|
|
Proteom nádorové buňky a studium změn po působení protinádorových léčiv
Tylečková, Jiřina
Rakovina představuje velmi heterogenní skupinu onemocnění a výsledky v současnosti dostupné protinádorové léčby jsou vysoce variabilní s nedostatečnými počty vyléčených pacientů. Pro hledání a vývoj nových, selektivních a specifických, nádorových biomarkerů, které mohou být použity ke sledování stavu nemoci a terapie, se používá celá řada proteomických technik. S ohledem na výše zmíněné skutečnosti jsme se v této práci zaměřili na studium proteomu nádorových buněk a jeho změn po působení protinádorových léčiv se specifickým zaměřením na (a) odpověď ke konvenčním léčivům ze skupiny antracyklinů s přihlédnutím k jejich rozdílnému klinickému využití a (b) identifikaci nových terapeutických cílů v nádorových buňkách rezistentních k biologickým preparátům jako jsou inhibitory (b1) cyklin-dependentních kináz a (b2) Aurora kináz. V této studii jsme identifikovali několik klíčových aspektů, které se vztahovaly k účinkům daunorubicinu, doxorubicinu a mitoxantronu. Zaměřili jsme se na časné intervaly po působení léčiv, kdy je minimalizován vliv apoptózy, a nalezli jsme změny proteinů metabolických a celulárních procesů společné pro všechna tři léčiva. Podstatnější bylo pozorování signifikantních změn proteinů účastnících se tvorby metabolických a energetických prekurzorů, které byly specifické pro působení...
|
|
|
Molekulární mechanismy indukce programované buněčné smrti v nádorových buňkách.
Fenclová, Tereza ; Novák, Petr (vedoucí práce) ; Milichovský, Jan (oponent)
Nádorová onemocnění jsou v dnešní době třetí nejčastější příčinou úmrtí (20 % všech úmrtí). Proto je důležité najít nové způsoby jak nádorové buňky účinně a specificky likvidovat a nejslibnější cestou je cílená terapie. Jedním z nejčastěji deregulovaných protoonkogenů v nádorových buňkách je C-MYC, což ho předurčuje jako efektivní cíl léčby. Vývoj takovýchto cílených účinných látek je ale velmi nákladný, proto jsou v této práci zkoumány přírodní látky, které byly používány pro léčbu nádorových onemocnění už ve starověké Číně. V této práci jsou zkoumány látky shikonin, cnicin a artemisinin. Výsledky ukazují, že shikonin indukuje apoptosu nádorových buněk cestou snížení exprese C-MYC a aktivací tumor supresorové MST1 kinasy. Cnicin také snižuje expresi C-MYC, ale MST1 aktivuje pouze slabě. Artemisinin, na druhou stranu, expresi C-MYC zvyšuje a MST1 neaktivuje, indukuje tedy apoptosu nádorových buněk zcela jiným mechanismem.
|
|
|
Hvězdicovité polymerní nosiče léčiv pro cílenou dopravu a pH-řízené uvolňování léčiva
Bittner, Matyáš ; Stiborová, Marie (vedoucí práce) ; Liberda, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce přináší nové poznatky o designu, syntéze, fyzikálně-chemické charakterizaci a biologické aktivitě nových hvězdicovitých konjugátů založených na HPMA zamýšlených k léčbe pevných nádorů. V současnosti je popsáno mnoho různých vodorozpustných systémů určených k transportu léčiv založených na N-(2-hydroxypropyl)methakrylamidových (HPMA) kopolymerech. V této práci popisujeme syntézu a fyzikálně-chemickou charakterizaci vysokomolekulárních hvězdicovitých konjugátů založených na HPMA polymerních nosičích s nízkou disperzitou připravených kontrolovaným "roubováním" HPMA kopolymerů na PAMAM dendrimerové jádro. S cílem udržet disperzitu nosiče léčiva pokud možno co nejnižší, bylo pro syntézu nových HPMA kopolymeů použita nová metoda polymerizace: Reversible Addition-Fragmentation Chain transfer (RAFT) polymerisation. Koncové reaktivní skupiny polymerních prekurzorů byly následně použity pro "roubování" na PAMAM jádro pomocí karbodiimidové kondenzace, případně 1,3- cykloadice azidu na trojnou vazbu vedoucí k syntéze hvězdicovitých vysokomolekulárních nosičů léčiv. Popsaný postup syntézy umožňoval přípravu hvězdicovitých konjugátů o Mw mezi 1.105 a 3.105 g/mol a o nízké distribuci Mw. Modelové léčivo doxorubicin (Dox) bylo vázáno kovalentně přes hydrazonovou spojku senzitivní k pH k...
|
|
|
Vliv acyklických nukleosidfosfonátů PMEG a PMEDAP na p38 kinasovou signalizaci v lidských leukemických buňkách
Nejedlá, Michaela ; Entlicher, Gustav (vedoucí práce) ; Slaninová, Jiřina (oponent)
PMEG [9-(2-fosfonometoxyetyl)guanin] a PMEDAP [9-(fosfonometoxyetyl)-2,6- diaminopurin] jsou acyklické nukleosidfosfonáty se zvýrazněným cytotoxickým účinkem. Antiproliferační aktivita látky PMEG byla demonstrována in vitro na řadě nádorových buněčných linií. PMEG je také účinnou látkou několika experimentálních proléčiv vynikajících selektivitou a výborným protinádorovým účinkem (např. GS-9219). PMEDAP v in vitro experimentech sice nedosahuje účinnosti PMEG, prokázal však silný protinádorový účinek na modelu SD-potkanů se spontánními lymfomy, proto byl rovněž zařazen do této studie. Cílem práce bylo na modelu buněčných linií CCRF-CEM a HL-60 popsat interakce PMEG a PMEDAP s p38-MAP-kinasovou signalizací a její vztah k apoptose. Byl zkoumán vliv těchto látek na expresi genů kódujících čtyři isoformy p38-MAPK a dále zda se tato změna projeví na úrovni proteinu. Bylo zjištěno, že PMEG zvyšuje expresi mRNA pro p38β, γ v buněčné linii CCRF-CEM a isoforem β, δ v buněčné linii HL-60, efekt PMEDAP je v porovnání s PMEG slabší. Celkové množství proteinu pro p38 však nebylo účinkem PMEG a PMEDAP ovlivněno. Dále byl sledován vliv PMEG a PMEDAP na aktivaci p38-kinasové dráhy pomocí protilátky proti fosforylované formě p38. Bylo zjištěno, že ani jedna z látek kinasovou dráhu neaktivuje. Výsledky se nelišily...
|
|
|
Využití rekombinantních virů vakcinie produkujících IGFBP3 pro terapii nádorů
Musil, Jan ; Němečková, Šárka (vedoucí práce) ; Forstová, Jitka (oponent)
Využití rekombinantních virů vakcinie produkujících IGFBP-3 pro terapii nádorů Vazebný protein typu 3 pro růstové faktory podobné insulinu (IGFBP-3) je hlavním regulátorem endokrinní aktivity IGF a je schopný potlačovat růst celé řady nádorů. Řada vědeckých prací ukázala, že IGFBP-3 je schopný indukovat apoptózu v nádorových buňkách mechanizmy spojenými s jeho IGF vazebnou funkcí a mechanizmy na této funkci nezávislými. Připravili jsme rekombinantní viry vakcinie exprimující IGFBP-3 pod kontrolou přirozeného časného H5 a syntetického časně-pozdního (E/L) promotoru, abychom ověřili jeho protinádorový efekt na našem modelu karcinomu děložního čípku. Zjistili jsme, že samotná exprese IGFBP-3 růst nádorů nijak neovlivňovala. Exprese IGFBP-3 dvojitými rekombinantami měla ovšem na protinádorovou odpověď pozitivní vliv. Dvojité rekombinanty kromě IGFBP-3 exprimují také fúzní protein SigE7LAMP schopný indukovat imunitní odpověď proti nádorům vyvolaným virem HPV16. Zjistili jsme, že koexprese IGFBP-3 dvojitou rekombinantou P13-SigE7LAMP-H5-IGFBP-3 posiluje protektivní imunitní odpověď proti nádorům vyvolaným buňkami MK16/ABC dosud nepopsaným mechanizmem. Dále jsme prokázali, že obě připravené dvojité rekombinanty P13- SigE7LAMP-H5-IGFBP-3 a P13-SigE7LAMP-E/L-IGFBP-3 posilují protinádorovou odpověď vyvolanou expresí...
|
host ::
RSS.