|
|
Vliv psychedelik na spánek
Šachová, Pavla ; Kopřivová, Jana (vedoucí práce) ; Spišská, Veronika (oponent)
V současné době získávají psychedelika pozornost díky jejich potenciálu v léčbě depresí, dalších úzkostných poruch a závislostí. Jsou nenávyková, netoxická a jejich užitím jsou v řádu desítek minut až hodin spuštěny neuroplastické procesy, které jsou zásadní pro léčebné účely a pozitivně korelují s nástupem antidepresivního účinku. Neuroplastické změny jsou zároveň základním pojítkem mezi psychedelickým stavem a spánkem. Ve spánku dochází k neuroplastickým procesům ve fázi hlubokého spánku (SWS), jehož trvání se u pacientů s psychickými poruchami zkracuje.Za ukazatel neuroplasticity je mj. považována pomalovlnná spánková aktivita (SWA), k jejímuž zvýšení dochází nejen v hlubokém spánku, ale také po užití psychedelik, nebo po dlouhodobějším užívání antidepresiv. Práce se kromě klasickým psychedelikům věnuje také ketaminu (disociativní halucinogen), který je v tématu týkající se neuroplasticity a spánku aktuální.
|
|
|
Vliv psychedelik na spánek
Šachová, Pavla ; Kopřivová, Jana (vedoucí práce) ; Spišská, Veronika (oponent)
V současné době získávají psychedelika pozornost díky jejich potenciálu v léčbě depresí, dalších úzkostných poruch a závislostí. Jsou nenávyková, netoxická a jejich užitím jsou v řádu desítek minut až hodin spuštěny neuroplastické procesy, které jsou zásadní pro léčebné účely a pozitivně korelují s nástupem antidepresivního účinku. Neuroplastické změny jsou zároveň základním pojítkem mezi psychedelickým stavem a spánkem. Ve spánku dochází k neuroplastickým procesům ve fázi hlubokého spánku (SWS), jehož trvání se u pacientů s psychickými poruchami zkracuje. Za ukazatel neuroplasticity je mj. považována pomalovlnná spánková aktivita (SWA), k jejímuž zvýšení dochází nejen v hlubokém spánku, ale také po užití psychedelik, nebo po dlouhodobějším užívání antidepresiv. Práce se kromě klasickým psychedelikům věnuje také ketaminu (disociativní halucinogen), který je v tématu týkající se neuroplasticity a spánku aktuální.
|
|
|
Psychedelika v psychologii
DRAHÁ, Eliška
Bakalářská práce se zaměřuje na aktuální renesanci využití psychedelik v psychologickém výzkumu a praxi. Práce nabízí jak pohled do historie využití účinků spojených s užitím psychedelik, tak se především zaměřuje na poznatky z nejnovějších výzkumů. Shrnuje výstupy výzkumů, zabývajících se jejich terapeutickými účinky v léčbě duševních onemocnění. Podrobněji jsou rozepsány dvě oblasti užití psychedelik v léčbě. Je zde popsán přehled výzkumů od roku 1965 do roku 2016 zabývající se umírajícími pacienty v terminální fázi onemocnění. Druhá oblast zahrnuje psychologické faktory ovlivňující léčbu závislostí a jsou zde shrnuty výsledky několika studií zabývající se různými typy závislostí.
|
|
|
Myšlení psychedelického
Michalik, Tadeáš ; Marek, Jakub (vedoucí práce) ; Novák, Aleš (oponent)
1 Abstrakt V této práci si pokládáme otázku, zda je možné myslet ‚psychedelické', aniž bychom ho označovali za jiné, imaginární, fantaskní či nereálné, a aniž bychom ho mysleli jako zvláštní ‚oblast' náležející lidské zkušenosti. Pokoušíme se psychedelickou zkušenost vztáhnout k prosté lidské zkušenosti a obě tyto modality zohlednit skrze tytéž motivy. Zohledníme-li zkušenost jako skrze své meze se otevírající a v těmito mezemi vymezených dimenzích se rozehrávající vazbu přítomnění-postřehování, pak psychedelické můžeme zohlednit skrze od meze odvozeného motivu vrstvy. Sledováním k prosté lidské zkušenosti se vztahujících fenoménů vyčasení, vyladění a vyjasnění se dostáváme k fenoménu vymykání, který je přechodem od prosté lidské směrem k psychedelické zkušenosti, kdy se dimenze zkušenosti vymykají ze své svornosti. Dále se věnujeme psychedelickému fenoménu prostupování, kdy se svorné či vymknuté dimenze lidské či jiné než lidské zkušenosti rozehrávají ve své vrstvenosti, skrze rozsvěcení a pohasínání vrstev, zprostupňování a kamenění prahů, a skrze jejich lucidní prostupování, které je vskutku psychedelickým. Klíčová slova: psychedelika, halucinace, lucidita, práh, dimenze, biomediátor, svornost, prostota, skvění, jas, prostupování.
|
|
|
Psychedelika a mechanismy jejich působení na CNS
Vejmola, Čestmír ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Páleníček, Tomáš (oponent)
Psychedelika představují skupinu psychotropně působících látek, které navozují charakteristické kognitivní, percepční a emoční příznaky. Jsou reprezentována jednoduchými indolaminy (např. psilocybin a DMT), ergolinovými deriváty (LSD) a některými substituovanými fenylethylaminy (meskalin). Tato práce se systematickým přístupem k problému snaží charakterizovat podstatu fyziologických účinků psychedelik na mozek. Po obecné charakteristice halucinogenů jako takových, mezi které psychedelika spadají, je první část zaměřena na společné psychické a fyziologické účinky a riziky s nimi spojenými. Následuje farmakologická charakteristika vybraných zástupců s ohledem především na jejich původ, způsoby užití, účinky, distribuci a metabolizaci v organismu. Velká část je věnována popisu fungování receptorů spřažených s G-proteiny. Ústřední je pak část poslední, která popisuje mechanismy působení psychedelik jak na úrovni buněk, tak na úrovni různých struktur mozku.
|
host ::
RSS.