|
| |
|
|
Vědeckotechnické parky jako nástroj podpory inovačního podnikání
EIBLOVÁ, Eva
Cílem předložené práce je zhodnocení činnosti vědeckotechnických parků v Jihočeském kraji a jejich přínosu pro rozvoj malého a středního podnikání. Analýzou dostupných informací a výzkumem na vybrané skupině malých a středních firem se prokázalo že: a) Existují vhodné podmínky pro podporu inovačních aktivit malých a středních firem v regionu, včetně dostatečné volné kapacity ve stávajících VTP. b) Mezi malými a středními firmami je malá informovanost o možnosti využití a spolupráce s VTP v regionu c) Firmy jsou ochotny a připraveny k inovativnímu chování d) Firmy mají malý zájem na spolupráci s VTP Aplikace inovací je pro každou firmu stěžejním předpokladem pro udržení tempa s vývojem trhu a udržení si konkurenceschopnosti. Malí podnikatelé s určitým inovativním záměrem, ale většinou nemají dostatek finančních prostředků na jejich vývoj a následnou aplikaci. Další problém představuje samotná ochota a připravenost firem k inovativnímu chování. Někdy zde není dostatečné přesvědčení, že věnování se vývoji inovacím přinese zlepšení situace. Malé a střední firmy, které představují základní stavební prvek stability ekonomiky celého státu, ovšem prokazují malou informovanost o možnosti využití a spolupráce s VTP v regionu a s tím spojený malý zájem firem o spolupráci s těmito institucemi. Přínos, který spolupráce s VTP nabízí tak zůstává z části nevyužit.
|
|
|
Analýza krátkodobých a dlouhodobých dopadů přímých zahraničních investic na platební bilanci ČR
Nosek, Martin ; Mandel, Martin (vedoucí práce) ; Brůna, Karel (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na dopady přímých zahraničních investic na hostitelskou ekonomiku a platební bilanci České republiky. Nejprve jsou vymezeny jednotlivé definice a formy PZI, následují teoretické základy PZI. V analytické části jsou rozebrány nejprve dopady na ekonomiku přijímající přímé investice, zejména technologický transfer a dopady na trh práce. V další části jsou analyzovány dopady na platební bilanci České republiky, a to na deficit běžného účtu, který je součástí indikátoru měnové krize, a na bilanci výnosů. Ve statistickém programu je testována závislost bilance výnosů na zásobě přímých zahraničních investic v české ekonomice.
|
|
|
Metody rozpoznávání a ohodnocení komerčního potenciálu výsledků VaV z univerzit - Aktuální výzvy v oboru Life sciences v ČR
Zahrádka, Jaromír ; Jaklová, Martina L. (vedoucí práce) ; Dvorak, Ivan (oponent)
Transfer technologií a komercializace výsledků výzkumu a vývoje z univerzit je důležitým nástrojem rozvinutých západních státu, který má za cíl zvyšovat konkurenceschopnost domácích znalostních ekonomik trpících přesunem velké části výroby do zemí rozvojových. Oproti zahraničním pracovištím je na univerzitách a výzkumných institucích v ČR transfer technologií velmi mladou disciplínou, která je v posledních letech usilovně rozvíjena, ale stále trpí mnoha neduhy. Tato práce se zaměřuje na úvodní fázi procesu komercionalizace, tedy na rozpoznání a ohodnocení komerčního potenciálu nově vzniklých výsledků výzkumu a vývoje na českých univerzitách v oborech spadajících do oblasti Life sciences. První část práce tvoří rešerše dostupné mezinárodní literatury. V druhé části jsou data a výsledky získané v rámci průzkumu, jež byl proveden formou interview na dvou největších českých univerzitách a dalších pracovištích. Důležitá zjištění byla následně konzultována s dalšími odborníky. Ačkoli je proces rozpoznávání a ohodnocení komerčního potenciálu velmi důležitý pro zajištění efektivity procesů transferu technologií, není mu zatím na českých univerzitách věnována dostatečná pozornost. Univerzitní pracoviště často spoléhají na nalezení komerčního partnera, který technologii zhodnotí ze svého pohledu. Přetrvávající nestabilita ve financování univerzitních center transferu technologii a jejich zaměření na výuku a vzdělávání v oblasti ochrany duševního vlastnictví snižuje kapacity, které jsou věnovány samotným projektům komercializace. V rámci práce bylo identifikováno několik výzev, před kterými univerzitní centra transferu technologii stojí. Mimo jiné se jedná o zavedení efektivních systému rozpoznávání a ohodnocení komerčního potenciálu, vytvoření dostatečně velkých formálních i neformálních sítí kontaktů, získání zkušeností v oblasti zakládání spin-off firem a posun k tržní orientaci center. Klíčová slova:
|
|
|
Technologické parky jako potenciál rozvoje exportu inovací
Kubát, Petr ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Machytka, Daniel (oponent)
Tato práce se v první teoretické kapitole zabývá vztahem konkurenceschopnosti a inovací. V druhé kapitole je konkurenceschopnost dávána do vztahu s vědeckotechnickými parky. Parky jsou pak v této kapitole dále klasifikovány, jsou uvedeny jejich přínosy, ale také kritika a nové trendy v oblasti vědeckotechnických parků. Třetí kapitola analyzuje prostředí britských a českých vědeckotechnických parků, jejich vzájemné podobnosti a vztahy k exportu. Čtvrtá kapitola obsahuje celkovou analýzu Technologického centra Hradec Králové, jako příkladu dobré praxe v ČR.
|
|
|
Transfer technologií v oblasti MSP
ČUPROVÁ, Barbora
Tato diplomová práce popisuje v současnosti velice diskutované téma zejména v oblasti malých a středních podniků {--} transfer technologií. Ten, spolu s výzkumem a vývojem, který je jeho nedílnou součástí, může velkou měrou přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti dané země, ke zlepšení problematiky nezaměstnanosti, tvorbě HDP, přílivu zahraničních investorů atd. Cílem bylo analyzovat a popsat nynější situaci transferu technologií v České republice. Z této práce zřetelně vyplývá, že v této oblasti naše země daleko zaostává za vyspělými státy. Výsledkem práce je navržení možností řešení, jak co nejvíce zefektivnit využití procesu transferu technologií tak, aby měl co nejvyšší ekonomický přínos pro Českou republiku.
|
|
|
Význam a rozmístění vědecko-technických parků v Evropě
Trybenekr, Jan ; Vošta, Milan (vedoucí práce) ; Kašpar, Václav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá současnou situací v oblasti vědecko-technických parků v Evropě. Úvodní kapitola poskytuje komplexní teoretický pohled na samotný koncept vědecko-technického parku. V navazující analytické kapitole autor nejprve posuzuje význam vědecko-technických parků v Evropě, zejména s ohledem na jejich podporu ze strany Evropské unie v souvislosti s neúspěšnou Lisabonskou agendou a její aktuální nástupnickou strategií Evropa 2020, a následně se zaměřuje na jejich současné rozmístění v rámci evropského kontinentu a očekávané vývojové trendy. Obsahem závěrečné praktické kapitoly je stručné představení a komparace vybraných evropských vědecko-technických parků.
|
host ::
RSS.