|
|
Urbanistický vývoj Žižkova ve druhé polovině 20. století
Poláčková, Tereza ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Práce se věnuje urbanistickému vývoji Žižkova od jeho založení ve druhé polovině devatenáctého století do současnosti, s důrazem na plánovanou a částečně realizovanou asanaci ve druhé polovině století dvacátého. V úvodní části popisuje historii Žižkova od nejstarších písemných zmínek do konce devatenáctého století, přibližuje koncept výstavby i její podobu. V dalších kapitolách charakterizuje vývoj v přístupu k Žižkovu od prvotních ideálních plánů z počátku dvacátého století, přes návrhy meziválečné až k plánům z 60. až 80. let vedoucím k bourání staré zástavby této čtvrti s ohledem na jejich funkční, společenský, památkový a estetický dopad. Postupně přibližuje, co vedlo k potřebě plošné přestavby Žižkova, jaké byly dobové souvislosti stavební výroby a jaké ohlasy přestavba vyvolala mezi odbornou i laickou veřejností. Pozornost je věnována také popisu jednotlivých plánů od ideálních vizí Zářícího města k realizovaným plánům panelových domů v okolí Olšanského náměstí a náměstí Komenského.
|
|
| |
|
|
Poslední epidemie moru v Českých zemích, zejména v Praze (1713-1714)
Koubová, Markéta ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Charvátová, Kateřina (oponent)
Tato práce je členěna do pěti kapitol. Nejprve je stručně vysvětlena epidemie moru z lékařského hlediska i historického pohledu a její výskyt v našich zemích. V hlavní části je zmíněna poslední morová vlna epidemie, která se přehnala našimi zeměmi v letech 1713-1714. Zde se zabývám českými zeměmi a hlavním městem Prahou. Moravou a Slezskem se zabývám pouze okrajově, abych více zdůraznila drobné rozdíly mezi zeměmi a jejich morovými řády. Věnuji se také lékařským zařízením, špitálům a lazaretům, kde leželi nemocní a umírající morem, a také personálu, který se o tyto chudáky měl starat. Velmi důležité byly také bohoslužby, neboť v té době byla společnost silně věřící a původ moru většinou pokládala za trest Boží. Také hygiena ve městech byla ještě v této době značně zaostalá a velkou měrou přispívala k rychlejšímu šíření nákazy. Nezapomněla jsem ani na morové hřbitovy, místa posledního odpočinku smrtelně nemocných obyvatel.
|
|
| |
|
|
Komunitní centrum v centru
Krajčovičová, Barbora ; Šindlar, Jiljí (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Mesto Považská Bystrica v priebehu 70-tych rokov úplne zmenilo celú svoju centrálnu zónu. Pri návrhu sa rátalo s 30 percentami plošnej rezervy, z ktorej sa v priebehu rokov stali parkoviská.Toto centrum, bez historickej zástavby s kompaktne uzavretým námestím je iste zaujímavým predmetom sociologického skúmania. Čo v tejto zóne chýba sa týkajú hlavne voľnočasových aktivít, priestorov pre mamičky s malými deťmi, galéria, športové centrum, alebo napríklad múzeum strojární. Všetky tieto funkcie som sa snažila vložiť do svojho urbanistického konceptu budov, z ktorých som si pre podrobnejšie rozpracovanie vybrala budovu Komunitného centra. To v sebe obsahuje galériu, bistro, materské centrum, multifunkčnú sálu a dve väčšie miestnosti pre rozvíjanie hudobno-pohybových a výtvarných schopností .Okolité budovy majú výhradne plochú strechu, sú prevažne kubické, preto i ja som zvolila tvar tomu podobný. Forma reaguje aj na myšlienku uzatvorenia námestia, no svojou mierkou a celkovým tvarom korešponduje s okolím a priamo s ním komunikuje. Výška budovy je v rovnováhe s výškami okolitých budov, a to štyri klasické podlažia. Navrhovaná stavba má z východnej časti, kde je riešený prechod medzi budovami po pôvodnej ceste od kostola, vstup do materského centra cez kryté ihrisko až k polootvorenému átriu.Výtvarné aj materiálové riešenie odpovedá mestskému prostrediu, do ktorého je budova zasadená. Keďže v jej okolí je množstvo zelene, s ktorou je v priamom kontakte (park, rieka so zeleným pásom) a preto som volila farbu fasády, ktorá by kontrastovala so zeleňou, ale aj dlažbou námestia. Vybrala som bledé prefabrikované pigmentované betónové diely, ktoré aj výtvarne oživili fasádu a doplnili tak aj rozloženie okien a dverí. Okná a dvere boli navrhnuté so zreteľom na funkciu miestností, ale aj ich členením, keďže niektoré z nich, ako vstupná hala, sa rozprestierajú cez dve podlažia, a naopak niektoré učebne respektíve záujmové miestnosti majú aj mezonetové časti. Doplnkom sú interiérové farebné rolety, ktoré sú nielen funkčným, ale aj estetickým prvkom, keďže sú farebne diferencované podľa funkcie miestnosti. Konštrukčne je objekt riešený stenovým systémom kombinovaným so stĺpmi a materiálovo sa zase jedná o betón a železobetón.
|
|
|
Trubní materiály
Pecl, Tomáš ; Helcelet, Marek (oponent) ; Molliková, Eva (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je seznámení s důležitými aspekty volby materiálu pro výrobu, montáž a provoz trubních systémů. V práci je zmíněna vhodnost jednotlivých skupin trubních materiálů pro různé podmínky technologické i přírodní s ohledem na materiálové vlastnosti. Dále se práce zabývá problematikou montáže potrubí, provádění kontrolních zkoušek se zaměřením na technologie montáže potrubí, před uvedením do provozu, hledáním vad a následnou možností jejich oprav. Závěrem jsou do práce zavedeny informace z praxe, které přibližují možnosti řešení problémů.
|
|
|
Sanace teplovodní a horkovodní sítě
Skůpová, Jana ; Raček, Jakub (oponent) ; Raclavský, Jaroslav (vedoucí práce)
Abstrakt: Předmětem úvodní části této práce je vytvoření základního přehledu o vodních tepelných sítích. Jedná se o seznámení s provozními parametry sítě, používanými materiály potrubí, objekty a armaturami a možnostmi uložení potrubí. V další části se práce zabývá možnostmi sanace - rekonstrukcí a novou výstavbou, a to podzemní a nadzemní. V závěru práce je řešen konkrétní návrh sanace horkovodního přivaděče z Jaderné elektrárny Temelín (JETe) do města Týn nad Vltavou. Podle požadavku investora byl proveden výpočet k optimalizaci dimenze předimenzovaného potrubí.
|
|
|
Ekologické vodohospodářské havárie v okrese Tábor v období 1995 - 2005
URBAN, Jan
Ekologické vodohospodářské havárie v okrese Tábor v období 1995 - 2005 V rozvinuté, hustě osídlené zemi rostou nároky na vodu, která je nepostradatelná pro život na Zemi a pro výrobní procesy lidské společnosti. Zajišťování krytí potřeby vody se v posledních letech stává limitujícím faktorem rozvoje prakticky všech hospodářských sfér. Vodní hospodářství se tak dostává do popředí veřejného zájmu. Nároky pochopitelně rostou i v dalších hospodářských sférách a oblastech života. Naplňování těchto požadavků je spojeno s řadou činností, které mají určitý vliv na čistotu vod. Vedle trvalého znečišťování, či ovlivňování kvality vody se hovoří i o vodohospodářských haváriích. Jedná se zpravidla o akutní stavy, které mají negativní vliv na užitné vlastnosti vody a způsobují biologické, hygienické, estetické a další závady. Opatření k sanaci havárií bývají pracná a také finančně nákladná. Proto je cílem všech sfér činností zavčas předejít znečišťování povrchových, či podzemních vod. Předmětem této práce bylo posouzení ekologických vodohospodářských havárií v okrese Tábor v období 1995 {--} 2005. Na základě řešených případů byla snaha o analýzu příčin vzniku havarijních situací, hodnocení mechanismů řešení vodohospodářských havárií a hodnocení jejich důsledků. Z dosavadních poznatků se vyvozovaly závěry jak pro sféru prevence, akčně-sanační část, tak pro oblast finální konsolidace stavu. Z dostupných dat let 1995 {--} 2005 vyplynulo, že na území okresu Tábor bylo šetřeno 142 havarijních případů znečištění, či ohrožení povrchových a podzemních vod, popř. technických poruch v dané oblasti. Nejvíce havarijních stavů bylo evidováno v zemědělství a vodním hospodářství (po 24 % případů), další havárie byly evidovány v potravinářském průmyslu (13 %) a dopravě (16 %). Velmi závažné havarijní stavy nastaly na produktovodu, který protíná území okresu. Ze závadných látek havárie nejčastěji způsobily ropné produkty a to v 52 případech, statková hnojiva a další látky využívané v zemědělství způsobily havárie v 41situacích. Na vzniku havárií se nejvíce podílel lidský faktor a to hned v celé jedné polovině případů. Z výsledků dále vyplývá, že v 18 případech havárie zasáhly území ochranných pásem vodních zdrojů, ve 4 případech to bylo v Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Třeboňsko. Při 21 haváriích byl také zaznamenán úhyn ryb, nebo jiných vodních živočichů. Z uvedené bilance a poznatků se pro oblast prevence dospělo k těmto závěrům: stavby, zařízení nebo činnosti, které mohou ovlivnit vodní poměry se uskutečňují se souhlasem vodoprávních úřadů. Jejich stavebně-technické provedení zpravidla nekoliduje s platnými předpisy a normami. Po stránce prevence je nezbytné dodržování zákonných ustanovení týkající se zejména periodických kontrol a revizí objektů určených ke skladování a manipulaci se závadnými látkami, dále provozování kontrolních systémů a využívání prostředků vhodných i pro vodní hospodářství. Jak pro oblast preventivní, tak i pro kontrolní a vlastní sanační činnost by bylo vhodné uplatňovat jednoduché analytické prvky. Negativem při řešení havárií je absence zpětné vazby, výsledků z laboratoře. Více pracovišť a provozů by si zasloužilo vybavit protihavarijními prostředky, soupravami. Havarijní plány by měly být výrazně zjednodušeny, dosavadní rozsah přenesen do provozních předpisů. V zájmu ochrany ryb a dalších vodních živočichů by měla být rozšířena spolupráce s veterinárními orgány a odbornými pracovišti. Legislativní rozdělení kompetencí pro oblast podzemních vod poněkud komplikuje možnosti řešení havarijních situací.
|
|
|
Sanace rodiny z pohledu sociálních pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí
FELENDOVÁ, Eliška
V diplomové práci jsem se zaměřila na problém sanace rodiny z pohledu sociálních pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a na spolupráci s nestátními neziskovými organizacemi při ozdravování rodiny. Cílem mé práce bylo zmapovat spokojenost sociálních pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí obecních úřadů obcí s rozšířenou působností v ČR s kvalitou práce s rodinami, které evidují a spolupráci obecních úřadů obcí s rozšířenou působností ČR s nestátními neziskovými organizacemi, které se podílejí na sociální práci s problémovými rodinami.
|
host ::
RSS.