|
|
Míra naléhavosti různých oblastí veřejného života – srpen/září 2023
Tuček, Milan
Do svého šetření probíhajícího v srpnu a září 2023 Centrum pro výzkum veřejného mínění zařadilo otázku, v níž obyvatelé ČR hodnotili, jak moc je naléhavé zabývat se vybranými oblastmi veřejného života.\n\nNejnaléhavějším problémem je stav veřejných financí, když 71 % dotázaných jeho řešení považuje za velmi naléhavé (deficit státního rozpočtu, úsporné balíčky…). Následuje oblast energetiky (63 %) a (logicky) zachování sociálních jistot (62 %).\n\nNejméně naléhavá je situace v oblasti nabídky zboží a služeb (20 % odpovědí velmi naléhavé), kultuře (14 %) a řešení pandemie COVID-19 (11 %).\n\nK vzestupu naléhavosti došlo u velké většiny dotazovaných položek. Nejvíce u energetiky (o 33 procentních bodů u odpovědi velmi naléhavé), přistěhovalectví (o 24 procentních bodů) a životní úrovně (19 procentních bodů).\n\nNaopak k poklesu naléhavosti došlo jen u tří položek. Jde řešení pandemie COVIDu (o 44 procentních bodů), nezaměstnanost (o 6 procentních bodů) a kulturu (o 3 procentní body u podílu odpovědí „velmi naléhavé“ a dalších 9 procentních bodů u „docela naléhavé“).\n\nJe zjevné, že za názorovými posuny vesměs stojí obavy veřejnosti spojené s vývojem ekonomické, politické a bezpečnostní situace.
|
|
|
Hodnocení některých sociálních podmínek – duben/květen 2023
Tuček, Milan
Součástí jarního šetření CVVM byla otázka zjišťující hodnocení možností, které nabízí naše společnost občanům v oblasti bydlení, finančního zabezpečení, zdravotní péče, vzdělávání a uplatnění na trhu práce. Naposledy byla tato otázka položena v květnu 2022.\n\nNejlépe je hodnocen přístup ke vzdělání (84 % dotázaných uvedlo, že je velmi dobrý či spíše dobrý), následuje přístup ke zdravotní péči (74 %) a možnost pracovat (73 %).\n\nNejhůře jsou hodnoceny možnosti získání bytu, resp. koupě vlastního bytu (85 %, resp. 91 % odpovědí „velmi špatná“ a „spíše špatná“ situace). Následují finanční podmínky k založení rodiny a zabezpečení ve stáří (záporné hodnocení uvádějí zhruba dvě třetiny dotázaných).\n\nV porovnání s výsledky z roku 2022 se hodnocení sociálních podmínek změnilo u hodnocení životních podmínek zdravotně postižených (pokles negativních odpovědí) a u obou položek hodnotících situaci s byty (nárůst negativních odpovědí) o 7-10 procentních bodů. Ve stejném rozsahu došlo též k nárůstu negativního hodnocení u přístupu ke vzdělání a ke zdravotní péči\n\nHodnocení všech položek se výrazně liší v závislosti na deklarované životní úrovni domácnosti.
|
|
|
Zdaňování studentů v České republice
Ševčíková, Barbora ; Hobza, Tomáš (oponent) ; Kopřiva, Jan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku zdanění studentů v České republice. Cílem práce je analyzovat současný systém zdanění studentů, zhodnotit jeho přínosy a nedostatky a navrhnout možné změny a úpravy. Práce vychází z teoretického přehledu o základních pojmech a principech daní a jejich významu pro státní rozpočet. Dále se zaměřuje na specifika zdanění studentů, jako jsou různé typy pracovních smluv a dohod, slevy na studenty a možnosti daňového odpočtu. Praktická část této práce se zaměřuje na konkrétní příklady a následné porovnání různých pracovněprávních vztahů. Hlavním cílem této části je dosáhnout daňové optimalizace u pracujících studentů. V praktické části jsou prezentovány modelové příklady, které ilustrují různé pracovní vztahy, se kterými se studenti často setkávají. Skládá se z modelových příkladů a cílem je dosáhnout daňové optimalizace u pracujících studentů.
|
|
| |
|
|
Sociální ochrana jako prvek kritické infrastruktury v České republice a v rámci vybraných států Evropské unie
MACHÁČKOVÁ, Markéta
Diplomová práce se zabývá zmapováním sociální ochrany jako prvku kritické infrastruktury v rámci vybraných zemí EU (ČR, Irska, Švédska) a dále tím, jak je možné na základě získaných informací oblast sociální ochrany pro účely kritické infrastruktury v ČR případně vylepšit. Práce je pojata komplexně a do zkoumaných problematik uvádí prostřednictvím prvních třech podkapitol teoretické části práce, kde poskytuje vhled do sociální ochrany a kritické infrastruktury jak na úrovni EU, tak na úrovni národní. V rámci výzkumu byl uplatněn desk research, zhodnocena specifika úpravy sociální ochrany jako součásti kritické infrastruktury všech vybraných států a pro Českou republiku provedena SWOT analýza. Jako doporučení vzešlé z práce lze jmenovat rozlišení infrastruktury na více úrovní podle její důležitosti po vzoru Irska, což by zamezilo snadnému zjištění prvků kritické infrastruktury a zvýšila by se tak jejich bezpečnost do budoucna. Druhým doporučením je provedení opatření na zvýšení připravenosti gesčně příslušného ÚSÚ v oblasti sociální ochrany na budoucí krize. Prvotní směřování gesce mimo standardní strukturu orgánů sociální ochrany způsobilo, že (oproti jiným srovnávaným zemím) Česká republika dostatečně pružně nereagovala na dopady pandemie COVID-19 v oblasti sociální ochrany. Zajímavým zjištěním je pak podobné zaměření ochrany infrastruktury v oblasti sociální ochrany u Irska i České republiky, která zahrnuje systémy zajišťující výplatu dávek sociální ochrany. Co se týče úpravy zařazení sociální ochrany do odvětví kritické infrastruktury u porovnávaných členských států, je úprava České republiky podle nařízení vlády č. 432/2010 Sb., smysluplná. Sociální ochrana je rozpracována pod odvětvím veřejné správy a z větší části kopíruje obecné rozdělení systému sociální ochrany.
|
|
|
Porovnání sociálního zabezpečení v České republice a ostatních státech Evropské unie
SEKNIČKOVÁ, Iveta
Cílem diplomové práce je porovnat sociální zabezpečení v členských státech Evropské unie a vymezit skupiny států s podobnými znaky a zastoupením sociálního pojištění v jejich daňových systémech. Systém sociálního zabezpečení je významnou příjmovou a zároveň výdajovou složkou veřejných rozpočtů a prostřednictvím něho může stát realizovat sociální politiku. V rámci zemí Evropské unie je k sociálnímu zabezpečení přistupováno odlišně a tento přístup často souvisí s historickým postavením a tradicemi dané země. V úvodu práce je popsáno sociální zabezpečení a sociální pojištění v České republice. Dále je objasněna koordinace sociálního pojištění v rámci Evropské unie. V metodice je popsána Wardova metoda shlukové analýzy, která je v práci použita pro uskupení států s podobnými znaky v oblasti sociálního pojištění. Analýza je prováděna na základě vybraných ukazatelů z oblasti sociálního pojištění za rok 2009 a 2019 a je porovnáno, jak uskupení států v daném roce, tak i celkový vývoj sociálního pojištění mezi oběma roky. Pro analyzování jsou vybrány ukazatelé čistých příspěvků na sociální zabezpečení, jejichž data byly získány ze statistického úřadu Evropské unie (Eurostat).
|
|
|
Rodiny na dávkách hmotné nouze
HOROVÁ KOLÁŘOVÁ, Michaela
Cílem bakalářské práce je popsat typy rodin, které pobírají dávky hmotné nouze. Bakalářská práce je složena ze dvou částí teoretické a praktické. V teoretické části jsou zpracovány teoretické poznatky ohledně pojmů týkajících se rodiny a typu rodiny. Jsou zde vymezeny příčiny vzniku stavu hmotné nouze u rodin a její dopad na fungování rodiny a její členy, zejména děti. Dále se definuje hmotná nouze se zaměřením na zákon o hmotné nouzi (pojmy, jednotlivé dávky) a jsou prozkoumány jiné možnosti sociální opory. Šetření v praktické části zkoumá, jaký typ rodin žádá o dávky hmotné nouze a z jakého důvodu se rodiny do hmotné nouze dostávají. K dosažení cíle práce se použije kvalitativní výzkumný přístup, který mj. vychází z analýzy dokumentů rodin pobírajících dávky hmotné nouze.
|
|
|
Komparace mzdové problematiky v České republice a ve Slovenské republice
ČESKÁ, Hana
Bakalářská práce se zabývá mzdovou problematikou v České republice a ve Slovenské republice. Za účelem následného porovnání mzdových systémů v těchto sousedních zemích je text zaměřen na analyzování klíčových oblastí reflektujících přístup obou států k odměňování zaměstnanců a zákonným srážkám z příjmů ze závislé činnosti. Práce je tvořena nejprve teoretickou částí, která je věnována vysvětlení základních pojmů vztahujících se ke mzdové problematice. Nabyté teoretické poznatky jsou následně aplikovány v praktické části. Zde je za pomoci čtyř praktických příkladů názorně demonstrován postup výpočtu roční daňové povinnosti a čisté měsíční mzdy u fiktivních zaměstnanců včetně stanovení povinných mzdových odvodů z pohledu konkrétního zaměstnance i jeho zaměstnavatele a výpočtu zálohy na daň z příjmů při respektování platných právních předpisů. Zjištěné výsledky jsou následně podrobeny analýze a komparaci. Pro přehlednější prezentaci výsledků je provedeno jejich grafické znázornění. S ohledem na zjištěné informace a výsledky praktických propočtů je shrnuto, jak se obě země liší ve svém přístupu k pracovnímu poměru, k výpočtu mzdy, k výši a způsobu odvodů pojistného a ve způsobu zdanění mezd a je určeno, ve kterém z těchto dvou států je mzdový systém pro zaměstnance a zaměstnavatele přívětivější. Nejsou opomenuty ani optimalizační návrhy, kterými lze dosáhnout snížení daňové povinnosti.
|
|
|
Sociálně etické aspekty welfare state
GALÍKOVÁ, Alice
Diplomová práce se zabývá sociálně etickými aspekty welfare state. V úvodní části je charakterizován sociální stát, jeho historie, postoje k němu a je uvedena základní typologie sociálního státu. Hlavní stať je rozdělena na tři části, a to člověk, rodina a stát vzhledem k sociálnímu státu. Jednotlivé kapitoly jsou členěny na popisnou část a část sociálně etické kritiky vlivu welfare state, jež byla cílem práce. Ze všech třech pohledů na tuto problematiku vyplynulo převažující negativní působení současného, tedy přebujelého sociálního státu. Je to především ztráta odpovědnosti za svůj život, ztráta motivace k práci, vlastní iniciativy a tvořivosti, vytváření závislosti na sociálních dávkách. Je zřejmý zcela zásadní a negativní vliv na funkčnost rodiny, jejíž sociální role ve většině převzal stát. Zhoubné se ukazuje neustálé navyšování výdajů na sociální zabezpečení výměnou za politickou podporu levicových stran ve volbách; tato skutečnost může v posledku ohrožovat demokratický vývoj země.
|
|
|
Rodinná politika a sociální ochrana rodin s nezaopatřenými dětmi
Hobzová, Dana ; Koldinská, Kristina (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent) ; Šimečková, Eva (oponent)
Rodinná politika a sociální ochrana rodin s nezaopatřenými dětmi Abstrakt Tématem disertační práce je česká rodinná politika ve vztahu k sociální ochraně rodin s nezaopatřenými dětmi, s užším zaměřením na analýzu hmotné podpory této skupiny rodin v českém a evropském prostoru. Charakteristika české rodinné politiky je shrnuta do několika dokumentů vzniklých z podnětu MPSV. Cíle rodinné politiky ve vztahu k rodinám s nezaopatřenými dětmi v těchto dokumentech odrážejí realitu dobových situací, v nichž vznikaly. Některé dílčí cíle tak byly splněny, některé zůstaly nenaplněny. Nejmenší pokrok pak zaznamenala sociální ochrana rodin s dětmi předškolního a školního věku, kdy nebyly realizovány deklarované cíle spojené s dávkou přídavku na dítě. Výrazného pokroku, bylo naopak dosaženo v oblasti dávky rodičovského příspěvku, která se v uplynulých letech stala značně flexibilnější a byla značně navýšena celková čerpaná částka příspěvku. Disertační práce analyzuje směřování a současný stav sociální ochrany rodin s nezaopatřenými dětmi v českém prostoru a zároveň mapuje sociální ochranu této skupiny rodin ve vybraných evropských zemích. Práce tak obsahuje obsáhlou analýzu systému hmotné podpory rodin s nezaopatřenými dětmi v českém prostoru a zároveň obsáhlou analýzu těchto systémů v zemích napříč Evropou. Výběr těchto...
|
host ::
RSS.