|
|
Local people and national parks: Šumava and Pelister in comparative perspective
Petrova, Saška ; Čihař, Martin (vedoucí práce) ; Těšitel, Jan (oponent) ; Cudlínová, Eva (oponent)
Percepce a postoje místních obyvatel k národním parkům se stále měnily a preformovaly od doby prohlášení prvního národního parku Yellowstone. Správy mnoha národních parků se musejí každodenně vyrovnávat s výzvou jak zabezpečit účinnou ochranu přírody s nedostatečnými finančními a lidskými zdroji. Tato situace jasně ukazuje, že zapojení místních obyvatel do managementu parků je nutnost. Navíc determinace hlavních faktorů způsobujících změny v postojích a percepcích místních obyvatelů se stává prioritní aktivitou k tvorbě a realizaci managmentových strategií v národních parcích. Chování a postoje místních obyvatel v určité oblasti by mohla být ovlivněna jednak jejím stupněm vázanosti nebo také senzibilitou. Vazby lidé-prostor jsou definovány jako: prostorová vázanost, prostorová senzibilita a topofilia. V této studii byl použit termín prostorová vázanost. Tento výzkum zkoumá percepce a postoje místních obyvatel k ochraně přírody a místnímu rozvoji ve dvou národních parcích: Národní park Pelister v Makedonii a Národní park Šumava v České Republice. Analýza stupně důležitosti vázanosti místních obyvatel na park ve vytváření jejich percepcí a postojů je také částí výzkumu. Tato studie navazuje a doplňuje výzkům realizován v Národním parku Šumava v roku 2003 a na výzkum realizován v roku 2006 v Národním...
|
|
|
Udržitelný turismus a rezidentský management v centrální části KRNAP
Brožková, Hana ; Jelínková, Jindřiška (oponent) ; Čihař, Martin (vedoucí práce)
Klíčová slova: udržitelný turismus, chráněná území, management, monitoring, Krkonošský národní park, místní obyvatelé, Špindlerův Mlýn Cestovní ruch nabízí všem svým účastníkům různorodé služby. Neustále zvyšující se touha po poznávání nových krajin, kultur, vzdělávání a ekonomickém zisku představuje tlak na sociální a environmentální prostředí, který se výrazněji projevuje ve zvláště chráněných územích (ZCHÚ). Státní i soukromá sféra se proto snaží usměrnit návštěvnický tok udržitelným managementem, pro který je hlavní cíl podpora a koordinace všech zúčastněných a zájmových skupin turismu. Návštěvnické monitoringy, jako nezbytné nástroje managementu v ZCHÚ, vedou k řešení konfliktů a snížení dopadů na přírodu i společnost. Univerzita Karlova v Praze byla první institucí v České republice, která se pravidelnými návštěvnickými průzkumy v ZCHÚ začala systematicky zabývat. Práce sleduje a porovnává názory obyvatel krkonošského rekreačního střediska Špindlerův Mlýn (ŠM) v roce 1999, 2004 a 2009. V roce 2009 uváděli respondenti ŠM rozvoj výstavby jako nejčastější ekologický problém, který způsobuje kromě změny krajinného rázu také změny v sociální a ekonomické sféře obce. Navzdory tomuto vnímání převažovaly kladné postoje sledované skupiny respondentů v ŠM na vývoj ŽP Krkonoš. Jako nástroje výzkumů...
|
|
|
Udržitelný turismus a ochrana přírody v NP se zaměřením na NP Šumava
Fiedlerová, Jana ; Görner, Tomáš (oponent) ; Čihař, Martin (vedoucí práce)
Kompilační část bakalářské práce se zaměřuje na udržitelný rozvoj a turismus. Nedílnou součástí je management ochrany přírody se zaměřením na NP Šumava. Pozornost je upřena na zhodnocení vlivů turismu na životní prostředí, zvláštní kapitola je věnována zimní turistické sezóně v horských oblastech. Experimentální část se zabývá vlastním monitoringem turismu v NP Šumava, ke kterému byla použita metoda dotazníkového šetření. Důraz byl kladen na zimní sportovní turismus. Výsledky výzkumu jsou srovnány s letními průzkumy, mezi nová zjištění patří např. relativní nárůst automobilové dopravy o 5 %, nedostatek parkovacích míst a některé rozdílné názory a postoje zimních a letních návštěvníků. Na základě výsledků jsou navrhována příslušná managementová opatření.
|
|
|
Geocaching pohledem trvale udržitelného rozvoje
Dolejšková, Adéla ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Hušek, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá vztahem geocachingu a trvale udržitelného rozvoje, který zkoumá na základě přístupu kačerů k vytváření keší a na základě stavu keší v různých oblastech. Přístup kačerů k vytváření keší testuje pomocí polostrukturovaných rozhovorů analyzovaných metodou zakotvené teorie a dále pomocí analýzy internetových podkladů. Stav keší v různých oblastech zjišťuje pomocí analýzy mapových podkladů. Výsledky ukazují, že vztah geocachingu a trvale udržitelného rozvoje je spíše pozitivní. Mezi silné stránky hry patří pozitivní vliv na uchovávání a posun paměti míst, zvyšování atraktivity míst a částečně environmentální vzdělávání. Praktický přínos má práce např. pro správy zvláště chráněných území, příslušníky veřejné správy či tvůrce destinačního managementu oblastí. Vědecký přínos práce spočívá ve zmapování této oblasti a ve vytvoření základu pro další výzkum. Klíčová slova: geocaching, "trvale" udržitelný rozvoj, udržitelný turismus, destinační management, environmentální vzdělávání. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Biosférická rezervace Šumava jako nástroj trvale udržitelného rozvoje území
Silovská, Hana ; Macháček, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lisa, Aleš (oponent)
Ochrana přírody a velkoplošných územních celků je aktuálním, často diskutovaným a citlivým tématem dnešní doby. Tato diplomová práce, zaměřená na biosférickou rezervaci Šumava (dále BR Šumava), má za úkol vysvětlit tyto problémy: Jaké jsou hlavní přínosy BR Šumava ve vztahu k hlavním aktérům území (státní správa, samospráva, občané, podnikatelé)? Jaký potenciál přináší BR Šumava pro rozvoj podnikatelských a dalších rozvojových aktivit? Může být socioekonomický rozvoj území v souladu s principy ochrany přírody a trvale udržitelného rozvoje (dále TUR)? V první části práce se věnuji problematice biosférických rezervací nejprve obecně, na úrovni mezinárodní (program Man and the Biosphere, světové BR), poté na úrovni České Republiky (BR v ČR, srovnání). V další části se již soustředím na BR Šumava, kde analyzuji toto území z hlediska geografického, ochrany přírodního prostředí, historického a socioekonomického hlediska. Praktická část má přinést poznatky o smýšlení, postojích a očekáváních klíčových aktérů v území. Rovněž bude hledán optimální model fungování BR a její možné role v území. V závěru se snažím podat shrnutí všech získaných poznatků a nastínit možná řešení, doporučení do budoucnosti BR Šumava. Jaké aktivity je vhodné a přínosné podporovat, tak aby se území rozvíjelo socioekonomicky za současného respektování a přijmutí principů ochrany přírody a TUR.
|
|
|
Cestovní ruch jako faktor rozvoje Krkonoš
Nedomlelová, Lucie ; Macháček, Jaroslav (vedoucí práce) ; Jirout, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá cestovním ruchem a jeho vlivem na regionální rozvoj turistického regionu Krkonoše. Analyzuje poptávku a nabídku cestovního ruchu, na jejichž základě navrhuje možnosti dalšího rozvoje. Důležitou součástí jsou též aktivity a projekty regionu a hlavně rozvíjení udržitelného turismu v Krkonoších, aby byly zachovány původní hodnoty přírodního bohatství.
|
host ::
RSS.