|
|
Nucené nasazení studentů středních škol v období okupace
Eisenhammer, Miroslav ; Gebhart, Jan (vedoucí práce) ; Borák, Mečislav (oponent) ; Němeček, Jan (oponent)
Miroslav Eisenhammer Nucené nasazení studentů středních škol v období okupace Školitel: PhDr. Jan Gebhart, CSc., DSc. Abstrakt Disertační práce se zabývá dosud souhrnně nezpracovaným tématem nuceného pracovního nasazení žáků středních a odborných škol v době okupace českých zemí nacistickým Německem. Po úvodní charakteristice vývoje německého a protektorátního hospodářství a přístupu nacistů k využívání pracovních sil vlastního obyvatelstva i okupovaných zemí přibližuje další kapitola situaci českého školství v letech 1939-1945. Nacisté spatřovali v české inteligenci nepřítele, proto po uzavření českých vysokých škol cíleně omezovali i české střední školství. Tato omezení neměla jen národně politický, ale i hospodářský význam. Již od roku 1939 byli pracující z českých zemí posíláni na práci do Říše. Tento trend se výrazně zvýšil od roku 1942, kdy Německo zintenzívnilo rozšiřování válečné výroby a současně zahájilo rozsáhlý program nuceného přikazování zahraničních pracovních sil do práce v německém průmyslu. Jedním ze zdrojů pracovních sil se stali i žáci středních škol, u nichž nově přijatá legislativa od února 1943 umožňovala uznání fakticky nedokončeného vzdělání na základě potvrzeného osvědčení se v pracovním nasazení. Hlavní kapitoly práce se zabývají sledováním vývoje pracovního využívání žáků v...
|
|
| |
|
|
Svobodný novinář Franta Kocourek
Jiřička, Jan ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Suk, Pavel (oponent)
Diplomová práce "Svobodný novinář Franta Kocourek" se věnuje osobnosti významného československého novináře 20. století Franty Kocourka. Zaměřuje se především na jeho působení v tištěných médiích - prestižních prvorepublikových titulech týdeníku Přítomnost a deníku Lidové noviny, dále na jím vedeném, nepříliš úspěšném, týdeníku Groš a deníku Slovenský hlas. Kocourek se soustředil především na reportáže, byl však žánrově i tematicky velmi univerzální. Vedle pronikavých reportáží o stoupajícím vlivu nacismu v Německu psal například i sondy o deklasovaných vrstvách společnosti či odborné filmové studie nebo eseje. Tato práce popisuje Kocourka jako všestrannou osobnost, která se kromě práce v médiích zabývala i literaturou, filmem či veřejným vystupováním. Prostor je věnován i Kocourkově působení v rozhlase, kde se na přelomu 30. a 40. let vypracoval mezi nejuznávanější československé reportéry a provázel občany Československa během posledního období první republiky, během krátké etapy druhé republiky i za německé okupace. Diplomová práce přibližuje Kocourka nejen jako špičkového a mimořádně vzdělaného a zcestovalého novináře, ale i jako statečného člověka, který československou veřejnost povzbuzoval prostřednictvím rozhlasu, článků a přednášek a který kvůli svým odvážným postojům zemřel v nacistickém...
|
|
|
Československá kinematografie v německých filmových periodikách v letech 1933-1945
Bělohlávková, Alice ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Kofroň, Václav (oponent)
Diplomová práce "Československá kinematografie v německých filmových periodikách v letech 1933 - 1945" pojednává o dobovém filmovém průmyslu tak, jak byl zachycen v německém odborném tisku s cílem zaznamenat změny v jeho percepci, které nastaly po vzniku protektorátu. Sledovaný úsek je rozdělen na dvě období - rok 1933 až 15. březen 1939 včetně a 16. březen 1939 až květen 1945, kdy došlo k osvobození Československa. Pro každé období jsou uvedeny historické události, které rozhodujícím způsobem determinovaly vývoj československé a později protektorátní kinematografie, a popis filmového průmyslu z hlediska domácí i zahraniční produkce, distribuce, filmařů a organizací. Vzhledem k těsným vazbám mezi československou a německou kinematografií, jež byly po vzniku protektorátu ještě výraznější, byly mnohé události z českých zemí zachyceny také na stránkách německého odborného tisku. Analytická část diplomové práce se pak věnuje přímo historickému komparativnímu rozboru textů z deníku Der Film-Kurier, týdeníku Der Film a měsíčníku Der deutsche Film, jež byly rozděleny podle témat do kategorií a ve sledovaných obdobích vzájemně porovnány. Vlivem historických událostí se povaha i naplnění všech kategorií významně proměnila, do textů byla promítnuta nacistická a protižidovská propaganda a tematicky se zaměřily téměř...
|
|
|
Protektorátní vlády a jejich legislativní činnost
Obermajer, Pavel ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Resumé Předkládaná diplomová práce na téma "Protektorátní vlády a jejich legislativní činnost" si klade za cíl seznámit čtenáře s činností jednotlivých protektorátních vlád v dobovém kontextu od 15. března 1939 do 5. května 1945 a s jejich legislativní činností. Práce je rozčleněna do tří částí. První část nese název "Od Mnichova k Protektorátu Čechy a Morava". Tato kapitola je rozdělena na dvě části. První část se zabývá koncem dvacetileté existence Československa na základě jednání čtyř evropských mocností na Mnichovské konferenci. Druhá potom popisuje pomnichovský vývoj a obrat v politice nové vlády s orientací na nacistické Německo. V druhé kapitole s názvem "Počátek protektorátu" se v její první části zaměřím na noční jednání státního prezidenta Emila Háchy v Berlíně a souběžnou schůzi vlády v ranních hodinách 15. března 1939. Vymezením hlavní problematiky druhé části této kapitoly je potom státoprávní status protektorátu a tedy zejména rozbor Hitlerova výnosu ze dne 16. března 1939 o zřízení Protektorátu Čechy a Morava. Samotné jádro diplomové práce pak tvoří třetí kapitola s názvem "Protektorátní vlády". Tato kapitola se dělí na čtyři části podle čtyř protektorátních předsedů vlád: Rudolfa Berana, Aloise Eliáše, Jaroslava Krejčího a Richarda Bienerta a pátou část, která statisticky shrnuje...
|
|
|
Život za Protektorátu Čechy a Morava na severním Písecku pohledem zdejších zemědělců, komparace z pohledu hospodářských a sociálních dějin
PROCHÁZKA, Filip
Předkládaná práce se věnuje zemědělství jako hlavní profesní náplni života obyvatel území tzv. severního Písecka v době existence státního útvaru jménem Protektorát Čechy a Morava. Hlavním cílem je určit specifika a jedinečnosti vývoje na mikroregionální úrovni a porovnat takto získaná data se zemědělskou situací celého protektorátu. Snahou autora je zobrazit dopady tvrdě vymáhané okupační politiky na jednotlivé obce a jejich okolí. Pozornost je věnována nedobrovolným změnám, jež zemědělská oblast prodělala při okupaci českých zemí. V následujících kapitolách jsou mimo teoretická a metodologická ukotvení tématu stručně popsány obce zastupující region a události, které se v nich udály, v průběhu válečných let. Po nastínění celoprotektorátní hospodářské a sociální situace je hlavní pozornost věnována živočišné a rostlinné výrobě zastoupené jednotlivými druhy zvířat a plodin
|
|
|
Bankovní systém v Protektorátu Čechy a Morava
Mihoková, Zuzana ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Jakubec, Ivan (oponent)
Diplomová práce pojednává o hospodářské situaci Protektorátu Čechy a Morava se zaměřením na bankovní systém. První kapitola je věnována stručné charakteristice období tzv. druhé republiky tak, aby byl pochopen kontext situace, kdy Německo již do určité míry ovlivňovalo vývoj na našem území. Druhá kapitola se zaměřuje na následné období, tzn. obsazení území, zřízení Protektorátu Čechy a Morava, arizaci, začlenění do velkoprostorového hospodářství a další změny, které tato situace přinesla. Hlavním jádrem práce je další kapitola, která pojednává o organizaci bankovního systému v protektorátu a jeho vazbu na velkoprostorové hospodářství Německa, o činnosti centrální banky i komerčních bank a peněžní politice, o úmyslech Německa, co se týče českých bankovních účastí v průmyslových podnicích, o jejich zájmu o zlaté rezervy centrální banky a o vytvoření a fungování celní unie s Německem. Dále věnuji část práce exilové vládě v Londýně a její úloze při přípravě na reformu měnového systému spojenou s koncem války.
|
host ::
RSS.