|
|
Svoboda náboženského vyznání v kontextu evropského a mezinárodního práva
Bartoň, Daniel ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent) ; Machalová, Tatiana (oponent)
Tato doktorská disertační práce pojednává o vybraných aspektech svobody náboženství v Evropě. Jejím cílem je představit právní rámec, ve kterém se náboženská svoboda vysky- tuje, a zasadit tuto d·ležitou svobodu do širšího kulturního, náboženského a lidskopráv- ního kontextu. D·sledná kontextualizace, zd·razňovaná v pr·běhu celé práce, vychází z předpokladu, že není možné vyextrahovat čistě právní koncept náboženské svobody, který by nebyl ovlivněn společenskými, právními, kulturními a náboženskými kontexty jeho au- tor·; ve skutečnosti je chápání náboženské svobody každého člověka zakořeněno v jeho kultuře, náboženství a životní zkušenosti. Tento závěr by však neměl vést k naprostému skepticismu ohledně porozumění nábožen- ské svobodě a ohledně možnosti její celosvětové ochrany. Právě naopak, měl by motivovat každého interpreta a zákonodárce v oblasti náboženské svobody ke studiu rozličných po- rozumění všech osob dotčených v konkrétním případě nebo v určité situaci. Po d·kladném studiu všech nárok· vycházejících z náboženské svobody a po zohlednění všech dalších práv, princip· a zájm· vyskytujících se v daném případu či situaci, by mělo být podstatně jednoduší činit spravedlivější rozhodnutí, než by tomu bylo bez zohlednění zmíněných po- rozumění a kontext·. Cesta této disertační práce skrze...
|
|
|
The Final Externalization of the Others and its Consequences for the Turkish Foreign Policy
Chvátal, Viktor ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se věnuje analýze turecké zahraniční politiky vůči regionu Centrální Eurasie, respektive sub-regionům Blízkého východu a Střední Asie, v období 1991 až 2010. Z hlediska teoretického ukotvení práce kombinuje modifikovaný sociální konstruktivismus s předpoklady kritické geopolitiky. V konstruktivistické části se práce na základě propojení s analýzou zahraniční politiky (AZP) zaměřuje na domácí úroveň, tedy na přezkum identitárního ukotvení jednotlivých aktérů. Z hlediska vlivu identitární proměnné na zahraniční politiku je těžiště analýzy umístěno do období po roce 1991. Za účelem dosažení kontextuálního vhledu však práce zahrnuje i obecný rozbor konfliktu identit uvnitř turecké (osmanské) společnosti, který je pozorovatelný již od první poloviny devatenáctého století. V případě geopolitického rozpadu práce vychází ze základního kritického předpokladu o diskurzivním (nematerialistickém) charakteru geopolitické argumentace. Cílem je identifikace geopolitických metafor, které byly v rozmezí let 1991 až 2010 aplikovány tureckými elitami vůči výše uvedeným sub-regionům Centrální Eurasie. V tomto případě dochází k logické syntéze teoretických přístupů. Geneze a užití geopolitických metafor je zároveň zkoumána z hlediska identity těch, kteří je formulují. Diplomová práce dokazuje, že jedním...
|
|
|
Život a dílo arcibiskupa Fultona J. Sheena
BRŮHA, Marek
Práce je zaměřena na život a dílo arcibiskupa Fultona J. Sheena a je rozčleněna na tři části. První část práce se zabývá životem a částečně také charakterem biskupa Sheena. Je doplněna informací o kanonizačním procesu amerického biskupa. Druhá část práce popisuje literární odkaz biskupa Sheena, snaží se vystihnout hlavní důrazy jeho tvorby, poukazuje na tematickou komplexnost Sheenových knih, líčí autorův apologeticky zaměřený styl psaní. Téma je doplněno Přílohou I. která předkládá úplný seznam Sheenovy bibliografie. Třetí část práce je hlubším pohledem do Sheenovy christocentrické teologie, zvláště zaměřené na Kristův kříž, a je rozšířena o další teologické reflexe, biblické citace a myšlenky některých teologicky významných autorů. Jde vlastně o teologickou interpretaci Sheenovy knihy Život Krista.
|
|
|
Armáda jako strážce demokracie? Případ Turecka
Ficker, Alexandr ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Němec, Jan (oponent)
Práce se zabývá významem a působením armády v Turecké republice v druhé polovině 20. století. První část práce analyzuje postavení armád v demokratických státech a zároveň předkládá jiný model pohledu na postavení armády, než je ten běžně známý. V druhé části je vysvětleno, jakým způsobem získala armáda své postavení ve společnosti, a jaký vliv měl kemalismus na armádní působení. Následuje analýza vojenských intervencí a následně pak analýza vlivu ES/EHS/EU na pozici armády v Turecku. Práce hledá odpověd na otázku , jakým způsobem ovlivnila EU pozici armády jako garanta sekularizace. V závěru práce, je pak nastíněn možný budoucí vývoj Turecka a vznik početných islámských fundamentalistických skupin.
|
host ::
RSS.