|
|
Projekt řešení navrhovaného interakčního prvku v EVL Valtrovický luh v k.ú. Valtrovice
Sochor, Lukáš
Cílem práce je srovnání návrhu velkých tůní v plánu společných zařízení KoPÚ obce Valtrovice s návrhem malých tůní (mým návrhem) a nulovou variantou. Posouzení jejich kladných i záporných stránek a zhodnocení nejoptimálnějšího návrhu. Území se nachází v soustavě Natura 2000, jako EVL Valtrovický luh, zájmy ochrany přírody jsou zde tedy klíčové. Dalším cílem bylo vytvoření vlastního návrhu tůní, který je přiložen ve formě projektové dokumentace. Nejvhodnějším řešením ze tří variant se jeví mnou navrhovaná varianta malých tůní, zejména z hlediska ochrany přírody a krajiny, zvýšení biodiverzity a zachování původního rozvolněného porostu dřevin. Varianta velkých tůní byla zhodnocena, jako nevhodná zejména z hlediska ochrany přírody, ekologie a technických parametrů návrhu. Nulová varianta nevyhovuje územnímu plánu a zájmům obce, který navrhuje zřídit zde mokřad.
|
|
|
Studie návrhu tůní v evropsky významné lokalitě "Dívka" - Žďár nad Sázavou
Jaitnerová, Kateřina
Diplomová práce se zabývá návrhem tůní v evropsky významné lokalitě Dívka v obci Žďár nad Sázavou na katastrálním území Zámek Žďár. Cílem návrhu je vytvořit přírodě blízký biotop, s ohledem na ohrožený druh lokality kuňku obecnou (Bombina bombina). Předmětem návrhu v zájmovém území je navrhnutí hloubené neprůtočné tůně s nízkou hloubkou, určené pro rozmnožování ohroženého druhu lokality a studie revitalizace toku protékajícím územím. Práce nabízí i možnosti o zdrojích financování navrhovaných opatření.
|
|
|
Návrh mokřadního biotopu v katastrálnímú území Zbýšov
Gernešová, Lucie
Diplomová práce se zabývá návrhem mokřadního biotopu v katastrálním území Zbýšov (okres Vyškov). Hlavním cílem návrhu je vytvořit přírodě blízký mokřadní biotop, který by svými podmínkami umožnil výskyt pro mokřadní rostliny a živočichy a součastně by se podílel na zvýšení biodiverzity v daném území a zároveň se stal funkční složkou z hlediska retence vody v krajině. Předmětem návrhu zájmového území je vhodné umístění hloubených průtočných a neprůtočných tůní s nestálou hladinou vody během roku a zvolení vhodné doprovodné vegetace. Práce také nabízí informace o možných finančních zdrojích pro navrhovaná opatření.
|
|
|
Zhodnocení vývoje a funkčnosti vytvořených tůní, zimovišť a mikrobiotopů pro xylofágy u Holáseckých jezer
Gregorová Juráková, Marcela
Diplomová práce se zabývá zvláště chráněným územím Holásecká jezera a hodnotí biodiverzitu čtyř nově vybudovaných tůní na pravém břehu Roučkova jezera. Územím protéká významný krajinný prvek Černovický potok, který ovlivňuje celý ekosystém. Oblast dosud vyniká flórou lužního lesa, typickou pro měkký a tvrdý luh a biodiverzitou v zastoupeném druhovém složení ptactva a obojživelníků. U nově vybudovaných tůní, které jsou přínosem pro významnou rozmnožovací lokalitu obojživelníků, byla hodnocena vhodnost tůní pro obojživelníky, posouzen vývoj vytvořených biotopů včetně broukoviště a byla navržena managementová opatření. Zvláště chráněné území Holásecká jezera vyžaduje revitalizační zásah pro stávající uchování biodiverzity a zlepšení současného stavu.
|
|
|
Vytvoření databáze vodních biotopů na mosteckých výsypkách
Macková, Klára ; Solský, Milič (vedoucí práce) ; Gdulová, Kateřina (oponent)
Post-těžební stanoviště mohou představovat vhodná prostředí pro celou řadu vzácných i ohrožených druhů organismů, obojživelníky nevyjímaje. Velikost populace modelového druhu, skokana štíhlého (Rana dalmatina), je na více než 900 vodních plochách čtyřech mosteckých výsypek sledována již osm let, a to na základě sčítání jeho snůšek v jarním období. Současně se sčítáním snůšek jsou každoročně zaznamenávány charakteristiky sledovaných vodních ploch, zejména jejich rozloha, hloubka, sklon břehů, pH, vodivost, podíl vodní vegetace atd. včetně jejich polohy pomocí GPS a fotodokumentace.
Při obdobných studiích, kdy je opakovaně navštěvován větší počet lokalit, může nastat problém se spolehlivostí dohledávání konkrétních míst. Běžně je pro orientaci v prostoru využívána ortofoto mapa a navigace GPS s bodovou vrstvou jednotlivých lokalit. K chybám může docházet z důvodu velkého počtu lokalit, jejich občasné nahloučenosti, nepřehledného terénu a vlastní chybě GPS přístrojů. Docházelo tak k nepřesnostem v určování polohy jednotlivých lokalit, jež mělo za následek špatnou evidenci jednotlivých biotopů. Vhodným postupem, jak výsledky terénního výzkumu zpřesnit, bylo vytvořit databázi obsahující fotodokumentaci z předchozího roku a atributy bodů zájmového území a přenést do formátu GPX, aby ji bylo možno zobrazit v terénu přímo v používaných GPS přístrojích. K tomuto účelu byl využit geoinformační systém ArcGIS, programový balíček Office společnosti Microsoft a software Notepad++. Tato bakalářská práce obsahuje tři základní části, a to: literární rešerši, metodiku a přílohy. V příloze práce je stručný návod pro nahrávání vlastních atributů a fotografií bodů do běžných turistických GPS přístrojů.
|
|
|
Faktory ovlivňující druhové složení vážek v nově vytvořených tůních a efekt bezobratlých predátorů na zooplankton v tůních
Dobiáš, Jakub ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Harabiš, Filip (oponent)
Rozpoznání a kvantifikace vlivu fyzikálně-chemických, biotických a geografických faktorů na populace vážek (Odonata) je základním nástrojem pro výzkum jejich ekologie. Cílem této práce bylo 1) vysvětlit pomocí těchto faktorů druhovou bohatost, diverzitu a rozšíření vážek ve 42 nově zbudovaných, či obnovených tůní nalézajících se v CHKO Kokořínsko, která je charakteristická dvěma údolími říček Liběchovky a Pšovky, nízkou antropogenní činností a velkou diverzitou drobných vodních ploch a naopak absencí těch velkých a 2) pomocí laboratorních pokusů odhadnout vztahy mezi velkými bezobratlými predátory těchto tůní (Aeshna cyanea, Coenagrion puella, Chaoborus crystallinus a Notonecta glauca) a jejich častou kořistí (Daphnia curvirostris) v umělém prostředí s vodními makrofyty, nebo bez nich. V rámci sledovaných tůní bylo během let 2005 a 2006 zjištěno 23 druhů vážek osídlujících tyto lentické habitaty, z toho 11 druhů spadajících do podřádu Zygoptera a 12 druhů do podřádu Anisoptera, včetně nálezu larvy vzácného druhu Sympetrum depressiusculum. Nejvíce variability v počtu druhů vážek bylo vysvětleno velikostí plochy vodní hladiny tůní, dále umístěním tůně v nivě, nebo mimo ní a počtem dostupných tůní v okolí. Značná část reziduální variability byla vysvětlena druhovým složením zooplanktonu, časté potravy larev...
|
|
|
Etika ve sportu
Hovorka, Josef ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Pelcová, Naděžda (oponent)
Jméno a příjmení autora: Bc. Josef Hovorka Název diplomové práce: Etika ve sportu Katedra: Katedra občanské výchovy a filosofie Vedoucí diplomové práce: Prof. PhDr. Anna Hogenová, CSc. Rok obhajoby diplomové práce: 2012 Abstrakt: Cílem práce je přinést nový přístup k problematice etiky ve sportu, iniciovat změnu pohledu na sport, vytvořit preventivně-vzdělávací program a změnit přístup ve výchově nejenom sportovců, ale také dětí a mládeže v České republice. Klíčová slova: hra, celek, Areté, olympismus, doping, fair play Souhlasím s půjčováním diplomové práce v rámci knihovních služeb.
|
|
|
Účinnost revitalizací tůní v Knížecím lese na biodiverzitu rostlin a obojživelníků
Prašivková, Lenka
Lužní lesy na LZ Židlochovice patří k nejrozsáhlejším komplexům lužních lesů v České republice. Z důvodů změn hydrologických poměrů byla na území Knížecího lesa v 90. letech 20. stolení provedena revitalizace, která měla přispět k opětovnému přivedení vody do lužního lesa (vyhloubení revitalizačních kanálů, vybudování tůní a mokřadů). Vybudované tůně jsou důležité také z hlediska biodiverzity rostlin a živočichů, zejména hrají důležitou roli pro rozmnožování obojživelníků. Cílem práce je tedy posouzení účinností revitalizací tůní v Knížecím lese na biodiverzitu rostlin a obojživelníků.
|
|
|
Revitalizace segmentu údolní nivy řeky Svitavy na jižním okraji Brna
Gregorová Juráková, Marcela
Tato práce se zabývá zvláště chráněnými územími Černovický hájek, Rájecká tůň, Holásecká jezera a významným krajinným prvkem Černovický potok, který jimi protéká. Zmiňovaná oblast dosud vyniká flórou lužního lesa, typickou pro měkký a tvrdý luh a biodiverzitou převážně v zastoupeném druhovém složení ptactva. Pro zlepšení hydrobiologické situace bylo v PP Holásecká jezera v listopadu 2013 vybudováno několik tůní, které budou přínosem pro významnou rozmnožovací lokalitu obojživelníků. V rámci bakalářské práce jsou navržena i jiná dílčí revitalizační opatření. Oblast vyžaduje revitalizační zásah pro uchování biodiverzity a zachování současného stavu.
|
|
| |
host ::
RSS.