Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 39 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Organizace soudnictví v Rakousku ve druhé polovině 19. století
Šalak, Boris ; Kindl, Vladimír (oponent)
Organizace soudnictví v Rakousku ve druhé polovině 19. století Hlavním cílem této práce je popis organizace soudnictví v Rakousku (Předlitavsku) v 19. století a jeho zasazení do širšího evropského kontextu. Zásadní revoluční události roku 1848 se výrazně dotkly i organizace soudnictví. Roku 1850 došlo v některých zemích monarchie k aktivaci nové soustavy řádných soudů, která nahradila starou soustavu předbřeznovou. Nová soustava byla plně postátněná a oddělená od správy na všech úrovních. Ačkoliv takto formovaná struktura prošla v následujícím půlstoletí několika výraznými proměnami, základní principy organizace se s jistou výjimkou let 1855 až 1867 příliš nezměnily. Dalšími mezníky vývoje jsou léta 1854/1855 spojená s tzv. bachovskou reorganizací justice, léta 1867/1868 charakterizovaná přijetím prosincové ústavy a začátkem aplikace některých principů v ní uvedených, léta 1873/1874 spjatá s přijetím nového trestního řádu a s počátkem jeho účinnosti a konečně léta 1895 až 1898, kdy došlo k reformě civilního řízení i organizace soudnictví. Rakouská soudní soustava v podobě, jakou zaujímala na počátku minulého století, se v českých zemích stala úhelným kamenem organizace soudnictví i po roce 1918.
"Cikáni, metla venkova!" Tvorba a uplatňování proticikánských opatření v meziválečném Československu, za druhé republiky a v počáteční fázi Protektorátu Čechy a Morava (1918-1941)
Baloun, Pavel ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Sadílková, Helena (oponent) ; Zimmermann, Volker (oponent)
Dne 22. prosince 1926 proběhla v Užhorodu na Podkarpatské Rusi slavnostní ceremonie při příležitosti otevření budovy "cikánské školy". Čeští úředníci, kteří při této události promluvili, upozornili přítomné na pedagogický význam vybudované instituce a označili ji za ojedinělý a výjimečný "pokus". Vytvoření speciální školy pro děti těch obyvatel, kteří byli označováni jako "cikáni", na území, jež bylo k Československu dodatečně připojeno po první světové válce a které v dobových představách ztělesňovalo specifické, "zaostalé" území, upevňovalo legitimitu první republiky jako demokratického, pokrokového, moderního, liberálního státu náležícího k vyspělému a civilizovanému Západu. O více než půl roku později, dne 14. července 1927, poslanci československého Národního shromáždění schválili zákon č. 117/1927 Sb. z. a n. o potulných cikánech. Vznik této legislativní normy souvisel s obrovským zájmem dobového tisku a veřejnosti o "cikány", který podnítilo obvinění přibližně dvaceti "cikánů" z východoslovenské obce Moldava nad Bodvou z velkého množství krádeží, loupeží a vražd. Oproti situaci těsně po skončení první světové války, kdy centrální československé úřady nevyhověly požadavkům lokálních státních úřadů na úpravu "cikánské otázky", i v kontrastu k většině evropských států, v roce 1927 středo pravá...
Místní lidové soudy na Jablonecku
Beerová, Zuzana ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Místní lidové soudy na Jablonecku Abstrakt Práce Místní lidové soudy na Jablonecku sestává ze dvou základních částí. V obecné části práce pojednává o instituci místních lidových soudech obecně, o jejich ideových východiscích, zákoně o místních lidových soudech a jeho výkladu, o problematice vybraných institutů souvisejících se zákonem o místních lidových soudech a činností těchto soudů. Ve zvláštní části tvořené částmi 2 - 4 se práce zaměřuje na aplikaci a srovnání poznatků obecné části na praxi konkrétních místních lidových soudů na Jablonecku, resp. v okrese Jablonec nad Nisou. Pro obecnou část byly jako zdroje využity zejména dobové monografie o tématu místních lidových soudů a dobové články v odborných časopisech Právník a Socialistická zákonnost. Práce rovněž vychází i ze současných textů, zejména stati L. Soukupa. Ve zvláštní části práce zpracovává dostupné archivní fondy o jednotlivých místních lidových soudech uložené ve Státních okresních archivech v Jablonci nad Nisou a Mostě. Místní lidové soudy byly experimentem socialistické justice, stojící na rozhraní mezi soudní a výkonnou mocí, charakterově podobné dnešním okresním soudům a přestupkovým komisím. Vznikly v roce 1961 na základě zákona č. 38/1961 Sb. Projednávaly šest typů provinění nižší společenské nebezpečnosti, za něž mohly ukládat...
Česká republika v mezinárodním srovnání (vybrané údaje ) - 2018
Český statistický úřad
Mezinárodní srovnání České republiky s ostatními zeměmi, zejména pak se státy Evropské unie. Nabízí široké spektrum údajů z mnoha oblastí statistiky, zahrnuje např. informace o obyvatelstvu, trhu práce, životní úrovni, národních účtech, financích, cenách, průmyslu, zahraničním obchodě, službách a životním prostředí.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Česká republika v číslech - 2018
Český statistický úřad
Statistické údaje z řady oblastí týkajících se České republiky a životní úrovně občanů. Obsahuje výpočty v tabulkách.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Organizace soudnictví v Rakousku ve druhé polovině 19. století
Šalak, Boris ; Kindl, Vladimír (oponent)
Organizace soudnictví v Rakousku ve druhé polovině 19. století Hlavním cílem této práce je popis organizace soudnictví v Rakousku (Předlitavsku) v 19. století a jeho zasazení do širšího evropského kontextu. Zásadní revoluční události roku 1848 se výrazně dotkly i organizace soudnictví. Roku 1850 došlo v některých zemích monarchie k aktivaci nové soustavy řádných soudů, která nahradila starou soustavu předbřeznovou. Nová soustava byla plně postátněná a oddělená od správy na všech úrovních. Ačkoliv takto formovaná struktura prošla v následujícím půlstoletí několika výraznými proměnami, základní principy organizace se s jistou výjimkou let 1855 až 1867 příliš nezměnily. Dalšími mezníky vývoje jsou léta 1854/1855 spojená s tzv. bachovskou reorganizací justice, léta 1867/1868 charakterizovaná přijetím prosincové ústavy a začátkem aplikace některých principů v ní uvedených, léta 1873/1874 spjatá s přijetím nového trestního řádu a s počátkem jeho účinnosti a konečně léta 1895 až 1898, kdy došlo k reformě civilního řízení i organizace soudnictví. Rakouská soudní soustava v podobě, jakou zaujímala na počátku minulého století, se v českých zemích stala úhelným kamenem organizace soudnictví i po roce 1918.
Okresní soud v Lišově v letech 1918-1939 s přihlédnutím ke kriminální agendě
VOJČOVÁ, Nikola
Prvorepublikové soudnictví v mnohém navazovalo na soudnictví zaniklé Rakousko-Uherské monarchie. Teoretická část předkládané práce ukazuje, jak se změnil trestní zákon a jaká byla organizace soudnictví. Druhá část práce, založená na výzkumu archivních pramenů, je zaměřená na okresní soudy a okruhy případů, které spadaly do jejich jurisdikce na příkladu jihočeského města Lišov v letech 1918-1939. Prostor je zde také věnován nejen osobám soudců a notářů, ale také místnímu potlačovacímu aparátu, a sice městské policii.
Politická role soudů a soudců v evropském a srovnávacím kontextu
Vikarská, Zuzana ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Wintr, Jan (oponent) ; Holländer, Pavol (oponent)
1 Politická role soudů a soudců v evropském a srovnávacím kontextu Zuzana Vikarská Předkládaná disertační práce zkoumá evropské vrcholné soudy, tedy Soudní dvůr Evropské unie a Evropský soud pro lidská práva, a klade si otázku, zda jsou tyto soudní instituce politické a případně v jakém smyslu. Autorka v práci nabízí pět perspektiv, z nichž lze na politickou roli soudů a soudců nazírat. První dimenze zkoumá soudce jako lidské bytosti, řídící se nejen světem práva, nýbrž i různými mimoprávními vlivy, včetně vlivů politických. V první dimenzi tak stojí pojem politika v kontrastu k jisté představě o ryzosti práva a oddělenosti práva od politiky. Do první dimenze lze zahrnout různé právně-filosofické pohledy na soudní rozhodování, ale i míru transparentnosti soudních institucí, přičitatelnost rozhodnutí konkrétním soudcům, či kvalitu odůvodnění soudních rozhodnutí. Druhá dimenze se dívá na proces nominace a výběru soudců zkoumaných soudů. V tomto případě politika znamená zapojení politických aktérů do procesu výběru, či selekci konkrétních osob na základě politických důvodů, v kontrastu k důvodům odborným. První dvě dimenze se zaměřují na individuální soudce: jejich osobnosti (dimenze první) a způsob jejich výběru (dimenze druhá); tyto dvě dimenze přitom spolu velice úzce souvisí. Zbývající tři dimenze se...
BOJ PROTI "NEKALÝM ŽIVLŮM" V LIŠOVĚ V LETECH 1875 - 1914
VOJČOVÁ, Nikola
Bakalářská práce se zaměřuje na kriminalitu na konci 19. a počátku 20. století v jihočeském městečku Lišově. První polovina práce stručně nastiňuje justiční správu ve sledovaném období a trestní teorii, tedy zákony, kterými se soudní orgány řídily. Druhá část práce je věnována hlavnímu tématu této práce, a sice Lišovu a trestným činům páchaným na jeho území. Po úvodním seznámení s historií města, jeho samosprávou a postavami strážníků následuje stěžejní část práce, a sice rozbor jednotlivých trestných činů po stránce teoretické i praktické.
Organizace soudnictví v Rakousku ve druhé polovině 19. století
Šalak, Boris ; Malý, Karel (vedoucí práce) ; Kindl, Vladimír (oponent) ; Vojáček, Ladislav (oponent)
Organizace soudnictví v Rakousku ve druhé polovině 19. století Hlavním cílem této práce je popis organizace soudnictví v Rakousku (Předlitavsku) v 19. století a jeho zasazení do širšího evropského kontextu. Zásadní revoluční události roku 1848 se výrazně dotkly i organizace soudnictví. Roku 1850 došlo v některých zemích monarchie k aktivaci nové soustavy řádných soudů, která nahradila starou soustavu předbřeznovou. Nová soustava byla plně postátněná a oddělená od správy na všech úrovních. Ačkoliv takto formovaná struktura prošla v následujícím půlstoletí několika výraznými proměnami, základní principy organizace se s jistou výjimkou let 1855 až 1867 příliš nezměnily. Dalšími mezníky vývoje jsou léta 1854/1855 spojená s tzv. bachovskou reorganizací justice, léta 1867/1868 charakterizovaná přijetím prosincové ústavy a začátkem aplikace některých principů v ní uvedených, léta 1873/1874 spjatá s přijetím nového trestního řádu a s počátkem jeho účinnosti a konečně léta 1895 až 1898, kdy došlo k reformě civilního řízení i organizace soudnictví. Rakouská soudní soustava v podobě, jakou zaujímala na počátku minulého století, se v českých zemích stala úhelným kamenem organizace soudnictví i po roce 1918.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 39 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.