|
|
Urban Gardening: motivy a možnosti přetváření veřejného prostoru ve městě
Papoušková, Kristina ; Illner, Michal (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá fenoménem městského zahradničení. Věnuje se zejména městskému zahradničení v podobě komunitních zahrad, jejichž počet se v Praze v posledních letech znásobil. Tento trend vyvolal zájem i ze strany médií, proto je na místě hledat motivace lidí, kteří na této činnosti ve městě participují, zda jsou hlubší nebo jestli se jedná pouze o módní záležitost. Jako teoretický zdroj byly použity myšlenky Manuela Castellse o městských sociálních hnutích a Henriho Lefebvra o právu na město. Tito autoři věřili, že ve městě je nejdůležitější jeho lidský rozměr a nikoli směnná hodnota městského prostoru. V další části teoretické práce je představován problém veřejného prostoru, jeho funkce a pojetí v sociálních vědách. Analýza se věnuje městskému zahradničení v Praze. Zabývá se tím, zda se jedná o dočasnou módu nebo zda by se zahrady mohly stát trvalou součásti veřejného prostoru Prahy. Na základě případové studie komunitní zahrady jsou analyzovány funkce těchto zahrad ve veřejném prostoru. Práce se věnuje tomu, zde jsou komunitní zahrady ve veřejném prostoru zdrojem konfliktů nebo přináší pouze pozitiva.
|
|
|
Bydlení v okolí pražské severo-jižní magistrály. Život v sousedství městské dopravní tepny - empirická sonda
Vlasáková, Tereza ; Průšová, Petra (vedoucí práce) ; Sládek, Jan (oponent)
Diplomová práce je koncipována jako empirická sonda do života obyvatel lokality kolem tzv. Severojižní magistrály v městské části Praha 4. Tematicky spadá do oblasti sociologie města, hojně čerpá také z oblasti urbanismu a městského plánování. Cílem práce je získat a interpretovat základní informace o kvalitě bydlení a městského života v řešeném úseku pražské Severojižní magistrály vnímané očima obyvatel. První část práce představuje teoretické zázemí empirické sondy. Vymezuje vztah oborové disciplíny k vybranému tématu a nastiňuje teoretické koncepty související s hlavními aspekty řešené problematiky. Druhá část práce představuje provedenou empirickou sondu, komentuje souhrn získaných informací a interpretuje výsledky analýzy. Sběr dat byl proveden metodou dotazníkového šetření v dané lokalitě. Ke zpracování byly použity kvantitativní techniky analýzy dat.
|
|
|
Bydlení v nových obytných komplexech. Kladné a záporné stránky života na "nových sídlištích" (empirická studie)
Dittrichová, Hana ; Buriánek, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce je koncipována jako případová studie pražské novostavby - velkého komplexu bytových domů, který je svým uspořádáním sice podobný sídlištnímu typu zástavby, ale zároveň se od něj snaží v mnohém odlišovat. Práce pojatá jako "kapitola ze sociologie města" je rozdělena celkem do tří základních částí. První část práce představuje teoretické zázemí empirické sondy, která je stěžejním prvkem případové studie. Seznámí čtenáře s oborovou disciplínou sociologie města i jejím užším vymezením - sociologií architektury. Zároveň předloží základní koncepty této disciplíny - sociologický pohled na migraci, sousedství, výběr bydlení a spokojenost s ním, veřejná prostranství a okrskové teorie. Odbočí i k současné situaci na českém (pražském) trhu s byty, která celé pozadí studie uzavře. Druhá část práce je především popisem objektu případové studie - Slunečného vršku, který čtenáře seznamuje s lokalitou, v němž se nachází, s jeho bezprostředním zázemím. Teoretická a popisná část vyúsťují v část empirickou, která vychází ponejvíce z dotazníkového šetření uskutečněného mezi obyvateli objektu a snaží se přispět české sociologii města z nového úhlu pohledu, pohledu novostaveb - "nových sídlišť".
|
|
|
Diference spotřebních vzorců mladých lidí na protikladu velkoměsta a venkova
Samec, Tomáš ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Práce se zabývá problematikou materiální, kulturní a vztahové spotřeby v kontextu pozdně moderní společnosti. Využívá přitom odlišnosti sociálních prostředí velkoměsta a venkova k popisu sociálních funkcí spotřeby. Práce nejprve teoreticky ukotvuje spotřebu v rámci sociologického diskurzu a představuje základní teoretická východiska. Hlavní důraz je kladen na analytickou část práce, která představuje zjištění provedeného výzkumu. Výzkum obsahoval dvě části. Polostrukturované rozhovory, pomocí kterých se vytvořili koncepty a hypotézy, které byly následně testovány v dotazníkovém šetření. Výzkum má charakter případové studie, zjištění a interpretace tak nemají ambice být zobecňovány na celou populaci. Poskytují nicméně empiricky podložené závěry a hypotézy. Zjištění podpořila představu spotřeby jako komplexního a ambivalentního sociálního jevu souvisejícího s procesem individualizace. Práce se také zabývá normativním charakterem spotřeby v rámci sociálních skupin a kolektivů. Představuje spotřebu jako prostředek k definování identity jedince. Práce ukazuje význam strukturálních rozdílů obou prostředí pro sociální jednání jedinců s ohledem na jejich kulturní a materiální spotřebu. Konkrétně ve vztahu k módě, přijímání aktuální spotřebních trendů a trávení volného času.
|
|
|
Velkoměsta České republiky podle sčítání 2011
Český statistický úřad
Česká republika má hustou sídelní síť s mnoha menšími městy a vesnicemi. Zastoupení velkoměst v sídelní struktuře je relativně nízké. Pouze šest měst má více než 100 tis. obyvatel. Jediným městem s více než milionem obyvatel je Praha. Druhým největším městem z hlediska počtu obyvatel Brno, následované Ostravou a Plzní.
Plný text:  PDF
|
host ::
RSS.