|
| |
|
|
Vliv stárnutí a stresu na autofagocytózu
Čechová, Kateřina ; Vrajová, Monika (vedoucí práce) ; Valeš, Karel (oponent)
Autofagocytóza je nespecifický katabolický mechanismus udržující buněčnou homeostázu. V případě zvýšeného stresu dokáže zvýšit svou aktivitu, a tím udržet buňku při životě. Je známo, že v průběhu přirozeného stárnutí dochází ke zpomalování její aktivity, a naopak experimentální indukce vede k prodloužení života modelových organismů. Zpomalování může být facilitováno dalšími faktory, jedním z nich může být chronický stres. Vzhledem k tomu, že věk a chronický stres jsou dva faktory podílející se na vzniku mnoha neléčitelných neurodegenerativních onemocnění, v souvislosti se kterými je nyní mechanismus autofagocytózy aktivně zkoumán, zajímalo nás, zda dochází při jejich kombinaci ke změnám v aktivitě autofagocytózy. V naší práci jsme studovali vliv dlouhodobého stresu navozeného sociální izolací u potkanů kmene Wistar ve věku 6 měsíců (N=16) a 12 měsíců (N=16). Zvířata v experimentální skupině byla umístěna do separátních klecí a sociálně izolována po dobu 4 týdnů. Zvířata v kontrolní skupině byla chována ve skupině po dvou. Expresi markerů autofagocytózy (Beclin-1, LC3-II, mTOR) jsme měřili v mozku sociálně izolovaných a kontrolních zvířat v oblasti hipokampu a striata. Dále jsme měřili expresi podjednotek NMDA receptoru (NR1, NR2A, NR2B) v oblasti hipokampu. Výsledky ukázaly, že starší zvířata v kontrolní...
|
|
|
Odchod do starobního důchodu jako mezník v životě člověka
PELEJOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se zabývá tématikou odchodu do starobního důchodu a změnami, které tento mezník v životě člověka provázejí. Téma je aktuální s ohledem na demografické stárnutí populace nejen v České republice. Teoretická část bakalářské práce je zaměřena na otázky demografického vývoje a jeho dopadu na společnost. V dalších kapitolách jsou popsány jednotlivé změny provázející stáří, změny tělesné, psychické, kognitivní a sociální. Obsahem následujících kapitol je zamyšlení se nad faktory, které ovlivňují život seniorů zdraví, pohyb, ekonomický příjem, smysl života a spiritualita. Jedna z kapitol je věnována také problematice sociální exkluze a potřeb seniorů. Cílem práce je zjistit, jaké dopady má odchod do starobního důchodu na život člověka a uspokojování jeho bio-psycho-sociálních a spirituálních potřeb. Dílčím cílem je zjištění, zda změna sociálního statusu vede k sociální izolaci seniorů. Zvolena byla kvalitativní výzkumná strategie. Použita metoda dotazování a technika polostandardizovaného rozhovoru. Komunikačními partnery byli senioři ve věkové kategorii šedesát pět let a více, kteří byli vybráni na základě postupného výběru prostřednictvím metody Snowball sampling. Analýza získaných dat byla provedena otevřeným kódováním, které umožňuje rozložit text na menší útvary. Ke grafickému zobrazení získaných informací byly použity myšlenkové mapy. Bylo zjištěno, že čtyřicet čtyři procent seniorů se myšlenkami na stáří a důchodový věk nezabývalo v době, kdy byli pracovně aktivní. Senioři starší sedmdesáti let očekávali odchod do důchodu s přesvědčením, že budou ve stáří finančně zajištěni důchodem vypláceným státem. O finančním zajištění v podobě spoření nebo pojištění nepřemýšleli. Zajímavé bylo zjištění, že všichni senioři vnímali určité změny, ke kterým u nich došlo v souvislosti s odchodem do důchodu. Dvě třetiny z nich se nadále věnovaly svým koníčkům a nepociťovaly žádná omezení v podobě nedostatku příležitostí či nedostatku finančních prostředků k realizaci těchto koníčků. Výsledky ukázaly, že s přibývajícím věkem a zhoršujícím se zdravotním stavem se výrazně mění hodnotový žebříček. V mládí tito lidé upřednostňovali zájmy rodiny a její finanční zabezpečení. Ve vyšším věku kladou na první místo zdraví své i svých nejbližších. Zajímavé rovněž je, že čeští senioři sice považují vyplácené důchody za nízké, v zásadě jsou však spokojeni a se svými financemi vycházejí. Ti, kterým to zdravotní stav dovoluje, i nadále pracují a jsou schopni peníze ušetřit. Odpovědi na otázky týkající se zdravotního stavu seniorů byly rovněž zajímavé. Počáteční vyčerpání a řada zdravotních problémů při nástupu do starobního nebo předčasného důchodu postupně odeznívala a senioři se v současné době cítí relativně dobře, pouze s malými zdravotními obtížemi. U některých dokonce došlo ke zlepšení zdravotního stavu. Přínosem výzkumu je, že není důvod se obávat výrazné životní změny v podobě odchodu do starobního důchodu. Senioři mají v dnešní době dostatek příležitostí k seberealizaci, a pokud sami nechtějí, není zde důvodná obava ze vzniku sociálního vyloučení a izolace. Rovněž se prokázala generační soudržnost mezi členy rodin. Senioři se mohou o své potomky v těžkých chvílích opřít.
|
|
|
Každodenní život a problematika sociální izolace seniorů v městském a venkovském prostředí
Petrišče, Ondřej ; Dvořáková, Nina (vedoucí práce) ; Spilková, Jana (oponent)
KAŽDODENNÍ ŽIVOT A PROBLEMATIKA SOCIÁLNÍ IZOLACE SENORŮ V MĚSTSKÉM A VENKOVSKÉM PROSTŘEDÍ ABSTRAKT Předkládaná práce je tematicky ukotvena dvěma koncepty. Prvním použitým konceptem je kvalita života a rezidenčního prostředí, druhým je sociální izolace. Oběma koncepty je možné nahlížet z různých pohledů na kvalitu života seniorské generace, neboť nejen četnost a intenzita společenských kontaktů, ale i vlastnosti širšího rezidenčního prostředí významnou měrou ovlivňují každodenní život stárnoucích osob. Pro výzkum byly zvoleny dva odlišné typy prostředí, a to městský obvod Plzeň 4 - Doubravka a venkovská obec s periferní polohou - obec Pasečnice. Práce zkoumá, jaká jsou pozitiva a negativa daného prostředí pro sledovanou skupinu osob. Výzkum prováděný formou polostrukturovaných rozhovorů analyzuje míru sociální izolace a subjektivně vnímanou kvalitu rezidenčního prostředí. Zaměřuje se na takové faktory každodenního života seniorů, jako jsou společenské vztahy, bydlení, základní vybavenost a služby, dopravní dostupnost, volnočasové aktivity, bezpečnost. Klíčová slova: sociální izolace, kvalita rezidenčního prostředí, senioři, město, venkov, občanská vybavenost
|
|
| |
|
|
Postavení pečujících osob v kontextu zákona o sociálních službách
Štollová, Dana ; Čabanová, Bohumila (vedoucí práce) ; Mlejnková, Kristýna (oponent)
Práce s názvem "Postavení pečujících osob v kontextu zákona o sociálních službách" analyzuje situaci pečujících osob v průběhu péče. Na základě analýzy výzkumů provedených jak v ČR, tak i v rámci Evropské unie sleduje otázku diskriminace a socioekonomické exkluze pečujících osob v ČR. Postavení pečujících osob není legislativně zakotveno v žádném právním předpisu. Z toho ovšem vyplývá, že není stanoven ani rozsah povinností, ani práva, sociální zabezpečení v případě nemoci a velmi omezeně je stanoveno důchodové zabezpečení. Práce předkládá návrhy opatření a řešení této problematiky tak, aby byla podporována rodinná a mezigenerační solidarita a pravidla subsidiarity a současně odstraněna diskriminace sociálního a ekonomického postavení pečujících osob v ČR.
|
|
|
Psychologické a sociální aspekty nezaměstnanosti
Bakajsová, Kamila ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Bredárová, Kristina (oponent)
Cílem bakalářské práce je zpracování problematiky nezaměstnanosti, hlavně psychologických a sociálních aspektů nezaměstnanosti. V literární rešerši je popsána problematika nezaměstnanosti z hlediska ekonomického, sociálního a psychologického.
V části dotazníkového šetření je popsán vzorek respondentů, kteří za pomoci dotazníku charakterizovali a popsali pocity a determinanty nezaměstnanosti. Celé empirické šetření je zaměřeno na prožívání nastalé situace nezaměstnanými, na chování rodin nezaměstnaných a schopnost tuto situaci přijmout a vyrovnat se s ní. Na konci dotazníkového výzkumu je prostor i pro zkoumání nejčastějších negativních i pozitivních pocitů, které nezaměstnaní zažívají.
|
|
|
Role sestry v péči o adolescenty s nadváhou či obezitou
SOROKANETS, Viktorie
Tato diplomová práce je zaměřená na roli dětské sestry v péči o adolescenty s nadváhou či obezitou. Dětská sestra hraje klíčovou úlohu v podpoře zdraví dětí a dospívajících v primární péči. Sestra je v mnoha případech prvním člověkem, kterému se rodina nebo dítě svěří se svými starostmi a obavami týkajícími se zdraví. Dětská sestra je osobou, jejíž profesní zaměření je určováno potřebami děti, je odborníkem, který by měl využít každou příležitost ke konzultaci o zdravém životním stylu dítěte a rodičů, je podstatným a nenahraditelným členem týmu, jenž o dítě či dospívajícího pečuje (Sikorová, 2012). Práce se skládá ze dvou částí. Teoretická část je zaměřená na obezitu jako takovou, je zde popsaná patogeneze, komplikace a následky, dále prevence a léčba. V další kapitole jsme se zaměřili na úlohu sestry v ordinaci dětského lékaře a popsali jsme v ní roli sestry při vyšetření adolescenta s obezitou či nadváhou, informovanost sestry a adolescenta v oblasti dětské obezity, zásady komunikace sestry s obézním adolescentem a jeho edukace. V závěru teoretické části jsou zmíněny psychosociální dopady obezity na adolescenta, jako je sociální izolace, diskriminace a riziko vzniku poruchy přijímání potravy. Druhou polovinu práce tvoří empirická část, která byla prováděná dvěma způsoby výzkumu. První část výzkumu byla realizovaná kvantitativní formou šetření, v rámci kterého byly pomocí elektronických dotazníků osloveny dětské sestry v ordinacích praktických dětských lékařů. Otázky v dotazníku byly zaměřeny na vzdělání sester v oblasti dětské obezity, edukaci adolescentů, spolupráci s rodinou a jinými odborníky. Výzkumný soubor tedy tvořily dětské sestry, které vykonávají svou profesi v celé České republice. V druhé části výzkumného šetření byla použita metoda dotazování, a to technikou rozhovoru. Jednalo se o polostrukturovaný rozhovor s obézními adolescenty. Každý rozhovor obsahoval 24 otázek a trval v průměru 20 - 25 minut. Rozhovory s adolescenty byly zaměřeny na znalost pojmu Body Mass Index, na zdravotní a psychické následky, na jejich osobní život, vztahy s vrstevníky, partnerské vztahy i možnosti využití služeb výživového poradce. Oslovili jsme 15 respondentů ve věku od 16 do 20 let, všichni byli z Jihočeského kraje. U nezletilých adolescentů museli s výzkumem souhlasit rodiče. Dotazník byl přístupný online a jeho vyplnění nezabralo příliš času, přesto z přibližně 400 rozeslaných, se vrátilo pouze 154 plně vyplněných. Návratnost dotazníků tedy činila přibližně 40 %. Na začátku jsme si stanovili dva cíle. Účelem prvního cíle bylo zmapovat roli sestry v přístupu k obézním adolescentům. Z výsledků vyplynulo, že dětské sestry se snaží v oblasti dětské obezity vzdělávat, zajímají se o problematiku dětské obezity, dále se snaží adolescenty trpící nadváhou edukovat o správné životosprávě. Dále také usilují o spolupráci s rodinou dítěte a i s dalšími odborníky, jakými jsou endokrinolog, kardiolog, výživový poradce atd. Druhým cílem práce bylo zjistit, jak obézní adolescenti vnímají vlastní osobu. Názory byly samozřejmě různé, někteří jedinci si nadváhu (obezitu) nepřipouštěli, jiní v sobě spatřovali "tlouštíky", "valící se koule", "ošklivé a zbytečné, kterým nic nesluší". Někteří trpí depresemi, jiní se to snaží neřešit. Pro naplnění účelu kvantitativního šetření jsme si stanovili celkem tři hypotézy. H1: Sestra edukuje adolescenty v oblasti zdravé výživy. Hypotézu jsme statisticky potvrdili, protože z výzkumu vyplynulo, že sestry opravdu adolescenty edukují o správné životosprávě. H2: Sestra se neustále vzdělává v oblasti problematiky obezity. Výsledky ukázaly, že sestry se účastní vzdělávacích seminářů s danou problematikou a že se i dále vzdělávají. I tuto hypotézu jsme potvrdili. H3: Sestra spolupracuje s rodinou obézních adolescentů. Také v tomto případě se stanovená hypotéza potvrdila.
|
|
|
Sexuální problematika klientů s mentálním postižením v ústavních zařízeních
PATEROVÁ, Michaela
Sexualita osob s mentálním postižením představovala do nedávné doby společenské tabu. Problematika tohoto tématu mě zaujala natolik, že jsem se rozhodla získat bližší informace svojí bakalářskou prací. Bakalářská práce obsahuje teoretickou část a praktickou část. Teoretická část obsahuje tři kapitoly. V první kapitole se zabývám mentálním postižením. V této kapitole jsem se ještě zabývala etiologií a příčinami mentálního postižení. V další kapitole jsem se zabývala termínem jedinec s mentální retardací. Pojem disabilita je zde popsán a chápán jako zastřešující výraz pro oblast funkčních poruch, aktivit a participací konkrétního jedince. V další části uvádím sexuální problematiku osob s mentálním postižením. Prvním tématem je výchova a osvěta osob s mentálním postižením. Dále jsem se zabývala sexuálním zneužíváním osob s mentálním postižením. Se sexualitou úzce souvisí partnerské vztahy, které v práci také uvádím. V závěru teoretické části jsem se zabývala rodičovstvím a možnostmi ochrany před početím. Praktickou část bakalářské práce tvoří sběr dat, pomocí techniky kvalitativního výzkumu, metodou nestandardizovaných hloubkových rozhovorů. Základní soubor byl vytvořen parametry zakotvené teorie, přičemž nebylo využito všech parametrů, vzhledem k její obsáhlosti. Základní výzkumný soubor jsem stanovila dle pracovních pozic zaměstnanců Centra sociálních služeb v Jindřichově Hradci. Byly položeny dvě výzkumné otázky. Zda vnímá personál sexuální život osob s mentálním postižením jako vyhovující a zda jsou informace odborného personálu o sexuálním životě osob s mentálním postižením dostačující. Z výzkumu bylo zjištěno, že odborný personál má dostatečné množství informací, ale sexuální osvěta a výchova v zařízení vůbec neprobíhá. Z rozhovorů vyplývá, že se zaměstnanci necítí být dostatečně kompetentní v otázkách sexuální výchovy a osvěty. Z rozhovorů dále vyplynulo, že zaměstnanci souhlasí s partnerstvím osob s mentálním postižením. Z rozhovorů bylo také zjištěno, že souhlasí s užíváním antikoncepce v případě, že klientka zahájí s partnerem sexuální život. Dále jsem zjistila, že s rodičovstvím osob s mentálním postižením většina respondentů spíše nesouhlasí. V otázce sexuálního zneužívání osob s mentálním postižením jsem v rozhovoru zjistila, že tento problém byl v zařízení již jednou řešen. Zaměstnanci si uvědomují, že jsou tito lidé snadnou obětí, ale zároveň neprovádí žádnou prevenci ve formě sexuální výchovy. Z těchto zjištění vyplývá, že by bylo vhodné podpořit vznik protokolu, ve kterém bude zakotvena sexuální problematika uživatelů sociálních služeb pro toto zařízení. Protokol by zároveň mohl sloužit jako prevence sexuálního zneužívání. Vhodné by také bylo odborné školení v oblasti komunikace v sexuální oblasti, mezi zaměstnancem a uživatelem.
|
|
|
Vliv nezaměstnanosti na život člověka
KLIMENTOVÁ, Dana
Má bakalářská práce se zabývá vlivem nezaměstnanosti na lidský život. Cílem této práce je poukázat na negativní důsledky zapříčiněné nezaměstnaností. V teoretické části se práce věnuje definici práce, významu práce, různým pohledům na práci a jejímu vlivu na člověka. Dále se věnuje definici nezaměstnanosti, jejímu dělení a oblastem lidského života, které ovlivňuje, a strategií zvládání nezaměstnanosti a službami, prostřednictvím kterých má být nezaměstnaným poskytována pomoc. Empirická část se zabývá výzkumem, který má za cíl zjistit vliv změn způsobených ztrátou zaměstnání, významem práce pro člověka a tím, jak pociťují nezaměstnaní přístup úřadu práce a ostatních institucí vzhledem k jejich nepříznivé životní situaci. Zabývá se také tím, jak lidé bez zaměstnání pociťují vliv ekonomické recese na jejich nezaměstnanost.
|
host ::
RSS.