|
|
Vliv dusíkatého hnojení a sucha na obsah proteinů gliadinové frakce u ozimé pšenice
Odstrčilová, Eva ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
V této diplomové práci byl sledován vliv dusíkatého hnojení a sucha na obsah proteinů gliadinové frakce u ozimé pšenice odrůdy Tiguan. Vzorky byly kultivovány na dvou lokalitách ve dvou letech, v podmínkách bez dusíkatého hnojení (0 kg N/ ha) a s dusíkatým hnojením v koncentraci 140 kg N/ ha. Dalším sledovaným faktorem bylo sucho zajištěné stříškami nad plodinami ve srovnání s kultivací v běžném klimatickém prostředí. Gliadinová frakce byla separována metodou A-PAGE a kvantifikace proteinů byla provedena pomocí počítačové denzitometrie. Dusíkaté hnojení způsobilo významný nárůst gliadinů, zejména -1,2 a -5 frakce. Stres suchem zapříčinil zvýšení obsahu gliadinů oproti kontrolní variantě, zvláště pak - a - frakcí. Nejvýznamnějším faktorem ovlivňujícím obsah gliadinů v zrnu bylo hnojení dusíkem v suchém prostředí. V případě hnojené varianty ve vlhkém prostředí byly nárůsty obsahu gliadinů menší, než v případě stresu suchem.
|
|
|
Vliv sucha na metabolismus rostlin tabáku
Miedzińska, Lucia ; Ryšlavá, Helena (vedoucí práce) ; Vaňková, Radomíra (oponent)
VVlliivv ssuucchhaa nnaa mmeettaabboolliissmmuuss rroossttlliinn ttaabbáákkuu (Nicotiana tabacum L.) Diplomová práce - abstrakt Lucia Miedzińska, Bc. Vedoucí diplomové práce: Doc. RNDr. Helena Ryšlavá, CSc. Konzultant: RNDr. Veronika Doubnerová, PhD. Sucho patří mezi jednu z nejčastějších forem rostlinného stresu, neboť k němu dochází nejen při nedostatku vody, ale i sníženou schopností přijímat vodu kořeny v zasolených půdách či za chladu. V této diplomové práci bylo zjišťováno, zda rostliny tabáku (Nicotiana tabacum L., cv. W38) reagují na sucho změnou aktivity enzymů: NADP dependentní malátdehydrogenasy dekarboxylační (EC 1.1.1.40; NADP-ME), fosfoenolpyruvátkarboxylasy (EC 4.1.1.31; PEPC) a pyruvát, fosfátdikinasy (EC 2.7.9.1; PPDK). Aktivity sledovaných enzymů v listech tabáku byly v průběhu 11 dnů stresu významně zvýšeny; aktivita PEPC dvojnásobně, PPDK až 3,3-krát a NADP-ME dokonce až čtyřnásobně oproti rostlinám kontrolním. V průběhu stresu byla sledována regulace aktivity NADP-ME a PEPC na úrovni transkripce - metodou "real-time" PCR a translace - imunochemicky. Exprese proteinu NADP-ME a transkripce mRNA pro chloroplastovou isoformu byly zvýšeny, mRNA pro cytosolovou isoformu nebyla významně ovlivněna. Exprese proteinu PEPC byla zvýšena jen velmi málo, transkripce mRNA pro PEPC byla mírně snížena....
|
|
|
Vliv podmínek prostředí na přežívání semenáčků borovice lesní
Pourová, Marie ; Ulbrichová, Iva (vedoucí práce) ; Janeček, Vladimír (oponent)
Práce hodnotí přežívání a mortalitu semenáčků borovice lesní (Pinus sylvestris), ve vegetační sezóně 2015. Semenáčky byly ve skleníkových podmínkách na Trubech vystavovány nedostatku vody, 3 variantám zástinu a současně také teplotě okolního prostředí, která byla v době experimentu, díky počasí, nadprůměrně vysoká.
Největší množství vzrostlých semenáčků ze semenného materiálu z Plas bylo 89% z vysazených 224 a to v podmínkách se středním zástinem s mírně sníženou zálivkou. Nejvyšší mortalita semenáčů byla zaznamenána v nezastíněném prostředí s lehce sníženou zálivkou, ve středním zástinu s druhou nejnižší zálivkou a v nejvyšším zástinu s druhou nejnižší zálivkou, zde mortalita činila 100%. O mnoho hůř na tom byly semenáčky ze semenného materiálu, který pocházel z Doks. Pouze ve čtyřech případech vyrostly semenáčky v prostředí bez zastínění s nejvyšší zálivkou (4% z vysetých 224), ve středním zástinu s nejvyšší zálivkou (38%) a v prostředí s nejvyšším zástinem s nejvyšší zálivkou (68%) a lehce sníženou zálivkou (1,3%). Ve všech případech byla mortalita semenáčků vyšší než 70%.
Nejnižší počet vzrostlých semenáčků byl v prostředí bez zástinu a mezi variantami se středním a vysokým zástinem byl rozdíl jen malý. Výsledky byly výrazně ovlivněny nadprůměrně teplou vegetační dobou.
|
|
|
Vliv stresového faktoru sucha na obsah glykoalkaloidů brambor (Solanum tuberosum L.)
Matoušková, Vendula ; Kotíková, Zora (vedoucí práce) ; Martinková, Jaroslava (oponent)
Brambory jsou významná a nezastupitelná plodina. Důležité jsou jak z hlediska jejich použití, tak jejich příznivého nutričního složení. Dále jsou význačným zdrojem vitamínů, minerálních látek a antioxidantů. Mimo látek zdraví prospěšných obsahují brambory i látky škodlivé. Jsou to látky cizorodé nebo přirozeně se vyskytující, kam patří toxické glykoalkaloidy. Glykoalkaloidy jsou sekundární metabolity rostlin. Glykoalkaloidy brambor mají v rostlině ochrannou funkci, zvýší svoji syntézu za stresových podmínek např. při napadení škůdci, mechanickém poškození nebo za zvýšeného světla a tepla. V bramborách bylo zjištěno několik glykoalkaloidů. Hlavní, které tvoří 95 % jejich obsahu, jsou alfa-chaconin a alfa-solanin. Jejich toxicita spočívá v inhibici acetylcholinesterázy a porušováním buněčných membrán. V hlíze bramboru je jejich obsah rozložen nerovnoměrně. Obsah glykoalkaloidů brambor je ovlivněn mnoha faktory, jako jsou například stanoviště, ročník, odrůda, způsob pěstování a skladování. V České republice je maximální přípustný limit glykoalkaloidů stanoven legislativou na 200 mg/kg čerstvé hmoty brambor. V běžně pěstovaných odrůdách jejich množství zdaleka nedosahuje stanovenému hygienickému limitu. Metody stanovení glykoalkaloidů v bramboru jsou hlavně chromatografické. Nejčastěji se používá HPLC (vysoce účinná kapalinová chromatografie). V provedeném pokusu se stanovil obsah majoritních glykoalkaloidů alfa-chaconinu a alfa-solaninu u čtyř odlišných odrůd - Milva, Marabel, Laura a Valfi. Zkoumal se stres suchem na jejich obsah za předpokladu jejich kumulace v porovnání s dvěma dalšími variantami - závlaha zaléváním a kapková závlaha. Obsahy glykoalkaloidů byly změřeny metodou UHPLC/MS/MS. Ze získaných výsledků se dospělo k závěru, že obsah glykoalkaloidů je odrůdově závislý. Stres suchem nejspíš může zvyšovat jejich obsah. V našem pokusu se to jednoznačně neprokázalo. Důležitý je výběr odrůdy za podmínek teplého a suchého ročníku pěstování. Vhodné pro tyto podmínky se ukázaly odrůdy Milva a Marabel. Za předpokladu dodržení obecných zásad pro pěstování, skladování a kulinární úpravy, nepředstavují glykoalkaloidy pro konzumenta riziko.
|
|
|
Vliv zvýšené koncentrace CO2 a sucha na rychle rostoucí dřeviny
Vágner, Lukáš
Hlavním cílem této práce bylo zjistit vliv zvýšené koncentrace CO2 a sucha na růst rychle rostoucích dřevin, potažmo kříženců topolů Populus nigra a Populus maximowiczii na experimentální stanici Domanínek. Byly měřeny parametry fotosyntézy, odrazivosti, fluorescence chlorofylů a také obsah chlorofylů a flavonolů. Z výsledků vyplývá prokazatelný vliv větší regulační schopnosti průduchů při zvýšené koncentraci CO2, což vede k větší efektivitě využití vody. Rozhodující vliv na listovou plochu, specifickou listovou plochu i na hmotnost sušiny má efekt sucha. U specifické listové plochy však navzdory očekávání došlo vlivem sucha k jejímu zvýšení. Tento efekt byl však pozorován pouze v ambientní koncentraci CO2. U ostatních charakteristik došlo k jejich snížení. Vlivem zvýšené koncentrace CO2 došlo k mírnému poklesu specifické listové plochy. Rychlost fotosyntézy se zvyšuje s narůstající koncentrací CO2, naopak efekt sucha tyto charakteristiky tlumí a navíc způsobuje pokles obsahu chlorofylu. Zvyšující se koncentrace CO2 v době experimentu také vedla ke zvýšení indexu NDVI, který dokazuje zvýšený obsah chlorofylu. Hodnoty fluorescence se při obou koncentracích CO2 vlivem působení stresu suchem lišily minimálně. Maximální kvantový výtěžek fotosystému II je mírně vyšší při zvýšené koncentraci CO2. Celkově lze tedy shrnout, že při krátkodobém působení stresu suchem u hybridního topolu, zvýšená koncentrace CO2 zvyšuje efektivitu využití vody a zmírňuje tak dopad sucha na fotosyntetické parametry.
|
|
| |
|
|
Odpověď fotosyntetického aparátu smrku ztepilého a buku lesního na vybrané stresové podmínky - srovnávací studie.
NOVÁKOVÁ, Hana
Vzhledem k očekávaným klimatickým změnám je stále důležitější studovat reakci druhů současných ekosystémů na tyto změny. Tato práce je proto zaměřená na reakce dvou hlavních středoevropských druhů lesních stromů ? smrku ztepilého (Picea abies L.) a buku lesního (Fagus sylvatica L.) ? na stres ze sucha, zvýšené množství N v půdě, kombinaci těchto stres-faktorů a na stres horkem. Ú činky stresu byly sledovány na maximální fotochemické efektivitě PS II (Fv / Fm) a na obsahu fotosyntetických pigmentů. Bylo zjištěno, že smrk ztepilý je odolnější než buk lesní vůči všem zmíněným stres-faktorům.
|
host ::
RSS.