|
|
Cíle hudební výchovy u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Mazurek, Jiří
V souladu s tématem a názvem dizertační práce se v teoretické části, v její první kapitole, věnujeme pojmům souvisejícím s kategorií cíle a jeho definováním v obecné pedagogice, hudební pedagogice a speciální pedagogice. V následujících kapitolách na kategorii cíle navazujeme pojednáními zabývajícími se analýzou vzdělávacích programů, pojetí estetické výchovy, definováním pojmů žák se speciálními vzdělávacími potřebami a žák se zdravotním postižením s podkapitolami zaměřenými na jednotlivé typy postižení, s nimiž je dále operováno ve výzkumné části práce: syndrom ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder, tj. syndrom hyperaktivity s poruchou pozornosti), vývojové poruchy učení, narušená komunikační schopnost, lehká mentální retardace a poruchy autistického spektra. Závěrečná šestá kapitola pak představuje teoretické vymezení estetické (hudební) výchovy v současném výchovně-vzdělávacím systému s přihlédnutím k problematice hudebního vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Úvodní část výzkumné části dizertační práce tvoří oddíly věnované deskripci prostředí škol a jejich žáků, charakteristice vzdělávacích programů obou institucí a subkapitola obsahující zdůvodnění výběru žáků pro výzkum. Stěžejní kapitolu výzkumné části představují případové studie doplněné o nastínění výsledků...
|
|
|
Obtíže u dětí přípravných tříd se zaměřením na narušenou komunikační schopnost
Smejkalová, Eva ; Felcmanová, Lenka (oponent)
Abstrakt:Abstrakt: Komunikace představuje schopnost, jak můžeme v běžném životě vyjádřit a sdílet své myšlenky, zkušenosti i pocity. Komunikace sehrává důležitou roli také v průběhu vzdělávání. Ve vzdělávání informace získáváme, osvojujeme si je, učíme se s nimi pracovat a dále je využívat. Pozice dítěte i žáka s narušenou komunikační schopností je v tomto případě mnohem složitější, protože obtíže v mluvním projevu se přenesou do komunikačního děje a mohou ovlivnit zvládání školních dovedností. Vzdělávání žáků s narušenou komunikační schopností je náročný úkol. Žáci nedokážou dostatečně uspořádat a vyjádřit své myšlenky, jejich mluva je mnohdy nesrozumitelná, nerozumí přesně výkladu učitele, nedokážou mluvit dostatečně plynule, aby vyhověli běžné komunikační normě. Z těchto důvodů se dostávají pod psychický tlak a někdy raději přestanou zcela komunikovat. Hlavním cílem předkládané rigorózní práce je analýza nejčastějších obtíží dětí s narušenou komunikační schopností zařazených do přípravných tříd základních škol. Následné vyhodnocení s popisem nejčastějších obtíží z důvodu školní nezralosti směřující ke školnímu odkladu jsou součástí empirické části rigorózní práce. S ohledem na hlavní cíl byly stanoveny tyto dílčí cíle: sledování celkového vývoje dítěte, aktivní pozorování v přípravných třídách s...
|
|
|
Cíle hudební výchovy u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Mazurek, Jiří
V souladu s tématem a názvem dizertační práce se v teoretické části, v její první kapitole, věnujeme pojmům souvisejícím s kategorií cíle a jeho definováním v obecné pedagogice, hudební pedagogice a speciální pedagogice. V následujících kapitolách na kategorii cíle navazujeme pojednáními zabývajícími se analýzou vzdělávacích programů, pojetí estetické výchovy, definováním pojmů žák se speciálními vzdělávacími potřebami a žák se zdravotním postižením s podkapitolami zaměřenými na jednotlivé typy postižení, s nimiž je dále operováno ve výzkumné části práce: syndrom ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder, tj. syndrom hyperaktivity s poruchou pozornosti), vývojové poruchy učení, narušená komunikační schopnost, lehká mentální retardace a poruchy autistického spektra. Závěrečná šestá kapitola pak představuje teoretické vymezení estetické (hudební) výchovy v současném výchovně-vzdělávacím systému s přihlédnutím k problematice hudebního vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Úvodní část výzkumné části dizertační práce tvoří oddíly věnované deskripci prostředí škol a jejich žáků, charakteristice vzdělávacích programů obou institucí a subkapitola obsahující zdůvodnění výběru žáků pro výzkum. Stěžejní kapitolu výzkumné části představují případové studie doplněné o nastínění výsledků...
|
|
|
Aktivity a terapie za asistence psa (canisterapie) ve speciální pedagogice
BRÁZDOVÁ, Pavla
Tato bakalářská práce se zaměřuje na canisterapii nebo aktivity a terapie za asistence psa, a to konkrétně v oblasti speciální pedagogiky. Cílem práce je zmapovat možnosti a limity aktivit a terapií za asistence psa ve školských zařízeních z pohledu speciálních pedagogů. Pomocí výzkumných otázek bylo zjištěno, jakým způsobem probíhají aktivity a terapie za asistence psa ve školských zařízeních z pohledu speciálního pedagoga a jaké jsou jejich zkušenosti s těmito aktivitami a terapiemi. Práce je rozdělena do dvou částí - teoretické a praktické. V teoretické části se seznámíme se současným stavem v této oblasti. Je rozdělena na tři okruhy. V prvním okruhu jsou definovány základní pojmy canisterapie, historický vývoj, její metody a formy a specifikace canisterapeutického týmu. Druhý okruh je zaměřen na speciální pedagogiku, její dělení a druhy zařízení. Ve třetím okruhu dochází ke vzájemnému propojení canisterapie a speciální pedagogiky, zaměřuje se na děti s postižením jako na klienty canisterapie. Praktická část práce je tvořena výzkumem, u kterého byla použita kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování. Výzkumný soubor byl tvořen speciálními pedagogy či vychovateli ze speciálních škol či školských zařízení v Jihočeském kraji. S respondenty byl uskutečněn polostrukturovaný rozhovor, jehož struktura byla sestavena na základě předem stanovených cílů a výzkumných otázek bakalářské práce. Z výzkumu vyplývá, že se ve speciálních školách a školských zařízeních využívají canisterapeutické metody AAA a AAT, forma bývá návštěvního charakteru, a to skupinová i individuální. Zkušenosti speciálních pedagožek a vychovatelek s canisterapií jsou pozitivní. Přínosy canisterapie jsou zpestření výuky, aktivizace dětí, uvolnění, relaxace, zlepšení motoriky a komunikačních dovedností či zvýšení sebevědomí dětí. Negativa canisterapie vidí v nedostatku canisterapeutických týmů.
|
|
|
Problematika uplatnění speciálního pedagoga na trhu práce
ŠÍMOVÁ, Aneta
Bakalářská práce Problematika uplatnění speciálního pedagoga na trhu práce se zabývá otázkou co musí speciální pedagog, který chce být kvalifikovaným pracovníkem daného oboru, všechno splňovat. Práce se dělí na část teoretickou a empirickou. Teoretická část je rozdělena do tří kapitol. První kapitola objasňuje předmět a cíl speciální pedagogiky, její legislativu a uplatnění speciální pedagoga. Druhá kapitola se zabývá kompetencemi speciálního pedagoga a rozvojem těchto kompetencí. Poslední třetí kapitola pojednává o supervizi, která je důležitou součástí prevence syndromu vyhoření. V empirické části bakalářské práce je uvedeno, jaké cíle byly zvoleny a výzkumné otázky. Dále zde nalezneme popis použité metody výzkumu, kterou byly polostrukturované rozhovory. Hlavními cíli této práce bylo zjistit profilaci speciálního pedagoga v reálném pracovním prostředí, zmapovat postoj k profesnímu sebevzdělávání a taktéž zmapovat požadavky vedoucího managementu na speciálního pedagoga na svém pracovišti. V rámci rozhovorů byli osloveni probandi, kteří jsou na vedoucí pozici speciálních pedagogů a samotných speciálních pedagogů na Strakonicku. Dozvídáme se zde, co všechno má speciální pedagog splňovat, od charakterových vlastností až po vzdělávání. Najdeme zde různé shody a neshody mezi probandy v názoru na zaměstnávání nedávných absolventů, možnosti rozvoje dovedností, sebereflexe a sebepoznání. Důraz je kladen na důležitost různých schopností a dovedností, kterými má speciální pedagog disponovat.
|
|
|
Muzikoterapie v mateřské škole
Šírová, Michaela ; Tichá, Alena (vedoucí práce) ; Kmentová, Milena (oponent)
Tato práce se zaměřuje na téma muzikoterapie ve speciální mateřské škole pro děti s kombinovaným postižením. V teoretické části se vyjasňuje pojem a princip muzikoterapie a dále se pak charakterizují jednotlivé typy postižení, které se vyskytují u zkoumaných klientů. Jako výzkumná metoda bylo použito pozorování a rozhovor se třemi muzikoterapeuty z dané instituce. KLÍČOVÁ SLOVA Muzikoterapie, předškolní vzdělávání, speciální pedagogika, skupinová muzikoterapie individuální muzikoterapie, odborná pomoc.
|
|
|
Využití arteterapeutických technik a postupů v práci speciálního pedagoga
Kasalová, Markéta ; Komárková, Tereza (vedoucí práce) ; Švandová, Martina (oponent)
Tato bakalářská práce se opírá o odborníky avizovanou proměnu oboru speciální pedagogiky a s ní související rozšiřování škály nástrojů a kompetencí speciálního pedagoga. Jejím cílem a hlavním tématem je popsat a představit techniky a postupy výtvarné arteterapie, které mohou být využívány právě speciálními pedagogy. Tomuto účelu je nakloněn humanisticky orientovaný směr arteterapie, z něhož je v popisu technik vycházeno. Možné působení arteterapeutických postupů je rozděleno do tří oblastí. A to na aktivizaci a osvěžení, relaxaci a uvolnění, sociální interakci a komunikaci. Toto rozdělení je doplněno příklady konkrétních cvičení a popisem jejich použití v různých skupinách. Text práce obsahuje i přehled vývoje speciální pedagogiky a popis jejích současných trendů, kapitolu věnovanou umění, stručný přehled ostatních expresivních terapií a samostatnou kapitolu zaměřující se na výtvarnou arteterapii.
|
|
|
Specifické vývojové poruchy učení a jejich reedukce
Lorencová, Tereza ; Cintlová, Jitka (vedoucí práce) ; Nováková, Ivana (oponent)
Práce popisuje všechny specifické poruchy učení v obecné rovině. Nejvíce se zaměřu- je na dyslexii, dysgrafii a dysortografii. Uvádí příčiny a projevy SPU a jejich odraz na psychi- ce dětí a životě jejich rodin. Také se věnuje obecným metodám reedukace poruch učení i kon- krétním metodám nápravy dyslexie, dysgrafie a dysortografie včetně nástinu potřebných po- můcek k reedukaci. Představuje systém péče o děti s SPU v České Republice, resp. kdo se vzděláváním a péčí o tyto jedince může zabývat. K šetření v praktické části práce jsou použity následující metody: analýza dokumentace, pozorování, rozhovor a zpracování kazuistik. Šet- ření probíhalo ve dvou institucích, které se zabývají péčí o děti s SPU. Cílem praktické části bakalářské práce je představit dvě instituce pracující s dětmi se SPU, analyzovat jejich meto- dy nápravy SPU a sestavit kazuistiky dvou vybraných žáků.
|
|
|
Motivační faktory při výběru studijních oborů Speciální pedagogika a Rehabilitační-psychosociální péče o postižené děti, dospělé a seniory
MEDOVÁ, Šárka
Bakalářská práce se zabývá motivačními faktory při výběru studijních oborů Speciální pedagogiky a Rehabilitační-psychosociální péče pro děti, dospělé a seniory. Nejen v profesním životě člověka je důležitým pojmem motivace. Motivace je pohnutkou, která vede k vytčenému cíli. Volba studijního oboru záleží na mnoha faktorech, jež ji mohou ovlivnit. Pokračování ve studiu může být například určitou rodinnou tradicí, nebo je obor studia volen pouze z ekonomického hlediska, s vidinou lepšího ekonomického zabezpečení. U některých lidí se jedná i o určitou seberealizaci, kdy si volí studijní obory, jež jim nabídnou možnost splnění vlastních přání. Cílem této bakalářské práce je zjistit, jaké nejdůležitější motivy ovlivňují studenty oborů Speciální pedagogika a Rehabilitační-psychosociální péče pro postižené děti, dospělé a seniory na Zdravotně sociální fakultě v Českých Budějovicích při jejich výběru. Dílčím cílem je také zjištění spokojenosti se zkoumanými studijními obory a praxí. Ve výzkumném šetření je použita metoda kvantitativního výzkumu, a to za pomoci dotazníkového šetření. Dotazníky byly anonymní a skládaly se z 18 otázek, které byly z velké části uzavřené či polouzavřené. Dotazníky byly rozdány studentům prezenčního bakalářského studia zkoumaných oborů, a to v rozmezí od 7. dubna do 10. dubna 2014. Výzkumu se zúčastnilo celkem 120 respondentů, odpovědělo jich 115. U respondentů tohoto dotazníku převažovaly ženy. Nejčastějšími vystudovanými druhy středních škol jsou, dle výzkumu, SOŠ se zdravotním zaměřením, a to u obou studijních oborů. U oboru Speciální pedagogika následují SOŠ s pedagogickým zaměřením a u oboru Rehabilitační-psychosociální péče gymnázia. Výběr vysoké školy je u většiny respondentů ze Speciální pedagogiky navázáním na absolvovanou střední školu, což může být způsobeno spokojeností s výběrem střední školy a utvrzením v jejich představách o budoucí profesi. U Rehabilitační-psychosociální péče je zde podobná provázanost, především u zdravotního zaměření, velký počet studentů, kteří absolvovali gymnázium, může být spojen s hledáním vhodného zaměření, popř. mohlo dojít k ovlivnění jejich volby. U otázek týkajících se motivace většina respondentů odpověděla, že vzorem z rodiny pro ně nebyl nikdo. S tímto souvisí i další zkoumaný fakt, a to, že volbu studijního oboru ve většině případů neovlivnil nikdo z okolí, pouze vlastní zájem dotazovaných. I proto si vybrali nejčastěji školu, kde mohou uplatnit svůj zájem o obor a kde mohou studovat to, co je baví. Provázanost tohoto ovlivnění vyplývá i z faktu, že velké množství respondentů bylo ovlivněno jejich mimoškolními aktivitami. Mizivé procento účastníků si obor vybralo na základě negativních zkušeností, v rodině či blízkém okolí se téměř u poloviny dotazovaných vyskytují osoby s postižením. Se studijním plánem je spokojena většina respondentů z obou zkoumaných oborů, pouze malá část si není jista nebo je nespokojena. U dotazovaných studentů SPEP dochází u většiny k prohloubení zájmu o studovaný obor díky praxi, kterou vykonávají, v menší míře je tomu tak i u oboru RPB. Respondenti z obou oborů se také shodují, že studium jejich oboru je spíše utvrzuje v představách o budoucí profesi.
|
|
|
Výchova a vzdělávání dětí s mentálním postižením
GAJDOŠOVÁ, Adéla
Výchova a vzdělávání dětí s mentálním postižením Děti s mentálním postižením se vyvíjejí pomaleji, ale jsou velmi citlivé a vnímavé. V poslední době je jejich výchova a vzdělávání velmi diskutovaný problém. Každý člověk je jedinečná osobnost a má právo na plnohodnotný život s patřičným vzděláním a láskou, a to platí i pro jedince s mentálním postižením. Cílem teoretické části diplomové práce bylo nastínit obecné informace o mentálním postižením (etiologie, klasifikace, možnosti výchovy a vzdělávání jedinců s mentálním postižením). V praktické části sledovala diplomová práce dosažení dvou cílů. Jedním z cílů bylo zmapovat stav kvalifikovaných pracovníků ve školských zařízeních pro výchovu a vzdělávání dětí s mentálním postižením. Druhým cílem pak bylo zmapovat úroveň speciálně pedagogické péče o děti s mentálním postižením (konkrétně užívání alternativních terapií). Bylo splněno dosažení obou dvou cílů této práce. Současně diplomová práce ověřovala dvě dané hypotézy. Základní technikou sběru dat byl dotazník pro učitele, pracujících ve školských zařízeních pro výchovu a vzdělávání dětí s mentálním postižením, vyučující děti s lehkým až středně těžkým mentálním postižením ve Zlínském kraji. Další použitou metodou byla sekundární analýza metodických materiálů a vzdělávacích programů speciálních škol ve Zlínském kraji. Hypotéza č. 1, že ve školských zařízeních pro výchovu a vzdělávání dětí s mentálním postižením je nedostatek kvalifikovaných pracovníků, byla vyvrácena, neboť dotazovaní speciální pedagogové potřebnou kvalifikaci dle zákona mají a ti, co kvalifikaci nemají, tak si ji při svém zaměstnávání dodělávají. Byla potvrzena hypotéza č. 2, že ve školských zařízeních pro výchovu a vzdělávání dětí s mentálním postižením se při pedagogické péči dostatečně nevyužívají alternativní terapie. Sekundární analýza metodických materiálů ukázala, že se využívají prvky alternativních terapií, neboť jsou součástí osnov pro děti se speciálními potřebami. Ale ze šetření dotazníků vyplynulo, že asi čtvrt respondentů alternativní terapie nepoužívá a nemá na ně ani potřebnou kvalifikaci. Výsledky této práce by se mohly využít jako informační materiál pro rodiče a učitele dětí s mentální retardací.
|
host ::
RSS.