|
|
Regionální distribuce rozvojové pomoci v Kambodži
Ficek, František ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Těšinová, Michaela (oponent)
Regionální distribuce rozvojové pomoci v Kambodži Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá rozborem distribuce rozvojové pomoci v Kambodži, konkrétně distribucí a alokací rozvojových projektů zaměřených na reprodukční zdraví a vzdělávání. V úvodní části je nastíněn historický vývoj a současná situace v Kambodži, dále je na základě odborné literatury diskutován současný přístup k rozvojové pomoci, problematika reprodukčního zdraví a vzdělávání a přetrvávající diskurz v alokaci rozvojové pomoci. Ve vlastní analýze byly hledány souvislosti mezi rozvojovými intervencemi a ukazateli reprodukčního zdraví a vzdělávání na provinční úrovni. Hlavním výsledkem práce je, že rozvojová pomoc v Kambodži je alokována s ohledem na úroveň rozvoje dané provincie pouze v několika případech, a tedy že převládá alokace ovlivněná jinými faktory, než je potřeba příjemce. Klíčová slova: Kambodža, rozvojová pomoc, alokace, distribuce, reprodukční zdraví, vzdělávání, oficiální rozvojová pomoc, nestátní neziskové organizace
|
|
| |
|
| |
|
|
Těhotenství u ženy s asistovanou reprodukcí.
NĚMCOVÁ, Sabina
Bakalářská práce se zabývá problematikou těhotenství u ženy s asistovanou reprodukcí. Pojem asistovaná reprodukce je v dnešní době hodně diskutované téma, protože každým rokem se zvyšuje počet neplodných párů. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se budeme zabývat neplodností u žen a neplodností u mužů. V dalších kapitolách jsme se zaměřili na asistovanou reprodukci a druhy asistované reprodukce. V neposlední řadě jsme se zabývali riziky spojenými s asistovanou reprodukcí a etikou. Cílem bakalářské práce je zjistit postoje porodních asistentek k asistované reprodukci. K tomuto cíli byly vytvořeny výzkumné otázky: 1. Jak porodní asistentky vnímají asistovanou reprodukci? 2. Jak přistupují porodní asistentky k péči o těhotnou ženu po asistované reprodukci? Výzkumné šetření bylo prováděno v měsících březen a duben v roce 2017. Kvalitativní výzkum byl prováděn polostrukturovaným rozhovorem s porodními asistentkami. Rozhovory byly prováděny s devíti porodními asistentkami, které pracují na ošetřovatelské jednotce rizikového těhotenství. Porodní asistentky byly ve věku 27 54 let. Dotazované respondentky pracují ve městech České Budějovice, Praha, Ostrava a Brno. Výzkum probíhal s respondentkami na základě jejich souhlasu s podepsáním "Žádost o souhlas ke spolupráci". Tato žádost porodním asistentkám zaručuje anonymitu a zacházení se získanými informacemi dle etických norem. Na začátku rozhovoru byly zjištěny od respondentek identifikační údaje. Během rozhovoru byly respondentky dotazovány na problematiku asistované reprodukce. Konkrétně na komplikace asistované reprodukce, metody asistované reprodukce, postoje porodních asistentek k asistované reprodukci a názory porodních asistentek k redukci embryí. Rozhovory porodních asistentek vedly k péči o ženu po asistované reprodukci a k péči o ženy s OHSS. Dále byly zkoumány názory porodních asistentek na informovanost žen a na změněné potřeby žen po asistované reprodukci. Rozhovory byly v celém průběhu nahrávány. Rozhovory byly následně přepsány a analyzovány metodou barvení v textu. Na základě analýzy dat byly stanoveny dvě hlavní kategorie a jejich podkategorie. První hlavní kategorie Asistovaná reprodukce byla rozdělena do tří podkategorií, které se nazývaly Metody asistované reprodukce, Komplikace asistované reprodukce a Postoje porodních asistentek k asistované reprodukci. Druhá hlavní kategorie Péče porodní asistentky o ženu po asistované reprodukci byla rozdělena do tří podkategorií s názvy Specifika v péči u žen po AR, Poskytování informací ženám po AR a Změněné potřeby žen po AR. Porodní asistentky se s problematikou asistované reprodukce setkávají relativně často a vnímají ji pozitivně. Porodní asistentky, které mají osobní zkušenosti s asistovanou reprodukcí (u sebe, přátel či v rodině), vnímají asistovanou reprodukci lépe než porodní asistentky, které se sešly s touto problematikou při klinické praxi. Dotazované porodní asistentky zpozorovaly, že ženy po asistované reprodukci mají změněné potřeby, zejména pocit jistoty a bezpečí. Z výzkumného šetření vyplynulo, že porodní asistentky znají rizika spojená s asistovanou reprodukcí a částečně znají péči o ženy po asistované reprodukci. Respondentky se také domnívají, že ženy po asistované reprodukci jsou dostatečně informovány o problematice AR. Výzkumné šetření poukázalo, že každá porodní asistentka je osobnost a může problematiku asistované reprodukce vnímat jinak. Nadále z výzkumného šetření vyplynulo, že ženy po asistované reprodukci mají vyšší sklon ke komplikacím v těhotenství a z tohoto důvodu jsou častěji kontrolovány u gynekologů a v centrech asistované reprodukce. Výsledek této bakalářské práce může být prezentován na odborných konferencích či může být publikován v odborných časopisech.
|
|
|
Role porodní asistentky v péči o těhotnou ženu po asistované reprodukci
NĚMCOVÁ, Sabina
Bakalářská práce se zabývá problematikou těhotenství u ženy po asistované reprodukci. Pojem asistovaná reprodukce je v dnešní době hodně diskutované téma, protože každým rokem se zvyšuje počet neplodných párů. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se budeme zabývat neplodností u žen a neplodností u mužů. V dalších kapitolách jsme se zaměřili na asistovanou reprodukci a její druhy. V neposlední řadě jsme se zabývali riziky spojenými s asistovanou reprodukcí a etikou. Cílem bakalářské práce byl zjistit postoje porodních asistentek k asistované reprodukci. K tomuto cíli byly vytvořeny výzkumné otázky: 1. Jak porodní asistentky vnímají asistovanou reprodukci? 2. Jak přistupují porodní asistentky k péči o těhotnou ženu po asistované reprodukci? Výzkumné šetření bylo prováděno v měsících březen a duben v roce 2017. Kvalitativní výzkum byl prováděn polostrukturovaným rozhovorem s porodními asistentkami. Rozhovory byly prováděny s devíti porodními asistentkami, které pracují na ošetřovací jednotce rizikového těhotenství. Porodní asistentky byly ve věku 2754 let. Dotazované respondentky pracují ve městech České Budějovice, Praha, Ostrava a Brno. Výzkum probíhal s respondentkami na základě jejich souhlasu s podepsáním "Žádosti o souhlas ke spolupráci". Tato žádost porodním asistentkám zaručuje anonymitu a zacházení se získanými informacemi dle etických norem. Na začátku rozhovoru byly zjištěny od respondentek identifikační údaje. Během rozhovoru byly respondentky dotazovány na problematiku asistované reprodukce. Konkrétně na komplikace asistované reprodukce, metody asistované reprodukce, postoje porodních asistentek k asistované reprodukci a názory porodních asistentek na redukci embryí. Z výzkumného šetření bylo zjištěno, jakou ošetřovací péči poskytují porodní asistentky ženám po asistované reprodukci a ženám s OHSS. Dále byly zkoumány názory porodních asistentek na informovanost žen a na změněné potřeby žen po asistované reprodukci během hospitalizace na ošetřovací jednotce rizikového těhotenství. Rozhovory byly v celém průběhu nahrávány na diktafon. Rozhovory byly následně přepsány a analyzovány metodou barvení v textu. Na základě analýzy dat byly stanoveny dvě hlavní kategorie a jejich podkategorie. První hlavní kategorie Asistovaná reprodukce byla rozdělena do tří podkategorií, které se nazývají Metody asistované reprodukce, Komplikace asistované reprodukce a Postoje porodních asistentek k asistované reprodukci. Druhá hlavní kategorie Péče porodní asistentky o ženu po asistované reprodukci byla rozdělena do tří podkategorií s názvy Specifika v péči u žen po AR, Poskytování informací ženám po AR a Změněné potřeby žen po AR. Z výzkumného šetření vyplývá, že porodní asistentky se s problematikou asistované reprodukce setkávají relativně často a vnímají ji pozitivně. Porodní asistentky, které mají osobní zkušenosti s asistovanou reprodukcí (u sebe, přátel či v rodině), přijímají asistovanou reprodukci lépe než porodní asistentky, které se s touto problematikou setkaly při klinické praxi. Dotazované porodní asistentky zpozorovaly, že ženy po asistované reprodukci mají změněné potřeby, zejména pocit jistoty a bezpečí. Z výzkumného šetření vyplynulo, že porodní asistentky znají rizika spojená s asistovanou reprodukcí a znají péči o ženy po asistované reprodukci. Respondentky se také domnívají, že ženy po asistované reprodukci jsou dostatečně informovány o problematice AR. Výzkumné šetření poukázalo, že každá porodní asistentka je osobnost a může problematiku asistované reprodukce vnímat jinak. Nadále z výzkumného šetření vyplynulo, že ženy po asistované reprodukci mají vyšší sklon ke komplikacím v těhotenství, a z tohoto důvodu jsou častěji kontrolovány u gynekologů, v centrech asistované reprodukce a jsou častěji hospitalizovány na ošetřovací jednotce rizikového těhotenství. Výsledek této bakalářské práce může být prezentován na odborných konferencích.
|
|
| |
|
|
Znalosti žáků o reprodukčním zdraví na 2. stupni vybrané ZŠ
Řeháková, Veronika ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Kovaříková, Miroslava (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na znalosti o reprodukčním zdraví žáků 2. stupně vybrané ZŠ. V teoretické části se věnuji pojmu reprodukční zdraví, popisu mužského a ženského pohlavního ústrojí, poruchám reprodukčního zdraví, přirozeným a nepřirozeným metodám antikoncepce. Další část práce se týká reprodukčního zdraví, prostituce a sexuálního zneužívaní a dopadu těhotenství na nepřipravený organismus v době dospívání. Zabývám se tím, jak se Výchova ke zdraví, pod kterou patří reprodukční zdraví, prezentuje v RVP a co je jejím cílem v jednotlivých oblastech a klíčových kompetencích. Cílem práce bylo zmapovat získané znalosti v dané oblasti ve třídách, kde se tento předmět vyučuje. Zvolila jsem dotazníkové šetření, kterého se zúčastnilo celkem 84 dětí ze 6. - 8.ročníku vybrané ZŠ. Potvrdilo se, že žáci v osmém ročníku mají nejvyšší znalosti v oblasti reprodukčního zdraví, přesto byly tyto vědomosti nižší než bychom očekávali. Proto je nutné tyto vědomosti nadále prohlubovat a zvyšovat prostřednictvím projektů k danému tématu a předávat vědomosti jinou formou než pouhým výkladem, zejména praktickými a názornými ukázkami.
|
|
|
Připravenost adolescentů s mentálním postižením na sexuální život
Semecká, Nella ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Sotáková, Hana (oponent)
Připravenost jedinců s mentálním postižením na rodičovství a s tím související sexuální život je v současné době inkluze velmi často diskutovaným tématem. Ve své práci jsem se zaměřila na připravenost adolescentů s mentálním postižením na sexuální život. Na toto téma jsem pohlédla z pohledu připravenosti nezletilých jedinců s postižením v souladu se sexuální výchovou. Ve své bakalářské práci jsem zkoumala míru informovanosti adolescentů s mentálním postižením o reprodukčním zdraví. Sledovala jsem, jaké poznatky mají jedinci s mentálním postižením o sexuální edukaci a povědomí o sexualitě u adolescentů. V praktické části pak na základě provedeného dotazníkového šetření BP zkoumá připravenost jedinců s mentálním postižením na sexuální život a rodičovství. KLÍČOVÁ SLOVA: Rodičovství, gravidita, adolescence, mentální postižení, sexualita, sexuální výchova, reprodukční zdraví, prevence.
|
|
| |
|
|
Reprodukční zdraví a umělá potratovost v Latinské Americe a Karibiku
Komrsková, Lucie ; Kocourková, Jiřina (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent)
Reprodukční zdraví a umělá potratovost v Latinské Americe a Karibiku Abstrakt Cílem předkládané práce je podat ucelený obraz reprodukčního zdraví obyvatelstva Latinské Ameriky a Karibiku a zároveň zhodnotit úroveň umělé potratovosti v tomto regionu. V teoretické části práce je vymezen pojem reprodukčního zdraví, jsou zde popsány ukazatele hodnotící jeho úroveň, a dále je zde vysvětlen rozdíl mezi bezpečným a nebezpečným umělým přerušením těhotenství a přiblížen stav potratové legislativy. Další část práce je věnována podpoře programů plánovaného rodičovství. V analytické části jsou státy Latinské Ameriky a Karibiku pomocí metody shlukové analýzy rozděleny do čtyř skupin, a v každé z nich je vždy blíže charakterizována jedna vybraná země. Ukazatele vstupující do analýzy vypovídají o úrovni reprodukčního zdraví, úrovni porodnosti a ekonomické výkonnosti států na počátku 21. století. V části zaměřené na úroveň umělé potratovosti v regionu bylo zjištěno, že Latinská Amerika a Karibik přes jednu z nejvyšších úrovní prevalence antikoncepce vykazuje také nejvyšší úroveň umělé potratovosti na světě. V poslední části práce je pomocí korelační analýzy zkoumán vztah mezi úrovní prevalence antikoncepce a úrovní úhrnné plodnosti, a mezi úrovní prevalence antikoncepce a přísností zákonů týkajících se umělého přerušení...
|
host ::
RSS.