Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 16 záznamů.  předchozí11 - 16  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
The Effect of Airway Clearance Techniques on Patients with Chronic Obstructive Pulmonary Disease
Milibari, Hussam ; Pavlů, Dagmar (vedoucí práce) ; Vomáčková, Helena (oponent)
Název Vliv metody uvolňování dýchacích cest u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí. Cíl Hlavním cílem této studie je popsat a zhodnotit účinnost metod uvolňování dýchacích cest (airway clearance techniques) u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí na základě plicních funkcí a měření kvality života podle publikovaných prací. Metodika Tato práce je literární rešerší. Vybrané studie vycházejí ze zařazovacích a vyřazovacích kritérií. Jedná se o práce v anglickém jazyce publikované v rozmezí let 2000-2017. K prohledávání publikací v zájmové oblasti byly využity tyto vědecké databáze: PubMed, MEDLINE, Embase, Cochrane, PEDro a CINAHL. Výsledky parametrů z článků byly také vybrány hodnocením statistických rozdílů na základě hodnot P. Výsledky Za použití zařazovacích a vyřazovacích kritérií a měřitelných výsledků bylo ze 117 publikací vybráno 23 článků. Jednalo se o tyto metody: metoda aktivního cyklu dýchací techniky (ACBT), pozitivního výdechového přetlaku (PEP), temporárního pozitivního výdechového přetlaku (T-PEP), oscilujícího pozitivního výdechového přetlaku (O-PEP), vysokofrekvenční oscilace hrudní stěny (HFCWO), pomalého výdechu s glottis otevřenou v laterální poloze (ELTGOL), polohové drenáže a autogenní drenáže. Věk pacientů se pohyboval v rozmezí od 30 do 91 let. Mezi články...
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou chronická obstrukční plicní nemoc s akutní exacerbací
Novotný, Ondřej ; Melli, Klára (vedoucí práce) ; Máchová, Jitka (oponent)
Cílem této práce je záznam fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou chronická obstrukční plicní nemoc s akutní exacerbací. Nejprve je popsána charakteristika onemocnění včetně exacerbace, následovaná rešerší současného pohledu na plicní rehabilitaci a respirační fyzioterapii. V terapii je kladen velký důraz na aktivní cyklus dechových technik jako metoda kontrolované a efektivní expektorace. Zhodnocení efektu terapie vychází zejména z rozdílů výsledků v dotaznících mMRC a CAT a funkčního vyšetření šestiminutového testu chůze a hodnoty BODE Indexu získaných během vstupního a výstupního vyšetření. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Senzomotorická stimulace - součást komplexní léčby nemocných chronickou obstrukční plicní nemocí
Bezděková, Tereza ; Smolíková, Libuše (vedoucí práce) ; Babková, Lenka (oponent)
Diplomová práce se zabývá možností ovlivnění hodnot funkcí plic u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) po cvičení provedeném dle Metodiky senzomotorické stimulace. Obsahem práce je shrnutí teoretických poznatků o patofyziologickém projevu CHOPN včetně jejich důsledků nejen pro respirační systém, ale i systém pohybový. A dále pak informace o Metodice senzomotorické stimulace, která byla použita ke korekčnímu ovlivnění držení těla v našem výzkumu. Metodika: Spirometrickým vyšetřením křivky flow-volume byly sledovány aktuální změny hodnot funkcí plic u 15 pacientů (průměrný věk: 60,733± 11,817) s CHOPN před a po zacvičení série cviků dle Metodiky senzomotorické stimulace. Výsledky: Pomocí Senzomotorické stimulace dokážeme korigovat celkové držení těla, postavení hrudníku, navodit změnu jeho pohyblivosti a nastavit tak podmínky v organismu pro ekonomičtější aktivaci svalů. Toto umožní následnou změnu hodnot funkcí plic u pacientů s CHOPN, které byly v našem výzkumu pozorované. Ne všechny parametry vykazují statisticky signifikantní změnu. Závěr: Cvičení dle senzomotorické stimulace má objektivní vliv na hodnoty plicních funkcí u nemocných s CHOPN.
Úloha fyzioterapiev léčbě dospělých nemocných s astma bronchiale
Balková, Veronika ; Smolíková, Libuše (vedoucí práce) ; Máček, Miloš (oponent)
Bakalářská práce pojednává o současném pohledu na onemocnění astma bronchiale, se kterým souvisí i role fyzioterapeuta v participaci na komplexní léčbě. Tato rešerše zdůrazňuje, že fyzioterapeut může být pacientovi prospěšný v několika ohledech s cílem zlepšení kvality života nemocného. Jeho působení by mělo mít především edukační charakter. V textu je vypracován obecný přehled technik respirační fyzioterapie, kterých můžeme využít v rámci léčby astma bronchiale. Dále je pozornost věnována možnostem korekce postury pacienta a s ní souvisejíci pohybovou aktivitou. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Oxygenoterapie po kardiochirurgické operaci z pohledu sester a pacientů
VRCHOTOVÁ, Klára
Kardiochirurgické operace jsou velmi závažné operační výkony, které mají svá značná specifika. Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku oxygenoterapie a to jak z pohledu sester, tak i pacientů. Teoretická část je zaměřena na popis fyziologie dýchání a následně na samotnou oxygenoterapii. Zde jsou popsány jednotlivé zdroje kyslíku a indikace k jeho podání. Dále jsou zde zmíněny jednotlivé zásady v podávání kyslíku. Při podávání kyslíku je třeba využít specifických pomůcek, kdy mezi nejčastěji používané patří kyslíková maska nebo kyslíkové brýle. Aby oxygenoterapie byla ještě účinnější, musí být také zahájena kvalitní dechová rehabilitace. Dechová rehabilitace je zvláště u pacientů po kardiochirurgickém výkonu velice důležitá a s jejím nácvikem je třeba začít již před samotným operačním výkonem. Tento postup je velice důležitý, protože v pooperačním období zajišťuje pacientovi správné dýchání a odkašlávání. Dechovou rehabilitaci s pacienty provádí jak všeobecná sestra pracující na kardiochirurgickém oddělení, tak i fyzioterapeut. Ke zjištění účinnosti oxygenoterapie a dechové rehabilitace slouží různé monitorovací techniky. Tyto techniky lze rozdělit na invazivní a neinvazivní. Z neinvazivních se nejčastěji využívá pulzní oxymetrie, z invazivních technik je to odběr krve na ABR. Cíle práce byly stanoveny celkem dva: 1. Zmapovat znalosti sester o ošetřovatelské péči u pacienta s oxygenoterapií. 2. Zjistit, co pociťují pacienti po kardiochirurgické operaci. K těmto cílům byly zvoleny dvě hypotézy a dvě výzkumné otázky. Stanovené hypotézy jsou: 1. Sestry na stanici resuscitační péče mají větší znalosti o oxygenoterapii než sestry pracující na stanici intermediální péče. 2. Sestry na stanici resuscitační péče mají větší znalosti o dechové rehabilitaci než sestry pracující na stanici intermediální péče. První výzkumná otázka je: Co pociťují pacienti při oxygenoterapii a dechové rehabilitaci? Druhá výzkumná otázka byla stanovena: Jak jsou pacienti po kardiochirurgické operaci informováni o oxygenoterapii a dechové rehabilitaci? Ve výzkumné části bakalářské práce byla použita jak kvantitativní, tak i kvalitativní výzkumná metoda. Kvantitativní zpracování dat probíhalo v podobě zpracování vyplněných dotazníků od sester pracujících v Nemocnici České Budějovice a.s., Nemocnici na Homolce v Praze a Fakultní nemocnici Královské Vinohrady v Praze. Touto metodou byly vyhodnoceny a posouzeny znalosti sester resuscitačního a intermediálního oddělení. Kvantitativní výzkumné šetření bylo použito při zpracování získaných dat pomocí polostrukturovaných rozhovorů s pacienty po kardiochirurgickém operačním výkonu. Tato data byla následně přepsána a bylo provedeno jejich kódování pomocí metody - tužka a papír. Na podkladě zjištěných kódů byla provedena kategorizace dat. Celkem byly vytvořeny dvě kategorie a to Oxygenoterapie a Dechová rehabilitace. Každá z těchto kategorií má tři podkategorie. U kvalitativního výzkumného šetření byly vytvořeny dvě kategorie: Oxygenoterapie a Dechová gymnastika. U kategorie Oxygenoterapie byly následně vytvořeny tři podkategorie Z kvantitativního výzkumného šetření vyplývá, že znalosti sester ohledně oxygenoterapie jsou vyšší u sester pracujících na oddělení resuscitační péče. Naopak je tomu však v oblasti znalostí sester ohledně dechové rehabilitace. V této oblasti byly vyšší vědomosti sester z intermediální péče. Při zpracování dat kvalitativní výzkumnou metodou bylo zjištěno, že pacienti mají dostatek informací o pooperační oxygenoterapii, ale i dechové rehabilitaci. Četnost dechové rehabilitace byla u všech pacientů v pooperačním období po kardiochirurgickém výkonu vyšší jak 1x/den

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 16 záznamů.   předchozí11 - 16  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.