|
|
Znalosti a názory žáků na geneticky modifikované organismy
Semencová, Barbora ; Hlaváčová, Lucie (vedoucí práce) ; Vojíř, Karel (oponent)
Tato práce se věnuje tématu geneticky modifikovaných organismů a jejich využití v praktických odvětvích lidského života. Teoretická část práce vymezuje obecné pojmy GMO, plazmid, genové inženýrství, biotechnologie. Dále zaznamenává historické milníky v souvislosti s problematikou, věnuje se jednotlivým technikám genového inženýrství a stručně uvádí legislativní postupy v souvislosti s nakládáním s GMO. Uvádí příklady transgenních organismů a výhody a nevýhody jejich využívání. Tvůrčí část práce obsahuje řešitelem koncipovaný výukový program Geneticky modifikované organismy, který obsahuje návrh vyučovací hodiny včetně výukových materiálů - powerpointové prezentace, pracovních listů, interaktivních pracovních listů, pomocného textu pro učitele a písemné přípravy. Výzkumná část se zabývá změnou názoru na využívání GMO padesáti dvou žáků středních škol po absolvování řešitelova výukového programu. Analýzou bylo prokázáno, že většina postojů a znalostí žáků vzhledem ke GMO byla po realizaci vzdělávacího programu změněna (například v otázkách ochoty konzumovat GM potraviny a živočišné produkty, vnímání výhod a nevýhod atd.), nezměněny zůstaly v podstatě pouze otázky neovlivnitelné programem (například kontrola obalů potravin, zdali se žáci setkali s GM potravinami atd.).
|
|
| |
|
|
Electron Ion Recombination in Low Temperature Plasma
Dohnal, Petr ; Glosík, Juraj (vedoucí práce)
Práce se zabývá studiem rekombinace iontů s elektrony při nízkých teplotách metodami Proudícího dohasínajícího plazmatu s Langmuirovou sondou a Stacionárního dohasínajícího plazmatu s Cavity Ring-Down spektrometrem. Jako vůbec poprvé byla zkoumána srážkově radiativní rekombinace iontů Ar+ v teplotním rozsahu 50 - 200 K. Výsledné ternární koeficienty rekombinace ať už asistované neutrálním atomem helia nebo elektronem jsou v dobré shodě s teoretickými předpoklady. Bylo provedeno měření binární a ternární héliem asistované rekombinace iontů H3 + a D3 + s elektrony v teplotním rozsahu 50 - 300 K. Studován byl vliv jaderného spinu na rekombinaci iontů H3 + v teplotním rozsahu 80 - 200 K a byly získány binární a ternární koeficienty rekombinace pro ortho- a para-H3 + . Výsledky tohoto měření naznačují, že při teplotě 80 K para-H3 + rekombinuje podstatně rychleji než ortho-H3 + .
|
|
|
Role metylace H3K36 při opravách DNA germinálních a somatických buněk
Křivánková, Klára ; Mihola, Ondřej (vedoucí práce) ; Schierová, Michaela (oponent)
Histonové modifikace ovlivňují celou řadu buněčných dějů, jedním z nich je i oprava poškození DNA. Tato práce se zaměřuje na metylaci lysinu 36 histonu 3 (H3K36). V první části práce je popsána role této modifikace v lokalizaci dvouvláknových zlomů DNA v germinálních buňkách. Dvouvláknové zlomy zde iniciují meiotickou rekombinaci, která je nezbytná pro správný průběh meiózy. V této práci jsou podrobněji popsány celkem tři metyltransferázy histonů. První z nich je PRDM9, enzym exprimovaný pouze v oocytech a spermatocytech během meiotické profáze a zodpovědný za rozmístění hotspotů rekombinace u většiny savců. Druhá část práce je zaměřena na roli metylace H3K36 na opravy poškození DNA v somatických buňkách pomocí homologní rekombinace (HR) a nehomologního spojení konců DNA (NHEJ). V druhé části práce jsou popsány metyltransferázy SETD2 a SETMAR. SETD2 trimetyluje H3K36 a H3K36me3 je rozeznávána proteinem LEDGF, díky kterému jsou k DNA naváděny další komponenty nutné pro HR. Protein SETMAR dimetyluje H3K36 a spolu s touto histonovou modifikaci podporuje opravu DNA zlomů pomocí NHEJ. Studium metylace H3K36 je důležité pro lepší pochopení jednotlivých způsobů oprav DNA. Správná oprava DNA zlomů je nutná pro udržení celistvosti genomu a potlačení vzniku rakoviny. Chybná regulace metylace H3K36 proto...
|
|
| |
|
|
Rekombinace mezi genem a pseudogenem pro glukocerebrosidasu jako mechanismus vzniku mutací u Gaucherovy choroby
Peková, Barbora ; Hřebíček, Martin (vedoucí práce) ; Schierová, Michaela (oponent)
Gaucherova choroba je autosomálně recesivní dědičné onemocněním způsobené deficitem lysosomálního enzymu β-glukocerebrosidasy. U pacientů s Gaucherovou chorobou byly nalezeny v genu pro β-glukocerebrosidasu komplexní mutace, které vznikly rekombinací s nefunkčním pseudogenem. Rekombinace mezi geny a jejich odpovídajícími pseudogeny hraje roli i při vzniku dalších lidských dědičných onemocnění. Mutantní alely vznikající při ženské i mužské meióze vedou k trvalému výskytu takovýchto patogenních alel v genofondu. Studium frekvence a rozsahu rekombinací v gametách, v genech asociovaných s lidskými onemocněními, má proto význam pro studium zátěže těmito nemocemi v populaci. Vyšetření rozsahu jednotlivých rekombinací v genu pro β-glukocerebrosidasu v lidských gametách je technicky obtížné. Využití nových technik jako sekvenování nové generace, sekvenování pomocí nanopórů nebo digitální PCR může poskytovat výhodu oproti dříve používaným technikám. Klíčová slova: rekombinace, genová konverze, pseudogen, β-glukocerebrosidasa, komplexní alely, Gaucherova choroba
|
|
|
Electron Ion Recombination in Low Temperature Plasma
Dohnal, Petr ; Glosík, Juraj (vedoucí práce) ; Čurík, Roman (oponent) ; Novotný, Oldřich (oponent)
Práce se zabývá studiem rekombinace iontů s elektrony při nízkých teplotách metodami Proudícího dohasínajícího plazmatu s Langmuirovou sondou a Stacionárního dohasínajícího plazmatu s Cavity Ring-Down spektrometrem. Jako vůbec poprvé byla zkoumána srážkově radiativní rekombinace iontů Ar+ v teplotním rozsahu 50 - 200 K. Výsledné ternární koeficienty rekombinace ať už asistované neutrálním atomem helia nebo elektronem jsou v dobré shodě s teoretickými předpoklady. Bylo provedeno měření binární a ternární héliem asistované rekombinace iontů H3 + a D3 + s elektrony v teplotním rozsahu 50 - 300 K. Studován byl vliv jaderného spinu na rekombinaci iontů H3 + v teplotním rozsahu 80 - 200 K a byly získány binární a ternární koeficienty rekombinace pro ortho- a para-H3 + . Výsledky tohoto měření naznačují, že při teplotě 80 K para-H3 + rekombinuje podstatně rychleji než ortho-H3 + .
|
|
|
Zkoumání reakcí jednoduchých iontů v nízkoteplotním plazmatu
Kálosi, Ábel ; Plašil, Radek (vedoucí práce) ; Picková, Irena (oponent)
Předmětem práce je studium sondové diagnostické metody nízkoteplotního plaz- matu. Jsou zde popsány základy Langmuirovy sondy z hlediska aplikace na apa- ratuře CryoFALP II pro studium reakcí jednoduchých částic, princip techniky FALP a experimentální uspořádání provedených měření. V rámci práce byl sesta- ven a je zde popsán nový balík vyhodnocovacích programů připravený k napo- jení do měřícího systému. Hlavní výsledky práce se týkají ověření správné apli- kace Langmuirovy sondy v podmínkách charakteristických pro aparaturu, jako prostředí studia bylo vybráno argonové plazma, kde charakteristickým ztrátovým procesem je ambipolární difúze nabitých částic. Aplikace získaných znalostí je ukázána na vyhodnocení rekombinace v kyslíkovém plazmatu.
|
|
|
Recombination centers in semiinsulating CdTe
Zázvorka, Jakub
Název práce: Centra rekombinace v semiizolačním CdTe Autor: Jakub Zázvorka Katedra / Ústav: Fyzikální ústav Univerzity Karlovy Vedoucí diplomové práce: prof. Ing. Jan Franc, DrSc., Fyzikální ústav Univerzity Karlovy Abstrakt: Vlastnosti CdTe pro použití jako detektor záření jsou ovlivněny výskytem hlubokých hladin v zakazaném pásu. Tyto hladiny komplikují sběr náboje a účinnost detektoru. Bezkontaktní měření odporu (COREMA) představuje dobrou možnost charakterizace materiálu bez nutnosti nanášet kovové kontakty. Tato metoda časově závislého měření náboje byla prozkoumána na upravené aparatuře ve FMF Freiburg. Spočítáním teoretických modelů byl stanoven pravděpodobný model založený na zahýbání energetických pásů na povrchu vzorku a neexponenciální závislost transportu náboje v bezkontaktním měření. Jejich pomocí byly vysvětleny tendence výsledků měření a jejich možná spojitost s hlubokou pastí nebo rekombinačním centrem. Byla nalezena korelace mezi odporem, fotovodivostí a fotoluminiscencí pozorované hladiny v blízkosti středu zakázaného pásu. Profily parametrů byly vysvětleny teorií posuvu Fermiho meze relativně k hladině blízko středu zakázaného pásu. Na vzorcích vypěstovaných na MFF UK byly pozorovány tři hluboké hladiny, jejichž fotoluminiscence podporuje prezentovanou teorii a koreluje s profily odporu...
|
|
|
Centra rekombinace v semiizolačním CdTe
Zázvorka, Jakub ; Franc, Jan (vedoucí práce) ; Fiederle, Michael (oponent)
Název práce: Centra rekombinace v semiizolačním CdTe Autor: Jakub Zázvorka Katedra / Ústav: Fyzikální ústav Univerzity Karlovy Vedoucí diplomové práce: prof. Ing. Jan Franc, DrSc., Fyzikální ústav Univerzity Karlovy Abstrakt: Vlastnosti CdTe pro použití jako detektor záření jsou ovlivněny výskytem hlubokých hladin v zakazaném pásu. Tyto hladiny komplikují sběr náboje a účinnost detektoru. Bezkontaktní měření odporu (COREMA) představuje dobrou možnost charakterizace materiálu bez nutnosti nanášet kovové kontakty. Tato metoda časově závislého měření náboje byla prozkoumána na upravené aparatuře ve FMF Freiburg. Spočítáním teoretických modelů byl stanoven pravděpodobný model založený na zahýbání energetických pásů na povrchu vzorku a neexponenciální závislost transportu náboje v bezkontaktním měření. Jejich pomocí byly vysvětleny tendence výsledků měření a jejich možná spojitost s hlubokou pastí nebo rekombinačním centrem. Byla nalezena korelace mezi odporem, fotovodivostí a fotoluminiscencí pozorované hladiny v blízkosti středu zakázaného pásu. Profily parametrů byly vysvětleny teorií posuvu Fermiho meze relativně k hladině blízko středu zakázaného pásu. Na vzorcích vypěstovaných na MFF UK byly pozorovány tři hluboké hladiny, jejichž fotoluminiscence podporuje prezentovanou teorii a koreluje s profily odporu...
|
host ::
RSS.