|
|
Genotype influence on development of infections caused by Trypanosomatidae in mouse
Šíma, Matyáš
Parazitičtí prvoci rodu Trypanosoma a Leishmania jsou členi čeledi Trypanosomatidae. V naší práci jsme na myším modelu zkoumali vliv genotypu na infekce způsobené těmito parazity. Tato onemocnění jsou na genetické úrovni řízena lokusy kvantitativních vlastností (QTL), kdy výsledný fenotyp je řízen množinou genů s malým individuálním účinkem. Jako myší model pro mapování QTL, které kontrolují tyto infekce, jsme použili rekombinantní kongenní kmeny (RCS). Každý RCS nese jedinečnou kombinaci 12,5% genomu rodičovského kmene dárce na genetickém pozadí druhého rodičovského kmene. Pro mapování QTL kontrolujících infekce Trypanosoma brucei brucei (T. b. brucei) a Leishmania tropica (L. tropica) a infiltraci eosinofilů do inguinálních uzlin po infekci Leishmania major (L. major) jsme použili RCS z řady CcS/Dem, kde STS je kmen dárce a BALB/cHeA je kmen genetického pozadí. Nejprve bylo nutné najít pro mapování vhodné modelové kmeny. Ve všech třech studiích jsme zvolili RCS, který překročil rozsah monitorovaných parametrů fenotypu ve srovnání s jinými testovanými RCS i rodičovskými kmeny. Myši RCS CcS-11 vykazovaly kratší přežití po infekci T. b. brucei a myši kmene CcS-9 vykazovaly vyšší infiltraci eosinofilů po infekci L. major. Pro analýzu genetické kontroly vnímavosti k L. tropica jsme vybrali samice kmene CcS-16,...
|
|
|
Výskyt a diverzita trypanosom obojživelníků
Poloprutská, Klára ; Votýpka, Jan (vedoucí práce) ; Brzoňová, Jana (oponent)
Rod Trypanosoma představuje známé bičíkovce z řádu Trypanosomatida a třídy Kinetoplastea, který zahrnuje přes 500 popsaných druhů parazitujících u všech tříd obratlovců. Nejznámějšími a ekonomicky i medicínsky nejvýznamnějšími jsou však savčí trypanosomy, speciálně lidské, které způsobují závažná onemocnění ve světě: spavou nemoc v Africe a Chagasovu chorobu v Latinské Americe. Trypanosomy lze však nalézt také v krvi ptáků, plazů, ryb a obojživelníků. A právě na trypanosomy obojživelníků, jejichž diverzita je překvapivě veliká, je zaměřena tato práce. Mnoho studií se však zaměřuje pouze na morfologický popis, který nemusí být vždy spolehlivý k určení druhu, a tím mohou být zkresleny informace např. o životním cyklu, prevalenci jednotlivých druhů nebo hostitelské specifitě. Tato práce poukazuje na některé nejasnosti, ale i na spolehlivější experimentální nebo v některých případech i molekulární důkazy zabývající se jednotlivými aspekty života trypanosom obojživelníků. Shrnuje také zástupce vodních i terestrických bezobratlých vektorů, z nichž jsou za dominantní považovány pijavice, přenášející trypanosomy ve vodním prostředí. Dále jsou pak známy některé druhy flebotomů, komárů a rodu Corethrella, kteří představují přenašeče terestrické. Klíčová slova: Trypanosoma, obojživelníci, žáby, diverzita,...
|
|
|
Genotype influence on development of infections caused by Trypanosomatidae in mouse
Šíma, Matyáš
Parazitičtí prvoci rodu Trypanosoma a Leishmania jsou členi čeledi Trypanosomatidae. V naší práci jsme na myším modelu zkoumali vliv genotypu na infekce způsobené těmito parazity. Tato onemocnění jsou na genetické úrovni řízena lokusy kvantitativních vlastností (QTL), kdy výsledný fenotyp je řízen množinou genů s malým individuálním účinkem. Jako myší model pro mapování QTL, které kontrolují tyto infekce, jsme použili rekombinantní kongenní kmeny (RCS). Každý RCS nese jedinečnou kombinaci 12,5% genomu rodičovského kmene dárce na genetickém pozadí druhého rodičovského kmene. Pro mapování QTL kontrolujících infekce Trypanosoma brucei brucei (T. b. brucei) a Leishmania tropica (L. tropica) a infiltraci eosinofilů do inguinálních uzlin po infekci Leishmania major (L. major) jsme použili RCS z řady CcS/Dem, kde STS je kmen dárce a BALB/cHeA je kmen genetického pozadí. Nejprve bylo nutné najít pro mapování vhodné modelové kmeny. Ve všech třech studiích jsme zvolili RCS, který překročil rozsah monitorovaných parametrů fenotypu ve srovnání s jinými testovanými RCS i rodičovskými kmeny. Myši RCS CcS-11 vykazovaly kratší přežití po infekci T. b. brucei a myši kmene CcS-9 vykazovaly vyšší infiltraci eosinofilů po infekci L. major. Pro analýzu genetické kontroly vnímavosti k L. tropica jsme vybrali samice kmene CcS-16,...
|
|
|
The Diverged Trypanosome MICOS Complex as a Hub for Mitochondrial Cristae Shaping and Protein Import
HELLER, Jiří
This work deals with MICOS, which stands for mitochondrial contact site and cristae organization system. Until now this multiprotein complex has been analyzed experimentally only in yeast and mammals, who belong to the supergroup Opisthokonta. Our study was done on the parasitic protist T. brucei, a member of the another supergroup called Excavata, which is very diverged from opisthokonts.Thus, it is the very first study done outside of Opisthokonta. This could be very useful in the future for a comparative analysis approach. Our results show that the MICOS complex in T. brucei is composed of 9 subunits, most of which are essential for normal growth. It is required for the maintenance of discoidal cristae that typify excavates such as kinetoplastids and euglenids and mediating the mitochondrial outer and inner membranes contacts. In addition, we discovered that the mitochondrial contact site and cristae organization system may participate in the intermembrane space protein import and help in the oxydative phosphorylation complex formation. It seems that this interesting complex is involved in even more cellular processes.
|
|
|
Genotype influence on development of infections caused by Trypanosomatidae in mouse
Šíma, Matyáš ; Lipoldová, Marie (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent) ; Kolářová, Iva (oponent)
Parazitičtí prvoci rodu Trypanosoma a Leishmania jsou členi čeledi Trypanosomatidae. V naší práci jsme na myším modelu zkoumali vliv genotypu na infekce způsobené těmito parazity. Tato onemocnění jsou na genetické úrovni řízena lokusy kvantitativních vlastností (QTL), kdy výsledný fenotyp je řízen množinou genů s malým individuálním účinkem. Jako myší model pro mapování QTL, které kontrolují tyto infekce, jsme použili rekombinantní kongenní kmeny (RCS). Každý RCS nese jedinečnou kombinaci 12,5% genomu rodičovského kmene dárce na genetickém pozadí druhého rodičovského kmene. Pro mapování QTL kontrolujících infekce Trypanosoma brucei brucei (T. b. brucei) a Leishmania tropica (L. tropica) a infiltraci eosinofilů do inguinálních uzlin po infekci Leishmania major (L. major) jsme použili RCS z řady CcS/Dem, kde STS je kmen dárce a BALB/cHeA je kmen genetického pozadí. Nejprve bylo nutné najít pro mapování vhodné modelové kmeny. Ve všech třech studiích jsme zvolili RCS, který překročil rozsah monitorovaných parametrů fenotypu ve srovnání s jinými testovanými RCS i rodičovskými kmeny. Myši RCS CcS-11 vykazovaly kratší přežití po infekci T. b. brucei a myši kmene CcS-9 vykazovaly vyšší infiltraci eosinofilů po infekci L. major. Pro analýzu genetické kontroly vnímavosti k L. tropica jsme vybrali samice kmene CcS-16,...
|
|
|
Trypanosomy u kopytníků se zaměřením na Evropu
Brotánková, Anna ; Rádrová, Jana (vedoucí práce) ; Dvořák, Vít (oponent)
Trypanosomy jsou významní parazité, kteří mohou působit závažná onemocnění lidí a ztráty v chovech hospodářských zvířat. V Evropě se u kopytníků vyskytují zástupci ze dvou podrodů. Bičíkovci podrodu Trypanozoon, Trypanosoma evansi a T. equiperdum, způsobují závažná onemocnění svých hostitelů, která mohou končit až smrtí. Z druhého podrodu Megatrypanum byly u evropských kopytníků zaznamenány druhy Trypanosoma theileri, T. cervi, T. stefanskii, T. melophagium a T. theodori. Na rozdíl od Trypanosoma evansi a T. equiperdum, které se v Evropě vyskytují v současnosti spíše sporadicky, zejména Trypanosoma theileri a T. cervi jsou druhy poměrně běžně rozšířené. Zástupci z podrodu Megatrypanum jsou méně veterinárně a ekonomicky významné, ve většině případů nejsou patogenní a nezpůsobují žádné klinické příznaky. V práci jsou shrnuty dostupné informace o morfologii, fylogenezi, přenašečích, patologii a záznamy o výskytu těchto trypanosom na území Evropy.
|
|
|
Metody RNAi a CRISPR a jejich využití pro genetické manipulace parazitických protist
Kaiserová, Veronika ; Votýpka, Jan (vedoucí práce) ; Stojanovová, Darja (oponent)
RNA interference slouží jako obranný mechanismus, pomocí něhož se organismy brání proti cizorodým nukleovým kyselinám. RNAi negativně ovlivňuje translaci vazbou malých nekódujících molekul RNA ke komplementárnímu úseku mRNA, která je následně degradována. Novinkou v oblasti genového inženýrství je metoda CRISPR, která spočívá v modulaci genové exprese tvorbou dvouvláknových zlomů v cílové sekvenci DNA pomocí ribonukleoproteinového komplexu složeného z prokaryotické endonukleázy Cas9 a sgRNA. Obě zmíněné metody jsou použitelné pro funkční analýzu proteinů a charakterizaci metabolických drah u studovaných organismů. Tato práce shrnuje dosavadní poznatky o metodách RNAi a CRISPR a o jejich využití k editaci genomů parazitických protist.
|
|
|
Přichytávání trypanosomatid v hmyzím přenašeči.
Tichá, Lucie ; Myšková, Jitka (vedoucí práce) ; Leštinová, Tereza (oponent)
Abstarkt Trypanosomatida je řád parazitických prvoků, jehož zástupci jsou známí především pro svůj lékařský či hospodářský význam. Rody Leishmania, Trypanosoma, Endotrypanum a Phytomonas využívají dvouhostitelský způsob života. Část jejich životního cyklu tedy probíhá v hmyzím přenašeči, kde také dochází k přichycení parazitů, a to pomocí bičíků. Suprapylární leishmanie se liší v přichycení v závislosti na tom, jakého vektora využívají pro svůj přenos. Ve specifickém vektorovi je přichycení závislé na lipofosfoglykanu (LPG), zatímco v permisivním je interakce založena na jiném mechanismu (LPG nezávislý). Přichycení Trypanosomy cruzi v zadní části trávicího traktu ploštice se zdá být nezbytné pro metacyklogenezi. Podobnou strategii využívá i Trypanosoma brucei, u které ale dochází k přichycení ve slinných žlázách. Rody Endotrypanum a Phytomonas nejsou medicínsky významnými patogeny a o jejich životním cyklu mnoho nevíme. Endotrypanum se vyvíjí v trávicím traktu flebotomů stejně jako leishmanie, a proto by i mechanismus přichycení mohl být podobný. Phytomonas se zase vyvíjí ve slinných žlázách ploštic, což naznačuje podobnost s T. brucei. Na základě sesbíraných dat lze obecně shrnout, že je mechanismus přichycení u trypanosomatid založen na interakci proteinu (pravděpodobně lektinového typu) se sacharidy...
|
|
|
Komáři jako hostitelé a přenašeči prvoků se zaměřením na ptáky
Fialová, Magdaléna ; Svobodová, Milena (vedoucí práce) ; Munclinger, Pavel (oponent)
Komáři patří k významným zástupcům hmyzu, kterým je věnována pozornost zejména z důvodu schopnosti přenosu patogenů (viry, bakterie, prvoci, červi) v mnoha případech způsobujících závažná onemocnění. Hostiteli těchto patogenů jsou nejrůznější živočichové včetně ptáků. V této práci jsem se zaměřila na prvoky přenášené komárem na ptáky, jimiž jsou Plasmodium a Trypanosoma. V případě trypanosom je komár jedním z více možných přenašečů a do dnešní doby jsou pojmenovány dvě trypanosomy, které na ptáky přenáší, konkrétně Trypanosoma culicavium a Trypanosoma thomasbancrofti. V případě rodu Plasmodium je komár jediným přenašečem a výčet druhů parazitů rodu Plasmodium, které na ptáky přenáší je mnohem bohatší. Klíčová slova: přenašeč, komár, hostitel, pták, Trypanosoma, Plasmodium, infekce
|
|
|
Biogeneze a funkce peroxisomů se zaměřením na parazitické prvoky
Kočířová, Eliška ; Hrdý, Ivan (vedoucí práce) ; Novák, Lukáš (oponent)
Peroxisomy jsou eukaryoryotické buněčné organely oválného tvaru obalené jednoduchou membránou. Peroxisomy neobsahují DNA ani ribosomy a všechny peroxisomální proteiny jsou kódovány v jádře. Peroxisomální proteiny jsou do peroxisomů importovány posttranslačně pomocí skupiny peroxisomálních biogenetických faktorů zvaných peroxiny. Mezi nejčastější peroxisomální funkce patří beta-oxidace mastných kyselin, detoxifikace reaktivních forem kyslíku, metabolismus purinů a syntéza éterových lipidů. Některé specializované funkce nalézáme v odvozených peroxisomech - glykosomech, glyoxysomech a Woroninových tělískách. Do glykosomů vyskytujících se u skupiny Kinetoplastida je lokalizována podstatná část glykolýzy, Woroninova tělíska nacházející se u vláknitých hub mají mechanickou funkci a v rostlinných glyoxysomech probíhá glyoxylátový cyklus. Dříve se peroxisomy spolu s glyoxysomy a glykosomy označovaly názvem mikrotělíska. Klíčová slova: peroxisom, Pex proteiny, glykosom, Trypanosoma, Leishmania
|
host ::
RSS.