Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 68 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Péče o travní porosty v rámci soustavy Natura 2000
Výletová, Lenka
Práce popisuje historii, význam i charakteristiku travních porostů v rámci soustavy Natura 2000. Za travní porosty jsou považovány nejenom pastviny, ale také souvislé porosty s převahou travin určených ke krmným účelům a technickému využití, které plní funkci produkční a mimoprodukční. Pasoucí se dobytek je neodmyslitelným prvkem chráněných lokalit. Konkrétní pozornost je v práci zaměřena na soustavu Natura 2000, jejímu vzniku, směrnicím a popisu cílů. Kapitoly se zaměřují na péči o travní porosty v rámci soustavy Natura 2000, likvidaci a popis invazních druhů. Popsány jsou vybrané evropsky významných lokality na Hodonínsku. Pozornost je věnována geologické, pedologické a botanické charakteristice lokalit, zejména ohroženým a významným druhům dané oblasti. Opomenuta není doporučená péče o vybrané lokality, která zahrnuje zejména pravidelné sečení a likvidaci invazních druhů.
Vliv pratotechniky na druhovou diverzitu a kvalitu polopřirozeného travního porostu
Vaňorková, Veronika
Na našem území tvoří travní porosty významnou část (22 %) zemědělského půdního fondu. Travní porosty plní především produkční funkce a také mimoprodukční. Mají široké rozpětí rozšíření a právě díky tomu jsou povaţovány za jeden z nejbohatších zdrojů diverzity. S druhovou rozmanitostí se pojí řada mimoprodukčních funkcí, jako například protierozní nebo estetická funkce. Pro udrţení travních porostů je nezbytná pratotechnika, která spočívá především v sečení a hnojení. Cílem této diplomové práce bylo posouzení vlivu intenzity hnojení (nehnojeno, PK, N90+PK a N180+PK) a rozdílné intenzity vyuţívání (dvousečný a třísečný porost) na druhovou diverzitu a kvalitu polopřirozeného travního porostu na pokusné ploše Kameničky v letech 2016 a 2017. Na podíl agrobotanických skupin měla vliv především intenzita hnojení. Podíl trav se zvyšoval s vyšší intenzitou hnojení, naopak u ostatních bylin podíl klesal. Na zastoupení jetelovin mělo kladný vliv PK hnojení. Vyšší počet sečí se jevil jako pozitivní pro jeteloviny a ostatní byliny. Počet druhů byl nejvyšší (P < 0,05) na variantě nehnojené a variantě PK. To se shoduje i s indexem diverzity, který vykazoval nejvyšší (P < 0,05) hodnoty také na těchto variantách. Třísečné vyuţití se jevilo jako pozitivní pro vyšší hodnoty indexů diverzity. Ekvitabilita dosahovala nejvyšších hodnot na variantách N90+PK, kde byly vyrovnanější porosty. Produkce sušiny píce a kvalita travního porostu se zvyšovala spolu s intenzitou hnojení. Vyšší intenzita vyuţívání se jevila jako pozitivní dopad na průměrnou produkci sušiny píce.
Porovnání procesů výroby kukuřičné siláže a siláže ze zavadlé píce
Látal, Vojtěch
Cílem bakalářské práce bylo charakterizovat biochemické procesy a zhodnotit kvalitu kukuřičných siláží a siláží ze zavadlé píce. V literárním přehledu jsou rozebrány faktory ovlivňující kvalitu a zdravotní bezpečnost kukuřičných siláží a siláží ze zavadlé píce. Práce ukazuje na nutnost dodržet správný technologický postup, aby byla získána siláž s vysokým obsahem živin a bez přirozených škodlivých látek. Provedeno bylo zhodnocení nákladů na výrobu kukuřičných siláží, siláží z vojtěšky a trvalých travních porostů. Z provedeného hodnocení vyplývá, že výroba kukuřičných siláží je levnější než výroba siláží z travních porostů. Vysokou produkci píce, kvalitu a zdravotní bezpečnost píce podmiňuje správný výběr kukuřičného hybridu či odrůdy vojtěšky seté v souladu s danými půdně-klimatickými podmínkami.
Změny obsahu organického uhlíku a dusíku v půdě při obnovách travních porostů
Kadłubiec, Szymon
Za uplynulých 30 let došlo k velké změně celkové výměry trvalých travních porostů. Od roku 1990 se zvýšila výměra trvalých travních porostů o 20 % na současných 1003 tis. ha. Současně došlo ke snížení stavu skotu a ovcí. I přes snížení stavů hospodářských zvířat je třeba zajistit vysokou kvalitu a výnosy píce travních porostů pro zajištění rentability hospodaření. Proto zemědělci často přistupují k obnově. Nejúčinnějším způsobem je radikální obnova orbou. Tato metoda je ale spojena s řadou rizik pro životní prostředí. V této práci byl zkoumán vliv radikální obnovy travního porostu orbou na změny obsahu organického uhlíku, celkového dusíku a poměr C:N v půdě. Polní experiment byl založen na dvou lokalitách na pozemcích Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem a také na dvou lokalitách v Oldřichovicích u Třince. V Kladrubech byly odebírány vzorky souběžně na obnovených a původních porostech, kdežto v Oldřichovicích byly odebírány vzorky pouze na obnovených porostech. Největší ztráty organického uhlíku (Cox) a celkového dusíku (Nt) byly zaznamenány v Kladrubech n.L. na písčité půdě původního porostu za období jaro 2016 až podzim 2017. Ve vrstvě půdy 0-30 cm se zde snížila zásoba Cox v půdě o 58,2 t∙ha-1, zásoba Nt v půdě se nezměnila. Na stejné lokalitě a ve stejném období se na obnoveném porostu ve vrstvě půdy 0-30 cm snížila zásoba Cox o 35,3 t∙ha-1 a zásoba Nt o 0,1 t∙ha-1. Na jílovitohlinité půdě v Kladrubech n.L.. za období jaro 2017 až podzim 2017 došlo k poklesu 27,6 t∙ha-1 Cox a 1,4 t∙ha-1 Nt ve vrstvě půdy 0-30 cm na obnoveném porostu. Na původním porostu se obsah Cox snížil o 16,3 t∙ha-1 a Nt o 0,4 t∙ha-1. Na lokalitě Oldřichovice nad domem se za období podzim 2016 až jaro 2018 snížila zásoba Cox v půdě po orbě ve vrstvě 0-30 cm o 7 t∙ha-1 a zvýšila se zásoba Nt o 0,9 t∙ha-1. Na lokalitě Oldřichovice pod kopcem se za stejné období a ve stejné vrstvě půdy snížila zásoba Cox o 39,2 t∙ha-1 a obsah Nt se snížil o 1,5 t∙ha-1. Z hlediska hloubky půdy byly zaznamenány průkazně největší obsahy organického uhlíku a celkového dusíku ve svrchní vrstvě půdy 0-10 cm. Poměr C:N v obnovených a původních porostech nebyl statisticky odlišný. Současně došlo po obnově v této vrstvě půdy k největším ztrátám Cox a Nt.
Vliv popínavých leguminóz na výskyt hodnotných a plevelných druhů v trvalých travních porostech.
HRAŠE, David
Trvalé travní porosty jsou soubory jetelovin, bylin a trav. Představují důležitou složku rostlinné části biosféry. Zajišťují řadu produkčních a mimoprodukčních funkcí. V travních porostech jsou popínavé jeteloviny cennými druhy. Podílejí se na vyšší kvalitě čerstvé hmoty i sena. Cílem diplomové práce je posouzení vlivu popínavých jetelovin na přítomnost a pokryvnost dalších druhů vyšších rostlin v travních porostech, výšku a produktivitu porostů ve vybraných lokalitách v okresu Prachatice v roce 2017. Výskyt jetelovin (popínavých a nepopínavých) má významný vliv na ostatní druhy v travním společenstvu. Důvodem je schopnost fixace vzdušného dusíku a podpora travních druhů, které vyžadují dobrou zásobu dusíku na stanovišti. Získaná data byla následně statisticky zpracována.
Vliv aplikace organických hnojiv na botanickou skladbu, diverzitu a pícninářské charakteristiky travních porostů
KINCL, Petr
V souvislosti se zvyšující se výměrou trvalých travních porostů v České republice se dostává do popředí jejich produkční a zejména mimoprodukční význam. Kromě produkce píce představují luční porosty významnou složku životního prostředí z hlediska zachování biodiverzity. Cílem této diplomové práce bylo sledování vlivu organického hnojení na pozemcích v katastru obcí Cekov a Kařez. Pozorování probíhalo na nehnojených a organicky hnojených lokalitách v roce 2017. Vyšší botanickou diverzitu vykazovaly nehnojené pozemky, kde převládala bylinná složka a jeteloviny. Na hnojených pozemcích bylo vyšší zastoupení trav. Z hlediska kvality travního porostu byly nejlépe hodnoceny hnojené pozemky. Vysledovaná data byla statisticky vyhodnocená.
Porovnání stavu travních porostů a víceletých pícnin v konvenčním a ekologickém systému hospodaření ve zvoleném zemědělském podniku
JANA, Václav
Diplomová práce je zaměřena na porovnání porostů víceletých pícnin a trvalých travních porostů v ekologickém a konvenčním zemědělství a systému jejich obhospodařování. První kapitoly jsou věnovány stručnému popisu obou typů zemědělství a jejich odlišnostem a specifikům. V další části jsou popsány ekologický, hospodářský a ekonomický systémy hospodaření ve zvolených podnicích. Na závěr jsou navržena shrnutí nejdůležitějších poznatků pro další využití či optimalizaci pěstování porostů víceletých pícnin a trvalých trávních porostů v konvenčním a ekologickém zemědělství na základě literárních údajů a vlastního sledování víceletých pícnin a TTP.
Vliv hnojení animálními hnojivy a digestátem na druhovou skladbu trvalých travních porostů
LHOTSKÝ, Jan
Předkládaná bakalářská práce je zaměřená na hodnocení vlivu aplikace animálních hnojiv a digestátu na druhové zastoupení trav, bylin a plevelů na trvale travních porostech. Práce je založena na intenzivním sledování a hodnocení botanické skladby v období od 1. 11. 2014 30. 10. 2016. V práci je popsané využití pícnin v zemědělství, význam v energetice, význam travních porostů v krajině, ekologii a agroturistice. Dále se práce zabývá péčí o trvale travní porosty, jejich zakládáním, volbou vhodných druhů pícnin v daných lokalitách a volbou druhů dle využívání porostu. Nemalá část je zaměřená na bioplynové stanice, výstupní digestát a jeho využití. Hlavní část řeší správné nakládání s hnojivy, jejich popis, význam a typy. Je zde i zmínka týkající se legislativy, a sice od kdy a do kdy je možno použít dané hnojivo, kde ho lze aplikovat, správné skladování. V praktické části jsou popsány výsledky mého sledování stavu, botanické skladby a produkce biomasy u tří různě hnojených trvalých travních porostů v podobných nebo stejných klimatických podmínkách. Najdeme zde popsané odchylky ve druhovém složení, vzrůstu, hustotě, výnosu a vhodnosti pro dané účely. Je zde popsán i negativní vliv počasí na porosty v létě 2015, kdy nás zasáhly tropické teploty a velké sucho. Z tohoto důvodu se mé pozorování a závěry velmi lišily od jiných studií, hlavně v letním a podzimním období.
Vliv hnojení a druhového složení na kvalitu luční píce
Fučíková, Milena ; Hrevušová, Zuzana (vedoucí práce) ; Marie, Marie (oponent)
Cílem diplomové práce bylo posoudit vliv dlouhodobé aplikace různých dávek dusíku s fosforem a draslíkem na zastoupení agrobotanických skupin, kvalitu píce a výnosy travního porostu typu Arrhenatherion elatioris. Byl také zjišťován vliv podílu trav, jetelovin a ostatních dvouděložných druhů na kvalitu píce. Dlouhodobý pokus se nachází u obce Senožaty v okrese Pelhřimov. Jedná se o louku mezofytního charakteru, kde převládá ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius). Pokus založený formou znáhodněných bloků zahrnuje šest variant hnojení: nehnojená kontrola, PK, N50PK, N100PK, N150PK a N200PK. Hodnocení zastoupení agrobotanických skupin, kvality píce i výnosů bylo provedeno v první, druhé i třetí seči. Zastoupení trav, jetelovin a ostatních dvouděložných druhů bylo zjišťováno tzv. váhovou metodou. Kvalitativní parametry píce (obsah dusíkatých látek, hrubé vlákniny, PDIE a stravitelnost organické hmoty) byly hodnoceny metodou NIR. Bylo zjištěno, že v první seči byl výnos nadzemní biomasy více než 2x vyšší na parcelách hnojených dusíkem v porovnání s kontrolní variantou. Tyto varianty (N50PK až N200PK) obsahovaly přes 90 % trav, méně než 2 % jetelovin a méně než 6 % ostatních dvouděložných druhů. Obsah dusíkatých látek a hrubé vlákniny se zvyšoval se zvyšující se dávkou aplikovaného dusíku. Stravitelnost organické hmoty byla v první seči nejvyšší u varianty N100PK. Druhá seč dosahovala polovičních výnosů než seč první. Vyšší výnos suché hmoty než 2 t.ha-1 poskytovaly varianty N100PK až N200PK. U těchto variant bylo opět vysoké zastoupení trav a velmi nízké zastoupení jetelovin a ostatních dvouděložných druhů. Obsah dusíkatých látek v druhé seči byl nejvyšší u nehnojené kontroly. Obsah hrubé vlákniny se zvyšoval s intenzitou hnojení. Třetí seč poskytla velmi nízký výnos suché biomasy, ale biomasa měla vysoký obsah dusíkatých látek a PDIE. Obsahovala nejméně hrubé vlákniny a stravitelnost organické hmoty byla nejvyšší ze všech sečí. Průkazné korelace mezi podílem jednotlivých agrobotanických skupin a kvalitou píce byly zjištěny jen u obsahu vlákniny v první a druhé seči a obsahu PDIE v píci třetí seče. Z výsledků práce lze vyvodit, že z hlediska kvality píce, výnosu suché biomasy i botanického složení porostu je nejvhodnější travní porost typu Arrhenatherion elatioris hnojit 50 kg N.ha-1 s fosforem a draslíkem.
Vliv pastevního systému a hnojení na produkci píce
Panský, Jan ; Hakl, Josef (vedoucí práce)
Pastviny spolu s loukami jsou často opomíjenými součástmi hospodářství, neboť na první pohled neprodukují takové výnosy jako orná půda. Je tedy obecným zvykem nevěnovat těmto trvalým porostům větší péči, než je nutné. Cílem výzkumu zpracovaného v této práci je porovnat několik způsobů péče o pastevní porosty (zatížení zvířaty, hnojení) přímo v provozních podmínkách a zjistit, zda je ekonomicky výhodné investovat do jejich výměr.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 68 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.