Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 17 záznamů.  předchozí11 - 17  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Ideologie purismu v příspěvcích o jazykové kultuře v časopisech Slovo a slovesnost a Naše řeč v letech 1949-1968
Kafka, Ivan ; Chromý, Jan (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Tato práce se zaměřuje na purismus jakožto jazykovou ideologii. Po kritickém zhodnocení základních pojmů (jazyková kultura, ideologie, jazyková ideologie) jsou představeny ideologie standardního jazyka a ideologie purismu. Jádrem práce je: 1. analýza toho, jak je v příspěvcích o jazykové kultuře v časopisech Slovo a slovesnost a Naše řeč v letech 1949- 1968 purismus pojímán, 2. jak se v těchto příspěvcích purismus projevuje.
Spisovná čeština a čeští žáci
Drahotská, Zuzana ; Šebesta, Karel (vedoucí práce) ; Šormová, Kateřina (oponent)
a klíčová slova Tato bakalářská práce je zaměřena na zkoumání postojů žáků druhého stupně základní školy k českému jazyku. V první části jsou charakterizovány pojmy spisovná čeština a obecná čeština, na jejichž znalosti je založen výzkum uskutečněný metodou dotazníkového šetření. Druhá část je zaměřena na analýzu dotazníků. Prostřednictvím výzkumu jsou zjišťovány teoretické znalosti v oblasti zkoumaných jevů, dále jsou zkoumány postoje žáků ke spisovnému jazyku a k jeho užívání (popřípadě k obecné češtině) a hodnotí se schopnost vlastního užívání spisovné češtiny. spisovná čeština, obecná čeština, postoj k jazyku, výzkum metodou dotazníkového šetření
Problematika spisovnosti se zřetelem k výuce češtiny jako cizího jazyka
Bulejčíková, Petra ; Oliva, Karel (vedoucí práce) ; Hrdlička, Milan (oponent) ; Škodová, Svatava (oponent)
Disertační práce nahlíží problematiku stratifikace českého národního jazyka z hlediska vyučování češtiny jako cizího jazyka. Teoretická část, která je i přes svoji obecnost co nejvíce vztahována k didaktice češtiny jako cizího jazyka nebo alespoň cizích jazyků, je pak doplněna o analýzu nahrávek autentické komunikace mezi českým mluvčím a cizincem. Zjištění, která z analýzy vyplynula, jsou lingvodidakticky aplikována v ukázkových plánech vyučovacích celků. První část práce se zabývá historií teorie spisovného jazyka a jsou v ní mimo jiné uvedeny postoje členů Pražského lingvistického kroužku k didaktice cizích jazyků, jak byly publikovány ve sborníku Spisovná čeština a jazyková kultura v roce 1932. V teoretické části je nastíněna problematika definování spisovnosti či standardu, zmíněna je otázka diglosie a jsou prezentovány různé současné názory na směřování budoucí kodifikace. V souladu s didaktickým zaměřením práce jsou citována doporučení popisů referenčních úrovní češtiny jako cizího jazyka a také je charakterizován tzv. Foreigner Talk, včetně způsobu, jakým k cizincům hovoří čeští mluvčí. Dále je zjišťováno, zda je běžně mluvená podoba českého jazyka reflektována ve výuce češtiny jako cizího jazyka a ve vybraných učebnicích. Za účelem ověření podoby tzv. české Foreigner Talk byla nahrávána...
Morfologická variantnost v mluvených a psaných komunikátech žáků 2. stupně základních škol ve středočeské nářeční oblasti
Sojka, Pavel ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Svobodová, Jana (oponent) ; Höflerová, Eva (oponent)
NÁZEV: Morfologická variantnost v mluvených a psaných komunikátech žáků 2. stupně základních škol ve středočeské nářeční oblasti AUTOR: Pavel Sojka KATEDRA: Katedra českého jazyka Pedagogické fakulty v Praze ŠKOLITEL: PhDr. Ladislav Janovec, Ph.D. ABSTRAKT V této disertační práci představujeme výsledky dílčího výzkumu morfologické variantnosti v mluvených i psaných projevech žáků 2. stupně základních škol ve středočeské nářeční oblasti. Podnětem je dlouhodobě zaznívající požadavek, aby lingvistický výzkum věnoval pozornost nejen jazyku dospělých, ale i jazyku školní mládeže. Z hlediska lingvistického ověřuje, do jaké míry se v mluvě dětí a mládeže projevují typické tvaroslovné tendence současného českého jazyka, z hlediska pedagogického ověřuje, do jaké míry se ve škole daří naplňovat jeden z důležitých cílů jazykové výchovy, tedy osvojení spisovné podoby národního jazyka. Zkoumaný materiál tvořily tři vzorky: přepisy vyučovacích hodin, nahrávky rozhlasového pořadu a internetové inzeráty. Zjistili jsme, že z hlediska využití spisovného tvarosloví existuje ostrá hranice mezi projevy mluvenými a písemnými, mezi oběma typy mluvených projevů je naopak rozdíl minimální (spisovné prvky jsou jevem občasným, často se navíc mísí s prvky nespisovnými). Zatímco v písemném projevu můžeme konstatovat vědomou snahu o...
Zpravodajství ČT a spisovná výslovnost
Augustinová, Tereza ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Kučera, Štěpán (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na analýzu spisovné výslovnosti v mluveném projevu profesionálních mluvčích zpravodajského pořadu České televize Události. Toto veřejnoprávní médium bylo vybráno, protože ve svých kodexech garantuje vysokou jazykovou úroveň a jelikož je jejím profesionálním mluvčím připisována funkce řečových vzorů. Základním cílem práce je analyzovat postavení hovorové spisovné češtiny a spisovné češtiny v současném mediálním diskursu. Toto téma reflektuje diskuzi o postavení obecné češtiny. Práce pojednává o příčinách vzniku této diskuze a nastiňuje důsledky, které by vyvolalo postavení obecné češtiny jako prestižní národní variety. V teoretické části jsou obecně shrnuty základní pojmy a souvislosti, které se pojí k tématu. Praktická část obsahuje popis sledovaného materiálu a postup analýzy. Analýza odhaluje nedostatky profesionálních mluvčí na pozadí ortoepické normy a charakterizuje jejich možné příčiny a důsledky. Nejčastěji vyskytovanými nenormativním odchylkami byly nedostatky v kvalitě a kvantitě vokálů, nenormativní realizace spojení samohlásek jako asimilace způsobu a asimilace místa, nenormativní znělostní asimilace, chybná intonace koncových a nekoncových větných úseků a opomenutí slovního rázu a přízvuku.
Partikule v mluvené češtině (na materiálu z Pražského mluveného korpusu)
Yamamoto, Emi ; Adamovičová, Ana (vedoucí práce) ; Hudousková, Andrea (oponent)
Bakalářská práce je věnována partikulím, které se objevují v mluvené češtině. Partikule jsou dodnes snad podceňovány a ještě dostatečně nevysvětleny, i když je podle Pražského mluveného korpusu (PMK) v průměru každé osmé slovo promluvy partikulí. Jedním z cílů práce je proto analyzovat partikule z PMK jednak statisticky, jednak z hlediska jejich dalších charakteristik : z hlediska sociolingvistického parametru, druhu, valence a třídy.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 17 záznamů.   předchozí11 - 17  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.