|
|
Řízení o svéprávnosti
Palánová, Petra ; Kubešová, Silvia (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá řízením o svéprávnosti, které je procesním odrazem právní úpravy omezení svéprávnosti obsažené v občanském zákoníku. Svéprávnost je klíčovým právním institutem pro možnost člověka právně jednat. V některých případech je však potřebné, z důvodu ochrany člověka, jej ve svéprávnosti omezit, popř. zvolit jiné vhodnější opatření. Procesní úprava takového řízení je s účinností od 1. 1. 2014 obsažena v zákoně č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, neboť obsahuje určité odchylky od klasického sporného řízení. Cílem práce je komplexně shrnout a vyložit tuto právní úpravu včetně její vazby na úpravu hmotněprávní, poukázat na její nedostatky a navrhnout možnosti jejich odstranění. Za tímto účelem jsou v práci také konfrontovány názory odborné veřejnosti a dosavadní judikatura týkající se této problematiky. Práce se skládá ze tří hlavních kapitol, které se dále člení na několik podkapitol a oddílů. Obsahem těchto tří kapitol je obecné vymezení pojmu svéprávnosti, exkurz do historie svéprávnosti a procesní úprava řízení o svéprávnosti. Cílem první kapitoly je uvést pojem svéprávnosti. Úvodem je tedy svéprávnost představena a následně je kapitola rozdělena na plnou svéprávnost včetně způsobů jejího nabývání, omezenou svéprávnost a narušenou svéprávnost. Toto rozčlenění odráží...
|
|
|
Obec jako veřejný opatrovník
Kapičková, Kateřina ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Angelovská, Olga (oponent)
Diplomová práce se zabývá opatrovnictvím dospělých osob, které jsou omezeny ve svéprávnosti, a to na základě soudního rozhodnutí. Hlavním cílem práce je popsat a vysvětlit institucionální nastavení péče o osoby omezené ve způsobilosti k právním úkonům, tedy vysvětlit nastavení veřejného opatrovnictví v České republice. Opatrovnictví dospělých osob je ukotveno v občanském zákoníku, č. 89/2012, který přinesl změny v posuzování svéprávnosti dospělých osob. Pokud se nenajde nikdo z rodiny, kdo by o nesvéprávného pečoval, soud ustanoví opatrovníkem obec, kde má jedinec trvalé bydliště. Doposud však chybí právní úprava veřejného opatrovnictví a jediný dokument, který byl vydán, aby pomohl úředníkům samospráv, je metodická příručka. V diplomové práci se tedy, kromě popisu nastavení péče o nesvéprávné občany, věnuji identifikaci problémů s aplikací veřejného opatrovnictví v praxi, tedy identifikuji potíže, s kterými se musí pracovníci vykonávající agendu veřejného opatrovnictví dnes a denně potýkat. V empirické části, kvalitativní formou šetření, provádím pohovory s pracovníky zabývajícími se veřejným opatrovnictvím v rámci Libereckého kraje.
|
|
|
Dopady zbavení svéprávnosti kapitálové obchodní společnosti na právní teorii i praxi
Kříž, Josef ; Čech, Petr (vedoucí práce) ; Pelikán, Robert (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Dopady zbavení svéprávnosti kapitálové obchodní společnosti na právní teorii i praxi Řešitel: Josef Kříž Vedoucí: JUDr. Petr Čech, LL.M, Ph.D. Ústav: Katedra obchodního práva Hlavním smyslem této práce je pojednat o významné změně v pojetí kapitálové obchodní korporace, a to staronové koncepci členů statutárního orgánu jako zástupců této společnosti. Nicméně práci jsem pojal obecněji jako zamyšlení se nad otázkou, zda je kapitálová obchodní společnost podle úpravy nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích osobou svéprávnou či nikoliv. Práce je rozdělena do pěti hlavních kapitol, včetně úvodu a závěru. V druhé kapitole se snažím rekonstruovat prvorepublikové právní myšlení v této otázce, neboť se k jejímu odkazu nový občanský zákoník hlásí. Třebaže názory na postavení orgánů právnické osoby a svéprávnost právnické osoby byly rozdílné, docházím k závěru, že víceméně panovala shoda na tom, že i tyto osoby jsou zástupci právnické osoby. Ohledně svéprávnosti právnické osoby pak lze uzavřít, že prvorepubliková doktrína docházela k závěrům, že právnické osoba je osobou nesvéprávnou, případně že o svéprávnosti právnické osoby nelze pojmově hovořit. V třetí kapitole se zabývám otázkou, jak nový občanský zákoník definuje svéprávnost a zda podle této definice jsou kapitálové...
|
|
|
Svéprávnost nezletilých v komparativním pojetí s německou právní úpravou
Ćwierzová, Simona ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá svéprávností nezletilých. Jelikož na věku závisí duševní zralost a psychický vývoj je postupný, musí se každý právní řád vypořádat s otázkou, jak upraví způsobilost vyvolat vlastním jednáním právní následky u jedinců, jež tímto vývinem právě procházejí. Tyto osoby potřebují vyšší míru ochrany a různou intenzitu kontroly či dohledu. Na základě obecného vymezení několika možných teoretických přístupů k dané problematice je rozebráno, jaká konkrétní řešení byla zvolena v České republice a Německu. Text práce je rozdělen do pěti kapitol. Nejprve je věnována pozornost ucelenému výkladu české právní úpravy. V první kapitole jsou definovány základní pojmy a stručně charakterizována celá systematika úpravy svéprávnosti. Druhá kapitola obsahuje podrobnou analýzu úpravy svéprávnosti nezletilých. Základním hlediskem pro posouzení schopnosti vyvolat vlastním jednáním právní následky je rozumová a volní vyspělost. Obecné kritérium rozumové a volní vyspělosti doplňují zvláštní konstrukce jednání nezletilého se souhlasem zákonného zástupce, provozování obchodního závodu a výkonu závislé práce nezletilým. Pojednáno je také o nabytí plné svéprávnosti před dosažením zletilosti, tj. uzavřením manželství nebo přiznáním svéprávnosti. Třetí a čtvrtá kapitola popisují německou právní úpravu....
|
|
|
Svéprávnost klientů pohledem sociálních pracovníků
PRŮŠOVÁ, Aneta
Hlavní cíl této práce představovalo zjistit, jak vnímají sociální pracovníci významnou legislativní změnu, která se týká svéprávnosti klientů. Dílčím cílem bylo pak stanovit, jakou roli v procesu "svéprávnosti klientů" mají sociální pracovníci a jak s těmito klienty resp. jejich opatrovníky spolupracují. Výzkum byl založen na uskutečnění rozhovorů se sociálními pracovníky v rámci Jihočeského kraje, kteří pracují s klienty s omezenou svéprávností. Rozhovory byly následně přepsány a zakódovány. Podle jednotlivých kódů byly vytvořeny kategorie, které pak byly znázorněny pro lepší přehled graficky pomocí diagramů. Názor sociálních pracovníků na legislativní změnu byl pozitivní, avšak tato změna ještě stále není úplně promítnuta do praxe. Stále převládá rozhodování o lidech bez nich. Podpůrná opatření, která měla nahradit omezení ve svéprávnosti, se v praxi takřka nevyskytují. Je těžké hledat řešení této situace, protože i vytvoření nové legislativy trvalo mnoho let, lze tedy předpokládat, že změna v praxi bude patrná také až za několik let. Role sociálního pracovníka není podle výzkumu moc významná. Co se týče průběhu řízení, do něj sociální pracovník příliš nezasahuje, působí spíše jako podpora klienta nebo rádce opatrovníka. Při práci s klienty s omezenou svéprávností je důležitý individuální přístup ke každému jedinci a také spolupráce s rodinou, ve většině případů totiž zastává rodinný příslušník roli opatrovníka. Dobrá spolupráce sociálního pracovníka a opatrovníka souvisí s blahem klienta. Nejdůležitější a stále opomíjenou skutečností zůstává to, že společnost musí přijmout jedince s disabilitou i s jejich právy na svobodu, samostatné rozhodování, a nakonec i spokojený život.
|
host ::
RSS.