|
|
Vliv politického populismu v České republice na postoje občanů k problematice migrační krize
BORZYKOVÁ, Ivana
Bakalářská práce se zaměřuje na vliv politického populismu na postoj českých občanů k problematice tzv. migrační krize roku 2015 (kdy vrcholila) a v letech následujících. V první části práce je charakterizována problematika migrace spolu s kontextem migrační krize roku 2015, příčinami nárůstu počtu žadatelů o mezinárodní ochranu, rozdílem mezi ekonomickou a nucenou migrací atd. Dále je z pohledu vybraných politologických teorií popsána problematika populismu, jeho znaky, cíle, historie a rétorické prostředky, které populisté užívají. Tyto teoretické poznatky jsou zasazeny do českého kontextu, a to i v souvislostech s migrační krizí. Analytická část práce mapuje vybrané momenty předvolebních kampaní předních českých populistických stran a hnutí ANO 2011, KSČM a SPD, které se vztahují k problematice migrační krize. V závěru analytické části práce se autorka snaží prokázat dopad rétoriky zmíněných politických subjektů jako jeden z možných vlivů na negativistický postoj Čechů k migrantům, a to za pomoci vybraných šetření veřejného mínění českých občanů.
|
|
|
Vyhnáni Putinovou invazí. Rozhovory s válečnými uprchlíky z Ukrajiny
Kramlová, Jana ; Klimeš, David (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá novinářským zpracováním příběhů válečných uprchlíků. Jejímjádrem je praktická část obsahující soubor publicistických rozhovorů s uprchlicemi, které vyhnala z domovů ruská invaze na Ukrajinu. Teoretická část představuje jednak historický kontext a souvislosti dnešního konfliktu, věnuje se také tématu ukrajinské národní identity. Z metodologického hlediska se zabývá válečnou žurnalistikou a rozhovorem. V již zmíněné praktické části pak prostřednictvím publicistických rozhovorů se šesti uprchlicemi řeší výzkumnou otázku, která se soustředí na proměnu identity uprchlic a faktory, které jejich novouidentitu formovaly. Těmito faktory se ukazují být rodinné vazby, jazyková bariéra v Česku nebo strach z toho, že už se nebudou mít kam vrátit. Často také zmiňují vliv médií na formováníidentity nebo hrdost na to, jak se jejich země ruské agresi brání. Práce si zároveň klade za cíl obohatit dosavadní zjištění o praxi vedení rozhovoru s válečnými uprchlíky. Potvrzuje dosavadní teoretická zjištění o vedení rozhovoru s lidmi, kteří zažili traumatizující zkušenost apřináší postřehy ze spolupráce s nimi.
|
|
|
Radauti Municipal (Co)housing
Grosu, Gabriel Andrei ; Widholmová, Alžběta (oponent) ; Toman, Radek (vedoucí práce)
Since the beginning of the Ukrainian invasion, the booming demand for accommodation within proximity to the border turned into a delicate housing crisis. This project investigates the current housing condition made available for the Ukrainian refugees while searching for the best way of addressing the sudden increase in the medium and long-term housing demand. The findings of the investigation along with the input from many consultations with Ukrainian war refugees were translated into developing a detailed architectural design for a municipal (CO)housing refugee camp in the city of Radauti.
|
|
|
Definice uprchlíka v mezinárodním právu
Burová, Petra ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Hýbnerová, Stanislava (oponent)
Definice uprchlíka v mezinárodním právu je velmi rozsáhlá problematika, kterou lze nahlížet z mnoha různých úhlů. Jednou z nejvhodnějších variant, jak se k této široké látce postavit, je zaměřit se na jeden z prvků všeobecně nejvíce přijímané definice uprchlíka podle Ženevské úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951 ve znění Newyorského protokolu z roku 1967. Dle jejího znění je za uprchlíka považována kterákoliv osoba, která "se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů, je neschopna přijmout nebo vzhledem ke shora uvedeným obavám odmítá ochranu své vlasti." Přestože je tato úmluva stará již více než padesát let a ve své době byla přijata v reakci na hromadné uprchlické proudy a 2. světovou válku, stále zůstává nadčasová a aktuální. Za jeden z největších problémů uprchlického práva je považován chybějící výklad pojmu pronásledování v Ženevské úmluvě. Cílem mé práce je zjistit, zda je chybějící definice tohoto pojmu skutečně takovým nedostatkem, jak je někdy prezentováno. Odpověď na tuto otázku se pokouším najít prostřednictvím prozkoumání historického vývoje definice uprchlíka a v ní se tvořícího pojmu pronásledování a...
|
|
|
Dopad kvalifikační směrnice na právní postavení uprchlíka v EU
Stehnová, Aneta ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Dopad kvalifikační směrnice na právní postavení uprchlíka v EU - Resumé. Diplomová práce pojednává o dopadu kvalifikační směrnice na právní postavení uprchlíka v EU. Cílem diplomové práce je analyzovat jednotlivá ustanovení směrnice1 a zjistit jejich dopad na uprchlíky a osoby se statusem podpůrné ochrany. Otázky související s problematikou azylu jsou v posledních letech vysoce aktuální, zejména s ohledem na tisíce osob potřebujících mezinárodní ochranu. Tato diplomová práce se skládá z úvodu, pěti kapitol a závěrečného shrnutí. Úvod vymezuje předmět práce a nastiňuje faktickou situaci azylu v EU. Kapitola první je rozdělena do dvou podkapitol, přičemž první podkapitola ilustruje historický vývoj Společného evropského azylového systému. Podkapitola druhá, rozdělená dále do čtyř částí, popisuje právní základ kvalifikační směrnice. Svým rozsahem nejširší kapitola druhá vysvětluje podmínky pro získání statusu uprchlíka podle právní úpravy směrnice a rozpadá se dále do pěti podkapitol. Podkapitola první vymezuje definici uprchlíka, jejíž znaky musí osoba žádající o uprchlický status vždy naplňovat. Podkapitola druhá se zabývá klíčovým prvkem této definice, termínem "opodstatněná obava z pronásledování", a je dále rozdělena do čtyř částí, z nichž každá podrobně rozebírá dílčí aspekty právního pojmu...
|
|
|
Mezinárodněprávní ochrana uprchlíků pronásledovaných z důvodu sexuální orientace a genderové identity
Bedaňová, Jana ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Flídrová, Eliška (oponent)
Mezinárodněprávní ochrana uprchlíků pronásledovaných z důvodu sexuální orientace a genderové identity: Kritika lidskoprávního přístupu Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá lidskoprávním přístupem k interpretaci definice uprchlíka na příkladu osob pronásledovaných z důvodu sexuální orientace a/či genderové identity (SOGI). Práce se zaměřuje především na evropský prostor a na to, jaký význam může lidskoprávní přístup k interpretaci "pronásledování" mít pro praxi států Evropské unie konkrétně ve vztahu k SOGI uprchlíkům. První část nastiňuje kontext pronásledování osob z důvodu jejich SOGI. Zkoumá kritéria, podle kterých je a případně může být SOGI subsumována pod relevantní důvody pronásledování za účelem získání statusu uprchlíka. Druhá část nastiňuje různé přístupy k interpretaci pojmu pronásledování a více přibližuje tzv. přístup "okolnostní", který ztělesňuje UNHCR. Třetí část je věnována osvětlení doktríny lidskoprávního přístupu, jehož průkopníkem je James Hathaway a jeho kniha The Law of Refugee Status. Čtvrtá část zkoumá přístup lidskoprávních kontrolních mechanismů k neúspěšným žadatelům o azyl obávajících pronásledování z důvodu SOGI. Analyzuje rozhodování Výboru proti mučení, Výboru pro lidská práva a Evropského soudu pro lidská práva v kontextu non-refoulement ve vztahu k SOGI stížnostem a ke...
|
|
|
Migrace a její sociální konstrukce v diskursu politických stran zastoupených v poslanecké sněmovně České republiky
Burešová, Zdeňka ; Novotný, Vilém (vedoucí práce) ; Jelínková, Marie (oponent)
Migrace je fenomén, který začíná hrát významnou roli i v České republice, neboť dochází k její transformaci ze země tranzitní na zemi imigrační. Tento stav je umocňován o to více, že v současnosti probíhá tzv. uprchlická krize, která se dotýká nás všech. Dá se tedy předpokládat, že i poslanci jednotlivých poslaneckých klubů budou při jednáních Poslanecké sněmovny konstruovat skupinu migrantů. Cílem je tedy zjistit, jaké sociální konstrukce politické strany zastoupené v Poslanecké sněmovně České republiky od voleb v roce 2013 vytvářejí o migraci a jak tyto konstrukce následně ovlivňují podobu migrační politiky, kterou cizinci obdrží. Sociální konstrukce budu dělit dle toho, zda se vztahují k migrantům nebo uprchlíkům. Zajímá mě, jestli převládají pozitivní nebo negativní konstrukce a zda jsou více distribuovány tresty nebo odměny. Zároveň bych chtěla zjistit jaké hlavní narativy se objevují v jednotlivých bodech jednání. Klíčovým teoretickým východiskem je teorie sociální konstrukce cílových skupin podle Anne Schneider a Helen Ingram. Hlavní metodou analýzy po vzoru článku "It is not a question of being anti-immigrant: Categories of deservedness in immigration policy making" od Liny Newton bude kombinace diskursivní a narativní analýzy, pomocí které provedu rozbor výroků a rozpravy představitelů jednotlivých...
|
|
|
The work of Government and non-Government organizations in refugee integration in the German labor market, Sep. 2015-Jan. 2016.
Grulaj, Shpresonë ; Klípa, Ondřej (vedoucí práce) ; Dimitrov, Michal (oponent)
The work of Government and non-Government organizations in refugee integration in the German labor market, Sep. 2015-Jan. 2016. Abstract The new refugee surges in Germany have emphasized the importance of refugee integration in the host country. Current research highlights the role of government and nongovernment organisations in helping refugees overcome integration related challenges. This thesis highlights the challenges that are typically faced by refugees and assesses the importance of government and nongovernment institutions and organisations in helping refugees overcome those challenges. Applying a qualitative method and a comparative approach, the thesis employs data available from a set of reports and websites from respective organisations that work on refugee related issues, or that evaluate the work in different countries. The findings suggest that there is a set of challenges that are faced by refugees, with highlight in: host country language abilities, previous qualification recognition, skills recognition, emotional challenges, cultural differences in the workplaces. Moreover, the findings analyze the main industries where refugees are typically employed. Finally, comparing the areas of focus by both types of organisations, it is identified the presence of a noticeable division, not...
|
|
|
Angela Merkelová a řešení migrační krize v letech 2015-2016. Politický narativ rozpolceného aktéra.
Wiedermannová, Ida ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Dimitrov, Michal (oponent)
V diplomové práci je zkoumán politický narativ německé kancléřky Angely Merkelové během migrační krize EU v letech 2015-2016. Cílem práce je ukázat, jakým způsobem Merkelová odůvodnila svou politiku a přístup spolkové vlády v otázkách řešení migrační krize. Autorka si klade následující otázky: Jaké priority a motivy lze spatřit v klíčových projevech německé kancléřky? Který z argumentů byl stěžejní? Diplomová práce si rovněž klade za cíl osvětlit roli Německa v EU optikou role tzv. rozpolceného aktéra. Práce vychází z předpokladu, že se kancléřka ujala dvou argumentačních rovin. Na jednu stranu chápe své politické kroky v Evropské unii z normativního hlediska, na druhou je vnímá z pragmatického strategického hlediska. Po úvodní a teoretické části práce je ve třetí kapitole stručně nastíněn vývoj migrační krize v EU. Čtvrtá kapitola se věnuje událostem migrační krize v Německu. Pátá kapitola tvoří analytickou část práce, mající za cíl identifikovat a interpretovat jednotlivé narativy Angely Merkelové v oblasti německé evropské politiky a řešení migrační krize. Závěr práce přináší vyhodnocení výsledků narativní analýzy.
|
|
|
Definice uprchlíka a její výklad a aplikace v současném mezinárodním právu
Honusková, Věra
Resumé Práce zkoumá definici uprchlíka a její výklad a aplikaci v současném mezinárodním právu. Vymezení zpracovávané látky je dáno smluvním instrumentem z roku 1951, kterým státy přijaly definici uprchlíka, Úmluvou o právním postavení uprchlíků. Zkoumána je zahrnující část definice, která říká, kdo je uprchlíkem. Za něj považujeme osobu, která (...) "se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů, je neschopna přijmout, nebo vzhledem ke shora uvedeným obavám, odmítá ochranu své vlasti (...)". Disertační práce pracuje s následujícími hypotézami: 1) došlo k posunu ve výkladu a aplikaci definice uprchlíka. Zde je zároveň sledováno, zda došlo k vytvoření nové obyčejové definice a jaký je případně její obsah; 2) došlo ke vzniku regionální obyčejové definice - a zde je opět brán zřetel na to, jaký je případně její obsah; a 3) restriktivní praxe států před a při vstupu cizince na území ovlivňují výklad a aplikaci definice uprchlíka. Text je členěn do čtyř částí. První se zabývá historickým vývojem definice uprchlíka a zkoumá, co státy ovlivnilo při formulování jejího pozitivního zakotvení. Mezinárodněprávní reakce na fenomén uprchlictví je...
|
host ::
RSS.