|
|
Španělsko Karla V. pohledem španělské a zahraniční historiografie
Samková, Eva ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Eva Samková: Španělsko Karla V. pohledem španělské a zahraniční historiografie bakalářské práce Anotace Bakalářská práce "Španělsko Karla V. pohledem španělské a zahraniční historiografie" se zaměřuje na osobu a vládu císaře Karla V. ve Španělsku v letech 1516-1556. Cílem práce je porovnání textů, myšlenek a teorií v dílech historiků zabývajících evropskou historií 16. století a osobou císaře Karla V. Konkrétně děl španělského historika M. F. Álvareze (Biografia de una nacion. Madrid 2010), německých historiků K. Brandiho (Emperor Charles V. The growth and destiny of a man and of a world-empire. London 1968) a F. Seibta (Karel V. Císař a reformace. Praha 1999), rakouského historika F. Heera (Evropské duchovní dějiny. Praha 2000) a mezinárodního sborníku esejí, jehož editorem je H. Soly (Charles V. 1500- 1558 and his time. Antverpy 1999). Nejprve je představen život a osobnost Karla V. ve stručném životopise a jako další následují výtahy z jednotlivých sledovaných knih, doplněných citacemi přímo z originálního textu. Závěrem je samotné porovnání již zmíněné literatury.
|
|
|
Mikuláš Dačický z Heslova. Osobnost, dílo a "druhý život"
Matyášová, Josefína ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Hausenblasová, Jaroslava (oponent)
Mikuláš Dačický z Heslova. Osobnost, dílo a "druhý život" Abstrakt Diplomová práce zkoumá na základě archivních pramenů a související sekundární literatury životní osudy Mikuláše Dačického z Heslova, jedné z nejznámějších postav českých dějin druhé poloviny 16. a počátku 17. století. Zabývá se dobovou společenskou, politickou, hospodářskou, náboženskou, správní a ekonomickou situací v královském horním městě Kutná Hora, s níž byl Dačického život neodmyslitelně provázán. S pomocí dochovaných pramenů předkládá a shrnuje dostupné informace o slavném kutnohorském bouřlivákovi, frejíři, výtržníkovi, rváči, vrahovi a "vínapiteli", ale také kronikáři, básníkovi, hluboce věřícím erbovním měšťanovi s pevnými morálními postoji a "očitém svědkovi české renesance". Zjištěné skutečnosti jsou porovnány s "druhým životem" Mikuláše Dačického z Heslova, který mu zajistili romanopisci či dramatici v 19. a 20. století. Jeho osobnost a zejména výtržnosti, kterými pobuřoval kutnohorskou společnost, inspirovaly řadu autorů divadelních či televizních her, románů, filmových scénářů či hudebně-dramatických děl (opereta, opera, muzikál). V oblasti restauratérství a potravinářského průmyslu je pak možné nalézt několik zajímavých dokladů současného komerčního užití jeho jména. Známá postava českých předbělohorských dějin je tak...
|
|
|
Rekatolizační praxe v lokální perspektivě.
Zahradník, Pavel ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent) ; Novotný, Miroslav (oponent)
Název: Rekatolizační praxe v lokální perspektivě Podtitul: Vztah rekatolizace a obnovy církevní správy v Boleslavském kraji a severní části Hradeckého kraje (vybrané otázky) Klíčová slova: církev, rekatolizace, církevní správa, barokní zbožnost, Bolelsvský kraj, Hradecký kraj, 17. století, 18. století V této disertační práci sleduji vztah mezí nižší duchovní správou, rekatolizací a postupným pronikáním barokní zbožnosti do života lidí v Boleslavském kraji a severní části Hradeckého kraje v 17. a 18. století. Tento poměr je zde sledován na základě některých vybraných otázek. Nejdříve se věnuji vymezení základních pojmů jako je konfesionalizace, rekatolizace, protireformace, katolická reforma a barokní zbožnost. Dále sleduji vývoj rekatolizace v českých zemích v kontextu střední Evropy. Následuje kapitola věnovaná rekatolizační legislativě. V další části je popsáno postupné zlepšování farní správy z pohledu zvyšování počtu farností a rovněž zlepšování podmínek pro práci duchovních. Základními ukazateli pro to jsou počet farností, jejich obvod (počet kostelů ve farnostech, počet vsí, vzdálenosti) a počet obyvatel farností. Věnuji se rovněž hospodářskému zajištění farností i jejich zázemí (vybavení a příjmy kostelů). Stěžejní část práce popisuje výsledky, které měla rekatolizace na Boleslavsku a v...
|
|
|
Repatriace českých pobělohorských exulantů z Polska na Bezdružicko po druhé světové válce
Kvasničková, Zdeňka ; Foltýn, Dušan (oponent)
Téma této rigorózní práce pojednává o reemigrantech, kteří odešli v polovině osmnáctého století kvůli tehdy zakázanému evangelickému vyznání do Slezského Pruska, a o jejich návratu zpět do vlasti. První kapitoly zachycují důsledky bitvy na Bílé hoře v roce 1620 pro nekatolíky, jejich odchod do ciziny a celkovou náboženskou situaci v českých zemích v osmnáctém století. Další kapitoly rigorózní práce se věnují samotnému životu nekatolíků v cizině a vzniku hlavních českých kolonií v dnešním Polsku. Hlavní část práce se pak na základě vzpomínek pamětníků zabývá návratem reemigrantů z polského Táborska do tehdy Československé republiky po druhé světové válce a jejich počátečnímu životu ve vlasti, konkrétně v obcích Zhořec, Kamýk, Pačín a Loučky na Bezdružicku. Velká kapitola práce je také věnována původním německým obyvatelům v této lokalitě, jejich vzájemnému soužití s příchozími reemigranty a odsunu zpět do Německa. Je zde také zachycen příděl usedlostí a pozemků navrátilcům, volby v obci Zhořec, do nichž kandidovali reemigranti, a vznik místního odboru Sboru českých exulantů ve Zhořci. Rozsáhlou kapitolu této práce také představuje vznik sborů Českobratrské církve evangelické v Černošíně a Bratrské jednoty baptistů v Teplé, založených příchozími reemigranty, a náboženská situace v období komunismu....
|
|
| |
|
|
Náboženská otázka jako faktor desintegrace Polsko-Litevské unie
Laube, Pavel ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent)
Práce se zabývá fungováním multikonfesijní společnosti v Polsko-litevské unii první poloviny 17. století. Hlavní pozornost je věnována konfliktům, které náboženství mezi elitami vyvolávalo. Ty jsou analyzovány z pohledu kolektivních identit, hlavní cílovou skupinu analýzy tvoří nejvyšší politická elita země. Na příkladu magnátů z Litvy i Ukrajiny je ukázán vztah, jaký k sobě v jednání elit během období po roce 1648 zaujímaly mocenský pragmatismus, různé kolektivní identity a z nich vyplývající loajality v době politické krize. Zabývám se otázkou, jak se náboženství projevovalo ve formování politických táborů. Docházím při tom k závěru, že náboženství bylo důležitým faktorem ve vyvolávání konfliktů i ve formování politiky, magnátskou společnost však nelze vidět rozdělenou podle konfesních táborů. Odlišné náboženství hrálo důležitou roli v případě, že splynulo s dalšími kolektivními identitami, jako je třídní, zemská či národní. To byl případ konfliktu na Ukrajině.
|
|
|
Cesty zakázaných knih do pobělohorských Čech
Pourová, Miroslava ; Šípek, Richard (vedoucí práce) ; Večeřová, Petra (oponent)
Bakalářská práce představuje téma kolportáže zakázaných knih po pobělohorské rekatolizaci do Čech. V první části práce autorka definuje základní pojmy, zakázané knihy a cenzuru. Pozornost je věnována cenzuře církevní, provádění cenzury a cenzurní opatření. V druhé části práce rozebírá vznik a historii prohibit ve světovém i českém kontextu a vytváření jejich seznamů. Závěrečná část popisuje nakládání se zakázanou literaturou, možnosti jejího získávání domácími čtenáři ze zahraničí i oběh domácí produkce.
|
|
|
Pavel Michna z Vacínova
Bouček, Jan ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
v českém jazyce Existuje jen málo prací týkajících se českého raného novověku, kde by nefigurovalo jméno Pavla Michny z Vacínova. Muže, kterému se podařilo překonat omezení daná jeho měšťanským původem a učinit ze sebe nepostradatelného rádce nejvyšších politických představitelů Království českého i samotného císaře Ferdinanda II a na konci svého života dosáhnout povýšení do stavů říšských hrabat. Michna, syn řezníka z Budyně nad Ohří, se díky protekci nejvyššího kancléře království Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkowicz stal na počátku 17. století sekretářem České dvorské kanceláře a posílil tak řady katolických radikálů, kteří nejvyšší správní úřad království začali postupně využívat k prosazení vlastního vlivu na úkor protestantské většiny. Přestože Michna podepsal Majestát císaře Rudolfa II., který zaručoval všem obyvatelům království svobodu náboženského vyznání, sám se protestanty po celou dobu svého působení v České dvorské kanceláři snažil v těchto jejich právech všemožně omezovat. Nenávist protestantů vůči Michnově osobě vyvrcholila 23. května 1618, kdy se měl stát jednou z obětí třetí pražské defenestrace. Včas se ale o plánech spiklenců dozvěděl a zachránil se útěkem do Vídně k císařskému dvoru. Odtud se jako oddaný stoupenec císaře Ferdinanda II. podílí na přípravách vojenské odvety proti...
|
|
|
Nekatolíci na třebičskem panstvi v 17.a 18. století
Honč, Petr ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato práce se primárně zaměřuje na nekatolické obyvatelstvo na třebíčském panství v 17. a 18. století. Stručné nastínění předchozího náboženského vývoje na panství v době reformace a třicetileté války umožňuje demonstrovat, že k rozpadu konfesijní identity docházelo již před zahájením systematické rekatolizace ve druhé polovině 50. let 17. století. Do této doby bylo třebíčské dominium vyhledávaným útočištěm pro uprchlíky z Čech. Popis průběhu rekatolizace na panství, ve městě i na vesnicích, patří k jednomu ze stěžejních témat této práce. Pozornost je rovněž věnována stavu farní sítě v rámci třebíčského děkanství, který byl klíčový pro úspěch rekatolizace. Druhým stěžejním tématem a vrcholem práce je situace na panství po vyhlášení Tolerančního patentu. Středem mého zájmu jsou přihlášky nekatolíků k jedné ze státem povolených protestantských konfesí a problémy, které nová situace s sebou přinesla. Rozkol mezi protestanty v otázce, zda přijmout augšpurskou či helvetskou konfesi téměř ukončil jejich naděje na vlastní sbor.
|
|
|
Mariánská úcta v pobělohorských Čechách na příkladu díla J. I. Dlouhoveského
Smyčková, Kateřina ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Sládek, Miloš (oponent)
Práce se věnuje mariánské úctě v Čechách ve 2. polovině 17. století. První, obecná část je tvořena charakteristikou mariánského kultu na základě sekundární literatury, následuje kapitola o českých tiscích s mariánskou tematikou v letech 1650-1750. Základem práce je pak rozbor literárního díla J. I. Dlouhoveského (1638-1701), zaměřující se na některé podoby mariánského kultu: náboženské poutě, kult svatých (zvláště zemských patronů), mariánskou úctu habsburského rodu a lidovou zbožnost. Poslední kapitola se zabývá literární sebeprezentací Dlouhoveského (příklad mariánského ctitele). Příloha se skládá ze soupisu všech děl Dlouhoveského a z grafů shrnujících údaje o mariánských tiscích 1650-1750.
|
host ::
RSS.