaphysics in Adorno and Beckett
Schenk, Jan David ; Hartung, Gerald (vedoucí práce) ; Sepp, Hans Rainer (oponent)
German abstract: "Die Fülle des Nichts - Zur (Un)möglichkeit der Metaphysik bei Adorno und Beckett": Gegenstand dieser Arbeit ist die Rezeption Samuel Becketts durch Theodor W. Adorno und ihre Einbettung in dessen Philosophie. Ausgehend von einer Interpretation von Adornos Behandlung des Problems der Zeitlichkeit wird gezeigt, dass für Adorno Becketts Werk sowohl das Ende der Zeit in einer schlechten Unendlichkeit markiert und zugleich den Umschlag in eine erfüllte Zeit vorbereitet. Als Eröffnung einer quasi-utopischen Zeitlichkeit wird argumentiert, dass die Auseinandersetzung mit Beckett für Adorno soviel darstellt wie die Rettung der Möglichkeit der Metaphysik und der Kritischen Theorie durch ihre Unmöglichkeit hindurch, die sich in der Semantik von Gabe, Versprechen und Dank bewegt. Keywords: Dialektik, Zeitlichkeit, Metaphysik, Gabe, Utopie
|
|
|
Argirópolis - aspekty eseje a utopie
Šimková, Tereza ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (oponent)
Tato práce se zabývá interpretací esejistického díla Argiropolis spisovatele Dominga Faustina Sarmienta. Cílem práce je postihnout esejistické a utopické aspekty díla; vlastní interpretace, tj. čtení textu v kontextu, zapojuje Argiropolis do kontextu eseje a utopie tak, aby práce přesáhla dějinný rámec díla a postihla nadčasový rozměr Sarmientových myšlenek. První část práce je věnována žánru eseje, stručně se zaobírá vznikem a zdroji esejistického žánru v Evropě a Latinské Americe. V této části jsou vymezeny odlišnosti hispanoamerické esejistiky a předložena základní charakteristika eseje. Analýza esejistických aspektů Sarmientovy knihy se opírá o soubor vybraných vlastností eseje jako literárního žánru. V druhé části se práce zaměřuje na kontext utopie. V tomto kontextu jsou rozebírány příčiny vedoucí ke skutečnosti, že Sarmiento upřednostnil pro dílo s utopickými aspekty formu eseje před románem. Práce se zaměřuje na svébytnost latinskoamerického utopického myšlení a na analýzu vlastních utopických aspektů díla. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vliv evropské tradice na kulturu Hispánské Ameriky v esejích A. Reyese a P. Henríqueze Ureñi
Lukešová, Alice ; Poláková, Dora (oponent) ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (oponent)
Diplomová práce se soustředí na téma proměny evropské tradice na půdě mnohokulturní Hispanoameriky, jak je reflektována v esejích Alfonse Reyese a Pedra Herníqueze Ureñi. První část je věnována teorii eseje a dále utopii jako způsobu myšlení, nikoliv literárnímu žánru. Podává základní přehled o životě autorů a jejich spolupráci ve spolku Ateneo de la Juventud. Druhá část se zabývá vybranými esejemi, přičemž jednotlivá témata rozčleňuje do tří okruhů. První okruh se věnuje specifickému způsobu kolonizace španělské Ameriky a postoji, jejž nově vzniklé státy k tomuto dědictví zaujaly. Druhý okruh si všímá propojení kultury hispanoamerických zemí s evropskou tradicí; vlivu, proměny a nových forem, jež evropská kultura nabývá v Hispánské Americe; zabývá se otázkou vztahu k evropskému kulturnímu dědictví (napodobovat či tvořit?); vytvářením osobité kultury; universalismem a syntézou kultur. Třetí okruh je směřován do budoucnosti. Vyzdvihuje význam kultury, v jejímž rámci je pociťována největší sounáležitost mezi jednotlivými zeměmi a potřebu obnovení humanitních oborů ve školství. Závěr práce prokazuje vyspělost americké kultury, jež není pouhým imitátorem kultury evropské, ale západní civilizaci obohacuje novými originálními prvky. Svou budoucnost chce Amerika dále stavět na utopii, ne však již jen v...
|
host ::
RSS.